romea - logo
8. prosince 2019 (neděle)
svátek má Květoslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Medailon: Vlado Oláh

Praha, 13.12.2010 10:20, (ROMEA)

O autorovi

Jeden z nejuznávanějších romských básníků Vlado Oláh se narodil 22. května 1947 ve Stropkově u Svidníku na východním Slovensku. Matka pracovala na stavbě, a tak ho vychovávali prarodiče. Na dětství prožité v romské osadě ve svém díle rád vzpomíná. I když byli oba prarodiče negramotní, dokázali v něm vzbudit zájem o školu a zejména literaturu. Studoval střední hornickou školu v Banské Štiavnici, kterou z finančních důvodů nedokončil. Rok pracoval na šachtě, po nástupu na vojnu se rozhodl doplnit si vzdělání na střední vojenské škole. Jako voják z povolání dálkově studoval Filozofickou fakultu Univerzity P. J. Šafaříka v Košicích obor výchova a vzdělávání dospělých, v roce 1984 získal doktorát. Ze zdravotních důvodů vojenskou službu opustil a od roku 1986 žije s rodinou v Praze, nyní je v invalidním důchodu a pečuje o těžce postiženou dceru.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Vlado Oláh: Lajoš velkým partizánem

Po roce 1990 se zapojil do romských etnoemancipačních snah. Vedle účasti na různých kulturně-společenských aktivitách (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů, pedagogické komise ministerstva školství) založil roku 1991 Matici romskou – romské křesťanské a vzdělávací sdružení, jehož je předsedou. Studoval dálkově teologii a věnuje se překladu Bible do romštiny (již vydal překlady Janova evangelia, Apoštolských skutků a některých dalších částí Bible), je spoluautorem překladů ve výběru textů z Bible určeném dětem O Del vakerel ke peskere čhave (Bůh mluví ke svým dětem).

Píše od konce 80. let, debutoval v r. 1990 třemi krátkými povídkami psanými v rytmizované próze, jež byly publikovány ve sborníku Kale ruži (Černé růže): „Začal jsem psát v 80. letech, ještě na Slovensku, ale ty věci byly moc filozofické. Když jsem Mileně ukázal, co jsem napsal, řekla, že ze mě básník nikdy nebude. Chtěl jsem jí dokázat, že nemá pravdu, a tak jsem ty své zápisky vzal a očistil je až na jádro. A první básně byly na světě! Poprvé jsem publikoval v Milenině sborníku Kale ruži (Černé růže) v roce 1990.“ (viz rozhovor Aleny Scheinostové s Vlado Oláhem pro Katolický týdeník 18/ 2009.)

O svém vztahu k literatuře a básnických počátcích promluvil několikrát v rozhlasových pořadech Českého rozhlasu: „Hodně jsem četl historickou literaturu. Také jsem četl básně. Vyrůstal jsem, co se týká básníků, ovlivněn Hviezdoslavem, Martinem Kukučínem a těmito klasiky.“ (Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem „Naše cesta za světlem“, O Roma Vakeren ze dne 25. 8. 2006)

„Než jsem začal psát, tak jsem začal malovat. Když jsem přestal malovat, tak jsem začal vyjadřovat pocity v básních. Mohlo mi být devatenáct, dvacet let. Psal jsem si pro sebe a pak jsem začal psát i pro veřejnost, že jsem se pokusil vydávat do různých romských časopisů.“ (Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básní, O Roma Vakeren ze dne 3. 6. 2005)

O inspiraci, která určila jeho ranou tvorbu, řekl: „Jsou to melodie, možná dědictví po dědovi-kontrabasistovi nebo po mamince, která překrásně zpívala. Pozdější básně s křesťanskou tematikou jsou prostší, zaměřené na sdělení. Když podáte základní pravdy víry formou básně, lidé si je snáze zapamatují.“ (rozhovor Aleny Scheinostové s Vlado Oláhem pro Katolický týdeník 18/ 2009.)

Kromě textů publikovaných v časopisech mu také pravidelně vycházejí básnické sbírky: Khamori luluďi (Slunečnice, 19996 a 2003), Le khamereske čhave (Děti slunce, 2003), Khamutno kamiben (Žár lásky, 2005) a zatím poslední Amaro drom pal o Udut (Naše cesta za světlem, 2006). V roce 2008 byly jeho básně zařazeny do knihy Devla, devla! básně a povídky o Romech, jež je výsledkem literární výzvy Obce spisovatelů na téma Romové-Cikáni u příležitosti 200 let od narození K. H. Máchy.

Vlado Oláh byl jako první romský autor přijat do české Obce spisovatelů. V roce 2006 mu byla udělena Literární cena Mileny Hübschmannové za přínos romské literatuře.

Ve svém díle se vyznává z lásky k Bohu, ženě, dětem, romskému národu. Boha hledá v srdcích lidí i v přírodě a všech živých bytostech. Opěvuje hodnoty domova, rodiny, jak je zažil v dětství na Slovensku v romských osadách. Básně publikované v tomto týdnu svědčí o jeho schopnosti zachytit nejniternější pocity smutku, který ho zasáhl po ztrátě milované ženy. Upřímně se vyznává ze svého života, ale zároveň nepřestává mít neutuchající zájem o aktuální životní situaci Romů v Česku, kterou hodnotí velmi kriticky.

Ke čtení

Kol. autor.: Kali ruži/ Černá růže, Praha 1990.
Oláh, V.: Khamori luluďi/ Slunečnice, Sdružení Matice romská, Radix, Praha 1996 a 2003 (2. vyd.).
Oláh, V.: Le khameskere čhave/ Děti slunce, Sdružení Matice romská, Praha, 2003.
Oláh, V.: Khamutno kamiben/ Žár lásky, Matice romská a Sdružení Dženo, Praha, 2005.
Oláh, V.: Amaro drom pal o Udut/ Naše cesta za Světlem, Daj Romani, Praha, 2006.
Pal oda, so kerenas le devleskere bičhade – Skutky apoštolů, G plus G : Česká biblická společnost,Matice romská, 2000.
Kol. autorů: Devla, Devla! Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.
Vlado Oláh - moje cesta, video na www.romea.cz ze dne 9. 4. 2008.

Kritické ohlasy

Jeho tvorba od počátku stojí žánrově na rozhraní mezi rytmizovanou prózou a poezií. Svou zpěvností, ale také epitety a metaforami vycházejícími z romského folklóru a v neposlední řadě výběrem témat evokuje lidové vypravěčství a využívá a obohacuje jeho potenciál. Oláhova vroucí, často patetická lyrika se obrací k přírodě a rodině jako přirozenému kontextu lidského života, nevyhýbá se erotice, tematizuje prožitky Boha a mariánské spirituality. Jako epik Oláh vychází ze vzpomínek na rodnou osadu na Slovensku a ve vypointovaných črtách zachycuje charakteristické situace a figury, nebo píše kratší či delší veršované povídky. Celé jeho dílo podkresluje dvojí buditelský apel: k uchování romské identity a k znovupřijetí křesťanských etických hodnot.

Alena Scheinostová: E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie, HOST 4/2006, s. 56.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Vlado Oláh: Lajoš velkým partizánem

Pal o autoris

Jekh nekhašundeder romano poetos, o Vlado Oláh, uľiľa 22. majoste andro berš 1947 Stropkovoste paš o Svidnikos pre vichodno Slovensko. E daj kerelas buťi pre stavba, ta barolas paš e baba the o papus. Pal čhavorikano dživipen andro romano gav but leperel. Choč o papus the e baba na džanenas te genel, aňi te irinel, aľe anenas les kijo sikhľuviben, hoj kamelas te študinel andre škola, the kije literatura. Študinelas maškarutňi hutňicko škola Banska Štiavnicate, aľe na has len love, ta gejľa te kerel buťi. Jekh berš kerelas pre šachta, paľis gejľa kijo slugadža, the odoj gejľa pre maškarutňi slugadžiko škola. Paľis kerelas buťi sar slugadžis the paš oda študinelas e Filozoficko fakulta Univerzity P. J. Šafáříka Kašate, oboris e andragogika („výchova a vzdělávání dospělých“). Andro berš 1984 chudľa o doktoratos. Paľis has nasvalo, ta gejľa pašal o slugadža the le beršestar 1986 dživel la fameľijaha Prahate, akana hino andro invalidno duchodos, the bajinel pal leskeri phares nasvaľi čhaj.

Pal o berš 1990 has aktivno andre romane etnoemancipačna aktiviti. Paš o diferentna kulturno-manušengere aktiviti (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů, pedagogické komise ministerstva školství) thoďa pro pindre andro berš 1991 la Matica romaňa – romano kresťansko the sikhľuvipnaskero jekhetaňiben, kaj hino šeralo. Študinelas e teologija the thovel andre romaňi čhib e Biblija (imar diňa avri o prethoviben Janovo evangelium, Apoštolské skutky the varesave aver kotera khatar e Biblija),hino jekh le autorendar, so kerde o prethoviben andre romaňi čhib predal o čhavore, hine oda o teksti khatar e Biblija – „O Del vakerel ke peskere čhave“ (Bůh mluví ke svým dětem).

Irinel agorutne koterestar andre ochtovardeš berša, debutinelas andro berš 1990 trin charne paramisenca, save irinďa andre ritmicko proza, the has andro sborňikos Kale ruži/černé růže: „Chudľom te irinel andro ochtovardeš berša, mek pre Slovensko, aľe ola buťa has igen filozoficka. Te la Milanake sikhaďom, so irinďom, phenďa, hoj mandar o poetos šoha ňikda na ela. Kamavas lake te sikhavel, hoj la nane čačipen, ta iľom o tekstos, the randľom les tele dži pro kokal. The perši poezija has kisno! Perši miri publikacija has andro Milenakero sborňikos Kale ruži (Černé růže) andro berš 1990.“ (šaj dikhen o vakeriben Aleny Scheinostové le Vladoha Oláhoha vaš katolicko sakokurkeskero žurnalis 18/2009.)

Pal e literatura the peskeri perši poezija delas duma buterval andro rozhlasova relaciji pro Český rozhlas: „But genavas e historicko literatura. Tiš genavas e poezija. Bariľom paš ajse poeta, sar Hviezdoslav, Martin Kukučín the ajse klasika.“ (Has diňi avri nevi sbirka la poezijaha le Vladostar Oláhostar, the vičinen la „Amaro drom pal o vuvud“, O Roma vakeren andro ďives 25.8. 2006)

„Kim chudľom te irinel, ta maľinavas. Sar preačhiľom te maľinel, phenavas oda, sar man šunav, la poezijaha. Šaj mange has deštheeňa, biš berš. Irinavas mange ča predal mande the paľis oda kamavas te del te genel the avre manušenge, bičhavavas miri buťi andro romane žurnala.“ (O Vlado Oláh kisitinel aver sbirka la poezijaha, O Roma vakeren andro ďives 3.6. 2005) Pal e inšpiracija, savi has pro agor, sar chudľa te irinel, phenel: „Hin oda o melodiji, o barvaľipen pal o papus-kontrabasistas, abo pal e daj, savi igen šukares giľavelas. Andre poezija, so irinavas paľis la kresťansko tematikaha na kampel ajci lava, kamavas laha te phenel, so duminav. Te phenen primarna čačipena andro paťaviben la poezijaha, le manušenge feder ačhen andre goďi“. (khatar o vakeriben, so kerďa e Alena Scheinostovo le Vlado Oláhoha vaš Katolicko sakokurkeskero žurnalis 18/2009.)

Paš o teksta, save hine andro žurnala, leske džan tiš avri o sbirki la poezijaha: Khamori luluďi/Slunečnice (1996 the 2003), Le kmaskere čhave/ Děti slunce (2003), Khamutno kamiben/Žár lásky (2005) the agorutňi Amaro drom pal o Udut/Naše cesta za Světlem (2006). Andro berš 2008 has leskereri poezija thoďi andre genďi Devla, devla! poezija the o paramisi pal o Roma, savi has kerďi vaš oda, bo literarno apelis diňa e Obec spisovatelů pro tematos Romové-Cikáni paš o leperiben pro K.H. Mácha, bo imar has oleske duj šel berš sar muľa. O Vlado Oláh has peršo manuš, so les ile andre čechiko Obce spisovatelů. Andro berš 2006 chudľa e literarno cena la Milenatar Hüschmannovatar vaš e literatura.

Andre peskeri literarno buťi phenel pal o kamiben, či kijo Deloro, kije romňi, kijo čhavore, kije romaňi nacija. Le Devles rodel andre manušengere jila the andre priroda the andre savoro, so dživel. Leperel pal o dživipen andre fameľija, avka, sar oda has, sar has ciknoro pre Slovensko andro romano gav. E poezija, savi tumenge anďam ada kurko, sikhavel, hoj džanel te phenel sar igen phares leske has, sar leske muľa leskeri čori romňi, sava moneki kamelas. Jilestar phenel, sar dživel, aľe tiš na bisterel pro manuša, interesinel les aktualno dživipen, so hin le Romen pro Čechi, the na daral te phenel kriticka lava.

Lenka Jandáková (do romštiny přeložila Eva Danišová)
Přečteno: 1883x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo