romea - logo
24. srpna 2019 (sobota)
svátek má Bartoloměj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Minirozhovor s Józsefem Ravaszem

Slovensko, 22.10.2006 18:38, (Romano voďi)

Čtvrtého srpna byl v Dunajské Stredě na jihozápadním Slovensku odhalen celoslovenský památník obětem romského holocaustu. Stalo se tak po více než šedesáti letech od doby jejich utrpení. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili i nejvyšší představitelé vlády - premiér Róbert Fico, vedoucí kanceláře prezidenta SR Milan Čič, ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Viera Tomanová a další. Tuto významnou událost přijela uctít i evropská poslankyně romského původu Viktorie Mohácsi z Maďarska. S iniciátorem a realizátorem vybudování památníku romského holocaustu Józsefem Ravaszem přinášíme rozhovor:

* Jak dlouho vám trvalo, než jste zrealizoval myšlenku vybudování celoslovenského památníku romského holocaustu?

Romskému holocaustu se intenzivněji věnuji od roku 1999, kdy jsme dělali s nadací Milana Šimečky fotografickou výstavu v Kežmarku. Jinak mi zrealizování myšlenky vybudování celoslovenského památníku trvalo dva roky. Nechtěli jsme nikoho urazit tím, že nainstalujeme pouze nějaké tabulky na okraji města či nějaké lokality. Díky bohu nám Městský úřad v Dunajské Stredě poskytl pozemek v centru města. A tak to všechno začalo. Kdo se v této oblasti pohybuje, ví, o čem mluvím. První pomník tohoto typu je v Dunajské Stredě proto, že město Dunajská Streda je město tolerance, kde žije mnoho menšin vedle Romů, Židé, Maďaři a v menším množství i Vietnamci.

* Byla vůbec nějaká překážka pro postavení a odhalení památníku?

Vůbec. . . žádná překážka se nevyskytla, samozřejmě, že je potřeba za to bojovat. Ti, kteří chtějí něco podobného zrealizovat, určitě vědí, že musí získat finanční prostředky, takže napsat projekt, který získá grant. Taktéž získat pozemek. Podle mě tento typ pomníku by měl být vždy v centru města a ne někde jinde, například na hřbitově nebo za městem. Síla vybudovat romský památník se ve mně rvala, jelikož i má rodina se musela skrývat, nebo dokonce utíkat, někteří byli odvezeni do koncentračního tábora v Dachau.

* Jak se daří prosazovat odškodnění obětí romského holocaustu na Slovensku?

Odškodňuje se již dlouho. Musím ale přiznat, že lidé z mého okolí nejsou z toho moc nadšení. Odškodňování Romů, které má na starosti ministerstvo spravedlnosti, je zdlouhavé. Sice některé oběti či pozůstalí příbuzní dostávají nějaké formální dopisy, ale to je prozatím vše. Administrativa je v téhle věci velmi pomalá a lidé jsou nespokojeni. Dokonce si chodí k nám do Institutu stěžovat. Suma odškodnění není příliš vysoká, ač se třeba nezainteresovaným může zdát opak. Každý případ je zpracováván individuálně. Ke mně se dostalo, že finanční odškodnění se pohybuje od patnácti tisíc do dvaceti tisíc a maximálně do dvaceti šesti tisíc slovenských korun.

* Připravuje Institut pro romologický výzkum, metodiku a praktické aplikace nějaké další aktivity?

Již dlouhá léta spolupracujeme se státním pedagogickým ústavem a nyní připravujeme romské reálie, které se dostanou v roce 2007 až 2008 do učebnic základních i středních škol. Státní pedagogický ústav nepochybuje o tom, že ve vzdělávacím procesu musí být prostor pro tak důležitou zmínku, jakou bezesporu byl romský holocaust. Příští rok 2. srpna, kdy se pravidelně připomíná Mezinárodní den romského holocaustu v Osvětimi, chystáme vědeckou konferenci právě na téma romský holocaust. A taktéž již proběhlo několik schůzek s kolegy i panem Josefem Červeňákem (politik, analytik), se kterým plánujeme vybudování dalších památníků v Gemeru i jinde na Slovensku.

*** József Ravasz

Básník, publicista, fotograf a romský aktivista. Ředitel Institutu pro romologický výzkum, metodiku a praktické aplikace v Dunajské Stredě. Člen expertního týmu Ministerstva školství Slovenské republiky. Spoluzakladatel parlamentu Romů na Slovensku roku 2000. Jeden ze zakladatelů novin, které vydává Spolek romských spisovatelů a umělců jednou za dva měsíce s názvem Most - Phurt - Hít. Noviny jsou psány trojjazyčně slovensky, romsky a maďarsky. Na Slovensku spoluzaložil tzv. Třetí romský sektor, kde pracuje v týmu pod vedením Mgr. Josefa Červeňáka.

Z historie holocaustu Romů na Slovensku:

První protiromská opatření na Slovensku byla přijata v červnu 1939. V dubnu 1941 vydalo MV vyhlášku o úpravě poměrů Cikánů, důsledkem byl zákaz kočování a povinné usazení v domovských obcích pod dohledem policejního dozoru, s omezeným přístupem do měst, obcí. V roce 1941 se začali Romové posílat do pracovních táborů pro tzv. asociální živly. Po obsazení Slovenska roku 1944 německými okupačními vojsky se konaly hromadné popravy Romů a Židů. Začátkem listopadu 1944 vznikl v Dubnici nad Váhom koncentrační tábor pro více než 700 Romů. Následkem epidemických chorob, hladu a vyčerpání z těžké fyzické práce i surového zacházení docházelo k vysoké úmrtnosti. Oběťmi holocaustu se rovněž stali Romové z jižního Slovenska od roku 1938 okupovaného horthyovským Maďarskem. K prudkému zhoršení došlo po obsazení Maďarska německými jednotkami v březnu 1944, kdy se ultrafašistická strana Šípových křížů zmocnila vlády. Od léta 1944 byl doposud nezjištěný počet Romů deportován do nacistických koncentračních táborů, kde většina z nich zemřela. Obětem romského holocaustu na Slovensku byl postaven důstojný památník.

ROMEA, Martin Grinvaldský, student mediálního kursu o.s. Romea
Přečteno: 1564x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 9/2006, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo