romea - logo
12. prosince 2018 (středa)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Medailon: Ilona Ferková

Praha, 25.10.2010 10:42, (ROMEA)

Ilona Ferková se narodila 26. června 1956 v Rokycanech. Po absolvování základní školy nemohla kvůli špatné ekonomické situaci rodiny (způsobené těžkou nemocí otce) pokračovat ve studiu a nastoupila do zaměstnání. Živila se manuální prací, v 90. letech pracovala jako koordinátorka česko-romské mateřské školky v Rokycanech podporované nadací Open Society Found v rámci projektu Začít spolu. V letech 1999–2003 s rodinou pobývala jako azylantka ve Velké Británii, dnes opět žije v Rokycanech. Založila občanské sdružení Asociace romských žen zaměřené na podporu romských žen, rodiny a výchovy. Za zásluhy o kulturní a sociální emancipaci Romů obdržela státní vyznamenání České republiky. Patří k nejvýraznějším představitelům romské literární generace 90. let 20. století.

Motivace k tvorbě
Od dětství toužila zapsat příběhy svého otce, nadaného vypravěče, Karola Daňa. Neuměla si však představit, jak píše v úvodu své knihy Čorde čhave, že se dá psát romsky, a čeština se pro její záměr nehodila. Romsky začala psát po setkání s Milenou Hübschmannovou na folklorním festivalu, kde vystupovala se souborem Amare neni (Naše tety), jehož byla v pol. 80. let zakladatelkou a uměleckou vedoucí. Romské umělecké soubory v době normalizace představovaly jedinou oficiálně povolenou možnost družit se a věnovat se romské kultuře. Kromě povolených folklorních písní a tanců se do programů vkládaly ukázky původní autorské tvorby, různé scénky, písně a básně. Tak tomu bylo i v případě Ferkové, Milenu Hübschmannovou zaujal právě písňový text, který pro soubor napsala. Nabádala ji, aby v psaní pokračovala, dala jí číst romskou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové. „Tehdy jsem viděla, že romština se hodí nejen k mluvení, ale i k psaní,“ vzpomíná Ferková.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Ptejte se romské spisovatelky Ilony Ferkové
Ilona Ferková: Kaštankus (Kaštánek)

Dílo
Své prozaické texty začala vydávat v 90. letech 20. století, aktivně publikovala v romských periodikách Amaro lav, Romano kurko, Romano hangos, Nevo romano gendalos, Kereka, Romano džaniben, na jehož vydávání se také podílela.

První povídková knížka inspirovaná folklorními příběhy (zejména charňi paramisi/ krátkými pohádkami) Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům) vyšla v roce 1992 v romském nakladatelství Romaňi čhib v Liberci. Obsahuje povídky Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům), Pal o duj phrala (O dvou bratřích), Sikhľarďi buťi – somnakuňi buťi (Řemeslo má zlaté dno), Čačikaňi paramisi (Skutečný příběh), „Sar ačhľa o suboris ,Amare neni‘ (Jak vnikl soubor ,Naše tety‘), Šukar Vilijana (Krásná Vilijana) a Kaľi (Kali).

Žánrově vybočuje titulní povídka, jež předznamenala tematiku pro budoucí tvorbu Ferkové typickou. Vypráví příběh mladé ženy, která neumí vycházet s penězi. Ze strachu před manželovou zlobou se kvůli nabízené odměně nechá sterilizovat.

Posun od pohádky k realistickému ztvárnění skutečnosti, zejména sociální situace Romů, představuje druhá a zatím poslední kniha povídek Čorde čhave/ Ukradené děti, kterou v roce 1996 vydalo Společenství Romů na Moravě. Obsahuje povídky Valkos/ Válek na nudle, Denašľom kheral/ Útěk z domova, O našado čhavo aviľa pale/ Návrat ztraceného syna, Moštovno dad, abo nalačhi daj?/ Otčím, anebo špatná matka?, Muľa anglo romipen/ Zemřela, protože chtěla žít po romsky, Čorde čhave/ Ukradené děti, Michaľis the e Silva/ Michal a Silva, Kaľi/ Kali a Trastune benga/ Železní ďáblové. Tato povídka je v celé její tvorbě výjimečná tím, že kombinuje realistický příběh ze současnosti – matka dvou dětí bojující se závislostí na herních automatech – s motivem typickým pro ústní slovesnost – zásahem ducha mrtvého/ mula (víra v muly stále funguje jako sociální korektor – lidé se bojí, že se jim bude zjevovat duch mrtvého, kterému ublížili nebo způsobili škodu).

V roce 2000 vyšla v Romano džaniben povídka Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý, která se zabývá důsledky nezralého rodičovství.

Zatím poslední literární počin představují Vakeriben pal e Anglija/ Příběhy z Anglie, jež vyšly v Romano džaniben v roce 2008. Autorka v ich-formě popisuje zážitky a dojmy z pobytu v Anglii a zároveň prostřednictvím retrospektivních vzpomínek na život v Česku dává nahlédnout důvody, které ji k emigraci donutily.

Charakteristika tvorby

Téma
Látku pro své povídky čerpá zejména z reálných situací, které u nás Romové zažívali v 2. pol. 20. století (asimilační tlaky komunistického režimu, odebírání dětí do ústavní péče, nucená sterilizace, rozpad tradičního společenství, příchod z venkova do měst, hodnotové proměny, přizpůsobování se normám většinové společnosti) a na počátku 21. století (emigrace z důvodů rasové nesnášenlivosti, ohrožení jedince/ rodiny sociálně patologickými jevy – gamblerství, prostituce, zanedbávání péče o děti a jejich odkládání do ústavu).

V jejích textech jsou výraznější postavy ženského rodu, jež emancipuje (hrdinky se aktivně podílejí na svém osudu, vzpírají se rozhodnutí rodiny, odmítají tradiční rozdělení rolí), avšak zároveň kritizuje, pokud selhávají ve své nejdůležitější roli matky a manželky.

Jazyk
Ferková dokáže volit jazykové prostředky ve shodě s vytýčeným uměleckým záměrem. Vyjadřuje se stručně, pro charakteristiku postav a situací volí výstižná až strohá pojmenování. Díky tomu nestrhává pozornost k formě, ale k naléhavému obsahu, dramatickému ději, který si udržuje spád. Na malé ploše kratší povídky tak dokáže rozehrát i časoprostorově a psychologicky náročnější situace. Důležitý stavební prvek jejích povídek – dialogy – zní uvěřitelně, promluvy aktérů nepůsobí vykonstruovaně, dodávají příběhu atmosféru a potvrzují jeho reálný rozměr. Velkou předností Ferkové je právě schopnost slova „odposlechnout ze života“ a zdařile je přenést na papír.

Tvůrčí záměr
V příbězích ukazuje, kam můžou jedince dovést špatná rozhodnutí, nesprávné chování, ztráta paťiv, a nahlíží možné cesty nápravy, řešení. Navazuje a aktualizuje jimi zmizelou tradici sociálních korektivů uplatňovaných skrze vypravěčská setkání. Rozvíjí pro ně typický žánr vakeriben/ mravoučných příběhů ze života a publikační činností vytváří jejich novodobou platformu. Zároveň normativní a výchovné požadavky romipen překračuje, neboť představa tradičního romství se s životní realitou dnešních Romů v mnoha ohledech rozchází, a tudíž je už nemůže usměrňovat a ukazovat jim, jak se zachovat (viz Muľa anglo romipen/ Zemřela, protože chtěla žít po romsky). Své hrdiny autorka nechává chybovat, jednat dle sobeckých citů a potřeb, nacházet vlastní trnité cesty k životní pravdě – čačipen. Vyhýbá se schematismu, černobílému vidění světa, a díky tomu jsou její povídky čtenářsky přitažlivé.

Ke čtení
Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům), Romaňi čhib, Liberec, 1992.
Čorde čhave/ Ukradené děti Ferková, Společenství Romů na Moravě, 1996.
Ferková, Ilona: Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý, Romano džaniben, časopis romistických studií, Praha, 4/2000.
Romano džaniben, časopis romistických studií, Praha, ňilaj 2006.
Ferková, Ilona: Vakeriben pal e Anglija/ Příběhy z Anglie,Romano džaniben, časopis romistických studií, Praha, ňilaj 2008.
Čalo voďi/ Sytá duše, antologie rprozaických textů romských autorů z ČR, MRK, Brno 2007.
Scheinostová, Alena: Romipen. Literaturou k moderní identitě, Praha, 2006.
Scheinostová, Alena: Zemřela pro romství. Ilona Ferková, HOST, 4/ 2006.

Kritické ohlasy

Ilona Ferková přenáší na papír opravdové, typické, charakteristické divano (výraz rumunských kalderašů pro vyprávění ze života, které slouží také jako sociální korektiv komunity, pozn. red. RD) ze současnosti anebo z nedávné minulosti Romů, poznamenané socialismem a realitou jejich nového domova v Čechách. ... Jsem přesvědčena, že romští čtenáři, kteří se budou umět ponořit do Iloniných příběhů (přestože ne vždy užívá dialektních tvarů, na které jsou zvyklí „z domova“), pocítí v nich návaznost na orální tradici vyprávění a budou hluboce pohnuti osudy jejich hrdinů. Příběhy, jejichž aktéři se chovají pre ladž (pro ostudu) snad oživí onen důležitý sociální korektor: schopnost stydět se a snažit se jednat vždy tak, aby se člověk mezi lidmi stydět nemusel. Ty příběhy, které ukazují drastický dopad asimilátorské manipulace na osudy Romů, rozhodně nevedou v podání Ilony k pocitu kolektivní ukřivděnosti, ale spíše k odhodlání hledat cestu, jak jakékoli destruktivní manipulaci čelit.

Milena Hübschmannová, předmluva k Čorde čhave

Jako jedna z nemnoha romských prozaiků se Ferková pouští do řešení složitých zápletek, jež samozřejmě vyžadují odpovídající prostor. ... zejména v pozdějších a vyzrálejších pracích Ferkové jednoznačně dominuje vypointovaný příběh ze současnosti a nedávné minulosti. Ve srovnání s jinými jsou její texty ve své většině realistické a s neúhybnou důsledností mapují problémy současných komunit. Zahrnují přitom široké spektrum aspektů od sociálně patologických jevů (gamblerství, prostituce, týrání dětí) až po zakotvení dezorientovaného jedince v milující rodině, díky čemuž je výsledný obraz plastický a živý. Nesamozřejmý je také pohled Ferkové na ženu: její ženské postavy se zhusta stávají aktivními spoluurčovatelkami a vykonavatelkami vlastního osudu, ať už se vzpírají samozřejmým očekáváním komunity, odmítají tradiční podřízené postavení anebo zápasí o vlastní sebeurčení.

Alena Scheinostová, Romipen. Literaturou k moderní identitě

Povídky Ilony Ferkové jsou jedinečné svou aktuální tématikou a mravní naléhavostí, s jakou se dotýkají konkrétních, stále živých problémů romské existence v České republice posledních desetiletí. Nenajdeme v nich efekty nespoutané imaginace ani pitoreskní líčení romské výlučnosti. ... Literární hodnota povídek Ilony Ferkové je nenápadná. Její výrazové rejstříky jsou poměrně úzké, sahají však do hloubky. Hlavní tón čtenářskému zážitku udává sentimentalita, což je vlastnost, které si otrlí konzumenti moderní literatury navykli posmívat, a proto se dnes v bezelstně čiré podobě vyskytuje jen vzácně. Ferková nám ji znovu objevuje, a to v prostředí natolik krutém, stísněném, zuboženém, že ji nelze v nejmenším podezírat z maloměšťáckého tíhnutí ke kýči.

Viktor Šlajchrt, Romano džaniben, ňilaj 2008

O medajlonkos: E Ilona Ferková
E Ilona Ferková uľiľa 26. junoste 1956 Rokycanende. Sar phirďa avri e škola, ta gejľa andre buťi, kaj kerelas manualno buťi. Andro 90 berša kerelas sar koordinatorka andre čechiko-romaňi školka Rokycanende predal o cikne čhavore, savi has andro projektos Začít spolu (jekhetano agor), the zaačhelas les o Open Society Found. Andro berša 1999-2003 la fameľijaha dživelas sar azilantka andre Bari Britanija, adaďives pale bešel andro Rokycany. Kerďa manušengero jekhetaňiben Asociace romských žen, savi del o vast romane džuvľijenge, le fameľijenge the le sajipneske pal o čhavore. Vaš oda, hoj bararelas romane manušengeri kulturno the socialno emancipacija, chudľa štatno metalos Čechiko republikatar. Perel maškar nekhašundeder manuša andre romaňi literarno generacija andal eňavardešta berša le bištone šelberšendar.

Imar ciknorestar kamelas te irinel o paramisa, so phenelas lakero dad, baro paramisaris, o Karol Daňo. Romanes chudľa te irinel, sar prindžarďa la Milena Hübschmannovo pre folklorno festivalis, kaj khelelas le suboriha Amare neni (Naše tety), savo joj korkori thoďa pro pindre andre jepaš ochtovardešta berša, the kaj kerelas šeraľa.

Peskere prozaicka teksti chudľa te del avri andro eňavardešta berša le bištone šelberšendar, has aktivno andre romane periodika Amaro lav, Romano kurko, Romano hangos, Nevo romano gendalos, Kereka, Romano džaniben, kaj has tiš andro timos, savo les delas avri.

Perši genďi le paramisenca has la inšpiracijaha khatar o romanao folkloros anglunes (charne paramisa ) Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům, 1992). Paľis khatar o paramisa pregejľa andre peskeri dujto genďi kijo realisticko čačipen, anglunes pal romengero socialno dživipen, oda hin andre lakeri genďi charne paramisenca Čorde čhave/ Ukradené děti (1996). Agorutňi paramisi Trastune benga/Železní ďáblové hin andre lakeri literarno buťi igen interesantno, bo hin andre e kombinacija, hoj realisticko adaďivesutno dživipen – duje čhavorengeri daj, savi phirel te bavinel o altomata, the na džanel peske te del olestar smirom – the o motivos khatar purano tradično oralno vakeriben – kana avel o mulo.

Andro berš 2000 diňa avri o Romano džaniben e paramisi Kalo či parno/ Černý, nebo bílý, savi dikhel pal oda, te hin le ternen čhavore. Lakeri agorutňi literarno buťi hin o Vakeriben pal e Anglija/ Paramisi khatar e Anglija, save diňa avri o Romano džaniben andro berš 2008. E autorka andre ich – forma irinel pal o dživipen andre Anglija the paš oda la retrospektivaha leperel pro dživipen pro Čechi, the phenel, soske gejľa andre emigracija.

O motiva pre literarno buťi dikhel andre realita, avka, sar pro Čechi dživenas o Roma andro dujto jepaš andro bišto šelberša (asimilačna kikidipena le komunisticke režimostar, sar lenas le čhavoren andro čhavorikane khera, kerenas le džuvľijenge e sterilizacija, o romane fajti imar na dživenas jekhetano purano dživipen, le gavendar avenas o Roma te dživel andro fora, imar na ľikerenas ajsi paťiv sar varekana, e norma pro dživipen dikhenas le gadžendar, the pro agor andro bišthejekh šelberša (e emigracija vaš rasovo bibachtaľipen, o manuša daranas/ andro fameľiji has patologicka moresa – o gamblerstvos, e prostitucija, na bajinenas pal o čhavore the denas len andro čhavorikane khera). Andre lakere teksti hin buter sikhade o džuvľija, save sikhavel andre emanncipacija (ajse, so hine aktivna andro dživipen, savo dživen, na šunen ča la fameľija, na kamen te dživel ča avka, sar phenen o purane normi), paš oda thovel bari kritika pro džuvľija, so na džanen, abo na kamen te avel lačhe daja, romňija. E Ferková predal e charakteristika the o situaciji, pal save irinel, na rodel but lava. Vaš oda manuš na dikhel pre forma, aľe genel oda, so kamel e autorka te phenel andro dramaticko tekstos, savo džal lokes sar paňi. Andre charňi paramisi džanel te sikhavel the bareder ideos the phare psichologicka situaciji. Angluno andre lakere paramisa hin – o dialogos – savo lake o manuš paťal, o lava, so phenen o aktera nane avri konstruktimen, den la paramisake e atmosféra the hin andre te šunel realno dživipen. E Ferková mištes džanel te kerel buťi le lavenca „te šunel le manušendar sar dživen“ the paľis oda lačhes thovel andre genďi. Andro paramisi irinel, sar manušeske kampel te duminel, pal e bibacht, savi šaj kerel, sar pen o manuša te ľikeren, te na našaven e paťiv, the del goďi, te manuš rakhel lačho drom. Kamel pale te anel e bisterďi tradicija maškar o manuša, avka sar oda has, te pen vakerenas /phenenas o paramisi maškar o Roma, the andre save has socialne korektiva. Bararel vaš oda tipicko žanros o vakeriben/ etickone paramisenca pal o dživipen, the la publikačna aktivitaha sikhavel aleďivesesngeri platforma. Na kamel andre lakeri literatura o schematizmos, parno abo kalo dikhiben pre luma, the vaš oda hine lakere paramisa igen interesantna.

KAM DÁL?
Ilona Ferková: Kaštankus (Kaštánek)

Lenka Jandáková (do romštiny přeložila Eva Danišová)
Přečteno: 2866x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Pixabay.com

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

6.12.2018 15:08
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
 celý článek

Tomio Okamura a Miloš Zeman

Hrad neuspěl. Okamurova SPD zůstane ve zprávě o extremismu za rok 2017. Bezpečnostní rada státu ji vzala na vědomí v původním znění

6.12.2018 11:26
Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
 celý článek

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

videoVIDEO: Jáchym Topol pokřtil novou knihu Ilony Ferkové rumem

5.12.2018 20:28
Včera se v nabitém sále Knihovny Václava Havla (KVH) uskutečnil křest nové knížky Ilony Ferkové, kterou připravilo nakladatelství romské literatury KHER. Soubor deseti povídek v romsko-českém vydání nazvaném Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa pokřtil programový ředitel KVH Jáchym Topol příznačně pro tuto knihu rumem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo