romea - logo
7. prosince 2021 (úterý)
svátek má Ambrož

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Michaela Marksová Tominová: Romská menšina - nejčastější nepravdivé mýty

Praha, 3.3.2012 18:27, (ROMEA)
ilustrační foto

Přinášíme materiál, který pro potřeby České strany sociálně demokratické vypracovala Michaela Marksová Tominová, stínová ministryně ČSSD pro lidská práva a rovné příležitosti, s kolektivem lidí zabývajících se lidskými právy. Článek přinášíme v plném znění a v původní úpravě. Původní text najdete na stránkách ČSSD.

Romská menšina - nejčastější nepravdivé mýty

Jsme členi a členky sociálně demokratické strany. Tato strana jak z historického hlediska, tak z dnešního hlediska celoevropského, zastává určité principy. Každý sociální demokrat by si například měl být vědom, že postavení člověka do velké míry ovlivňují společenské podmínky a že pozitivním ovlivněním těchto podmínek (což je jeden z hlavních cílů sociální demokracie) jsou pozitivně ovlivňovány nejen osudy, ale také jednání lidí.

Je samozřejmé, že v regionech s velkým podílem sociálně vyloučených lokalit je situace velmi složitá a místní politici/čky se snaží uspokojovat především ty, kteří chodí k volbám.

Nicméně sociální demokraté by se ve svých projevech neměli nechat strhnout k populistickému vyjadřování a navrhování zdánlivě jednoduchých řešení. Práce s obyvateli vyloučených lokalit (a zároveň s těmi, kdo žijí blízko nich) je náročná, každodenní a dlouhodobá, nicméně v dlouhodobém horizontu se rozhodně vyplatí celé společnosti. Nesmí zahrnovat jen represi, ale také a především aktivity preventivní za účelem dlouhodobé stabilizace a postupného zlepšování. (Příkladem budiž projekt zahájený 1. února 2012 ostravským primátorem Petrem Kajnarem z ČSSD).

1. Používání pojmu “nepřizpůsobiví”

Nelze dát přesný návod na používání jednoho jiného výrazu, vždy je potřeba se přizpůsobit konkrétní situaci. Tento pojem vyvolává dojem, že “každý sociálně vyloučený Rom je nepřizpůsobivý a tudíž kriminálník”. Je proto třeba se vyjadřovat tak, aby se nepoužíval stereotypní pohled házející všechny Romy do jednoho pytle jen proto, že to jsou Romové. Lze mluvit např. o "Romech žijících v sociálně vyloučených lokalitách", někdy o „romské menšině“.

Co se týče používání slova “cikán” - to je považováno za hanlivé a politici/čky by ho neměli používat vůbec, a to i přesto, že část samotných Romů tak sama sebe nazývá. Zároveň je třeba si uvědomit, že zdaleka ne všichni obyvatelé sociálně vyloučených lokalit si pobyt v nich zvolili dobrovolně, řada z nich by chtěla bydlet v normálním prostředí, ale jejich životní situace jim to neumožňuje. Situace v těchto lokalitách je patologická, obyvatelé jsou často obětí lichvy, čelí organizovanému zločinu atd.

2. Na nepracující cikány se vydávají miliardy na dávkách, jejich počty rostou geometrickou řadou, ovšem na platy policistů a učitelek není.

Míra zneužívání dávek je fenomén zneužívaný pravicí k destrukci sociálního státu. Materiál na webových stránkách Úřadu vlády uvádí, že v ČR žije asi 180 tisíc Romů, tedy cca 1,6 % populace (jindy se kvalifikované odhady pohybují mezi 150 tis. – 240 tisíci; v případě maximálního počtu je to tedy cca 2,5%). V případě Romů i Neromů je potřeba vědět, že velká část dávek je určena dětem, které nemohou za to, do jakého prostředí se narodily. Například na dávkách státní sociální podpory se vyplácí ročně zhruba 40 miliard Kč, z toho kolem 27 miliard tvoří rodičovský příspěvek.

Dávky pomoci v hmotné nouzi, určené skutečně těm nejchudším, představují „pouhé“ 3 miliardy. I kdyby tedy všichni Romové nějaké dávky pobírali, což není pravda, rozhodně nelze hovořit o miliardách. Také neplatí, že by populace Romů rostla. (Podrobný článek o „zneužívání sociálních dávek“) Zároveň je třeba si uvědomit, o kolik byl náš stát okraden v nejrůznějších „tunelech“, na kterých se nepodíleli vůbec žádní Romové – namátkou Opencard (1 miliarda), sanace bank v 90. letech (370 miliard), Obrněné vozy Pandur (14,4 mld.). Národní ekonomická rada státu v červnu letošního roku odhadla rozsah korupce v ČR na 64 mld. Kč ročně.

3. Pro dávky si jezdí cikáni v mercedesech se zlatými řetězy na krku.

Již několik let platí velmi přísná pravidla, na řadu dávek se zjišťuje majetek a jeho existence vylučuje automaticky nárok na ně. Naopak řada romských rodin se ocitá ve stále horší situaci, dávky se od letošního ledna opět omezily a tyto rodiny se nemají jak dostat z bludného kruhu závislosti na nich. Už v minulých letech se stávalo, že spousta dětí má ve škole hlad, rodiny jsou v naprosto zoufalé situaci.

4. Romská rodina, která nikdy nepracovala, dostává na dávkách až 30.000,- korun měsíčně.

Toto v podstatě není možné.  K takové částce by se mohla dopracovat jedině rodina, která by užívala naprosto všechny druhy dávek, měla by doma těžce postižené dítě, nemohoucího seniora, asistenčního psa atp. Vyplácení dávek se řídí velmi přísnými pravidly, rozsáhlé podvody v této oblasti jsou málo pravděpodobné. Pokud by někdo chtěl takto velké dávky užívat neoprávněně, pak je na příslušných kontrolních orgánech, aby podvod odhalily.

5. Je třeba zastavit pozitivní diskriminaci Romů, protože jsou neoprávněně zvýhodňování na nejrůznějších dávkách, stipendiích...

V České republice žádná „pozitivní diskriminace“ Romů neexistuje a nikdy neexistovala. Sociální dávky jsou vyměřovány všem stejně dle podmínek daných ze zákona, zákon Romy a Neromy nerozlišuje. Jediná věc, kde se o jistém „zvýhodnění Romů“ z veřejných financí dá hovořit, je program MŠMT „Podpora romských žáků středních škol“.

Ten existuje cca 5 let a romští studenti/ky denního studia středních škol v jeho rámci mají možnost zpětně požádat o uhrazení některých nákladů spojených se studiem, pokud předloží doklady o zaplacení (jedná se např. o dopravu, pomůcky, stravné ve školní jídelně…). Důvodem je, že mezi romskou populací převládají lidé s nízkým vzděláním, kteří pak v důsledku toho nemohou najít práci a jsou často závislí na dávkách. Podpora vzdělanosti romské menšiny je zásadní a řada renomovaných mezinárodních institucí (např. Světová banka) doporučuje podporu vzdělávání sociálně vyloučených skupin jako investici, která se celé společnosti mnohonásobně vrátí.

6. Romové dostanou důchody vypočítané z průměrné mzdy, i když nikdy nepracovali.

Tento mýtus koloval nedávno jako „zaručená zpráva“ po internetu. Byl tak rozšířen, že MPSV k němu na svém webu dalo vyjádření a byl vyhlášen „největším hoaxem roku“ (tedy nepravdivou zprávou kolující po internetu). Podmínky nároku na dávky důchodového pojištění, tedy na starobní, invalidní i pozůstalostní důchody, stejně jako pravidla pro jejich výpočet, stanovuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedním z jeho hlavních principů je, že pro přiznání důchodu musí lidé získat potřebnou dobu pojištění a v souvislosti se starobním důchodem musí rovněž dosáhnout důchodového věku.

Doba pojištění se přitom získává výdělečnou činnosti, tj. prací, výše samotného důchodu pak zjednodušeně řečeno závisí na tom, jak dlouho a z jak vysokého příjmu je placeno pojistné na důchodové pojištění. Osoba, která prožila život na dávkách, ho bude mít naprosto minimální, případně žádný. Takových lidí bohužel přibývá, jak mezi Romy, tak Neromy. (Z podobné dílny byly další „zaručeně pravdivé zprávy“, a to že Romové dostávají léky zdarma či že v některých městech mají zdarma veřejnou hromadnou dopravu.)

7. Nepřizpůsobiví Romové pořádají mejdany až do rána, řádné občany to ruší, ale policie je bezmocná.

Jestliže někdo opakovaně narušuje pořádek v obci, noční klid nevyjímaje, je záležitostí příslušných orgánů zasáhnout, a pokud tak činí, dělají to bez ohledu na rasovou příslušnost. Zároveň je třeba s těmi lidmi komunitně pracovat a limitovat dopady na jejich okolí.

8. Drtivou většinu trestných činů s ohledem na jejich procento v populaci páchají právě cikáni, denně po celé republice přepadají děti, ženy, důchodce.

V sociálně vyloučených lokalitách a jejich okolí je logicky vyšší kriminalita, byli tam sestěhováni lidé nejchudší a řada žije na okraji společnosti. Jedním z problémů ovšem je, že policie často nechává tyto lokality být – pokud se aktivně zapojí, ve spolupráci s dalšími složkami (sociálním odborem…), situace se mění k lepšímu (příkladem budiž litvínovské sídliště Janov). Nelze tvrdit, že Romy trestají soudy mírněji než Neromy. Existují i názory, že je tomu právě naopak; žádná tvrdá data pro jedno či druhé tvrzení ale neexistují. Je také důležité vědět, že Policie ČR posledních měsících odhalila v několika případech, že lidé, kteří uváděli, že je přepadli Romové, se později přiznali, že si to vymysleli (naposledy viz Právo 31. 1. 2012).

9. Po zlikvidování obecního bytu si Romové na úřadě vybojují jiný, dostanou ho automaticky, zatímco slušný člověk v nouzi nikoli.

Obce mají jasně daná pravidla přidělování obecních bytů. Většina obcí dnes ale vlastní naprosté minimum či vůbec žádné byty nemá, protože vše prodaly/zprivatizovaly. Romové byli v posledních 20 letech sestěhovávaní obcemi a spekulanty s realitami do vyloučených lokalit – to je nejsilnější právě na severu Čech, spekulanti na nich hodně vydělali.

Dnes se naopak děje, že obec bez náhrady vystěhuje romskou rodinu, která donedávna měla práci, ale ztratila ji, přestala mít na nájemné a nikoho to nezajímá – i pro tyto lidi je pak jediná šance některá z vyloučených lokalit, kam nechtějí a nikdy by si pobyt v ní sami nevybrali. Řada obcí také domy, kde žijí Romové, záměrně prodává, nový majitel pak nájemníkům nechá podepsat nevýhodné smlouvy, ti nejsou schopni platiti nájem… a opakuje se stejný scénář.

10. Pokud čelíte na ulici lidem, kteří nadávají na cikány, je docela dobré se jich zeptat:

A vy byste se chtěl narodit jako Rom, s tmavou pletí, do vyloučené lokality?

Každý, kdo má zájem dozvědět se více, může si přečíst vnitrostranický dokument ČSSD „Oranžová kniha – Rámcový program pro záležitostí Romů a sociálně vyloučených lokalit“.

KAM DÁL?
Server Podnikatel.cz: Mýty a fakta o Romech, důchodech, lécích a invalidních důchodech
Mýty a fakta o Romech, důchodech a lécích
Původní text tohoto článku najdete na stránkách ČSSD
Michaela Marksová Tominová, stínová ministryně ČSSD pro lidská práva a rovné příležitosti, a kolekltiv
Přečteno: 3744x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Lidská práva



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo