romea - logo
29. listopadu 2021 (pondělí)
svátek má Zina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Neprojdete! 2000 lidí nenechalo pochodovat neonacisty Brnem

Brno, 28.4.2011 14:14, (ROMEA)
Český a romský kroj, studenti i senioři, politici s aktivisty - prostě blokáda všech.

Prvomájové Brno neslo i letos tíhu neonacistického řečnění a pochodu. Co bylo nové, byla vzpoura širší veřejnosti, která měla potřebu postavit se vzmáhajícímu rasismu a xenofobii.

Bratislavská ulice. Prší. Deštníky, kapuce na hlavách. Lidé přitisknuti k mohutnému stromu a schovaní pod arkýři domů. Pódium s muzikanty, kteří právě hrají romskou hymnu. U Muzea romské kultury postává několik desítek místních Romů i „bílých“ - Brňané i lidé přišedší z dalších míst České republiky. Dokonce i z Prahy, čehož si Romové považují. „Je vidět, že nejde o nějaké kavárenské povaleče, ale o lidi, kterým leží náš osud na srdci. Cítím velkou podporu,“ říká starší muž. Spokojeně se přitom usmívá a odhaluje několik zlatých zubů.

Václav Pecl z iniciativy V Brně neonacisty nechceme, která tento happening organizovala, je spokojený: „Je skvělé, že se Romové nezalekli výzvy policie, aby někam zalezli či opustili město.“

Otázka solidarity

Po skončení hymny nastupují řečníci. Jarmila Balážová, novinářka pocházející z Brna, klade důraz na to, že celá akce je nenásilná a oceňuje, že se v Brně sešlo mnoho romských i neromských občanů, kteří mají stejný cíl: zabránit neonacistickým pochodům českými městy. Senátor a novinář Jaromír Štětina připomíná, že ústava zapovídá ty politické strany, které chtějí docílit naplnění svých ideologií násilnou cestou.

Předseda Židovské obce v Brně Pavel Fried říká, že příchod neonacistů není věc jenom Romů a Židů, ale všech. Před 70 lety lidé před podobným zlem odvraceli zrak a skončilo to miliony mrtvých Židů a statisíců Romů a válkou. Nechceme neonacisty v Brně, nechceme neonacisty nikde!

Nejvíc se přítomným Romům, jejichž počet se mezitím vyšplhal přes tři sta, líbilo vystoupení Ondřeje Lišky, předsedy Strany zelených. „My jsme ti, kteří dodržují Ústavu ČR, máme právo se shromažďovat a vyjádřit tak nespokojenost s pochody neonacistů,“ hlásá do megafonu Liška.

A pokračuje popisem podivného přístupu policie a místních úřadů v Novém Bydžově a v Krupce, kde příznivci krajní pravice mohli dokončit svá shromáždění přesto, že řečníci evidentně porušovali zákony rasistickými a xenofobními projevy. Poté Liška za jásotu přítomných řekl: „Musíme si získat veřejný prostor, který dnes ovládají neonacisté, zpátky, a musíme se to udělat společně, nehledě na barvu pleti.“

Opodál stojící Karel Holomek, předseda Sdružení Romů na Moravě, pokyvuje souhlasně hlavou a dodává: „Přítomnost na takovýchto protinacistických akcích je otázka solidarity, kterou by měla vyjádřit celá společnost a osobnosti veřejného života. Jsem připraven rezignovat na post člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, neboť se domnívám, že vláda proti vzrůstajícímu pravicovému extremismu ve společnosti nic nedělá.“

Nad muzeum a pódium se několikrát snáší policejní vrtulník a ustrne nehnutě ve vzduchu, takže ruší projevy účastníků. „To dělaj policajti určitě úmyslně,“ rozčiluje se mladík s dredy, „a to snad na každý akci, na který jsem byl.“

Policie opět nezasáhla

Romové z plácku před muzeem odcházejí. Jak se ukázalo, měla to na svědomí jednak policejní taktika s rušením projevů za pomoci vrtulníku, jednak nedočkavost a obava, aby policisté neuzavřeli přístup do ulice Cejl, kde měla proběhnout blokáda. Je čtvrt na jednu a u muzea stojí již jen osamocené pódium, všichni ostatní se společně přemísťují před Dům umění na Malinovského náměstí nebo rovnou zůstávají na Cejlu.

Dům umění si „užil“ ten sváteční den dosytosti. Z jedné strany se sem scházejí neonacisté, z druhé mají sraz účastníci blokády, ale od půl jedné tu také probíhá ekumenická bohoslužba.

Policisté obehnali místo neonacistického hemžení páskou a těžkooděnci, novináři smějí pouze na vyhrazené místo. Projevy zde postupně plynou, nenávist a zášť střídá zášť a nenávist. To vše proloženo písněmi Karla Kryla, které hraje člen DSSS, hudebník Ladislav Budz, známý pod přezdívkou Lobo.

„Chudák Karel se musí obracet v hrobě. Kdyby věděl, že náckové i bolševici budou zneužívat jeho jméno a jeho písničky, šel by jim osobně rozbít hubu,“ řekl po skončení brněnského prvního máje blízký kamarád Karla Kryla. „Napíšu to do článku,“ upozorňuji ho. „Ale nedávej tam moje jméno, náckové mají své členy a příznivce i mezi policajty i na vnitru a Bisce, a nejde jen o řadový pěšáky. Nechci přijít k úrazu,“ odpověděl mi.

Vedle vůdce Vandase měl s projevem největší úspěch Robin Siener z německé nacistické NPD. Na adresu migrantů a politiků mimo jiné řekl:
„Podívejme se do velkých evropských měst, kde jsou ženy uprostřed náměstí znásilňovány…, kde může ten lidský odpad páchat kriminalitu, aniž by to zasáhlo místní obyvatelstvo... Kdy dostane konečně národ svá práva? … Posíláme naši krev do Libanonu, Iráku či Afghánistánu a za to dostaneme jen lidský odpad, o který nikdo nestojí… Ptám se každého z vás, jak dalece to má ještě s našimi zeměmi jít, než vezmeme do rukou hole a pochodně, a ty, kteří nás utlačují a posílají nám sem svůj lidský odpad, vyženeme z evropské pevnosti a pošleme tam, odkud k nám přitáhli? Měli bychom je nejlépe poslat hned zpátky do Izraele nebo USA s letenkou bez návratu … Nás rozdělují jen dvě věci, hranice a řeč, jinak nic jiného…“

Zástupci města i policie během tohoto projevu nečinně přihlíželi, což kritizoval jeden z mluvčích iniciativy BRNO Blokuje Jiří Koželouh: „V této chvíli měla být neonacistická akce rozpuštěna, jak ukládá zákon.“ Policie podle něj měla zasáhnout i tehdy, když Vandas vyhrožoval přizvanému expertovi na extremismus. Vandas ho osočil slovy: „Víme o tobě, ...skončils...“

Postavit se jim

Během dvou hodin se na protinacistické nenásilné blokádě shromáždilo 1500 až 2200 lidí – odhady účastníků se lišily, ale nikdy nešly pod patnáct set. Nejvíc z nich zahradilo Cejl, několik stovek stálo na rohu Malinovského náměstí, Koliště a Cejlu. Blokádu utvářeli lidé ze všech koutů společnosti. Staří, mladí, bílí, černí, ba dokonce i zelení (Strana zelených), levicově, pravicově a středově smýšlející, prostě lidé z probouzející se občanské společnosti.

Policie zprvu zahradila auty a těžkooděnci Cejl mezi blokádou a Malinovského náměstím. Přes hradbu těžkooděnců pouštěli lidi jenom s podmínkou, že podstoupí osobní prohlídku, během níž lidi ponižovali. Ani ne za hodinu dal však velitel opatření svým podřízeným pokyn, aby se stáhli a posílili těžkooděnce, kteří zahradili Cejl z druhé strany blokády. Nejspíš se již v té chvíli rozhodl, že neonacistický pochod odkloní.

Odhodlání Romů nepustit neonacisty Cejlem bylo velké. Jedna starší žena mi řekla: „Pokud se jim nepostavíme teď, budou nás za chvíli mlátit na každém rohu.“

Nedostali šanci

Organizátoři začali s improvizovanými projevy na přilehlé zídce. Vedle střídajících se řečníků četla Irena Košíčková z BRNO Blokuje slova podpory osobností. Blokádu krom jiných podpořili Václav Havel, Marta Kubišová, Táňa Fischerová, Tomáš Halík, Jiřina Šiklová, Jan Kraus, Petra Procházková, Iva Bittová či Simona Babčáková. Na místo dorazil i Michael Kocáb. Několik hodin držel blokádu s ostatními sedmdesátiletý páter František Lízna, který se napřed účastnil ekumenické bohoslužby a poté přešel mezi blokující na Cejl.

Nápisů a transparentů tu bylo hodně. Například opice v uniformě a pod ní nápis: Über Vandas. Nebo: Raději Mikeše než nácíčka. Základními hesly a nápisy byly: Neonacistům vstup zakázán a Neonacismus zabíjí. Během shromáždění lidé skandovali: Blokujem, Neprojdou, V Brně nácky nechceme, Náckové z Brna ven, Ulice jsou naše! atd.

Po třetí odpoledne přišla na místo blokády informace, že Vandas trvá na trase pochodu – policie na ni neonacisty vpustila, ale obráceným směrem. Blokáda se z toho důvodu obrátila a popošla dál od Malinovského náměstí, a zastavila se před policejními těžkooděnci. Většina z nich měla na vestách zakryta služební čísla. Když jsem na toto porušování zákona upozornil jednoho člena policejního Antikonfliktní týmu, odpověděl mi: „Tak si běžte stěžovat, když vám to udělá radost.“

Ale to už byl vidět neonacistický pochod, který je nucen opustit s městem dohodnutou trasu a zahýbá směr Bratislavská. Však se také frustrovaní neonacisté pokusili po skončení pochodu na Malinovského náměstí napadnout slušné lidi, ale policie jim v tom zabránila.

„Naše iniciativa dosáhla svého cíle. Neonacisté nedostali šanci demonstrovat svoji sílu. Počet blokujících je čtyřnásobně přečíslil. Je to zásluha všech slušných lidí, kteří dnes přišli a postavili se neonacismu přímo na ulici – nenásilně, ale nekompromisně,“ pochvaluje si Jiří Koželouh.

Přečteno: 538x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 4/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

 







..
romea - logo