Maďarsko zpřísnilo pravidla pro působení občanských gard

Maďarský parlament zpřísnil pravidla pro vznik a působení různých civilních gard a “ochranných” sdružení. Reagoval tak na nekončící rasově motivované konflikty pravicově radikálních skupin v uniformách s romskou menšinou, které vyvrcholily v uplynulých měsících. Napříště budou moci gardy působit jen ve své domovské obci, v níž jsou oficiálně přihlášeny. Napsala to agentura DPA s odvoláním na místní zdroje.

Kromě omezení působnosti na domovskou obec smějí napříště gardy s policií nebo státními či místními orgány spolupracovat pouze na základě písemné dohody, aby bylo možné průkazně doložit, co konkrétně bylo předmětem spolupráce. Členové gard musejí být plnoletí a nesmějí mít trestní záznam. Nedodržování těchto zásad může být trestáno vězením nebo pokutou až do 150.000 forintů (asi 13.700 Kč).

Již před dvěma měsíci zavedl budapešťský parlament do trestního zákoníku nový trestný čin “kriminalita v uniformě”. Podle novely mohou být členové civilních gard trestáni až dvěma roky vězení za terorizování či zastrašování etnických nebo náboženských menšin.

Místní civilní gardy vznikaly v Maďarsku od počátku 90. let. Měly policii pomáhat při stíhání nepořádku a drobných deliktů a uvolnit ji tak síly k řešení závažnějších případů. Členství v gardách je dobrovolné a bezplatné. Státní podporu dostávají v podobě hlídkových vozidel a jiného materiálu.

Největší a nejznámější se stala Maďarská garda, kterou založilo v roce 2007 ultrapravicová strana Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko). Jejím hlavním cílem byla prý sebeobrana Maďarů před údajnými útoky a kriminalitou z řad menšin, zejména Romů. Za cíl si kladla i ochranu Maďarů v okolních státech, tedy na Slovensku, v Rumunsku či Srbsku, v nichž žijí početné maďarské menšiny. V prosinci 2008 soud rozhodl o rozpuštění gardy, její členové se však přeformovali a vystupují pod upraveným názvem Maďarská národní garda.