romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Muzeum romské kultury slaví dvacet let!

Praha, 22.10.2011 0:00, (Romano voďi)

Muzeum romské kultury v průběhu celého letošního roku oslavuje svoji dvacetiletou existenci. Právě v říjnu jsme si toto výročí připomněli dvěma akcemi - slavnostním koncertem 19. 10. a dočasnou výstavou s názvem Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury, která byla otevřena 20. 10. a potrvá do 18. 3. 2012. Za dvacet let existence prošlo výstavami a akcemi muzea přes 150.000 návštěvníků, bylo uspořádáno na šedesát pět vlastních i vypůjčených výstav, bylo získáno přes 30.000 sbírkových předmětů, přes 6.000 knižních svazků do muzejní knihovny a počet zaměstnanců narostl z původních tří na dnešních dvacet tři.

Jaké ale byly počátky muzea? Myšlenka vzniku romského muzea nebyla na počátku devadesátých let dvacátého století žádnou novinkou. O jeho založení se pokoušel již Svaz Cikánů-Romů (SCR), který působil v letech 1969 – 1973 jako vůbec první oficiální romská organizace u nás. Na počátku sedmdesátých let probíhaly – především díky snahám promovaného historika Bartoloměje Daniela – první terénní výzkumy na Slovensku zaměřené na dokumentaci života v romských osadách a romského kovářství. Z té doby pocházejí také první sbírky, které byly v době trvání SCR umístěny v improvizovaném depozitáři. Z těchto sběrů a vypůjčených předmětů byla v říjnu 1970 zorganizována v Brně výstava „Harťikáni búti – Romské kovářství“. K založení muzea však nedošlo, neboť v roce 1973 byla činnost SCR pozastavena a s tím byla na skoro dvacet let zmražena i myšlenka vytvoření samostatného romského muzea.

Iniciativa pro založení podobného muzea byla obnovena až v roce 1991, kdy byla registrována Společnost pro založení romského muzea. Tato nevládní nezisková organizace sdružovala romské i neromské odborníky a osobnosti. Zakládajícími členy této společnosti byl Bartoloměj Daniel, Karel Holomek, Eva Davidová a Jana Horváthová, tehdy Holomková. Muzeum v té době také získalo dnešní název a to Muzeum romské kultury. Od roku 1991 do roku 1994 sídlilo muzeum v jedné, později ve dvou provizorních kancelářích. Poté se několikrát stěhuje, žádné z prostor však nejsou plně vyhovující. Teprve v roce 2000 se muzeum mohlo přestěhovat do samostatné budovy na Bratislavské ulici, která v sobě mohla zahrnout nejen výstavní prostory pro dočasné výstavy a vyhovující depozitáře pro sbírkové předměty, ale i pracoviště pro větší počet zaměstnanců. Nové prostory také umožnily zahájit práci na budování stálé expozice a vytvořit reprezentativní knihovnu se studovnou.

Jednou z hlavních náplní byla od počátků sbírkotvorná, dokumentační a výzkumná činnost, která se zaměřovala na záchranu duchovní i materiální kultury Romů. Teprve na základě nashromážděných poznatků a sbírek mohla začít i výstavní činnost. Proto byly výzkumné cesty od počátku existence muzea jednou z nejvýznamnějších aktivit. Díky cestám do terénu se podařilo nashromáždit velký počet předmětů do vznikajících muzejních sbírek. Sbíraly se však nejen hmotné artefakty, ale pořizovalo se také velké množství audio, foto a video nahrávek, které dokumentují tradiční hudbu, řemeslné postupy nebo rozhovory s pamětníky různých historických událostí. Na počátku se cesty soustředily především na území bývalého Československa, postupně se region výzkumných cest rozšiřoval. K dnešnímu dni proběhly muzejní výzkumné cesty také do Polska, Rumunska, Bulharska, Finska, Německa či Rakouska.

Z nashromážděných sbírek bylo možné hned od počátku devadesátých let pořádat dočasné výstavy. Zpočátku se tyto aktivity realizovaly většinou ve spolupráci s jinými institucemi, což bylo způsobeno především nedostatkem vlastních výstavních prostor. Již v roce 1992 byla uspořádána výstava „Romové v Československu“, která se konala v prostorách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. V roce 1997 pak byla vytvořena výstava prací neprofesionálních romských výtvarníků „E luma romane jakhenca – Svět očima Romů“, která je jako putovní výstava muzea stále vysílána do různých institucí u nás i v zahraničí. V průběhu let pak počet dočasných a putovních výstav narůstal. Díky přesunu muzea do budovy na Bratislavské mohla také začít práce na stálé expozici Příběh Romů. Od roku 2005 se postupně zpřístupňují jednotlivé sály expozice a na konci letošního roku bude expozice slavnostně otevřena v celém svém rozsahu.

Nedílnou součástí aktivit muzea je také zaměření na téma holocaustu Romů za druhé světové války. Během čtyřiceti let komunistického režimu bylo toto téma tabuizováno a veřejnost tak měla jen minimální možnost se o této fázi romských dějin dozvědět. Muzeum se proto soustavně věnuje výzkumu, vzdělávání a připomínání romského holocaustu. Na poli výzkumu shromažďuje muzeum písemné, fotografické i jiné materiály, nahrává výpovědi pamětníků a od roku 1998 pomáhalo romským přeživším a pozůstalým při procesu odškodňování. V rámci připomínání genocidy Romů muzeum publikuje odborné články, podílí se na vydávání knih a ve spolupráci s dalšími institucemi vytvořilo film „...to jsou těžké vzpomínky“. Dosud jedinou stálou výstavou na toto téma je jeden ze sálů stálé expozice MRK „Příběh Romů“. K připomínce romských obětí holocaustu muzeum také dvakrát ročně pořádá pietní shromáždění: 7. března k připomínce prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi a 21. srpna k uctění památky prvního hromadného transportu vězňů z bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu.

Vzdělávání o romském holocaustu zajišťuje ve spolupráci s muzejním historikem lektorské oddělení muzea. Základním, středním i vysokým školám jsou nabízeny přednášky, interaktivní workshopy, animace a besedy s pamětníky. Muzeum na tomto tématu spolupracuje také s Židovským muzeem, Památníkem Terezín a s o.p.s Živá paměť. Kromě tématu romského holocaustu zajišťuje lektorské oddělení celkově práci s dětmi a studenty. Kromě programů pro školy ve stálé expozici i doprovodných programů k jednotlivým dočasným výstavám se pak důležitou součástí stala práce s romskými dětmi z okolí muzea. V muzeu působí Dětský muzejní klub, kde řada dobrovolníků zajišťuje chod volnočasových kroužků a doučování pro až padesát dětí. V poslední době se také aktivně angažuje na poli desegregace romských dětí ve školách, což je umožněno především díky grantu od Roma Education Fund.

Ač je dvacetiletá historie jednoho muzea vlastně poměrně krátkým časovým úsekem, je přesto nemožné shrnout všechny aktivity na omezený počet těchto řádků. Snad vás tedy alespoň tato krátká rekapitulace zaujala natolik, abyste se do Muzea romské kultury vydali osobně. Přijďte se podívat na výstavu „Pod lupou“ mapující právě dvacetiletou historii našeho muzea nebo na stálou expozici „Příběh Romů“, která bude v dokončené podobě slavnostně otevřena 1. prosince tohoto roku. Budeme se těšit na viděnou na Bratislavské ulici 67 v Brně!

Taťána Bártová Pavelková
Michal Schuster

Romano voďi
Přečteno: 1789x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 







..
romea - logo