Medailon: Monika Kováčová
Dosud neznámá básnířka Monika Kováčová (uměleckým jménem Mona) se narodila 9. května 1984 v Modrém Kameni, nedaleko Velkého Krtíše, který se nachází na jižním Slovensku, blízko maďarských hranic. Zde také navštěvovala Obchodní akademii. Vystudovala Slovenský jazyk a literaturu na Fakultě humanitních věd Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici (2008). Ještě při škole pracovala jako korektorka v My – Banskobystrické noviny a Banskobystrickém týdeníku. Živila se také jako bankovní úřednice, nyní pracuje jako asistentka pedagoga na ZŠ ve Zvoleně a doplňuje si pedagogické vzdělání. V této rubrice o romské literatuře má na starost korekturu slovenských textů.
KAM DÁL?
Monika
Kováčová (Mona): Básně I.
Zájem o literaturu i snahu o vlastní tvorbu v ní od malička podporovala babička. Už od 9 let se pokoušela psát detektivní povídky, ve 13 letech napsala svou první báseň. Jejím literárním vzorem je básník a literární vědec Milan Rúfus, který byl také předmětem její diplomové práce. Publikovala ve středoškolských a vysokoškolských studentských časopisech, které rovněž pomáhala zakládat a řídit. Je členkou kulturního spolku Skála. Dosud vyšel pouze zlomek její tvorby, a to ve sbírce Kale bala. Ve volném čase se také zabírá abstraktní malbou. Jejím velkým snem je vydat vlastní sbírku básní.
Své básně píše ve slovenštině, která je jí bližší: „Nějak to přišlo samo, mám vysloveně zálibu ve slovech, jak znějí, mám vztah k psaní obecně. Moje touha psát básně se začala láskou ke slovenskému jazyku, nyní pro mě představuje způsob vyjádření, který potřebuji a na který jsem si zvykla.“
Některé její básně ale do romštiny překládá její literární kolega Maroš Balog.
Její intimní i reflexivní lyrika odráží důvěrný vztah, který autorka pociťuje k přírodě. Nachází v ní inspiraci i ozvěnu vlastních duševních stavů. Píše také básně pro děti, k této tvorbě ji přivedl manžel, autor kreseb s dětskými motivy, a v současnosti i její práce ve školství. V epických básních pro děti rovněž zpracovává téma přírody, z níž a vlastní bohaté fantazie čerpá náměty dojemných pohádkových příběhů, s jejichž hrdiny se děti mohou identifikovat a přijmout je i jako vzory chování. Výchovný zřetel přitom básně nezatěžuje, autorka volí taková vyjádření, která jsou k dětem vstřícná, a tak jim dokáže lákavou a příjemnou formou zpřístupnit nejen svět přírody.
Básně Moniky Kováčové budou na serveru romea.cz publikovány v průběhu tohoto týdne.
KAM DÁL?
Monika
Kováčová (Mona): Básně I.
Pal e autorka
Dži akana pal e Monika Kováčová savi irinel e poezija (lakero umelecko nav hin Mona), na has te šunel. Uľiľa 9.majoste andro berš 1984 andro Modrý kameň, paš o Velký Krtíš, pre teluňi Slovensko, paš o Ungriko. Odoj tiš phirelas pre Obchodno akademija. Študinelas e Slovensko čhib the e literatura pre Fakulta humanitních věd Univerzity Matěje Bela andre Banská Bystrica (2008). Mek paš e škola kerelas buťi sar korektorka andre My-Banskobystrické noviny the Banskobystrický týdeník. Kerelas tiš buťi andre banka, akana kerel sar pedagogicko asistentka pre ZŠ andro Zvolenos, the paš oda mek študinel e špecializacija andro pedagogicko sikhľuvipen. Andre rubrika romaňi literatura bajinel pal e korektura andro slovensko tekstos.
O interesos pal e literatura the perše literarne lakere buťa igen rado dikhelas lakeri phuri daj. Imar sar lake has eňa berš ta irinelas detektivno paramisi, sar lake has 13 berš ta irinďa perši poezija. Lakero literarno idolis hin o poetos the literarno džanlo manuš o Milan Rúfus, pal savi irinďa the e diplomovo buťi pre škola. Irinelas pre maškarutňi the bari škola andro študentska žurnala, kaj kerelas the šeraľa, the deles o vast sar len kampelas te kerel. Hiňi jekh džeňi khatar o sgejľipen Skála. Lakera poezijatar has avri dino ča cikno koter andre uprekidipen Kale bala. Sar la nane buťi ta kerel tiš abstraktna čitra. Lakero baro suno hin, te del avri lakero uprekidipen la poezijaha.
E poezija irinel andre Slovensko čhib, savi lake hin buter andro jilo: „Oda varesar avľa korkoro, igen kamav o lava, lengero hangos, igen rado irinav. Kamavas te irinel e poezija akor, sar chudľom te kamel e Slovensko čhib, akana man andre aja čhib mištes šunav, kampel mange the som upre sikhaďi.“ Varesavi lakeri poezija andre romaňi čhib thovel lakero kolegas o Maroš Balog.
Lakeri intimno the refleksno lirika sikhavel, sar e autorka kamel e priroda. Rakhel andre late e inšpiracija, the šunel o jilo. Irinel tiš e poezija predal o čhavore, diňa la pre oda e goďi lakero rom, savo kerel o čitra čhavorikane motivenca, the tiš e buťi, so akana kerel andre škola. Andre epicko poezija predal o čhavore tiš irinel pal e priroda, khatar lel o motiva pro paramisa, la korkora hin tiš bari fantazija. Andro paramisa dikhen o čhavore, o modelis, sar pen te ľikeren, the šaj pen andre dikhen. E poezija na thovel zor andro lava pal o ľikeriben (výchova), e autorka rodel ajse lava, so o čhavore achaľon, the kedvešno formaha lenge sikhavel na ča e priroda.
