romea - logo
1. června 2020 (pondělí)
svátek má Laura
Loading
rozšířené vyhledávaní

Masakr v Norsku: Pravicový extremista má na svědomí 92 lidských životů

Oslo, 23.7.2011 16:38, (ROMEA - AKTUALIZOVÁNO)
Anders Behring Breivik (FOTO: Facebook.com)

Norská policie dnes oznámila, že páteční útoky v metropoli Oslo a na ostrově Utöya si podle nové bilance vyžádaly 92 obětí. V hlavním městě při masivní explozi zemřelo sedm lidí, na ostrově pak při střelbě 85 dalších. Zraněných jsou desítky. Muže, který byl v pátek zatčen, policie podle Reuters obvinila z obou akcí. Dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik začal od svých dvaceti let inklinovat k pravicovému extremismu.

Střelba na ostrově následovala krátce poté, co ve vládní čtvrti v Oslu vybuchla pumová nálož. Podle policie oba útoky spolu souvisejí. Breivik Na ostrově střílel oblečen v policejní uniformě. Podle policejního šéfa v Oslu ale nikdy u policie nepracoval. Policie našla na ostrově několik nevybuchlých výbušnin. V táboře bylo asi 700 příznivců vládní Norské dělnické strany.

Někteří přežili palbu tak, že předstírali smrt

Svědkové vypověděli, že střelec se pohyboval prázdninovým táborem a střílem kolem sebe mladé lidi, kteří se v hrůze rozbíhali do všech stran. Někteří se snažili zachránit skokem do vody a plavat k pevnině. "Viděla jsem lidi skákat do vody, kolem padesáti lidí se snažilo plavat k pobřeží. Lidé křičeli, třásli se strachy, byli vyděšení. Byli tak mladí, bylo jim 14 až 19 let" řekla dvaačtyřicetiletá Anita Lienová, která žije několik se metrů od tábora.

Adrian Pracon sdělil stanici CNN, že palbu přežil jenom díky tomu, že se vydával za mrtvého a přitáhl k sobě těla už mrtvých kolegů.

"Cítil jsem jeho dech a slyšel jeho boty," řekl. Pracon řekl, že se muž s policejním znaky na oblečení do tábora dostavil v době, kdy policie hledala vysvětlení pro odpolední pumový útok v Oslu. V táboře se o něm právě dověděli a účastníci se sešli ve společenské místnosti, aby zjistili detaily. Když přišel muž, který vypadal jako policista a ptal se, zda by mohl skupině něco říci, nebudil podezření. "Samozřejmě jsme mu dovolili vejít," řekl Pracon.

Když muž začal střílet, nastala panika. Někteří se dokonce ke střelci vrhali v přesvědčení, že jde o druh cvičení.

Šestadvacetiletý Andre Skeie, který bydlí nedaleko ostrova, byl jedním ze zhruba 20 lidí, kteří zareagovali na výzvu policie, aby ti, kdo mají lodě, přišli pomáhat při záchranném úsilí. Spolu s přáteli vyrazil z městečka Hönefoss, dojeli k pobřeží a vypluli s loděmi k ostrovu, kde v blízkosti vody viděli stát asi 50 lidí, z nichž někteří byli těžce zranění.

"Vypadalo to jako válečná zóna," řekl v telefonickém rozhovoru pro Washington Post. "Někteří z těch lidí neměli obličej. Jejich zranění byla tak ošklivá, že (ten střelec) musel používat nějakou zbraň velké ráže," dodal.

Když se Skeie blížil s lodí k ostrovu, napočítal 17 až 25 těl ve vodě, i když si zpočátku neuvědomil, co ty plovoucí předměty vlastně jsou. Oběti podle něj musely utíkat a skákat do vody. Někteří podle něj vykrváceli a zranění jiných ukazovala na to, že je střely zasáhly, už když byli ve vodě.

"Vyzvedávali jsme zraněné," řekl Skeie. "Všichni byli v šoku a brečeli a křičeli. Loď byla pokrytá krví." Některé z obětí měly těžká poranění břicha a paží. K pobřeží jich dovezl asi 15 a při zpáteční cestě na ostrov přepravil lékaře. Podle jeho odhadů bylo v táboře asi 700 lidí, většině z obětí bylo od 16 do 25 let. "Tolik lidí v mém věku... je těžké pochopit, co se stalo," dodal.

Střelec je pravicový extremista, kritizoval soužití lidí z různého kulturního prostředí

Dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik, který je hlavním podezřelým z pátečních útoků v Norsku, začal od svých dvaceti let inklinovat k pravicovému extremismu. S odvoláním na jednoho z jeho přátel to napsal norský deník Verdens Gang.

V internetových debatách prý Breivik projevoval jasné nacionalistické názory a ostře kritizoval názory o možném soužití lidí z různého kulturního prostředí. Nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci vyjadřovali strach z vlivu islámu.

Socialismus podle něj rozbíjí tradici, kulturu a pocit příslušnosti k určitému národu. Napomáhá podle něj vzniku slabých a dezorientovaných společností.

Podle serveru BBC, který cituje Expo, což je švédská skupina monitorující aktivity neonacistů, byl Breivik členem švédského neonacistického internetového fóra Nordisk.

NEPŘEHLÉDNĚTE
EXPO: Masový vrah z Norska byl členem nacistického webového fóra

Muž byl zadržen a je vyslýchán. Policie také zjistila, že se vyjadřoval na internetových stránkách využívaných křesťanskými fundamentalisty.

Některé sdělovací prostředky také spekulují o tom, že Breivik nebyl jediným pachatelem. Dle listu Verdens Gang, který se odvolává na mluvčího kriminální policie Einara Aase, podle některých svědeckých výpovědí mohli být na ostrově střelci dva a jeden z nich může být stále na svobodě. Zatímco Breivik na sobě měl policejní oděv, druhý prý nikoli.

Zpráva norské bezpečnostní služby možnost útoku naznačila

V souvislosti s útoky byly zveřejněny odtajněné výtahy ze zprávy bezpečnostní služby norské policie (PST), zveřejněné v únoru letošního roku.

Podle zprávy nebyli pravicoví extremisté v Norsku v poslední době příliš aktivní. V roce 2010 však jejich aktivita začala narůstat a očekává se, že tento trend bude pokračovat v roce 2011. "Několik osob by rádo oživilo komunity pravicových extremistů. Nedostatek silných vůdců jejich rozvoj brzdí," uvádí se ve zprávě. "Norští pravicoví extremisté jsou v kontaktu se švédskými extremisty, stejně jako s ostatními pravicově-extremistickými skupinami v Evropě. Existují také kontakty mezi norskými a ruskými pravicovými extremisty," dodává zpráva. Se švédskými extremisty udržují kontakty i čeští neonacisté.

Podle zpráv by rostoucí stupeň aktivity některých protiislámských skupin by mohl vést k cíleným akcím a nepokojům, zvláště během a v souvislosti se vzpomínkovými shromážděními a s demonstracemi.

Neonacisté v Norsku nejsou moc vidět na veřejnosti jako v sousedním Švédsku, kde jsou pochody neonacistů běžnější, proto Norové nepociťovali nejmenší důvody k obavám.

"Ještě nikdy jsme neviděli něco takového. Pravicově extremistické bomby zasáhly nervové centrum našeho národa a masakr desítek spoluobčanů pár kilometrů odtud," komentoval útok pro agenturu Reuters Will McCants, bývalý americký poradce pro boj proti extremismu. "Jsem šokován, že se mu to podařilo samotnému. Pokud to udělal, tak to určitě vyvolává obavy z nárůstu pravicového extremismu v Evropě, ale také obavu z tzv. osamělých bojovníků," dodal McCants.

Na to, že útok je dílem extrémní pravice a ne nějaké islamistické organizace, jak se původně předpokládalo, již dříve upozornil Jakub Godzimirski, vedoucí pracovník Norského institutu pro mezinárodní záležitosti. "Bylo by velmi divné, kdyby islamisté útočili tímto způsobem. Útok na mítink mládežníků vládnoucí Norské dělnické strany vypovídá o něčem jiném. Kdyby chtěli islamisté útočit, dají bombu do nákupního centra, nebudou střílet na blízkém ostrově," uvedl pro agenturu Reuters Godzimirski.

„Myslím si, že mládežnická organizace Norské dělnické strany je známa tím, jak je silně pro integraci ve společnosti, tedy integraci přistěhovalců, a taky silně proti rasismu,“ vysvětluje Norský bohemista Ruár Lishaugen možné motivy strašlivého masakru.

Začalo to explozemi v centru Osla

Při explozi v Oslu bylo poničeno několik vládních budov včetně úřadu premiéra. Ten ve své kanceláři nebyl a později oznámil, že je na bezpečném místě.

Centrum Osla je po útoku vylidněné, v ulicích zaujali pozice vojáci. Ulice jsou posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa.

Stoltenberg označil páteční útoky v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya za národní tragédii. Vyhlásil národní smutek a řekl, že osobně navštíví raněné v nemocnicích. "Mám zprávu pro toho, kdo útočil, a pro ty, kdo stáli za ním," řekl premiér Stoltenberg na televizní tiskové konferenci. "Nikdo nás bombou neumlčí, nikdo nás neumlčí ani střelbou," řekl bez dalšího upřesnění.

Vražedné útoky v Norsku vyvolaly ve světě vlnu rozhořčení. Mnozí šéfové států a vlád zdůraznili v této souvislosti, že je nutné spolupracovat v boji proti terorismu.

Také Česká republika důrazně odsoudila brutální teroristické útoky v Norsku. Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že je otřeseno informacemi o množství nevinných oběti a raněných. Zákeřné útoky ukázaly, že mezinárodní společenství se musí teroristické hrozbě jednoznačně postavit, uvedlo v prohlášení.

K těm, kdo Norsku vyjádřili soustrast, se připojil i český prezident Václav Klaus. V kondolenčním telegramu králi Haraldovi odsoudil "barbarské metody a skutky, které vedly k tomuto krveprolití a které nelze ničím ospravedlnit". Kondolenci zaslali i ruský prezident Dmitrij Medveděv a britská královna Alžběta II. Švédsko posílilo ostrahu vládních budov a jeho tajná služba oznámila, že události v Norsku pečlivě sleduje.

Soustrast norskému lidu vyjádřil i premiér Petr Nečas. "Já i občané České republiky jsme v tuto těžkou dobu v myšlenkách s Vámi a především s rodinami, které ztratili své blízké. Česká republika odsuzuje jakýkoliv projev extrémního násilí. Události, které se staly ve vaši zemi, českými občany i mnou osobně hluboce otřásly. Vážený pane předsedo vlády, přijměte mou hlubokou a upřímnou soustrast jménem mým a jménem občanů České republiky," uvedl Petr Nečas v dopise norskému premiérovi Jensi Stoltenbergovi.

KAM DÁL?
EXPO: Masový vrah z Norska byl členem nacistického webového fóra
Sky News: Špionážní sitě selhaly. Odvrátily pozornost od ultrapravicového extremismu

ČTK, ryz, , Reuters
Přečteno: 1864x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Extremismus, Norsko, EU, Terorismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo