romea - logo
22. října 2021 (pátek)
svátek má Sabina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Nejen Romové si připomněli likvidaci tzv. Cikánského tábora v Osvětimi

Osvětim, 3.8.2010 11:16, (ROMEA - AKTUALIZOVÁNO)

V polské Osvětimi se uskutečnila vzpomínka na 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora. Informoval o tom Romskou tiskovou agenturu Roman Kwiatkowski, prezident Sdružení polských Romů. Romové během pietního aktu poukázali i na dnešní porušování lidských práv v různých částech Evropy.

VIDEO
V Osvětimi si lidé připomněli romský holokaust

V neděli byla v části tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim - Březinka) odhalena pamětní deska obětem holocaustu. Odhalení se mimo jiné zúčastnil i český velvyslanec v Polsku Jan Sechter. 2. srpna, tedy v den, který je Památným dnem romského holocaustu, se uskutečnilo setkání pamětníků a představitelů různých organizací a institucí. Setkání se kromě jiných významných osobností zůčastnil i Romani Rose, předseda Rady německých Romů a Sintů, Georg Rosenthal ze Sdružení za demokracii a toleranci či Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu a další.

VIDEO
Romský holokaust

"Nedávný posun k pravici v Maďarsku a dalších zemích nás naplňuje obavami," řekl Romani Rose v Osvětimi. Zároveň apeloval na národní vlády, aby více podporovaly sintské a romské organizace a akceptovali je jako rovnocenné partnery. Zástupci Romů z několika evropských zemí kritizovali skutečnost, že jejich situace se bez ohledu na programy EU nezlepšila a pomoc EU nedorazila k příslušníkům menšin, uvedla agentura TASR.

Podle Čeňka Růžičky je důležité, aby pietní akty na místech genocidy Romů pořádaly romské organizace. „Jedině tak je zachován romský duch těchto akcí, což se v Osvětimi zaplaťbůh daří,“ uvedl Růžička pro server Romea.cz. Na dotaz, co říká tomu, že česká média o tomto pietním aktu vůbec neiformovala, Růžička odpověděl, že jej to nepřekvapuje: „Česká společnost je tradičně v těchto věcech Popelkou. Nezajímá se o to, přestože neonacismus u nás dost bují.“

Systém koncentračních táborů na území Polska začal fungovat v květnu 1940. Osvětimský tábor se postupně stal největším místem likvidace nacistických obětí. Přiváželi sem politické odpůrce, některé vojenské zajatce, Židy, Romy a další lidi z celé Evropy. Někdy převyšoval počet vězňů sto tisíc. Nacističtí inženýři v roce 1943 na příkaz Hitlera „značně zlepšili“ (jak se říkalo v dobových zprávách) proces hromadné likvidace lidí. V souladu s táborovými hlášeními se pak za jeden den zlikvidovalo přes čtyři tisíce vězňů.

V Osvětimi nacisté během války zavraždili celkem asi jeden a půl milionu osob. Na základě jiných údajů tam zahynulo asi mezi 3 a 5 miliony. Rozdíl v číslech se vysvětluje tím, že mnohé z nemocných nebo raněných, kteří přišli do tábora, zabili nacisti najednou hned po příjezdu a neregistrovali je proto na táborových seznamech. Nepočítali se ani ti, kdo zemřeli v důsledku hladu, těžké práce a zdravotnických experimentů, prováděných nacistickými lékaři.

Osvětim je důležitým místem při poznávání dějin romského holocaustu. Od začátku 90. let minulého století je 2. srpen Památným dnem romského holocaustu. Byl jím vyhlášen na památku obětí nacistického vraždění v Osvětimi, kde v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisti během likvidace tzv. Cikánského tábora zavraždili v plynových komorách 2 897 romských mužů, žen a dětí. Šlo o největší koncentrační tábor pro evropské Romy, zřízený v prosinci 1942. Do tábora postupně přivezli kolem 20 000 Romů ze Slovenska, Čech a Moravy, Nizozemska, Belgie, severní Francie, Polska a států tehdejšího Sovětského svazu. Většina z nich zde našla svou smrt.

Koncem prosince 2007 poslanci horní komory německého parlamentu přijali rezoluci vyzývající k vybudování památníku milionů obětí nacistického holocaustu Romů a Sintů. Výzva přišla 65 let poté, co velitel SS Heinrich Himmler podepsal tzv. Osvětimském výnos, který nařídil deportaci příslušníků těchto etnických skupin z území Německé říše a k ní připojených území do koncentračních táborů. Dekret ze 16. prosince 1942 vedl k vyhlazení nejméně půl milionu Romů a Sintů. Předseda Bundesrat Ole von Beust zdůraznil potřebu připomínat si tragickou historii
spojenou s těmito dvěma komunitami, které s populací 12 milionů představují největší menšinu na území Evropské unie. Na vybudování památníku se německá vláda a zástupci Romů a Sintů dohodly ještě v roce 2006. Monument ve tvaru kašny by měl být postaven v metropoli Berlín.

KAM DÁL??
Projev Čeňka Růžičky v Letech u Písku
Proslov Romani Rose u příležitosti zahájení výstavy Zaniklý svět
Výstava o holocaustu Romů v sídle OSN. Rozhovor s Romani Rose

ryz, fk, Romská tisková agentura (RPA), TASR
Přečteno: 2116x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Polsko



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo