19. března 2012 po 19:00 hodině údajně zjišťoval policista ve vybydleném
neosvětleném paneláku na chanovském sídlišti v Mostě informace o pohřešované
osobě. Do ruiny paneláku vešel sám, pravděpodobně v civilu a po pracovní době.
Podle DS SS byl tento policista do paneláku vyslán nadřízeným. Tam se dostal do
konfliktu s Romem. Ten jej údajně nějakým předmětem uhodil zezadu do hlavy,
načež se policista skutálel ze schodiště bez zábradlí a způsobil si různá řezná
zranění a pohmožděniny. Poté, když před domem ztrácel rovnováhu, sám zalarmoval
záchranku, která jen našla ležet před domem.
Osobně mě tahle událost velice mrzí, obzvláště když se situace na chanovském
sídlišti zlepšuje a městu i organizacím se daří eliminovat negativní jevy
plynoucí ze sociálního vyloučení. V samotném Chanově se dlouhodobě zlepšuje
soužití mezi většinovou a Romskou částí populace. Policie sama dodává, že
kriminalita je s ohledem na její celorepublikový průměr v samotném Chanově
zanedbatelná. Spolupráce policie s občany tohoto sídliště je na vysoké úrovni, o
čemž svědčí i fakt, že pachatel (zřejmě dealer drog nebo jejich uživatel) byl
dopaden a předán k odpovědnosti za svůj skutek ve velice krátkém čase. V
současné době je v cele předběžného zadržení a čeká jej spravedlivý soud.
Alespoň doufám.
Extrémistická politická strana DS SS nemá ve skutečnosti občanům ČR co
nabídnout, a proto tento ojedinělý případ přilákal lídry této partaje, aby se
alespoň na chvilku prezentovali (samozřejmě za peníze daňových poplatníků) a
před zraky veřejnosti se sami pasovali za veřejného soudce lynče. Předpokládají,
že mohou ovlivnit veřejné mínění tak, aby ovlivnili přímo soudní líčení a
nadiktovali soudcům verdikt. Mohou?
Evidentně ano. Když třeba soudkyně po Prahu 1 dokáže zmařit dlouhodobě
připravovanou akci ÚOOZ proti ultrapravicovým extrémistům, kteří prý zvažovali
útoky na lidi i různé objekty mezi jiným i útok na premiéra ČR Nečase. Jejich
plány údajně měly charakter protistátního boje. Při domovních prohlídkách prý
kriminalisté našli mimo jiné i suroviny k výrobě výbušnin a střelné zbraně.
Zároveň byli dopadeni i žháři, kteří zaútočili na ašskou ubytovnu obývanou Romy.
Soudkyni stačil pouze příslib, že pachatelé budou hodní a nadále se mohou těšit
ze svobody. Nu což, i jiní žháři jsou na svobodě. Ti pro změnu útočili v
Býchorech na Kolínsku.
Takže na sobotu 7. dubna DS SS svolává své přívržence k tzv. protestnímu
pochodu do sídliště Chanov obydleného Romy, kteří jsou zřejmě všichni pachatelé
výše uvedeného zločinu. Tam chce partaj demonstrovat sílu, zastrašovat malé děti
a rozdmýchávat nenávist mezi skupinami obyvatel paradoxně za podpory
představitelů města Mostu, které se snaží situaci dlouhodobě řešit.
Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím, které vydalo Ministerstvo
vnitra ČR, totiž jasně definuje podmínky, za jakých je dokonce nutné shromáždění
zakázat, i když shromažďovací právo je založeno pouze na oznamovacím principu.
Podle ustanovení § 10 odst. 1 shromažďovacího zákona obec může shromáždění
zakázat, pokud je z oznámeného účelu zřejmé, že shromáždění směřuje k porušování
práv a svobod jiných, k porušování zákona a ústavy a k dopouštění se násilí a
hrubé neslušnosti. Vzhledem k současné judikatuře je nezbytné vzít při výkladu
pojmu „oznámený účel shromáždění“ v úvahu nejen to, co svolavatel uvede v
oznámení, ale i celkový kontext situace.
Rozsudek NSS ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 8 As 51/2007-67
„Není udržitelný názor městského soudu, podle nějž musí správní orgán
vycházet pouze z oznámeného účelu shromáždění. Zkušenost ukazuje, že subjekty,
jejichž cíle jsou v rozporu se základními principy demokracie, neodhalují tyto
cíle dříve než jejich realizací. Formálně oznámený účel shromáždění pak jistě
může skrývat cíle a záměry, které se liší od těch proklamovaných.“
Úřad je tedy povinen zabývat se skutečným účelem shromáždění, a pokud dojde k
závěru, že skutečný účel shromáždění odporuje ustanovení § 10 odst. 1
shromažďovacího zákona, je povinen je zakázat.
Jaké má úřad možnosti při odhalování pravého účelu shromáždění? Jsou to
zejména následující okolnosti:
- Datum shromáždění; je datum pro svolavatele nějak důležité? Jde o
významný den pro daný region, město? - Místo, resp. trasa pochodu; sociálně vyloučená lokalita, židovská část,
uctění památky z 2. světové války atd. - Jak je akce prezentována navenek na webových stránkách, na YouTube atd.
- Osoba svolavatele; jsou známy svolavatelovy extremistické postoje,
organizoval v minulosti extremistické srazy? Proběhla předchozí shromáždění
svolaná týmž svolavatelem nepokojně, v rozporu se zákony? - Jak akci vnímá veřejnost; je pochod vnímán jako zastrašování,
demonstrace síly? Je shromáždění vnímáno jako odpovídající nahlášenému
účelu?
Je to politické uskupení DS SS, které na bílou sobotu svolává své radikální
jádro (zřejmě, aby si šplhnuli u policie cítíc v tomto případě její podjatost)?
Vandas se v minulosti chlubil dobrými kontakty u PČR. Nebo je DS SS jen krycím
manévrem neonacistické scény v ČR? Velí DS SS skutečně Vandas nebo je s celou
partají pouze loutka v rukách imaginárního vůdce Národního odporu? Odpovědi se
nám naskýtají přímo na stránkách Národního odporu, kde je mimochodem výzva DS SS
otištěna.
Je to právě neonacistický Národní odpor, který vyzývá své členy k účasti na
tomto pochodu se zaštítěním DS SS. Jsem zvědav, čí zastoupení bude v bílou
sobotu převládat a jak se ti slušní občané budou na návštěvě v Chanově chovat.
Tuto sobotu si prostě nenechám ujít. Co jiného by měli Romové o bílé sobotě
dělat? Je pro nás Romy smysluplnější způsob prožití velikonočních svátků, než
jakým je poslech sobotní chvilky poezie přednášené ústy Vandase a spol.? Podle
DS SS ne. Romové přece ani nevědí, čeho jsou velikonoce svátkem.
„Je faktem, že přímo v sídlišti nezískáme asi žádného voliče, ale to není
účelem akce,“ píše v pozvánce na pochod DS SS. Účelné by zřejmě bylo DS SS
zakázat.
