romea - logo
26. listopadu 2020 (čtvrtek)
svátek má Artur

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markéta Novotná: Rasismus na území České republiky, v proměnách času

Praha, 26.4.2012 12:18, (ROMEA)
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku. Děti tu umíraly především hlady a zimou. Romové odtud byli transportováni od vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byla naprostá většina z nich nacisty zavražděna. Foto: Archiv Památníku Lidice

Násilné útoky s rasistickým podtextem, pravicový extremismus či systematický zájem o rasismus ze strany médií, vlády, politických stran, občanských hnutí a nejrůznějších organizací jsou v současném rozsahu poměrně novým fenoménem. Avšak k projevům rasismu docházelo i hluboko v naší historii.

V následujícím článku se proto nezabývám jen současností, jak činí média i většina odborných prací, ale také rasistickým chováním v české minulosti, přičemž se zaměřuji na 19. a 20. století. Upozornit se snažím především na zamlčování projevů rasismu ze strany historiků. Dezinterpretace či přikrášlování vlastních dějin totiž k pochopení a řešení problému rasismu v České republice zcela jistě nepřispějí.

DOKUMENT
Studie Pojetí a vnímání rasismu v České republice

Projevy rasismu v českých dějinách

D. Čaněk ve svém výzkumu, v němž porovnával několik českých učebnic dějepisu, došel k závěru, že historici české dějiny často deformují, jelikož při jejich výkladu záměrně vynechávají či dezinterpretují jisté události. Problematický je podle výsledků výzkumu zejména výklad negativních aspektů českého nacionalismu včetně projevů rasismu a antisemitismu. Nedostatky této sebereflexe autor demonstruje na konkrétních příkladech, z nichž některé vybírám.

Nepostačující je, jak česká historiografie vysvětluje národnostní složení v českých zemích, které je pro pochopení rasistických tendencí klíčové. Typický je nedostatečný výklad o soužití Čechů a českých Němců, respektive židů (Židů – pozn. red. S velkým písmenem na začátku se označují Židé jinak než jako náboženská slupina).

Postoj Čechů k židovské menšině v 19. století vystihl K. H. Borovský, když tvrdil, že židé jako Semité nemohou být součástí českého národa. Proti mysli mu nicméně nebylo, aby se přihlásili k němectví. Z vyložené nenávisti vůči židům se vyznával J. Neruda. Názory obou velkých literátů, které ve své době nebyly zdaleka výjimečné, se dnes v podstatě zamlčují.

Informace týkající se tzv. hilsneriády se často omezují na konstatování, že tehdy T.G. Masaryk vystoupil proti většinovému názoru na obranu L. Hilsnera. Fakt, že onen většinový názor české společnosti byl výsostně antisemitský a domnělý viník nebyl nikdy rehabilitován, se zpravidla podrobněji nekomentuje.

Antisemitismus nezmizel ani za komunistického režimu, který navenek vystupoval jako silně antifašistický. Projevem antisemitského cítění byla přetrvávající rezervovanost vůči židům, jejichž majetek nebyl nikdy restituován a jejichž zásluhy v odboji byly pomíjeny. Židovský původ sehrál svou roli i v politických procesech. Vůči Izraeli se po počáteční podpoře vzedmula vlna antisionismu. Naopak sionismus se za normalizace vytýkal disentu.

V současnosti nejdiskutovanějším etnikem v souvislosti s rasismem jsou Romové. Ti se podle C. Nečase v českých zemích tradičně těšili vstřícnějšímu přijetí než v okolních zemích. První projevy nevole a restrikce vstupu Romů do země se objevily až v 16. století. Důvodem podle něj byla jejich neschopnost včlenit se do společnosti. V 18. st. byla vydána řada protiromských zákonů a pronásledování Romů dosáhlo obřích rozměrů.

Vnímání Romů jako hrozby bezpečnosti občanů pokračovalo i za Rakouska-Uherska. Také po vzniku Československa, které vedlo vůči menšinám velmi vstřícnou politiku, byl roku 1927 přijat zákon, jenž Romům odepíral rovnoprávné postavení s ostatními občany. Během druhé světové války zemřela naprostá většina českých Romů následkem nacistické politiky. Za komunistického režimu se problematika Romů nadále podceňovala a eliminovala na ekonomicko-sociální rozměr. Právo Romů na rozvíjení jazyka a kultury se opomíjelo. Romské problematice se věnovala mimo jiné Charta 77.

J. Rataj systematicky upozorňuje na další bílé místo české historiografie, týkající se tzv. druhé republiky. Tento nedostatek odůvodňuje tím, že „konzervativně autoritářský a fašizující režim Česko-Slovenska s konceptem českého árijství nezapadá do tradičního českého instrumentálního, jednostranně pozitivního, demokratického, liberálního, nyní i občanského stereotypu vnímání sebe sama.“ Důležitou roli podle něj hraje i střetnutí vědeckého bádání a politické účelovosti. Silný antisemitismus a spolupráce politických elit s fašisty jsou však nevyvratitelným faktem.

Protože projevy rasismu jsou české společnosti historicky vlastní, nejsou ani bojovníci proti rasistické ideologii záležitostí posledních let. Již v polovině 19. století vydal J. S. Tomíček spis, v němž tuto ideologii popírá. Antropolog A. Hrdlička na základě svého výzkumu kosterních pozůstatků argumentoval ve prospěch jednotného původu lidstva, čímž oponoval existenci více ras. Vlivný byl vědecký výzkum České akademie věd a umění, který reagoval na sílící nacismus a měl jednoznačně protirasistické zaměření. Podobným směrem se ubírala řada dalších vědců či cestovatelů.

Současný stav

Podle zprávy organizace ENAR jsou v České republice rasismu vystaveni především Romové a cizinci s trvalým či přechodným pobytem. Tyto skupiny obyvatel se také nejčastěji potýkají s diskriminací, zejména při hledání ubytování a zaměstnání.
Mezi Romy dosahuje nezaměstnanost podle odhadů 70 %, lokálně se blíží až 100 %. Diskriminace na pracovním trhu je přitom nejuceleněji podchycená (i díky implementaci směrnic EU) v zákoníku práce.

Diskriminace v souvislosti s ubytováním Romů a cizinců se projevuje především vznikem nových tzv. sociálně vyloučených lokalit, čímž je integrace do většinové části společnosti prakticky znemožněna. Příčinou i důsledkem této situace je, že Romové jsou stále intenzivněji vnímáni jako neplatiči a nepřizpůsobiví nájemníci.

Zmíněné menšiny se potýkají také s nízkou vzdělaností a zejména Romové s pokusy o segregaci. Situaci se snažil napravit nový školský zákon (2005), který zvláštní školy navštěvované takřka polovinou romských školáků nahradil školami speciálními. Cílem bylo zvýšení šancí na dokončení středního vzdělání, ovšem praktické dopady jsou mizivé.

Obtížnou identifikaci a řešitelnost diskriminace ve školství potvrdil svým rozsudkem i Evropský soud pro lidská práva. Výzkumy navíc potvrzují značnou míru xenofobie mezi školáky samotnými. Na vině je kromě předsudků zejména nedostatečné povědomí o menšinách, zejména Romech a Vietnamcích.

Ze zprávy vyplývá, že diskriminace není cílená a institucionalizovaná (tj. podporovaná státem), ale plyne spíše z nevšímavosti státních institucí vůči latentním projevům xenofobie a předsudkům ze strany občanů, které ovšem mohou přerůst v otevřené projevy násilí. ENAR upozorňuje, že počet Romů i cizinců na území ČR stoupá a obrana proti rasismu a rasové diskriminaci vyžaduje stále akutněji řešení.

Závěr

Historický exkurz dokázal, že na území České republiky nejsou projevy rasismu novinkou, ovšem teprve nedávno se začaly systematicky řešit legislativní cestou. První republiku, k menšinám poměrně vstřícnou, vystřídala otevřeně antisemitská druhá republika a komunistický režim s poněkud laxním přístupem. V polistopadovém režimu se lidé s rasistickými názory měli možnost oficiálně sdružovat v pravicově radikálních stranách či hnutích.

Poukázala jsem také na fakt, že zatímco násilný rasismus je záležitostí okrajovou, skrytý rasismus je velmi rozšířený. Přestože média informují o rasisticky motivovaném násilí (také ze strany jednotlivců z menšin vůči většině), vyplývá z analýz, že klíčovým problémem je latentní rasismus. To si uvědomuje jak stát, tak neziskové organizace, které proti rasismu bojují zákony a iniciativami pro širokou veřejnost. Úspěch těchto aktivit je však omezený.

Podle odborníků je sice formální rámec boje proti rasismu dostačující, selhává však jeho převedení do praxe. Řešení tedy spíše než v nových iniciativách spočívá v důsledném provádění a systematickém propojení těch stávajících. Klíčový je celospolečenský dialog a vzájemné poznání, do něhož se zapojí i příslušníci menšin samých. Lidé z minorit nesmějí mít pocit vyloučení a nezájmu, a lidé z majority musejí vidět, že pomoc menšinám bude mít kladný dopad i na ně. Média by měla dbát na nezveličování ojedinělých projevů rasistického násilí a soustředit se na podstatu problému.

KAM DÁL?
Martin Šimáček: Život s „černou sviní“
Diskriminace jako předstupeň násilí z nenávisti
Selma Muhič Dizdarevič: Zločin z nenávisti, zločin proti všem
Michal Mazel: Zločiny z nenávisti a jejich vztah k extremismu

Markéta Novotná. Autorka studuje mezinárodní politiku a politologii na pražské VŠE a dánštinu na UK
Přečteno: 3078x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasismus, Antisemitismus, Násilí



HLAVNÍ ZPRÁVY

11. setkání romských studentů Baruvas proběhlo v srpnu 2020 na chatě Doubravka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

ROMEA letos poskytla stipendia dalším 94 romským studentům. Za 5 let trvání programu rozdala už 365 stipendií

26.11.2020 11:00

Organizace ROMEA na přelomu října a listopadu vyplatila 94 stipendií – tolik je letos ve stipendijním programu romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Jedná se o studenty různorodých oborů z celé České republiky, kteří mají dobré výsledky ve studiu, ale jejich socio-ekonomická situace ohrožuje dokončení střední nebo vysoké školy nebo vůbec nástup do ročníku. Program pro studenty organizace ROMEA spustila v roce 2016 a do této chvíle poskytla celkem 365 stipendií 213 studentům. Někteří ze stipendistů obdrželi totiž díky svým studijním výsledkům a aktivnímu zapojení v do programu stipendium opakovaně

 celý článek

Setkání romských studentů BARUVAS, které pravidelně pořádá organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

DOKUMENT: Vláda schválila Zprávu o stavu romské menšiny v roce 2019. Stále převládají předsudky, nejhorší je oblast bydlení, význam vzdělání u Romů roste

25.11.2020 19:30
Vláda v pondělí na svém zasedání schválila Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2019 a zároveň vzala na vědomí informaci o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2019. Zprávu o stavu romské menšiny, kterou zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění, schválila také Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Největší světový romský festival Khamoro se přesouvá na internet. Na koncerty se můžete podívat zdarma!

24.11.2020 20:45
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice bude letošní ročník festivalu KHAMORO poprvé v on-line formátu. Letošní ročník se rozdělil na dvě části. První část koncertů proběhla v září, druhá část začne v sobotu 28. 11. a bude streamována přes internet. Záštitu nad festival převzal ministr kultury Lubomír Zaorálek a primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo