Odpůrci rasismu proti výstavě o Vidkunu Quislingovi v Norsku

Odpůrci rasismu v Norsku se bojí výstavy o domácím vlastizrádci Vidkunu
Quislingovi, která má za měsíc začít v divadle Telemark Teater v městečku Skien
západně od Osla. Výstava bude zaměřena na školní mládež, avšak kvůli tomu, že v
ní o symbolu norské vlastizrady budou pozitivně hovořit i bývalí norští nacisté,
se podle organizace SOS Rasismus může stát tahákem pro neonacistické extremisty.

"Bojím se, že až mládež uvidí staré nacisty vyprávět o tom, jak byl Quisling
hodný, může si pomyslet, že jeho doba a politika vlastně nebyly tak špatné,"
uvedl Lars Storrösäter z SOS Rasismus pro norskou tiskovou agenturu NTB. "Pokus
se tak může minout účinkem a přispět k tomu, že extrémní pravice získá nové
členy. Proto chceme pořádat debaty a demonstrace," dodal.

Sám Lars Storrösäter přitom v minulosti patřil k extrémní pravici, avšak její
řady dobrovolně opustil a přidal se na opačnou stranu k odpůrcům rasismu a
xenofobie. Podle něj však nově založené norské hnutí s názvem Národní demokraté
připravuje právě na květen setkání neonacistů z celé Skandinávie. "Určitě do
Skienu přijedou, a to rozhodně nechceme,“ říká.

Vidkun Quisling se nejen v norském, ale i v celoevropském historickém
kontextu stal politikem, který dal vlastizradě symbolické jméno. Označením "quislingové"
se od té doby častují stoupenci zájmů cizích totalitních mocnosti – v bývalém
Československu například politikové, kteří napomohli vojenskému zásahu proti
takzvanému Pražskému jaru v roce 1968. Sám Quisling přitom v Norsku založil
pronacistickou stranu Národní shromáždění, a to v roce 1933, tedy ve stejném
období, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. V době, kdy nacistická
Třetí říše okupovala norské území, s Němci intenzivně spolupracoval. Krátce po
válce byl proto jako vlastizrádce odsouzen a 24. října 1945 popraven.