romea - logo
31. května 2020 (neděle)
svátek má Kamila
Loading
rozšířené vyhledávaní

Minirozhovor s Józsefem Ravaszem

Slovensko, 22.10.2006 18:38, (Romano voďi)

Čtvrtého srpna byl v Dunajské Stredě na jihozápadním Slovensku odhalen celoslovenský památník obětem romského holocaustu. Stalo se tak po více než šedesáti letech od doby jejich utrpení. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili i nejvyšší představitelé vlády - premiér Róbert Fico, vedoucí kanceláře prezidenta SR Milan Čič, ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Viera Tomanová a další. Tuto významnou událost přijela uctít i evropská poslankyně romského původu Viktorie Mohácsi z Maďarska. S iniciátorem a realizátorem vybudování památníku romského holocaustu Józsefem Ravaszem přinášíme rozhovor:

* Jak dlouho vám trvalo, než jste zrealizoval myšlenku vybudování celoslovenského památníku romského holocaustu?

Romskému holocaustu se intenzivněji věnuji od roku 1999, kdy jsme dělali s nadací Milana Šimečky fotografickou výstavu v Kežmarku. Jinak mi zrealizování myšlenky vybudování celoslovenského památníku trvalo dva roky. Nechtěli jsme nikoho urazit tím, že nainstalujeme pouze nějaké tabulky na okraji města či nějaké lokality. Díky bohu nám Městský úřad v Dunajské Stredě poskytl pozemek v centru města. A tak to všechno začalo. Kdo se v této oblasti pohybuje, ví, o čem mluvím. První pomník tohoto typu je v Dunajské Stredě proto, že město Dunajská Streda je město tolerance, kde žije mnoho menšin vedle Romů, Židé, Maďaři a v menším množství i Vietnamci.

* Byla vůbec nějaká překážka pro postavení a odhalení památníku?

Vůbec. . . žádná překážka se nevyskytla, samozřejmě, že je potřeba za to bojovat. Ti, kteří chtějí něco podobného zrealizovat, určitě vědí, že musí získat finanční prostředky, takže napsat projekt, který získá grant. Taktéž získat pozemek. Podle mě tento typ pomníku by měl být vždy v centru města a ne někde jinde, například na hřbitově nebo za městem. Síla vybudovat romský památník se ve mně rvala, jelikož i má rodina se musela skrývat, nebo dokonce utíkat, někteří byli odvezeni do koncentračního tábora v Dachau.

* Jak se daří prosazovat odškodnění obětí romského holocaustu na Slovensku?

Odškodňuje se již dlouho. Musím ale přiznat, že lidé z mého okolí nejsou z toho moc nadšení. Odškodňování Romů, které má na starosti ministerstvo spravedlnosti, je zdlouhavé. Sice některé oběti či pozůstalí příbuzní dostávají nějaké formální dopisy, ale to je prozatím vše. Administrativa je v téhle věci velmi pomalá a lidé jsou nespokojeni. Dokonce si chodí k nám do Institutu stěžovat. Suma odškodnění není příliš vysoká, ač se třeba nezainteresovaným může zdát opak. Každý případ je zpracováván individuálně. Ke mně se dostalo, že finanční odškodnění se pohybuje od patnácti tisíc do dvaceti tisíc a maximálně do dvaceti šesti tisíc slovenských korun.

* Připravuje Institut pro romologický výzkum, metodiku a praktické aplikace nějaké další aktivity?

Již dlouhá léta spolupracujeme se státním pedagogickým ústavem a nyní připravujeme romské reálie, které se dostanou v roce 2007 až 2008 do učebnic základních i středních škol. Státní pedagogický ústav nepochybuje o tom, že ve vzdělávacím procesu musí být prostor pro tak důležitou zmínku, jakou bezesporu byl romský holocaust. Příští rok 2. srpna, kdy se pravidelně připomíná Mezinárodní den romského holocaustu v Osvětimi, chystáme vědeckou konferenci právě na téma romský holocaust. A taktéž již proběhlo několik schůzek s kolegy i panem Josefem Červeňákem (politik, analytik), se kterým plánujeme vybudování dalších památníků v Gemeru i jinde na Slovensku.

*** József Ravasz

Básník, publicista, fotograf a romský aktivista. Ředitel Institutu pro romologický výzkum, metodiku a praktické aplikace v Dunajské Stredě. Člen expertního týmu Ministerstva školství Slovenské republiky. Spoluzakladatel parlamentu Romů na Slovensku roku 2000. Jeden ze zakladatelů novin, které vydává Spolek romských spisovatelů a umělců jednou za dva měsíce s názvem Most - Phurt - Hít. Noviny jsou psány trojjazyčně slovensky, romsky a maďarsky. Na Slovensku spoluzaložil tzv. Třetí romský sektor, kde pracuje v týmu pod vedením Mgr. Josefa Červeňáka.

Z historie holocaustu Romů na Slovensku:

První protiromská opatření na Slovensku byla přijata v červnu 1939. V dubnu 1941 vydalo MV vyhlášku o úpravě poměrů Cikánů, důsledkem byl zákaz kočování a povinné usazení v domovských obcích pod dohledem policejního dozoru, s omezeným přístupem do měst, obcí. V roce 1941 se začali Romové posílat do pracovních táborů pro tzv. asociální živly. Po obsazení Slovenska roku 1944 německými okupačními vojsky se konaly hromadné popravy Romů a Židů. Začátkem listopadu 1944 vznikl v Dubnici nad Váhom koncentrační tábor pro více než 700 Romů. Následkem epidemických chorob, hladu a vyčerpání z těžké fyzické práce i surového zacházení docházelo k vysoké úmrtnosti. Oběťmi holocaustu se rovněž stali Romové z jižního Slovenska od roku 1938 okupovaného horthyovským Maďarskem. K prudkému zhoršení došlo po obsazení Maďarska německými jednotkami v březnu 1944, kdy se ultrafašistická strana Šípových křížů zmocnila vlády. Od léta 1944 byl doposud nezjištěný počet Romů deportován do nacistických koncentračních táborů, kde většina z nich zemřela. Obětem romského holocaustu na Slovensku byl postaven důstojný památník.

ROMEA, Martin Grinvaldský, student mediálního kursu o.s. Romea
Přečteno: 1581x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 9/2006, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo