Média kritizují německou kontrarozvědku, že vyšetřovala řádění neonacistické teroristické skupiny velmi laxně. Její pochybení začínají vyplouvat na povrch

Německá kontrarozvědka čelí rostoucímu tlaku kvůli nejasnostem ohledně její
role v kauze vražd přistěhovalců skupinou neonacistů, o jejíž činnosti se nyní v
zemi mluví jako o krajně pravicovém terorismu. Tisk naznačuje i možné spojení
Spolkového úřadu pro ochranu ústavy s takzvanou buňkou ze Zwickau (Cvikov),
která měla v minulých letech na svědomí kromě nejméně deseti vražd také několik
přepadení bank a pravděpodobně i výbuch nálože v Kolíně nad Rýnem.

Němečtí politici požadují po vnitřní rozvědce především vysvětlení, proč
skupinu, která se označuje jako Národněsocialistické podzemí, ztratila ze
zřetele. Tajná služba sledovala činnost Uweho Mundlose, Uweho Böhnhardta a Beaty
Zschäpeové už v 90. letech, kdy působili v durynském městě Jena. V roce 1998
však jejich stopu ztratila. Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek
kilometrů na východ do saského Zwickau, odkud začala své operace organizovat .

Trojice z Národněsocialistického podzemí také možná plánovala útoky na
německé politiky. Podle serveru Spiegel Online tomu nasvědčuje seznam s 88
jmény. Ten našli vyšetřovatelé a jsou na něm kromě představitelů islámských a
tureckých organizací uvedeni také nejméně dva poslanci. Kontrarozvědka ve
spolkové zemi Dolní Sasko navíc přiznala závažné chyby při sledování člověka,
který byl podezřelý z napomáhání této skupině.

Seznam pochází z roku 2005 a trojice pachatelů si na něm vedle jmen
zaznamenala také jejich adresy, mezi nimi i vlivných poslanců Hense-Petera Uhla
z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a Jerzyho Montaga od Zelených. K čemu
přesně seznam sloužil, kriminalisté zatím netuší. S jeho vypracováním údajně
pomáhal blíže neupřesněný pár neonacistů.

V letech 2000 až 2006 zastřelila po celém Německu nejméně devět drobných
živnostníků převážně tureckého původu, kvůli nimž média tuto sérii překřtila na
dönerové vraždy. Poslední známou obětí tohoto tria se v roce 2007 stala mladá
policistka zastřelená u Heilbronnu.

"Je znepokojující, že nebyla rozpoznána žádná souvislost mezi touto sérií vražd
v celém Německu a krajně pravicovou scénou v Durynsku," prohlásil německý
ministr vnitra Hans-Peter Friedrich a vyzval k urychlenému vyšetření, zda se
nejednalo o rozvětvenější neonacistickou síť a zda neměla kontakty na úřad pro
ochranu ústavy, jak naznačují média.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil, že při zastřelení tureckého
obchodníka v hesenském Kasselu v roce 2006 byl na místě činu nejspíš i člen
tajné služby, operující mezi neonacisty. Podle původní verze měl tento muž
odejít z inkriminované internetové kavárny krátce před vraždou, podle informací
FAZ tam však z bezpečnostních kruhů zůastal i během ní a později se u něj našly
zbraně a neonacistické materiály. Spolupracovník úřadu byl sice tehdy
vyšetřován, kvůli nedostatku důkazů však bylo řízení proti němu zastaveno a on
posléze od tajné služby odešel.

Deník Bild už minulý týden napsal, že v domě ve Zwickau, kde trojice bydlela a
který se Beata Zschäpeová (jedna z trojice) po jejím odhalení pokusila vyhodit
do vzduchu, našli kriminalisté průkazy, jaké mívají jen spolupracovníci
kontrarozvědky. Šéf parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Thomas
Oppermann oznámil, že postup vnitřní rozvědky ve spolkových zemích Hesensku i v
Durynsku bude podroben vyšetřování. Spolu s dalšími politiky se také vyslovil
pro ukončení praxe využívání placených informátorů uvnitř neonacistických
organizací.

Německá policie mezitím začala zkoumat staré nevyřešené případy, které by s
činností odhalené skupiny mohly souviset. Její členové byli podle nejnovějších
zjištění pravděpodobně pachateli exploze z roku 2004 v turecké čtvrti v Kolíně
nad Rýnem, při níž utrpělo 22 lidí zranění, a plánovali zřejmě i další útoky na
imigrantská centra.

Konkrétní pochybení německých úřadů postupně vyplouvají na povrch. Úřad pro
ochranu ústavy Dolního Saska, zemská kontrarozvědka, přiznal, že v roce 1999
sledoval Holgera G. jako podezřelého z podpory teroristů. Zjištěné údaje však
nearchivoval a neupozornil na něj ani kriminalisty. Holger G. nyní sedí ve
vazbě. Podle vyšetřovatelů najímal na své jméno obytné automobily, které
pachatelé využívali při vraždách, a dal jim k dispozici i své doklady.

V souvislosti s touto kauzou požadují němečtí politici zákaz neonacistické
Národnědemokratické strany Německa (NPD). Výzvu k němu schválila i nejsilnější
vládní strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, na
svém sjezdu v Lipsku. Německá vláda se NPD pokusila zrušit už před pár lety, v
roce 2003 to však zablokoval ústavní soud.

Ze skupiny údajných "hnědých teroristů" je naživu již jen Zschäpeová, která
se minulý týden vydala sama úřadům, s vyšetřovateli ale nespolupracuje. Její
společníci spáchali před hrozícím zatčením sebevraždu. Kriminalisté navíc
prověřují možné spolupachatelství dalšího muže s kontakty na neonacistickou
scénu, který údajně pro trio pronajal dům ve Zwickau.

Kvůli této kauze se v pátek mimořádně sejdou spolkoví ministři vnitra a
spravedlnosti s jejich zemskými kolegy a se zástupci bezpečnostních orgánů.
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také oznámil záměr vytvořit
centrální databázi nebezpečných neonacistů.

KAM DÁL?




 Vraždy
migrantů v Německu rozřešeny. Vnitro mluví o krajně pravicovém teroru