Lety a Žalov: vláda splatila část dluhu

Patřím ke stoupencům odstranění velkovepřína v Letech, tedy z místa, kde byl za protektorátu cikánský koncentrační tábor, součást nacistické genocidy Romů. Ale hned říkám, že vítám poslední rozhodnutí vlády věnovat 100 miliónů na vybudování mezinárodního vzdělávacího a informačního centra o romském holocaustu v Žalově v Kunštátu na Moravě a 19 miliónů pro lidický památník na zpřístupnění a úpravu pietního místa v lese v Letech, kde jsou hroby části zahynuvších Romů a pěkný křesťanský pomník. Připomeňme, že se o něj v roce 1995 zasloužil tehdejší prezident republiky Václav Havel.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Vláda: V místě tábora v Letech bude pietní místo; vepřín zůstává

Ano, nynější rozhodnutí vlády znamená prozatímní zachování vepřína. Pietu v lese, odkud není na něj vidět – je vzdálen asi 300 metrů – bude rušit zápach, i když se na pietní akci vždy vypnou ventilátory.

Ten zápach je dostatečným důvodem požadavku na vybudování vepřína jinde (za finanční pomoci státu), přestěhování prasat a jeho zbourání tak, aby firma nebyla poškozena.

O nuceném vykoupení mluvil naposledy ministr Vladimír Mlynář v roce 1998. Bylo to nešťastné. Přestěhování velkovepřína se tedy odkládá, budovat se bude centrum v Žalově. Přesto je to velký úspěch Michaela Kocába, že to ve vládě prosadil.

Koncentrák se nacházel z 90 procent své plochy na území vepřína a asi třetina jeho plochy zasahovala do míst, kde jsou dnes chováni vepři. Nedívejme se ale na podvodný plánek, kde jeden český historik lágr o pár desítek metrů posunul. Vládě ho podstrčil v roce 1999, aby neuznala trpkou pravdu, onu „českou odpovědnost“. V koncentračním táboře v Letech bylo od 2. srpna 1943 do srpna 1944 vězněno přes 1300 Romů, 327 z nich zde zahynulo a přes 500 šlo do Osvětimi. Umřely i děti, jež se tam narodily. Táborem ve vsi Hodonín (dnes městské části Kunštátu na Moravě) prošlo skoro čtrnáct set lidí, několik set jich tam zemřelo. Před srpnem 1943 tam byl v Letech a Hodonínku sběrný tábor a tohoto označení se dnes užívá i pro koncentráky, aby se zmenšovala vina Čechů – dozorců a protektorátní policie.

Organizace zadržování, soustřeďování, věznění a přepravy Romů do vyhlazovacích táborů byla v rukou protektorátního četnictva a policie, kterou kontrolovaly a často i řídily říšské orgány. Za to nebyl po válce nikdo potrestán. Nepotrestání zločinů z období nacistické okupace chápu jako morální dluh české společnosti, evropským Romům i Evropě. Po 60 letech je už pozdě, ale vláda by měla uznat, že to tak bylo.

Většinu z evidovaných 6500 protektorátních Romů odvlekli, v roce 1945 se z lágrů vrátilo jen 583 mužů a žen!

V osvětimských koncentrácích zahynulo na 20 tisíc Romů z Evropy, celkový počet romských obětí se odhaduje na půl miliónu. Evropa o tom málo ví. Mlčení o nacistické genocidě Romů a podílu protektorátních orgánů na ní je další dluh vlády vůči české společnosti, evropským Romům i EU.

Nejde přitom o poctu Romům v dnešní ČR, kteří – až na malé výjimky v Čechách a na menšinu Romů na Moravě – nejsou potomky letských a hodonínských vězňů. Žádné pomníky či památníky nikdo, ani dnešní vláda, neplánuje, ty tam už stojí. Otázka je, zda máme odvahu se podívat se do zrcadla historie i na vztah většiny Čechů k Romům před dvaceti nebo i šedesáti lety.

Velkovepřín v Letech ze 70. let a rekreační středisko v Žalově je náš třetí dluh.

Po roce 1990 se velkovýkrmna privatizovala, dnes ji vlastní akciová společnost. Změny se uskutečnily bez ohledu na zájem místo pietně upravit. Netečnost státu k Letům při privatizaci začátkem 90. let považuju za čtvrtý dluh ČR (její vlády) vůči české společnosti, evropským Romům i Evropě.

KAM DÁL?
Vláda: V místě tábora v Letech bude pietní místo; vepřín zůstává
Kocáb: Stát nevykoupí vepřín v Letech, ale postaví památník
Názory Romů na budoucnost vepřína v Letech se liší
Ani Romovi nemusí jít o spravedlnost
Jihočeští Romové jsou v době krize proti bourání vepřína v Letech
Vláda zřejmě odkoupí areál v místě romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu
SPECIÁL: Lety u Písku