Obama čelí kritice, že se málo věnuje černochům

Americký prezident Barack Obama, který je prvním mužem tmavé pleti v Bílém
domě, čelí kritice, že málo myslí na svou rasu. Někteří černošští politici a
intelektuálové mu vyčítají například to, že se otázce rasy úzkostlivě vyhýbá, či
to, že dělá málo pro pomoc černochům, na které hospodářská recese dopadla
silněji než na jiné etnické skupiny ve Spojených státech. Informoval o tom deník
The New York Times.

Podle černošských členů Kongresu tak Obama selhal, když nevytvořil sociální
programy, jež by byly ušité na míru této menšině. Někteří z nich proto v
prosinci dokonce hrozili, že nepodpoří reformu finančních pravidel pro banky.
"Nečekali jsme, že se něco změní přes noc, když je v Bílém domě afroamerický
prezident. Skutečností ale je, že část voličů trpí. Myslím, že mohl udělat víc a
že udělá víc," podotkl člen Sněmovny reprezentantů Elijah Cummings.

Řada černošských intelektuálů pak Obamovi vyčítá, že v otázce rovnoprávnosti
ras není vedoucím hlasem. "Bylo tolik okamžiků, které si říkaly o poučení, ale
pan profesor prostě odmítá přijít do třídy," povzdechl si sociolog a Obamův
dlouhodobý stoupenec Michael Eric Dyson.

Sám Obama v prosinci v rozhovoru pro síť stanic vlastněných černošskými
majiteli připustil, že ví o nespokojenosti černošské komunity, zejména s jeho
politikou zaměstnanosti. Odmítl ale myšlenku, že by černochům musel věnovat
zvláštní pozornost.

"Nemohu prosazovat zákony, které pomáhají jen černochům. Jsem prezident
Spojených států. Mohu se ale snažit o prosazování zákonů, které pomáhají všem
lidem, zvláště těm, kteří jsou nejvíc zranitelní a mají největší nouzi. V
konečném důsledku tak pozvednou i afroamerickou komunitu," řekl tehdy.

Podle černošského spisovatele a analytika Earla Ofariho Hutchinsona je ale
takový argument v "lepším případě neupřímný, v horším urážlivý". Podle novinářky
Elinor Tatumové mluví Obama o všech Američanech i v situacích, kdy by se
politici jiné rasy obraceli jen na černochy. "Takže je tu dvojí standard. Měli
bychom být jeho obětí?" uvedla.

Prezidentovi poradci ale vžitou představu, že Obama se otázce rasy vyhýbá,
odmítají. Šéf Bílého domu si podle nich uvědomuje, že je prvním černošským
prezidentem Spojených států, rasové povědomí se ale snaží zlepšovat
konstruktivně. Podle známého černošského reverenda Ala Sharptona, který s Obamou
spolupracuje, je takový přístup rozumný. Prezident je prý dost chytrý na to, než
aby dělal poprask kolem černošské otázky.

Obamu hájí i profesor práva z Harvardovy univerzity Charles Ogletree. Podle
něj je matoucí představa, že se "prezident, který je shodou okolností černý,
musí zaměřit na černošské problémy". "Ostatních 43 prezidentů jsme se také
neptali na to, jaké je to být běloch a jak se cítí jako bílý prezident," míní
zase Dorothy Heightová, dlouholetá poradkyně amerických prezidentů v rasových
otázkách.

Šéf Bílého domu již také má zkušenost, že otázka barvy pleti může být v
politice zrádná. V létě sklidil kritiku, když prohlásil, že policisté "jednali
hloupě", když zatkli černošského profesora Harvardovy univerzity Henryho Louise
Gatese, když se snažil dostat do vlastního domu. Obama tehdy nejprve bez
znalosti případu přijal profesorovo tvrzení, že zatčení bylo motivované jeho
barvou pleti. Později se za své výroky omluvil a s aktéry případu zašel na pivo.

Obama je mezi černochy nadále nesmírně populární. Podle průzkumů mu věří 96
procent příslušníků této menšiny. Celkově přitom pozitivně jeho výkon v úřadu
hodnotí pozitivně jen zhruba polovina Američanů.