romea - logo
13. července 2020 (pondělí)
svátek má Markéta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ondřej Liška: Špičkou pardubické kandidátky je Lucie Horváthová

Praha, 27.4.2010 23:15, (RH)

Zelení jsou poslední ze čtyř stran, které před volbami odpověděly na otázky RH ohledně témat týkajících se Romů. V minulých číslech RH seznámilo čtenáře s názory Jiřího Dobeše (Věci veřejné), Kateřiny Konečné (KSČM) a Jiřího Paroubka (ČSSD), za Stranu zelených (SZ) v tomto čísle odpovídal Ondřej Liška. Představitelé TOP 09, KDU-ČSL a ODS na dotazy neodpověděli.

Máte Romy či zástupce jiných národností na kandidátce? Kde a kolik?

Lídryní naší kandidátky v Pardubickém kraji je Romka Lucie Horváthová. Je dlouhodobě aktivní v oblasti ochrany lidských práv, má na tomto poli četné mezinárodní zkušenosti. Věříme, že její odborná erudice i osobní zkušenost mohou významně přispět k dalšímu prosazování správné politiky v oblasti podpory romské integrace. Na kandidátkách je několik dalších lidí jiných národností, nikoliv však na předních místech.

Kdo z vaší strany, případně jaké odborné komise se věnují tématům spojeným s Romy? S jakými výsledky?

Před více než rokem jsme v SZ založili odbornou sekci pro sociální politiku, kterou vede Klára Laurenčíková, donedávna náměstkyně skupiny pro sociální programy ve školství, dnes vrchní ředitelka sekce pro speciální vzdělávání na ministerstvu školství.

Výsledkem práce sekce je velmi kvalitní program SZ v oblastech sociálního začleňování, rodinné politiky, rozvoje sociálních služeb, inkluzivního vzdělávání, sociálního bydlení, ale i podpory neziskových organizací, rozvoje občanské společnosti a ochrany lidských práv.

Členové a členky Strany zelených pracují v sociálních, školských i bezpečnostních komisích a výborech místních zastupitelstvech a prosazují podporu integrační politiky, financování sociálních služeb, podporu školám pro vzdělávání romských dětí v hlavním vzdělávacím proudu.

Za dva roky mého působení na ministerstvu školství se nám podařilo otočit kormidlo o 180 stupňů – začali jsme pracovat na tom, aby se běžné základní školy otevřely romským dětem. 27% romských žáků a žákyň se bohužel vzdělává na bývalých zvláštních školách. Přitom většina z nich by mohla být při zajištění adekvátní podpory mezi ostatními dětmi v běžných třídách a získat tak možnost kvalitního vzdělání. Mezinárodně jsme zavázali Českou republiku odpovědí na rozsudek Štrasburského soudu ve věci diskriminace romských dětí ve vzdělávání k podpoře inkluzivního vzdělávání, k začleňování dětí z vyloučených lokalit do běžných základních škol. Připravili jsme novely vyhlášek o poradenských zařízeních a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvořili Národní akční plán inkluzivního vzdělávání, připravili nové metodiky pro práce poradenských zařízení. V načaté práci chceme dále pokračovat.

Rádi bychom navázali i na práci resortu sociálních věcí, kde jsme se mimo jiné významně podíleli na reformě systému péče o ohrožené děti, která představuje velkou šancí – pokud se po volbách nezastaví – pro tisíce dětí z chudých domácnostní, které více než represivní dohled nad rodiči často vrcholící odebráním dětí z rodiny, potřebují podporu a včasnou preventivní pomoc. A to reforma přináší.

Připomínám, že vládní Agentura pro sociální začleňování je projekt zelených a mám radost, že starostové a starostky si její podporu začínají velmi chválit.

A nakonec – byli to zelení, kdo prosadil v minulé vládě vznik postu ministra pro lidská práva a menšiny jako jednu z podmínek účasti v této vládě. Problematice menšin nebyla nikdy předtím věnovaná taková pozornost. Zelení budou trvat na tom, aby tento post byl zachován i do budoucna.

Znáte ve vašem okolí některou čtvrť či lokalitu blízkou ghettu? Můžete stručně popsat tamní dění a způsob řešení?

V Brně je obecně známou čtvrtí, ve které žijí stovky chudých Romů, Cejl. Veliký problém tkví v tom, že Cejl leží na území dvou městských částí, které se mezi sebou nedomlouvají na společných řešeních. Třetím hráčem je brněnský magistrát, ale komunikace mezi ním a vedením městských částí vázne. Brno má pro Cejl zpracovaný Integrovaný plán rozvoje, který má pomoci s kultivací veřejných prostranství a obnovou bytového fondu. Ten ale zatím neběží, jak by měl.

Přestože tu působí profesionální neziskové organizace, například IQ Roma servis, který dokonce zkouší provozovat první byt v režimu sociálního bydlení, pro tak velký počet lidí na Cejlu to nestačí. Řešení situace se musí stát prioritou pro místní zastupitelstva a stát musí účinně pomoci – z resortů sociálních věcí, školství a prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování, která se v řešení místní situace angažuje.

Jak hodnotíte zvláštní školy? Jak postupovat aby většina Romů skončila ve školách základních a přitom tento model fungoval a rodiče Neromů neodhlašovali svoje potomky?

Naším cílem je pokračovat ve zvyšování připravenosti běžných škol na integraci a inkluzi dětí se zvýšenou potřebou podpory. Prioritou musí být kvalitní vzdělávání všech dětí – tam kde je to jen trochu možné v hlavním vzdělávacím proudu a u dětí s těžkými formami zdravotního postižení v některém z typů speciálního vzdělávání. Současná praxe, kdy je neúměrně vysoké procento žáků a žákyň romského etnika mylně považováno za děti s lehkým mentálním postižením a vzděláváno v základních školách praktických – dříve zvláštních školách je v moderní evropské zemi dlouhodobě nepřijatelná. Jen kvalitní vzdělání je zárukou přetnutí začarovaného kruhu sociální vyloučení.

Klíčová je včasná a všem dostupná předškolní příprava, dále kvalitní diagnostika skutečných vzdělávacích potřeb každého dítěte a zajištění potřebných podpůrných opatření těm dětem, které přichází do školy s určitým typem znevýhodnění – ať už sociálním či zdravotním. Je třeba metodicky podpořit učitele a pomoci školám úpravou legislativy a způsobu normativního financování vytvořit adekvátní podmínky pro individuální přístup k žákům. Ve všech těchto oblastech jsme se v rámci našeho působení v resortu školství zasadili o naprosto zásadní obrat školské politiky. Právě agenda rozvoje spravedlivosti a otevřenosti českého školského systému představovala jednu z klíčových priorit mnou založené Skupiny pro sociální programy ve školství. V posledních týdnech jsme však bohužel svědky oslabování námi vytyčeného směru a upřednostňování prapodivných personálních hrátek současného vedení ministerstva nad skutečnou prací na rozpracovaných úkolech.

Povzbudilo by podle vás používání romštiny ve školách a médiích sebevědomí Romů? Prospěje to integraci nebo spíš vzdálí od vzdělávacího procesu vedeného v češtině?

Vytvoření kvalitního rámce pro vyučování romského jazyka jako nepovinného volitelného předmětu je naším dluhem vůči romské menšině. Česká republika se již v roce 2005 zavázala k plnění strategických úkolů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků a Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. V ČR dlouhou dobu neexistovaly žádné standardizované učební plány, osnovy ani učebnice či didaktické materiály pro výuku romštiny a proto Rada Evropy v roce 2007 vyzvala české Ministerstvo školství k zavedení Rámcové osnovy pro výuku romského jazyka. Za mého působení na ministerstvu tak velmi intenzivně probíhaly práce na překladu evropského kurikula pro výuku romské jazyka i vytváření nástrojů metodické podpory pro budoucí učitele romštiny. Ministerstvo v této oblasti velmi intenzivně spolupracovalo s akademickou sférou a s Muzeem romské kultury.

Možnost na vzdělávání v menšinových jazycích je přirozeným právem každého jedince – příslušníka určité menšiny a v moderních západoevropských zemích jako je např. Finsko, Švédsko či další je ochrana tohoto práva zásadní součástí vzdělávacích politik. ČR se tímto krokem přidává mezi vyspělé moderní společnosti, které se obrací k menšinovým kulturám s respektem. Věřím, že tato aktivita přispěje k posílení identity našich romských žáků a žákyň a pozitivně posílí také zachování jedinečné romské kultury.

Nejen české školy, ale celá společnost se musí vážně zabývat otázkou tolerance a nediskriminace jedněch vůči druhým.

Mají romské vzory, tj. zpěváci, novináři, úředníci, politici, hudebnici atd. stimulační dopad na ostatní? Chtějí je podle vašich zjištění ostatní napodobit? Nebo je spíš pomlouvají a závidí, pokud jde o lidi z odlišných velkorodin?

Mají nenahraditelný význam. Jsou první, kdo veřejně obstáli jako součást elit společnosti. A jsou velkým vzorem především pro děti a mladé lidi z vyloučených lokalit. Napodobují je, vidí, že píle může vést k úspěchu.

Obrovskou roli hrají v tom, že nahrazují negativní vzory těmi pozitivními. Mnohé děti z velmi chudých lokalit vidí, že bohatí a respektování jsou lichváři a pasáci. A některé se do jejich rolí touží stylizovat. Najednou lichváře na pozicích vzorů nahrazují úspěšní zpěváci, novináři a další. To je velká šance.

I pro většinovou společnost jsou úspěšní Romové důležití. Pomohou Romy etablovat na nejvyšších pozicích ve společnosti.

Které pasáže v programu vaší strany se týkají záležitostí spojených s Romy?

Jsou to zejména pasáže týkající se vzdělávání a sociální politiky. Můžu s jistotou říct, že Strana zelených věnuje v porovnání s ostatními stranami otázce menšin největší prostor. Je to logické - ochrana menšin a lidská práva jsou ostatně tradičně jedním z pilířu politiky zelených.

Jak dostát v dnešní krizi stále vyšším nárokům na kvalifikaci, na znalost jazyků a na počítačovou gramotnost u velké části Romů, tj. nekvalifikovanych lidi? Kde a jak jejich kvalifikaci v průběhu zaměstnání zvyšovat?

U dětí je samozřejmě potřeba začít už v předškolním věku. Co nejvíce nahrazovat nevýhody, které si nesou z prostředí, ve kterém se narodily. Vzdělání je dlouhodobě jediná cesta, aby děti přestaly opakovat neúspěšné a nevýhodné strategie svých rodičů, kteří se stali dlouhodobě nezaměstnanými a sociálně vyloučenými.

Velkou příležitostí je zavedení kariérového poradenství, které pomáhá dětem ještě na základní škole získat kontakt s učebním oborem nebo střední školou.

Pro lidi v produktivním věku se osvědčila služba pracovního poradenství – systematický doprovod klienta při hledání práce a zvyšování kvalifikace. Tady je velmi důležitá součinnost s úřady práce, které by měly být připraveny připravovat rekvalifikační kurzy podle potřeb klientů i zaměstnavatelů.

Vynikajícím nástrojem, který SZ jako jediná podrobně rozpracovala ve svém programu, jsou sociální firmy. K jejich rozvoji se nabízí využít evropské strukturální fondy. Sociální podnikání není rozdáváním almužen, ale podnikáním bez generování zisku pro vlastní potřebu, ale zisku k dalšímu rozvoji pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a na trhu práce obtížně uplatnitelné lidi.

Strukturálně je třeba podpořit regiony, kde je vysoká nezaměstnanost – a to nejen mezi Romy, ale obecně. Pobídky a investice musí směřovat tam, kde lidé nemají jiné příležitosti pracovat. Práce je jediná šance, jak změnit životní strategie a tím, i příležitosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit.

Vychází v Romano hangos 5-2010 na http://www.srnm.cz

KAM DÁL?
Jiří Paroubek: Udržet Romy v hlavním vzdělávacím proudu
Kateřina Konečná (KSČM): Základem je čeština, romština jen jako doplněk
Josef Dobeš (VV): Vzdělání představuje cestu ven z krize

Přečteno: 1405x
 

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dokumentární film LETY

videoV Kampusu Hybernská se bude promítat dokumentární film LETY. Následovat bude debata s Renatou Berkyovou

8.7.2020 16:44
Ve čtvrtek 16. července od 18 hodin se v Kampusu Hybernská bude promítat celovečerní dokumentární film LETY. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína i přetrvávající debatu o historii místa tzv. cikánského tábora. Po promítání bude následovat debata se spoluautorkou dokumentu Renatou Berkyovou.
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

Lubomír Volný a Miroslav Kalousek se ve sněmovně přetahovali o nápis All Lives Matter. Malá černošská holčička vysvětluje co znamená heslo Black Lives Matter (Koláž: Romea.cz)

Je heslo Black Lives Matter rasistické? Volný provokoval ve sněmovně, Kalousek zasahoval. Vysvětlení nabízí malá černošská holčička

7.7.2020 22:25
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se dnes postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo