romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Nemenná krv

Praha, 22.10.2011 0:00, (Romano voďi)

 „Kniha má název Neměnná krev, protože pokud Rom jakkoliv, ať už studiem, prací nebo jinak, dosáhne ve svém životě úspěchu, neměl by nikdy zapomenout na to, že je Rom.“
Ladislav Tavali

Ladislav Tavali se v autobiografické vzpomínkové próze vrací do léta roku 1963. Jano se po prázdninách chystá na střední školu do Čech, teď ho zajímá jediné – naplno si užít s partou kamarádů, dětí z osady, každý den. To obnáší vymyslet zábavu, nejlépe na něčí účet, ujít otcovskému výprasku, ale i si obstarat přivýdělek, aby bylo na sladkosti a nedělní kino. Prostřednicvím rozhovorů, v nichž řeší spory a vzájemná nedorozumění, poznáváme nejen povahy a smýšlení hlavních protagonistů, ale také autorovu představu o společenských pravidlech, jimiž by se Romové měly opět řídit. Přímo pak Tavali konfrontuje a doplňuje pohled dětského hrdiny skrze občasné hodnotící a vysvětlující vsuvky, z nichž promlouvá autorova životní zkušenost.
Tavaliho tematicky pestré knihy spojuje záměr uchovat mateřský jazyk, romskou kulturní identitu a napomoci vzájemnému národnostnímu porozumění. To vše se mu v nich daří bezezbytku.

Ukázka:
O džukel taj o ló
Még jék óra níma nassáhi. O Bakro, Džukel, Thúlo taj o Kálo, má uzo temetó - prahuno than terdingerenahi. Užarenahi ole buteren. Ája o Kíďo, Tirmo taj i Pacaja. O Micela ole Janoha naále avka sig. Adana uppe lende čepo site užarde. „No čhavóralen.“ O Bakro vígig len dikja, taj phalla: „Déllóreha, džas!“ Sar ki jékóra sáhi. O kham akánig sáhi legzoraleder. Láčhe pekelahi. Džanahi préku o temetó – prahuno tahn, kana o Jano phalla: „Čhavóralen adá naóla láčho. Site pále džasa caklenge. Site amenca ledžas páni.“ „Čáčo hi.“ Sa odá phende. O Džukel, Thúlo, Micela, Jano taj o Pacaja pále nášte caklenge. Line literešne cakle, ando temetó len uze hanig thode. Cidinde ánde páni. Kana adá kerde, géle dureder. Préku géle o Cirkó taj má uppo Dánoši sléhi. Odoj, andar i bár ári nášťa džukel. Taj nášel sar ki lende. No akánig save danderela? O Čhavóre sar kas kaštune pre hi, terdíne. Ni jék nadžanďa te džan ni ánglal taj ni pálal. Jekvarsa so dikhen, o džukel terďol, ando than pet irinel anďa, onďa. Adá taj sohi? O čhavóre akánig dikle and Tirmoskero va i gumipuška. Odá naužarďa. Kana o džukel sar ki lende nášelahi, ári la liňa andar i potisi. Te o bára andi potisi sáhi, levinďa. Ole džukle ando šéro trefinďa. Važdá odá terdíňa. Sar odoj teďonahi, práďol ári bárjakero vudar. Bare vičhingeribnaha avel ári o gádžo. Még o džukel avelahi sar ki lende, ój ande bár garudo sáhi. Ón le nadikle. De kana o džukel terdíňa, ári ája te ój andar i bár. Uppe lende vičhingerelahi. Taj dosta erdevóne.

Pes a zárobok
Eště nebola ani jedna hodina a Bakro, Džukel, Thúlo a Kálo už postávali při cintoríne a čakali na ostatných. Prišiel aj Kýďo, Tirmo a Pacaj. Mycel a Jano neprišli tak skoro, museli na nich čakať. Teď tam boli všetci, Bakro si ich obzrel a hovorí: „Pán s nami. Ideme.“ Bola asi jedna hodina a slnko teraz pražilo najlapšie. Prechádzali cintorínem, keď Jano povedal: „Chlapci, takto to nebude dobře! Musíme sa vrátiť pre litrové fľašky, tu si potom môžeme nabrať vodu.“ Džukel, Thúlo, Mycel, Jano a Pacaj sa vrátili pre fľaše. Každý vzal litrovú fľašu, umyli ju a naplnili vodou. Keď to mali spravené, išli ďalej svojou cestou. Prešli Cyrkó (tak sa volala tá časť dediny, čo museli prejsť), už boli na Dánoši. (tiež jedna časť dediny.) Keď predcházali cez Dánoš, vybehol zo záhrady pes a utekal smerom k nim. Koho pohryzie? Všetci ostali stáť, jako keby im zdreveneli nohy, nemohli ísť ani dopredu ani dozadu. Zrazu čo vidia? Pes sa zastavil a točí sa dokola. Podľa hlasu, čo vydával, sa zdalo, že pes plače. Chlapsi si len teraz všimli, že Tirmo má v ruke prak. Ten nečakal a keď videl, že pes beží smerom k nim, vystrelil. Mal aj pár kameňov vo vačku. Psa trafil do hlavy a ten zaskuvíňal. Ako tam stáli, otvorili sa dvere na záhrade a vyšiel majiteľ psa. Kým pes bežal smerom k nim, on bol schovaný v záhrade, ale chlapci ho nevideli. Keď pes začal skuvíňať, vyšiel von a začal na nich kričať. A to celkom nevyberane.

Ladislav Tavali (15. 9. 1948) se narodil v jihoslovenském národnostně smíšeném městě Sládkovičovo. V 15 letech odešel na studia do Čech (Vojenská hudební škola Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem), ale pro nemoc je nedokončil. V TOS Galanta se vyučil soustružníkem, po absolvování základní vojenské služby pracoval jako řidič motorových vozidel. Do roku 1990 žil s rodinou v Seredi, v roce 1998 odešel do invalidního důchodu. Žije v rodném Sládkovičově, kde se věnuje literární tvorbě. Debutoval v roce 2007 knihou Nemenná krv/ O rat pe naparuďol, následovala kniha povídek Život rómskych detí/ Romane čhavórengero dživibe (2008), román ze současnosti Šúko a Apolka/ O Šúko taj i Apolka (2009) a milostný román Kone za lásku/ O grasta vaš o kamibe (2010), na jehož pokračování v současnosti pracuje. Je autorem slovenkých verzí svých knih, jeho zápis jihocentrálního romského dialektu (tzv. maďarské romštiny) nerespektuje současnou pravopisnou normu.

Ladislav Tavali: Nemenná krv/ O rat pe naparuďol, vydalo o. s. Luluďi s podporou Ministerstva kultury SR, Literárního fondu, zastupitelů a podnikatelů obce Sládkovičovo, Bratislava, 2007, 254 str. Více o autorovi naleznete v Romano džaniben 2/2010.

Autor: Lenka Jandáková
Reprint z knihy

Romano Vodi
Přečteno: 446x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 







..
romea - logo