romea - logo
27. ledna 2022 (čtvrtek)
svátek má Ingrid

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Na prezidenta snad bude kandidovat i Romka

Praha, 29.8.2008 9:32, (Neviditelný pes)

Dušan Lužný (1964) vystudoval sociologii a filozofii, v praxi se zaměřoval na výzkum nových náboženských hnutí. Pracoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jako akademik – religionista, k tomuto oboru se váže i většina jeho odborných textů. V posledních letech se angažoval ve Straně zelených, uvažovalo se o něm jako o možném ministru školství. Současný ministr školství Ondřej Liška ho letos v březnu jmenoval náměstkem.

Na ministerstvu školství byste měl mít na starosti multikulturní výchovu a národnostní menšiny. Jak velká část z toho se týká přímo Romů?

Přesněji řečeno – budu řídit politiku ministerstva v oblasti vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Romové, tedy část příslušníků romské národnostní menšiny, bohužel spadá do této kategorie. Ale jak víme, otázka sociálního znevýhodnění se netýká všech Romů, a také se netýká výhradně Romů, protože do této kategorie jistě patří také část většinové společnosti a zahrnuje také azylanty. Nově vzniklá skupina bude mít dva odbory: odbor rovných příležitostí ve školství a odbor prevence a institucionální výchovy.

Pokud jde o multikulturní výchovu, chtěl bych, aby nešlo jen o vzdělávání příslušníků národnostních menšin, které u nás žijí. Dnes dochází ke stále intenzivnějšímu kontaktu různých kultur. Multikulturní výchova to musí reflektovat a přinášet informace o různých kulturách a náboženstvích současného globálního světa.

O vzdělávání Romů jako nutné podmínce jejich úspěšné integrace se hovoří už řadu let, různé instituce na tom roky pracují. Co se tedy dosud dělalo špatně, že je nutné přicházet opět s dalšími změnami?

V posledních letech se v oblasti vzdělávání Romů udělalo dost. Existuje řada koncepčních materiálů vlády, jednotlivých resortů, aktivně pracuje mnoho nevládních organizací. Ministerstvo vypisuje několik dotačních programů, které mají za cíl napomoci integraci Romů či vytvořit podmínky, aby se romské děti co nejdéle zúčastnily hlavního vzdělávacího proudu a předčasně nerezignovaly na svou vzdělanostní kariéru. Myslím, že nastala doba vyhodnotit dosavadní politiku v této oblasti, porovnat efektivitu vynaložených prostředků a úsilí a zamyslet se co dál. Musíme zhodnotit, které nástroje se osvědčily – třeba přípravné ročníky na základních školách či asistenti pedagoga – a ty podporovat více. Zde musí ministerstvo zintenzívnit spolupráci s nevládními organizacemi, s ministerstvem práce a sociálních věcí a také s nově vzniklou Agenturou pro odstraňování sociálního vyloučení.

I když podrobnou koncepci odbourávání bariér v přístupu ke vzdělání budete teprve vypracovávat, mohl byste už teď heslovitě popsat, k jakým opatřením dojde a co od nich očekáváte?

S ministrem Liškou jsme se dohodli, že do konce školního roku připravíme konkrétní opatření, která chci už v průběhu jejich přípravy konzultovat s dalšími partnery od Rady vlády pro záležitosti romské komunity až po nevládní organizace či jedince, angažované při vzdělávání Romů. Jde mi ale hlavně o důkladnou a nestrannou analýzu stávajícího stavu. Provedeme sociologický výzkum, který zjistí, kolik romských dětí studuje ve speciálních školách a také rozbor metod a způsobů zařazování romských dětí do speciálních škol. Nezapomeneme ani na analýzu transformace zvláštních škol, která zjistí, jakým způsobem je ve školách definován a předáván informovaný souhlas rodiče s přestupem žáka do režimu základní speciální školy.

Bariéry leží v několika oblastech. Na straně školského systému, tedy státu, a zde ministerstvo musí odstranit všechny prvky, které by mohly vést k segregaci. Dalšího aktéra představuje veřejnost se svými stereotypy a předsudky. I tady musí být ministerstvo aktivní a připravit komunikační strategii, která napomůže tyto stereotypy prolomit. A nakonec, třetím vrchol tohoto trojúhelníku tvoří samotní Romové. Bez toho, aby se sami snažili zlepšit svoji situaci, vyjdou všechny snahy státu nazmar. Romové si musí uvědomit, že vzdělání představuje hodnotu, která jim a jejich dětem umožní žít v důstojných podmínkách, že jde o nezbytný předpoklad úspěchu. V tom mají zcela nezastupitelnou roli nevládní a především romské organizace. Je-li pravda, jak někteří říkají, že žijeme v období „romského národního obrození“, pak by měly vyvíjet opravdu intenzivní a celoplošnou aktivitu vlastní romské organizace „obrozenecké“ organizace, včetně těch vzdělávacích. Takové organizace existovaly ve všech „národních obrozeních“ v různých částech světa.

Těší nás, že se zvyšuje počet Romů studujících na vysokých školách včetně studia doktorského. Ale je jich pořád málo. Samotní vysokoškolsky vzdělaní a úspěšní Romové jsou nejlepším nástrojem prolomení stereotypů veřejnosti. Jako optimista věřím, že se dožiju doby, kdy na českého prezidenta bude kandidovat Romka. A že nad tím nikdo nebude kroutit hlavou.

CELÝ ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Rozhovor vyšel také v listu Romano hangos č. II. / 2008, dostupném na http://www.srnm.cz

Přečteno: 1791x
 

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo