Mé Ara

Před několika lety, to byla naše Janina ještě malá, jsme se večer střídali s
manželem u její postýlky a uspávali ji. Zpočátku písničkou, a když už vnímala
souvislosti, tak vyprávěním. Zpravidla jsme jí klasické pohádky nepovídali.
Nechtěli jsme jí už od malička hnojit dušičku zlem. Tak jsme si vymýšleli. Já
jsem jí vyprávěla o kosíku Pepíkovi. Příběhy byly v podstatě o tom, jak viděl
kosík Pepík každý Janinky den ze své ptačí perspektivy. Pepík kosík se stal
rodinným přítelem. Pokud Janinka řešila nějaký problémek, tak jsme se ptali
Pepíka, jak se na to z té své výšky dívá. Kosík Pepík vždycky pomohl Janince
problémek pochopit.

Janina už je na univerzitě, já jsem zůstala sama, a tak jsem si vytvořila
imaginární bytost Ara, protože mi dost často rozum nebere současné postoje
lidských bytostí v této krásné zemi. Ara souhlasí, že česká zem je opravdu
krásná. Co se týká nás, lidí žijících v této zemi, má obavy. Tvrdí, že jsme
každý den infikováni zákeřnou nemocí. Co je na tom nejsmutnější? Že se
infikujeme navzájem.

„Jak to myslíš, tomu nerozumím?“ ptám se Ara.
„Nehledáte pravou podstatu svého bytí. Žijete proto, abyste měli a nikoli proto,
abyste byli, jak už řekl moudrý klasik.“
„Jak to souvisí s tou zákeřnou nemocí?“
„Velmi úzce. Za svůj práh se podíváte jen tehdy, když má soused víc než vy
samotní. Když se vám nedaří lépe než jemu, hledáte příčinu kolem sebe, nikoliv v
sobě. Tento stav dobře živí vaše sdělovací prostředky. Vzpomeň si na uplynulé
léto. Pro média okurková sezóna. Politici a celebrity na dovolené. Není moc o
čem psát. Slunce a zprávy však musí vyjít každý den, a tak rychle nějaký
problém. Není? Tak ho vytvoříme. Trochu pošimráme lidská ega a komplexy. Začneme
si všímat skupiny lidí a problému, který vždycky zabere. Letos to byl Šluknov.
Vloni myslím Janov. A ono to opravdu zabralo. Tak, že se jim to málem vymklo z
rukou.“
„Proč?“ ptám se Ara.
„Protože lidé v české zemi jsou už zasaženi tou zákeřnou nemocí.
„A jakou nemocí?“

„Vaše mysl je samý jed. Podívej se do novin, na televizi a na ten váš
internet. Díky těmto médiím a lidem, kteří je řídí, jste denně frustrovaní. Na
jedné straně máte strach z budoucnosti a na druhé, aby toho nebylo málo, se
dozvídáte, jak jste nedokonalí. Jste staří, někdo dokonce tmavý, nemocný,
nezaměstnaní, málo slavní a málo bohatí, prostě ne jako uměle vytvoření bozi,
rádoby celebrity nebo politici. Sdělují vám, že šťastní můžete být, jen když si
koupíte to, co vám v reklamách nabízejí. Orgasmus se nekoná, protože styk s
jistou bankou je pro vás zbytečný. Co byste tam taky ukládali? Vaše rodina
nebude dostatečně šťastná, protože na poslední model rodinného auta nemáte a ke
všemu se každý den dozvídáte, že bude hůř! A nemoc frustrace je na světě. Kdo za
to může? Nepřizpůsobiví, sdělují vaše draze zaplacené sdělovací prostředky.“

Lidé v nejistotě a strachu mívají často zkrat v myšlení.

A tak se díky mé imaginární bytosti Ara zabývám otázkou detoxu. Přestanu
sledovat zprávy, stejně se tam nic podstatného nedovím, smažu stránku novinky.cz
a vrátím se k hodnotám svých předků. Ctít druhého jako sama sebe, žít v souladu
s přírodou a věřit, že pravda je jen jedna – když jsem se narodila, tak umřu a
proto budu žít tak, abych se za svůj život nemusela stydět před ostatními, ale
hlavně sama před sebou.