Masakr v Norsku: Pravicový extremista má na svědomí 92 lidských životů

Norská policie dnes oznámila, že páteční útoky v metropoli Oslo a na ostrově
Utöya si podle nové bilance vyžádaly 92 obětí. V hlavním městě při masivní
explozi zemřelo sedm lidí, na ostrově pak při střelbě 85 dalších. Zraněných jsou
desítky. Muže, který byl v pátek zatčen, policie podle Reuters obvinila z obou
akcí. Dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik začal od svých dvaceti let
inklinovat k pravicovému extremismu.

Střelba na ostrově následovala krátce poté, co ve vládní čtvrti v Oslu
vybuchla pumová nálož. Podle policie oba útoky spolu souvisejí. Breivik Na
ostrově střílel oblečen v policejní uniformě. Podle policejního šéfa v Oslu ale
nikdy u policie nepracoval. Policie našla na ostrově několik nevybuchlých
výbušnin. V táboře bylo asi 700 příznivců vládní Norské dělnické strany.

Někteří přežili palbu tak, že předstírali smrt

Svědkové vypověděli, že střelec se pohyboval prázdninovým táborem a střílem
kolem sebe mladé lidi, kteří se v hrůze rozbíhali do všech stran. Někteří se
snažili zachránit skokem do vody a plavat k pevnině. "Viděla jsem lidi skákat do vody, kolem padesáti lidí se snažilo plavat k
pobřeží. Lidé křičeli, třásli se strachy, byli vyděšení. Byli tak mladí, bylo
jim 14 až 19 let" řekla dvaačtyřicetiletá Anita Lienová, která žije několik se
metrů od tábora.

Adrian Pracon sdělil stanici CNN, že palbu přežil jenom díky tomu, že se
vydával za mrtvého a přitáhl k sobě těla už mrtvých kolegů.

"Cítil jsem jeho dech a slyšel jeho boty," řekl. Pracon řekl, že se muž s
policejním znaky na oblečení do tábora dostavil v době, kdy policie hledala
vysvětlení pro odpolední pumový útok v Oslu. V táboře se o něm právě dověděli a
účastníci se sešli ve společenské místnosti, aby zjistili detaily. Když přišel
muž, který vypadal jako policista a ptal se, zda by mohl skupině něco říci,
nebudil podezření. "Samozřejmě jsme mu dovolili vejít," řekl Pracon.

Když muž začal střílet, nastala panika. Někteří se dokonce ke střelci vrhali
v přesvědčení, že jde o druh cvičení.

Šestadvacetiletý Andre Skeie, který bydlí nedaleko ostrova, byl jedním ze
zhruba 20 lidí, kteří zareagovali na výzvu policie, aby ti, kdo mají lodě,
přišli pomáhat při záchranném úsilí. Spolu s přáteli vyrazil z městečka Hönefoss,
dojeli k pobřeží a vypluli s loděmi k ostrovu, kde v blízkosti vody viděli stát
asi 50 lidí, z nichž někteří byli těžce zranění.

"Vypadalo to jako válečná zóna," řekl v telefonickém rozhovoru pro Washington
Post. "Někteří z těch lidí neměli obličej. Jejich zranění byla tak ošklivá, že
(ten střelec) musel používat nějakou zbraň velké ráže," dodal.

Když se Skeie blížil s lodí k ostrovu, napočítal 17 až 25 těl ve vodě, i když
si zpočátku neuvědomil, co ty plovoucí předměty vlastně jsou. Oběti podle něj
musely utíkat a skákat do vody. Někteří podle něj vykrváceli a zranění jiných
ukazovala na to, že je střely zasáhly, už když byli ve vodě.

"Vyzvedávali jsme zraněné," řekl Skeie. "Všichni byli v šoku a brečeli a
křičeli. Loď byla pokrytá krví." Některé z obětí měly těžká poranění břicha a
paží. K pobřeží jich dovezl asi 15 a při zpáteční cestě na ostrov přepravil
lékaře. Podle jeho odhadů bylo v táboře asi 700 lidí, většině z obětí bylo od 16
do 25 let. "Tolik lidí v mém věku… je těžké pochopit, co se stalo," dodal.

Střelec je pravicový extremista, kritizoval soužití lidí z různého
kulturního prostředí

Dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik, který je hlavním podezřelým z
pátečních útoků v Norsku, začal od svých dvaceti let inklinovat k pravicovému
extremismu. S odvoláním na jednoho z jeho přátel to napsal norský deník Verdens
Gang.

V internetových debatách prý Breivik projevoval jasné nacionalistické názory
a ostře kritizoval názory o možném soužití lidí z různého kulturního prostředí.
Nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci
vyjadřovali strach z vlivu islámu.

Socialismus podle něj rozbíjí tradici, kulturu a pocit příslušnosti k
určitému národu. Napomáhá podle něj vzniku slabých a dezorientovaných
společností.

Podle serveru BBC, který cituje Expo, což je švédská skupina monitorující
aktivity neonacistů, byl Breivik členem švédského neonacistického internetového
fóra Nordisk.

NEPŘEHLÉDNĚTE


EXPO: Masový vrah z Norska byl členem nacistického webového fóra

Muž byl zadržen a je vyslýchán. Policie také zjistila, že se vyjadřoval na
internetových stránkách využívaných křesťanskými fundamentalisty.

Některé sdělovací prostředky také spekulují o tom, že Breivik nebyl jediným
pachatelem. Dle listu Verdens Gang, který se odvolává na mluvčího kriminální
policie Einara Aase, podle některých svědeckých výpovědí mohli být na ostrově
střelci dva a jeden z nich může být stále na svobodě. Zatímco Breivik na sobě
měl policejní oděv, druhý prý nikoli.

Zpráva norské bezpečnostní služby možnost útoku naznačila

V souvislosti s útoky byly zveřejněny odtajněné výtahy ze zprávy bezpečnostní
služby norské policie (PST), zveřejněné v únoru letošního roku.

Podle zprávy nebyli pravicoví extremisté v Norsku v poslední době příliš
aktivní. V roce 2010 však jejich aktivita začala narůstat a očekává se, že tento
trend bude pokračovat v roce 2011. "Několik osob by rádo oživilo komunity
pravicových extremistů. Nedostatek silných vůdců jejich rozvoj brzdí," uvádí se
ve zprávě. "Norští pravicoví extremisté jsou v kontaktu se švédskými extremisty,
stejně jako s ostatními pravicově-extremistickými skupinami v Evropě. Existují
také kontakty mezi norskými a ruskými pravicovými extremisty," dodává zpráva. Se
švédskými extremisty udržují kontakty i čeští neonacisté.

Podle zpráv by rostoucí stupeň aktivity některých protiislámských skupin by
mohl vést k cíleným akcím a nepokojům, zvláště během a v souvislosti se
vzpomínkovými shromážděními a s demonstracemi.

Neonacisté v Norsku nejsou moc vidět na veřejnosti jako v sousedním Švédsku,
kde jsou pochody neonacistů běžnější, proto Norové nepociťovali nejmenší důvody
k obavám.

"Ještě nikdy jsme neviděli něco takového. Pravicově extremistické bomby
zasáhly nervové centrum našeho národa a masakr desítek spoluobčanů pár kilometrů
odtud," komentoval útok pro agenturu Reuters Will McCants, bývalý americký
poradce pro boj proti extremismu. "Jsem šokován, že se mu to podařilo samotnému.
Pokud to udělal, tak to určitě vyvolává obavy z nárůstu pravicového extremismu v
Evropě, ale také obavu z tzv. osamělých bojovníků," dodal McCants.

Na to, že útok je dílem extrémní pravice a ne nějaké islamistické organizace,
jak se původně předpokládalo, již dříve upozornil Jakub Godzimirski, vedoucí pracovník Norského institutu pro
mezinárodní záležitosti. "Bylo by velmi divné, kdyby islamisté útočili tímto způsobem. Útok
na mítink mládežníků vládnoucí Norské dělnické strany vypovídá o něčem jiném.
Kdyby chtěli islamisté útočit, dají bombu do nákupního centra, nebudou střílet na
blízkém ostrově," uvedl pro agenturu Reuters Godzimirski.

„Myslím si, že mládežnická organizace Norské dělnické strany je známa tím,
jak je silně pro integraci ve společnosti, tedy integraci přistěhovalců, a taky
silně proti rasismu,“ vysvětluje Norský bohemista Ruár Lishaugen možné motivy
strašlivého masakru.

Začalo to explozemi v centru Osla

Při explozi v Oslu bylo poničeno několik vládních budov včetně úřadu
premiéra. Ten ve své kanceláři nebyl a později oznámil, že je na bezpečném
místě.

Centrum Osla je po útoku vylidněné, v ulicích zaujali pozice vojáci. Ulice
jsou posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa.

Stoltenberg označil páteční útoky v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya za
národní tragédii. Vyhlásil národní smutek a řekl, že osobně navštíví raněné v
nemocnicích. "Mám zprávu pro toho, kdo útočil, a pro ty, kdo stáli za ním," řekl premiér
Stoltenberg na televizní tiskové konferenci. "Nikdo nás bombou neumlčí, nikdo
nás neumlčí ani střelbou," řekl bez dalšího upřesnění.

Vražedné útoky v Norsku vyvolaly ve světě vlnu rozhořčení. Mnozí šéfové států
a vlád zdůraznili v této souvislosti, že je nutné spolupracovat v boji proti
terorismu.

Také Česká republika důrazně odsoudila brutální teroristické útoky v Norsku.
Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že je otřeseno informacemi o množství
nevinných oběti a raněných. Zákeřné útoky ukázaly, že mezinárodní společenství
se musí teroristické hrozbě jednoznačně postavit, uvedlo v prohlášení.

K těm, kdo Norsku vyjádřili soustrast, se připojil i český prezident Václav
Klaus. V kondolenčním telegramu králi Haraldovi odsoudil "barbarské metody a
skutky, které vedly k tomuto krveprolití a které nelze ničím ospravedlnit".
Kondolenci zaslali i ruský prezident Dmitrij Medveděv a britská královna Alžběta
II. Švédsko posílilo ostrahu vládních budov a jeho tajná služba oznámila, že
události v Norsku pečlivě sleduje.

Soustrast norskému lidu vyjádřil i premiér Petr Nečas. "Já i občané České
republiky jsme v tuto těžkou dobu v myšlenkách s Vámi a především s rodinami,
které ztratili své blízké. Česká republika odsuzuje jakýkoliv projev extrémního
násilí. Události, které se staly ve vaši zemi, českými občany i mnou osobně
hluboce otřásly. Vážený pane předsedo vlády, přijměte mou hlubokou a upřímnou
soustrast jménem mým a jménem občanů České republiky," uvedl Petr Nečas v dopise
norskému premiérovi Jensi Stoltenbergovi.

KAM DÁL?


EXPO: Masový vrah z Norska byl členem nacistického webového fóra




Sky News: Špionážní sitě selhaly. Odvrátily pozornost od ultrapravicového extremismu