Nizozemské volby skončily podle odhadů patem, Wilders posílil

Dnešní předčasné volby v Nizozemsku skončily podle prvních odhadů patem.
Liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) získali 31 křesel
stejně jako sociální demokraté ze Strany práce (PvdA). Oznámila to televizní
stanice NOS. Výrazně podle všeho posílila Strana pro svobodu (PVV)
kontroverzního protiislámského politika Geerta Wilderse. Podle odhadů by mohla
mít až 23 mandátů oproti dosavadním devíti.

Pokud se odhady potvrdí, volby budou znamenat velký neúspěch pro
Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA) současného premiéra Jana Petera Balkenendeho.
Strana nizozemského politika, který úřad ministerského předsedy zastával od roku
2002, ve 150členném parlamentu dnes údajně získala jen 21 křesel, což je o
dvacet méně než při posledních volbách v roce 2006.

Patový výsledek by výrazně zkomplikoval sestavení vládní koalice. Experti
očekávali, že kabinet společně sestaví VVD, CDA a liberální D66. Tato možnost
však nejspíš nyní neplatí, protože tato koalice by neměla k dispozici dostatečný
počet mandátů. Většinu by patrně nemělo ani seskupení VVD, CDA a Wildersovy PVV.
Málo hlasů je i pro vládní spolupráci dvou stran VVD a PvdA, která byla dosud
považována za nouzové řešení.

Nejpravděpodobnější se v současnosti jeví vznik takzvané purpurové koalice,
tedy stran z pravé i levé strany politického spektra. Na základě odhadů by bylo
prakticky možné sestavit jen koalici, která by obsahovala nejméně čtyři
politické strany. Je také velmi pravděpodobné, že ve vládě již nebude figurovat
CDA. "Dnešní výsledek nás poslal do opozice," citoval zpravodajský server deníku
De Limburger šéfa křesťanských demokratů v regionu Limburg Gera Driessena.

Průzkum, který zveřejnila nizozemská televizní stanice NOS, rovněž odhalil,
že voliči by si za svého premiéra nejvíce přáli šéfa sociálních demokratů Joba
Cohena. Preferuje ho celkem 26 procent voličů, kteří dnes odevzdali svůj hlas.
Šéfa liberálů Marka Rutteho by si za ministerského předsedu přálo 24 procent
voličů. Současného premiéra Balkenendeho by v čele vlády rádo vidělo jen 12
procent hlasujících.

Otázkou zůstává, jaký vliv bude mít patový volební výsledek na plánované
rozpočtové škrty. Nizozemské ekonomice se sice v rámci eurozóny nevede vůbec
špatně, ale rovněž se potýká s rychle rostoucími dluhy. Na jejich snížení se
politici zaměřili i během volební kampaně, která byla na nizozemské poměry
poměrně tvrdá. Experti se nicméně shodují, že nejednoznačný výsledek by mohl
snahu nizozemské vlády snížit nadměrný rozpočtový schodek citelně oslabit.

Otázkou rovněž zůstává, zda velké posílení PVV nasměruje do vlády
kontroverzního Wilderse. Ten se krátce po vyhlášení odhadů nijak netajil radostí
z toho, že se jeho strana stala třetí nejsilnější v zemi a přeskočila tradiční
CDA. "Grandiozní!!!" reagoval Wilders v krátké textové zprávě, kterou podle
agentury ANP rozeslal novinářům. Jeho Strana pro svobodu nicméně mohla dopadnout
ještě lépe, pokud by se naplnily volební průzkumy z letošního března, podle
nichž měl sedmačtyřicetiletý politik s výraznou blonďatou kšticí dokonce šanci
stát se premiérem.