romea - logo
17. září 2019 (úterý)
svátek má Naděžda
Loading
rozšířené vyhledávaní

Medailon: Vlado Oláh

Praha, 13.12.2010 10:20, (ROMEA)

O autorovi

Jeden z nejuznávanějších romských básníků Vlado Oláh se narodil 22. května 1947 ve Stropkově u Svidníku na východním Slovensku. Matka pracovala na stavbě, a tak ho vychovávali prarodiče. Na dětství prožité v romské osadě ve svém díle rád vzpomíná. I když byli oba prarodiče negramotní, dokázali v něm vzbudit zájem o školu a zejména literaturu. Studoval střední hornickou školu v Banské Štiavnici, kterou z finančních důvodů nedokončil. Rok pracoval na šachtě, po nástupu na vojnu se rozhodl doplnit si vzdělání na střední vojenské škole. Jako voják z povolání dálkově studoval Filozofickou fakultu Univerzity P. J. Šafaříka v Košicích obor výchova a vzdělávání dospělých, v roce 1984 získal doktorát. Ze zdravotních důvodů vojenskou službu opustil a od roku 1986 žije s rodinou v Praze, nyní je v invalidním důchodu a pečuje o těžce postiženou dceru.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Vlado Oláh: Lajoš velkým partizánem

Po roce 1990 se zapojil do romských etnoemancipačních snah. Vedle účasti na různých kulturně-společenských aktivitách (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů, pedagogické komise ministerstva školství) založil roku 1991 Matici romskou – romské křesťanské a vzdělávací sdružení, jehož je předsedou. Studoval dálkově teologii a věnuje se překladu Bible do romštiny (již vydal překlady Janova evangelia, Apoštolských skutků a některých dalších částí Bible), je spoluautorem překladů ve výběru textů z Bible určeném dětem O Del vakerel ke peskere čhave (Bůh mluví ke svým dětem).

Píše od konce 80. let, debutoval v r. 1990 třemi krátkými povídkami psanými v rytmizované próze, jež byly publikovány ve sborníku Kale ruži (Černé růže): „Začal jsem psát v 80. letech, ještě na Slovensku, ale ty věci byly moc filozofické. Když jsem Mileně ukázal, co jsem napsal, řekla, že ze mě básník nikdy nebude. Chtěl jsem jí dokázat, že nemá pravdu, a tak jsem ty své zápisky vzal a očistil je až na jádro. A první básně byly na světě! Poprvé jsem publikoval v Milenině sborníku Kale ruži (Černé růže) v roce 1990.“ (viz rozhovor Aleny Scheinostové s Vlado Oláhem pro Katolický týdeník 18/ 2009.)

O svém vztahu k literatuře a básnických počátcích promluvil několikrát v rozhlasových pořadech Českého rozhlasu: „Hodně jsem četl historickou literaturu. Také jsem četl básně. Vyrůstal jsem, co se týká básníků, ovlivněn Hviezdoslavem, Martinem Kukučínem a těmito klasiky.“ (Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem „Naše cesta za světlem“, O Roma Vakeren ze dne 25. 8. 2006)

„Než jsem začal psát, tak jsem začal malovat. Když jsem přestal malovat, tak jsem začal vyjadřovat pocity v básních. Mohlo mi být devatenáct, dvacet let. Psal jsem si pro sebe a pak jsem začal psát i pro veřejnost, že jsem se pokusil vydávat do různých romských časopisů.“ (Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básní, O Roma Vakeren ze dne 3. 6. 2005)

O inspiraci, která určila jeho ranou tvorbu, řekl: „Jsou to melodie, možná dědictví po dědovi-kontrabasistovi nebo po mamince, která překrásně zpívala. Pozdější básně s křesťanskou tematikou jsou prostší, zaměřené na sdělení. Když podáte základní pravdy víry formou básně, lidé si je snáze zapamatují.“ (rozhovor Aleny Scheinostové s Vlado Oláhem pro Katolický týdeník 18/ 2009.)

Kromě textů publikovaných v časopisech mu také pravidelně vycházejí básnické sbírky: Khamori luluďi (Slunečnice, 19996 a 2003), Le khamereske čhave (Děti slunce, 2003), Khamutno kamiben (Žár lásky, 2005) a zatím poslední Amaro drom pal o Udut (Naše cesta za světlem, 2006). V roce 2008 byly jeho básně zařazeny do knihy Devla, devla! básně a povídky o Romech, jež je výsledkem literární výzvy Obce spisovatelů na téma Romové-Cikáni u příležitosti 200 let od narození K. H. Máchy.

Vlado Oláh byl jako první romský autor přijat do české Obce spisovatelů. V roce 2006 mu byla udělena Literární cena Mileny Hübschmannové za přínos romské literatuře.

Ve svém díle se vyznává z lásky k Bohu, ženě, dětem, romskému národu. Boha hledá v srdcích lidí i v přírodě a všech živých bytostech. Opěvuje hodnoty domova, rodiny, jak je zažil v dětství na Slovensku v romských osadách. Básně publikované v tomto týdnu svědčí o jeho schopnosti zachytit nejniternější pocity smutku, který ho zasáhl po ztrátě milované ženy. Upřímně se vyznává ze svého života, ale zároveň nepřestává mít neutuchající zájem o aktuální životní situaci Romů v Česku, kterou hodnotí velmi kriticky.

Ke čtení

Kol. autor.: Kali ruži/ Černá růže, Praha 1990.
Oláh, V.: Khamori luluďi/ Slunečnice, Sdružení Matice romská, Radix, Praha 1996 a 2003 (2. vyd.).
Oláh, V.: Le khameskere čhave/ Děti slunce, Sdružení Matice romská, Praha, 2003.
Oláh, V.: Khamutno kamiben/ Žár lásky, Matice romská a Sdružení Dženo, Praha, 2005.
Oláh, V.: Amaro drom pal o Udut/ Naše cesta za Světlem, Daj Romani, Praha, 2006.
Pal oda, so kerenas le devleskere bičhade – Skutky apoštolů, G plus G : Česká biblická společnost,Matice romská, 2000.
Kol. autorů: Devla, Devla! Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.
Vlado Oláh - moje cesta, video na www.romea.cz ze dne 9. 4. 2008.

Kritické ohlasy

Jeho tvorba od počátku stojí žánrově na rozhraní mezi rytmizovanou prózou a poezií. Svou zpěvností, ale také epitety a metaforami vycházejícími z romského folklóru a v neposlední řadě výběrem témat evokuje lidové vypravěčství a využívá a obohacuje jeho potenciál. Oláhova vroucí, často patetická lyrika se obrací k přírodě a rodině jako přirozenému kontextu lidského života, nevyhýbá se erotice, tematizuje prožitky Boha a mariánské spirituality. Jako epik Oláh vychází ze vzpomínek na rodnou osadu na Slovensku a ve vypointovaných črtách zachycuje charakteristické situace a figury, nebo píše kratší či delší veršované povídky. Celé jeho dílo podkresluje dvojí buditelský apel: k uchování romské identity a k znovupřijetí křesťanských etických hodnot.

Alena Scheinostová: E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie, HOST 4/2006, s. 56.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Vlado Oláh: Lajoš velkým partizánem

Pal o autoris

Jekh nekhašundeder romano poetos, o Vlado Oláh, uľiľa 22. majoste andro berš 1947 Stropkovoste paš o Svidnikos pre vichodno Slovensko. E daj kerelas buťi pre stavba, ta barolas paš e baba the o papus. Pal čhavorikano dživipen andro romano gav but leperel. Choč o papus the e baba na džanenas te genel, aňi te irinel, aľe anenas les kijo sikhľuviben, hoj kamelas te študinel andre škola, the kije literatura. Študinelas maškarutňi hutňicko škola Banska Štiavnicate, aľe na has len love, ta gejľa te kerel buťi. Jekh berš kerelas pre šachta, paľis gejľa kijo slugadža, the odoj gejľa pre maškarutňi slugadžiko škola. Paľis kerelas buťi sar slugadžis the paš oda študinelas e Filozoficko fakulta Univerzity P. J. Šafáříka Kašate, oboris e andragogika („výchova a vzdělávání dospělých“). Andro berš 1984 chudľa o doktoratos. Paľis has nasvalo, ta gejľa pašal o slugadža the le beršestar 1986 dživel la fameľijaha Prahate, akana hino andro invalidno duchodos, the bajinel pal leskeri phares nasvaľi čhaj.

Pal o berš 1990 has aktivno andre romane etnoemancipačna aktiviti. Paš o diferentna kulturno-manušengere aktiviti (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů, pedagogické komise ministerstva školství) thoďa pro pindre andro berš 1991 la Matica romaňa – romano kresťansko the sikhľuvipnaskero jekhetaňiben, kaj hino šeralo. Študinelas e teologija the thovel andre romaňi čhib e Biblija (imar diňa avri o prethoviben Janovo evangelium, Apoštolské skutky the varesave aver kotera khatar e Biblija),hino jekh le autorendar, so kerde o prethoviben andre romaňi čhib predal o čhavore, hine oda o teksti khatar e Biblija – „O Del vakerel ke peskere čhave“ (Bůh mluví ke svým dětem).

Irinel agorutne koterestar andre ochtovardeš berša, debutinelas andro berš 1990 trin charne paramisenca, save irinďa andre ritmicko proza, the has andro sborňikos Kale ruži/černé růže: „Chudľom te irinel andro ochtovardeš berša, mek pre Slovensko, aľe ola buťa has igen filozoficka. Te la Milanake sikhaďom, so irinďom, phenďa, hoj mandar o poetos šoha ňikda na ela. Kamavas lake te sikhavel, hoj la nane čačipen, ta iľom o tekstos, the randľom les tele dži pro kokal. The perši poezija has kisno! Perši miri publikacija has andro Milenakero sborňikos Kale ruži (Černé růže) andro berš 1990.“ (šaj dikhen o vakeriben Aleny Scheinostové le Vladoha Oláhoha vaš katolicko sakokurkeskero žurnalis 18/2009.)

Pal e literatura the peskeri perši poezija delas duma buterval andro rozhlasova relaciji pro Český rozhlas: „But genavas e historicko literatura. Tiš genavas e poezija. Bariľom paš ajse poeta, sar Hviezdoslav, Martin Kukučín the ajse klasika.“ (Has diňi avri nevi sbirka la poezijaha le Vladostar Oláhostar, the vičinen la „Amaro drom pal o vuvud“, O Roma vakeren andro ďives 25.8. 2006)

„Kim chudľom te irinel, ta maľinavas. Sar preačhiľom te maľinel, phenavas oda, sar man šunav, la poezijaha. Šaj mange has deštheeňa, biš berš. Irinavas mange ča predal mande the paľis oda kamavas te del te genel the avre manušenge, bičhavavas miri buťi andro romane žurnala.“ (O Vlado Oláh kisitinel aver sbirka la poezijaha, O Roma vakeren andro ďives 3.6. 2005) Pal e inšpiracija, savi has pro agor, sar chudľa te irinel, phenel: „Hin oda o melodiji, o barvaľipen pal o papus-kontrabasistas, abo pal e daj, savi igen šukares giľavelas. Andre poezija, so irinavas paľis la kresťansko tematikaha na kampel ajci lava, kamavas laha te phenel, so duminav. Te phenen primarna čačipena andro paťaviben la poezijaha, le manušenge feder ačhen andre goďi“. (khatar o vakeriben, so kerďa e Alena Scheinostovo le Vlado Oláhoha vaš Katolicko sakokurkeskero žurnalis 18/2009.)

Paš o teksta, save hine andro žurnala, leske džan tiš avri o sbirki la poezijaha: Khamori luluďi/Slunečnice (1996 the 2003), Le kmaskere čhave/ Děti slunce (2003), Khamutno kamiben/Žár lásky (2005) the agorutňi Amaro drom pal o Udut/Naše cesta za Světlem (2006). Andro berš 2008 has leskereri poezija thoďi andre genďi Devla, devla! poezija the o paramisi pal o Roma, savi has kerďi vaš oda, bo literarno apelis diňa e Obec spisovatelů pro tematos Romové-Cikáni paš o leperiben pro K.H. Mácha, bo imar has oleske duj šel berš sar muľa. O Vlado Oláh has peršo manuš, so les ile andre čechiko Obce spisovatelů. Andro berš 2006 chudľa e literarno cena la Milenatar Hüschmannovatar vaš e literatura.

Andre peskeri literarno buťi phenel pal o kamiben, či kijo Deloro, kije romňi, kijo čhavore, kije romaňi nacija. Le Devles rodel andre manušengere jila the andre priroda the andre savoro, so dživel. Leperel pal o dživipen andre fameľija, avka, sar oda has, sar has ciknoro pre Slovensko andro romano gav. E poezija, savi tumenge anďam ada kurko, sikhavel, hoj džanel te phenel sar igen phares leske has, sar leske muľa leskeri čori romňi, sava moneki kamelas. Jilestar phenel, sar dživel, aľe tiš na bisterel pro manuša, interesinel les aktualno dživipen, so hin le Romen pro Čechi, the na daral te phenel kriticka lava.

Lenka Jandáková (do romštiny přeložila Eva Danišová)
Přečteno: 1869x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Hoax o jedovatých balíčcích kosmetiky - září 2019 (Koláž: Romea.cz)

Hoax o balíčcích s jedovatými vzorky kosmetiky se šíří mezi Romy v Evropě. Poprvé se tento hoax objevil už v roce 2002

12.9.2019 10:52
Na sociálních sítích a po e-mailech se v posledních dnech hlavně mezi romskou komunitou šíří hoax o tom, že romským rodinám ve Francii chodí do schránek reklamní balíčky s kosmetikou obsahující jed. Ve stejnou dobu se začal šířit podobný hoax, kde jsou ale oběťmi těchto zásilek Izraelky. Zpráva o jedovatých vzorcích se poprvé objevila už v roce 2002 a nyní se znovu vrací do oběhu.
 celý článek

Archeologický průzkum v Letech u Písku - 10. 9. 2019 (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoArcheologové odkryli dva hroby obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, jde o novorozence a ženu. Našli i další hrobové jámy

10.9.2019 15:10
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let a jeden hrob pravděpodobně novorozence. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil. Novinářům to řekli archeologové a zástupci Muzea romské kultury, které chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
 celý článek

Lipník nad Bečvou (Koláž: Romea.cz)

Rasistický útok na romské děti: Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří útočili v Lipníku nad Bečvou

10.9.2019 11:00
Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří na jaře v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadli skupinu romských dětí a byli za to obviněni ze tří trestných činů včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Muži a ženě hrozí až pět let vězení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo