Michaela Marksová Tominová: Romská menšina - nejčastější nepravdivé mýty

Přinášíme materiál,
který pro potřeby České strany
sociálně demokratické
vypracovala Michaela Marksová Tominová,
stínová ministryně ČSSD pro lidská
práva a rovné příležitosti, s
kolektivem lidí
zabývajících se lidskými
právy. Článek přinášíme v
plném znění a v původní
úpravě. Původní
text najdete na stránkách ČSSD.

Romská
menšina – nejčastější
nepravdivé mýty

Jsme členi a členky sociálně demokratické strany.
Tato strana jak z historického hlediska, tak z
dnešního hlediska celoevropského,
zastává určité principy.
Každý sociální demokrat by si
například měl být vědom, že postavení
člověka do velké míry ovlivňují
společenské podmínky a že pozitivním
ovlivněním těchto podmínek (což je jeden z
hlavních cílů sociální
demokracie) jsou pozitivně ovlivňovány nejen osudy, ale
také jednání lidí.

Je samozřejmé, že v regionech s velkým
podílem sociálně vyloučených lokalit
je situace velmi složitá a místní
politici/čky se snaží uspokojovat
především ty, kteří chodí k
volbám.

Nicméně
sociální demokraté by se ve
svých projevech neměli nechat strhnout k
populistickému vyjadřování a
navrhování zdánlivě
jednoduchých řešení. Práce
s obyvateli vyloučených lokalit (a zároveň s
těmi, kdo žijí blízko nich) je
náročná, každodenní a
dlouhodobá, nicméně v dlouhodobém
horizontu se rozhodně vyplatí celé společnosti.
Nesmí zahrnovat jen represi, ale také a
především aktivity preventivní za
účelem dlouhodobé stabilizace a
postupného zlepšování. (Příkladem
budiž projekt
zahájený 1. února 2012
ostravským primátorem Petrem Kajnarem z ČSSD).

1.
Používání pojmu
“nepřizpůsobiví”

Nelze dát přesný návod na
používání jednoho jiného
výrazu, vždy je potřeba se přizpůsobit
konkrétní situaci. Tento pojem
vyvolává dojem, že “každý
sociálně vyloučený Rom je
nepřizpůsobivý a tudíž
kriminálník”. Je proto třeba se
vyjadřovat tak, aby se nepoužíval stereotypní
pohled házející všechny
Romy do jednoho pytle jen proto, že to jsou Romové. Lze
mluvit např. o "Romech žijících v
sociálně vyloučených lokalitách",
někdy o „romské menšině“.

Co se týče používání slova
“cikán” – to je považováno za
hanlivé a politici/čky by ho neměli používat
vůbec, a to i přesto, že část samotných Romů tak
sama sebe nazývá. Zároveň je třeba si
uvědomit, že zdaleka ne všichni obyvatelé
sociálně vyloučených lokalit si pobyt v nich
zvolili dobrovolně, řada z nich by chtěla bydlet v
normálním prostředí, ale jejich
životní situace jim to neumožňuje. Situace v těchto
lokalitách je patologická, obyvatelé
jsou často obětí lichvy, čelí
organizovanému zločinu atd.

2. Na
nepracující cikány se
vydávají miliardy na
dávkách, jejich počty rostou geometrickou řadou,
ovšem na platy policistů a učitelek není.

Míra zneužívání
dávek je fenomén zneužívaný
pravicí k destrukci sociálního
státu. Materiál
na webových stránkách Úřadu
vlády uvádí, že v ČR žije
asi 180 tisíc Romů, tedy cca 1,6 % populace (jindy se
kvalifikované odhady pohybují mezi 150 tis.
– 240 tisíci; v případě
maximálního počtu je to tedy cca 2,5%). V
případě Romů i Neromů je potřeba vědět, že velká
část dávek je určena dětem, které
nemohou za to, do jakého prostředí se narodily.
Například na dávkách
státní sociální podpory se
vyplácí ročně zhruba 40 miliard Kč, z toho kolem
27 miliard tvoří rodičovský příspěvek.

Dávky pomoci v hmotné nouzi, určené
skutečně těm nejchudším, představují
„pouhé“ 3 miliardy. I kdyby tedy
všichni Romové nějaké dávky
pobírali, což není pravda, rozhodně nelze hovořit
o miliardách. Také neplatí, že by
populace Romů rostla. (Podrobný
článek o
„zneužívání
sociálních dávek“)
Zároveň je třeba si uvědomit, o kolik byl
náš stát okraden v
nejrůznějších „tunelech“, na
kterých se nepodíleli vůbec
žádní Romové –
namátkou Opencard (1 miliarda), sanace bank v 90. letech
(370 miliard), Obrněné vozy Pandur (14,4 mld.).
Národní ekonomická rada
státu v červnu letošního roku odhadla
rozsah korupce v ČR na 64 mld. Kč ročně.

3. Pro dávky
si jezdí cikáni v mercedesech se
zlatými řetězy na krku.

Již několik let platí velmi přísná
pravidla, na řadu dávek se zjišťuje majetek a
jeho existence vylučuje automaticky nárok na ně. Naopak řada
romských rodin se ocitá ve stále
horší situaci, dávky se od
letošního ledna opět omezily a tyto rodiny se
nemají jak dostat z bludného kruhu
závislosti na nich. Už v minulých letech se
stávalo, že spousta dětí má ve
škole hlad, rodiny jsou v naprosto zoufalé
situaci.

4. Romská
rodina, která nikdy nepracovala,
dostává na dávkách až
30.000,- korun měsíčně.

Toto v podstatě není možné.  K
takové částce by se mohla dopracovat jedině
rodina, která by užívala naprosto
všechny druhy dávek, měla by doma těžce
postižené dítě, nemohoucího seniora,
asistenčního psa atp. Vyplácení
dávek se řídí velmi
přísnými pravidly, rozsáhlé
podvody v této oblasti jsou málo
pravděpodobné. Pokud by někdo chtěl takto velké
dávky užívat neoprávněně, pak je na
příslušných kontrolních
orgánech, aby podvod odhalily.

5. Je třeba zastavit
pozitivní diskriminaci Romů, protože jsou
neoprávněně zvýhodňování na
nejrůznějších dávkách,
stipendiích…

V České republice žádná
„pozitivní diskriminace“ Romů neexistuje
a nikdy neexistovala. Sociální dávky
jsou vyměřovány všem stejně dle
podmínek daných ze zákona,
zákon Romy a Neromy nerozlišuje.
Jediná věc, kde se o jistém
„zvýhodnění Romů“ z
veřejných financí dá hovořit, je
program MŠMT „Podpora romských
žáků středních škol“.

Ten existuje cca 5 let a romští studenti/ky
denního studia středních škol v jeho
rámci mají možnost zpětně požádat o
uhrazení některých nákladů
spojených se studiem, pokud předloží doklady o
zaplacení (jedná se např. o dopravu, pomůcky,
stravné ve školní
jídelně…). Důvodem je, že mezi romskou
populací převládají lidé s
nízkým vzděláním,
kteří pak v důsledku toho nemohou najít
práci a jsou často závislí na
dávkách. Podpora vzdělanosti romské
menšiny je zásadní a řada
renomovaných mezinárodních
institucí (např. Světová banka) doporučuje
podporu vzdělávání sociálně
vyloučených skupin jako investici, která se
celé společnosti mnohonásobně
vrátí.

6. Romové
dostanou důchody vypočítané z průměrné
mzdy, i když nikdy nepracovali.

Tento mýtus koloval nedávno jako
„zaručená zpráva“ po
internetu. Byl tak rozšířen, že MPSV
k němu na svém webu dalo vyjádření
a byl vyhlášen
„největším hoaxem roku“ (tedy
nepravdivou zprávou kolující po
internetu). Podmínky nároku na dávky
důchodového pojištění, tedy na
starobní, invalidní i pozůstalostní
důchody, stejně jako pravidla pro jejich výpočet, stanovuje
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění
pozdějších předpisů. Jedním z jeho
hlavních principů je, že pro přiznání
důchodu musí lidé získat potřebnou
dobu pojištění a v souvislosti se
starobním důchodem musí rovněž
dosáhnout důchodového věku.

Doba pojištění se přitom
získává výdělečnou
činnosti, tj. prací, výše
samotného důchodu pak zjednodušeně řečeno
závisí na tom, jak dlouho a z jak
vysokého příjmu je placeno pojistné na
důchodové pojištění. Osoba,
která prožila život na dávkách, ho
bude mít naprosto minimální,
případně žádný. Takových
lidí bohužel přibývá, jak mezi Romy,
tak Neromy. (Z podobné dílny byly
další „zaručeně pravdivé
zprávy“, a to že Romové
dostávají léky zdarma či že v
některých městech mají zdarma veřejnou hromadnou
dopravu.)

7.
Nepřizpůsobiví Romové
pořádají mejdany až do rána,
řádné občany to ruší, ale
policie je bezmocná.

Jestliže někdo opakovaně narušuje pořádek v obci,
noční klid nevyjímaje, je
záležitostí
příslušných orgánů
zasáhnout, a pokud tak činí, dělají to
bez ohledu na rasovou příslušnost.
Zároveň je třeba s těmi lidmi komunitně pracovat a limitovat
dopady na jejich okolí.

8. Drtivou
většinu trestných činů s ohledem na jejich
procento v populaci páchají právě
cikáni, denně po celé republice
přepadají děti, ženy, důchodce.

V sociálně vyloučených lokalitách a
jejich okolí je logicky
vyšší kriminalita, byli tam
sestěhováni lidé nejchudší
a řada žije na okraji společnosti. Jedním z
problémů ovšem je, že policie často
nechává tyto lokality být –
pokud se aktivně zapojí, ve spolupráci s
dalšími složkami (sociálním
odborem…), situace se mění k
lepšímu (příkladem budiž
litvínovské sídliště
Janov). Nelze tvrdit, že Romy trestají soudy
mírněji než Neromy. Existují i názory,
že je tomu právě naopak; žádná
tvrdá data pro jedno či druhé tvrzení
ale neexistují. Je také důležité
vědět, že Policie ČR posledních
měsících odhalila v několika
případech, že lidé, kteří
uváděli, že je přepadli Romové, se později
přiznali, že si to vymysleli (naposledy viz Právo 31. 1.
2012).

9. Po
zlikvidování obecního bytu si
Romové na úřadě vybojují
jiný, dostanou ho automaticky, zatímco
slušný člověk v nouzi nikoli.

Obce mají jasně daná pravidla
přidělování obecních bytů.
Většina obcí dnes ale vlastní
naprosté minimum či vůbec žádné byty
nemá, protože vše prodaly/zprivatizovaly.
Romové byli v posledních 20 letech
sestěhovávaní obcemi a spekulanty s realitami do
vyloučených lokalit – to je
nejsilnější právě na severu Čech,
spekulanti na nich hodně vydělali.

Dnes se naopak děje, že obec bez náhrady vystěhuje romskou
rodinu, která donedávna měla práci,
ale ztratila ji, přestala mít na
nájemné a nikoho to
nezajímá – i pro tyto lidi je pak
jediná šance některá z
vyloučených lokalit, kam nechtějí a nikdy by si
pobyt v ní sami nevybrali. Řada obcí
také domy, kde žijí Romové,
záměrně prodává, nový
majitel pak nájemníkům nechá podepsat
nevýhodné smlouvy, ti nejsou schopni platiti
nájem… a opakuje se stejný
scénář.

10. Pokud
čelíte na ulici lidem, kteří nadávají
na cikány, je docela dobré se jich zeptat:

A vy byste se chtěl narodit jako Rom, s tmavou
pletí, do vyloučené lokality?

Každý, kdo
má zájem dozvědět se více, může
si přečíst vnitrostranický dokument ČSSD
„Oranžová
kniha – Rámcový program pro
záležitostí Romů a sociálně
vyloučených lokalit“.

KAM DÁL?
Server
Podnikatel.cz: Mýty a fakta o Romech, důchodech,
lécích a invalidních důchodech
Mýty a fakta o Romech, důchodech a
lécích
Původní
text tohoto článku najdete na
stránkách ČSSD