Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Neonacisté jsou v Německu pevně zakotveni, tvrdí znalci

23. února 2012
Čtení na 4 minuty

Neonacisté nestojí v Německu na okraji společnosti, ale jsou pevně zakotveni
ve společenském systému Spolkové republiky a její správě. Disponují díky tomu
dostatkem informací i peněz. Tvrdí to odpadlík od německé krajní pravice a tamní
odborník na extremismus. Na některé skupiny jsou podle nich napojeni i čeští
neonacisté a inspirují se postupy německých radikálů.

„Krajně pravicová scéna, to nejsou chlápci, co v deset hodin dopoledne stojí
u stánku s plechovkou piva, jak to někdy sugerují obrázky v médiích. To vůbec
není pravda," vyvrací zažitý mýtus Gabriel Landgraf, který byl 15 let vůdčím
představitelem neonacistických organizací v Berlíně a Braniborsku, než v roce
2006 extrémní pravici opustil a začal pomáhat dalším "aussteigerům", jak Němci
odpadlíky od neonacismu označují.

Podle policejních odhadů se ke krajní pravici v Německu hlásí asi 25.000
lidí. Nejaktivněji působí na východě země ve spolkových zemích bývalé Německé
demokratické republiky, kde jim ekonomický a sociální úpadek tohoto regionu po
sjednocení nabídl živnou půdu pro šíření jejich vlivu. Neonacistická
Národnědemokratická strana Německa (NPD) se tam také dostala už do dvou zemských
parlamentů.

Podle experta na krajně pravicovou scénu Bernda Wagnera působily ve východním
Německu dobře organizované neonacistické skupiny už v 80. letech minulého
století. „Už tehdy to nebyly žádné slaboduché existence na okraji společnosti,
jak jsou ještě dnes často v Německu líčeni, tedy které toho moc nevědí, nejsou
politicky vzdělané a vše řeší násilím, protože jim nebylo dopřáno dostatečné
výchovy," tvrdí bývalý východoněmecký kriminalista.

„To je teoretický mýtus, který byl zakořeněn v Německu vědci a politiky a je
ho možné do současnosti vysledovat i v médiích, když vždycky vidíte jen ty
holohlavé nezletilé mladíky. To je naprostý nesmysl! Ti samozřejmě existují, ale
s tím problémem nemají co do činění," dodal Wagner, který od roku 2000 vede
organizaci Exit Deutschland, jež nabízí pomoc "aussteigerům", jako je Landgraf.

Podle něj neonacisté detailně monitorují dění v zemi a mají roky dopředu
připraveny plány pro využití situace ve svůj prospěch. „Tyto strategie a vzory
nevznikají přes noc někde v hospodě. Scéna sleduje, kde je živná půda a kde by
se mohla prosadit. Přesně se sleduje, jak reaguje politika, co dělají státní
orgány a tomu se přizpůsobuje. To vše dělají lidé v pozadí, což nejsou žádní
hlupáci," vysvětluje radikál, který v minulosti sám tyto politické strategie
extremistů připravoval.

„My jsme měli v jižním Braniborsku kampaň, která se mezitím rozšířila do
celého Německa, že demokrati zabíjejí národ. Byla to snaha předvést v Německu
něco nového. Zapojili se do toho silně i čeští neonacisté, kteří převzali
některé modely," poznamenal Landgraf k obecně známým kontaktům mezi krajní
pravicí v sousedících zemích. Výrazně orientovány na pravicové skupiny v Česku a
dalších státech na východ od Německa jsou podle něj hlavně neonacisté v Sasku a
v Severním Porýní-Vestfálsku.

Německo dnes oficiálně uctilo památku obětí neonacistické skupiny ze saského
Zwickau, která zavraždila nejméně deset lidí, převážně přistěhovalců. Členy
takzvaného Národněsocialistického podzemí (NSU) prý Landgraf osobně neznal, znal
však extremistickou organizaci Durynská domobrana, z níž vzešli. Ani existence
NSU ho údajně nepřekvapila. „Co mě překvapilo, tak to, jak selhaly bezpečnostní
orgány a proč se (NSU) nebralo vážně, ačkoli podle mě mu šlo zabránit," uvedl
Landgraf.

Ten se podle svých slov k neonacismu dostal pod vlivem dědy, který dříve
býval členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, bojoval ve
wehrmachtu ve druhé světové válce a ani poté zhoubnou ideologii nezavrhl.
„Vyprávěl mi o romantice táborů Hitlerjugend, o společenství, kde platily
hodnoty a drželo se pospolu, historky z války, ukazoval mi svoje řády. Když jsem
byl dítě, byl pro mě samozřejmě hrdina," přiznal Landgraf, který se pak přes
skinheadskou hudbu a fotbalové výtržníky propracoval až na post jednoho z kádrů
v neonacistických strukturách.

Vystoupit se rozhodl prý kvůli nespokojenosti se svým tehdejším životem.
„Nenaplnily se moje životní cíle, neměl jsem normální život, normální práci, byl
jsem na nejnižším stupni společnosti," vyjmenoval důvody, proč před šesti roky
za pomoci Exitu neonacisty opustil. A i když od té doby čelí od bývalých
kamarádů výhrůžkám smrtí, svého kroku prý nelituje a se svým novým životem je
konečně spokojený.

Takových jako Landgraf se podle Wagnera podařilo Exitu vyvést z německé
krajně pravicové scény do dneška 443. Jen devět z nich se prý k extremistům
vrátilo. Asi čtvrtinu "aussteigerů" tvoří ženy, jejichž odchod je podle Wagnera
nejtěžší, především pokud mají dítě. "Nové krve" se totiž neonacisté nechtějí
vzdát a německý stát podle něj těmto matkám nemá zájem pomoci.

„V Německu totiž platí, že dobro dítěte rovná se dobro otce. Právo otce tu
stojí nad ústavou. To považuji za neuvěřitelné!" kritizuje Wagner praxi
německých úřadů a soudů, které podle něj upřednostňují práva radikálů na kontakt
s dětmi před přáním matky dostat je z jejich vlivu.

Osobní zkušenost s tím má osmadvacetiletá žena jménem Schmidtová. Ta nyní
bojuje o dvouleté dítě, které má s neonacistou. „U úřadu pro mládež nehraje
neonacistické smýšlení otce žádnou roli. Získal všechna práva k dítěti, věří se
jen otci a co vypráví matka, nikoho nezajímá. Dostávám výhrůžky, sledují mě,
snaží se mě dostat do kouta a dokázat, že to nemám v hlavě v pořádku," popsala
svou situaci mladá žena, která neprozradila své křestní jméno. A Wagner jí velké
naděje na happy end nedává. „Tyhle děti nemají žádnou šanci," konstatoval
zklamaně nad údajnou asistencí německého státu při vzniku nové generace
pravicových radikálů.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon