Média kritizují německou kontrarozvědku, že vyšetřovala řádění neonacistické teroristické skupiny velmi laxně. Její pochybení začínají vyplouvat na povrch

Německá kontrarozvědka čelí rostoucímu tlaku kvůli nejasnostem ohledně její role v kauze vražd přistěhovalců skupinou neonacistů, o jejíž činnosti se nyní v zemi mluví jako o krajně pravicovém terorismu. Tisk naznačuje i možné spojení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy s takzvanou buňkou ze Zwickau (Cvikov), která měla v minulých letech na svědomí kromě nejméně deseti vražd také několik přepadení bank a pravděpodobně i výbuch nálože v Kolíně nad Rýnem.

Němečtí politici požadují po vnitřní rozvědce především vysvětlení, proč skupinu, která se označuje jako Národněsocialistické podzemí, ztratila ze zřetele. Tajná služba sledovala činnost Uweho Mundlose, Uweho Böhnhardta a Beaty Zschäpeové už v 90. letech, kdy působili v durynském městě Jena. V roce 1998 však jejich stopu ztratila. Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek kilometrů na východ do saského Zwickau, odkud začala své operace organizovat .

Trojice z Národněsocialistického podzemí také možná plánovala útoky na německé politiky. Podle serveru Spiegel Online tomu nasvědčuje seznam s 88 jmény. Ten našli vyšetřovatelé a jsou na něm kromě představitelů islámských a tureckých organizací uvedeni také nejméně dva poslanci. Kontrarozvědka ve spolkové zemi Dolní Sasko navíc přiznala závažné chyby při sledování člověka, který byl podezřelý z napomáhání této skupině.

Seznam pochází z roku 2005 a trojice pachatelů si na něm vedle jmen zaznamenala také jejich adresy, mezi nimi i vlivných poslanců Hense-Petera Uhla z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a Jerzyho Montaga od Zelených. K čemu přesně seznam sloužil, kriminalisté zatím netuší. S jeho vypracováním údajně pomáhal blíže neupřesněný pár neonacistů.

V letech 2000 až 2006 zastřelila po celém Německu nejméně devět drobných živnostníků převážně tureckého původu, kvůli nimž média tuto sérii překřtila na dönerové vraždy. Poslední známou obětí tohoto tria se v roce 2007 stala mladá policistka zastřelená u Heilbronnu.

"Je znepokojující, že nebyla rozpoznána žádná souvislost mezi touto sérií vražd v celém Německu a krajně pravicovou scénou v Durynsku," prohlásil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich a vyzval k urychlenému vyšetření, zda se nejednalo o rozvětvenější neonacistickou síť a zda neměla kontakty na úřad pro ochranu ústavy, jak naznačují média.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil, že při zastřelení tureckého obchodníka v hesenském Kasselu v roce 2006 byl na místě činu nejspíš i člen tajné služby, operující mezi neonacisty. Podle původní verze měl tento muž odejít z inkriminované internetové kavárny krátce před vraždou, podle informací FAZ tam však z bezpečnostních kruhů zůastal i během ní a později se u něj našly zbraně a neonacistické materiály. Spolupracovník úřadu byl sice tehdy vyšetřován, kvůli nedostatku důkazů však bylo řízení proti němu zastaveno a on posléze od tajné služby odešel.

Deník Bild už minulý týden napsal, že v domě ve Zwickau, kde trojice bydlela a který se Beata Zschäpeová (jedna z trojice) po jejím odhalení pokusila vyhodit do vzduchu, našli kriminalisté průkazy, jaké mívají jen spolupracovníci kontrarozvědky. Šéf parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Thomas Oppermann oznámil, že postup vnitřní rozvědky ve spolkových zemích Hesensku i v Durynsku bude podroben vyšetřování. Spolu s dalšími politiky se také vyslovil pro ukončení praxe využívání placených informátorů uvnitř neonacistických organizací.

Německá policie mezitím začala zkoumat staré nevyřešené případy, které by s činností odhalené skupiny mohly souviset. Její členové byli podle nejnovějších zjištění pravděpodobně pachateli exploze z roku 2004 v turecké čtvrti v Kolíně nad Rýnem, při níž utrpělo 22 lidí zranění, a plánovali zřejmě i další útoky na imigrantská centra.

Konkrétní pochybení německých úřadů postupně vyplouvají na povrch. Úřad pro ochranu ústavy Dolního Saska, zemská kontrarozvědka, přiznal, že v roce 1999 sledoval Holgera G. jako podezřelého z podpory teroristů. Zjištěné údaje však nearchivoval a neupozornil na něj ani kriminalisty. Holger G. nyní sedí ve vazbě. Podle vyšetřovatelů najímal na své jméno obytné automobily, které pachatelé využívali při vraždách, a dal jim k dispozici i své doklady.

V souvislosti s touto kauzou požadují němečtí politici zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Výzvu k němu schválila i nejsilnější vládní strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, na svém sjezdu v Lipsku. Německá vláda se NPD pokusila zrušit už před pár lety, v roce 2003 to však zablokoval ústavní soud.

Ze skupiny údajných "hnědých teroristů" je naživu již jen Zschäpeová, která se minulý týden vydala sama úřadům, s vyšetřovateli ale nespolupracuje. Její společníci spáchali před hrozícím zatčením sebevraždu. Kriminalisté navíc prověřují možné spolupachatelství dalšího muže s kontakty na neonacistickou scénu, který údajně pro trio pronajal dům ve Zwickau.

Kvůli této kauze se v pátek mimořádně sejdou spolkoví ministři vnitra a spravedlnosti s jejich zemskými kolegy a se zástupci bezpečnostních orgánů. Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také oznámil záměr vytvořit centrální databázi nebezpečných neonacistů.

KAM DÁL?
 Vraždy migrantů v Německu rozřešeny. Vnitro mluví o krajně pravicovém teroru