Pavel Pečínka: Černobílé Romano hangos to má složitější než klasické noviny

Jako student žurnalistiky na FSS Brno jsem se v rámci předmětu Komunitní
média zaměřil na list Romano hangos. Některé podrobnosti k němu jsem získal z
rozhovoru s jeho šéfredaktorem Pavlem Pečínkou.

Funguje Romano hangos, česky řečeno Romská hlas, jako klasické noviny s
jasně daným okruhem přispěvatelů a redakční radou? Jako protipól vnímám využití
členů romské komunity jako autorů.

RH má v tiráži uvedený okruh stálých přispěvatelů jako Ondřej Giňa, Gejza
Horváth atd. Od srpna 2008, kde jsem v RH začal dělat šéfredaktora, se navíc
snažím počet dalších, externích dopisovatelů rozšířit, což se zatím daří. Lidí
schopných a ochotných psát obstojně jak v romštině, tak češtině je dost, začaly
u nás publikovat Lucie Oračková, Veronika a Andrea Kačovy, úmyslně ve
slovenštině píše Renata Berkyová atd. Říkáme trochu s nadsázkou, že jsme teď
jediné černobílé a také jediné česko-romsko-slovenské noviny v republice.

Pokud jde o redakční radu, od srpna 2009 jsem si několikrát vyměnil informace
s některými lidmi z redakční rady a externími spolupracovníky, s kompletní radou
se ale zatím žádné sezení ještě od té doby neuskutečnilo. Asi vás nepřekvapí, že
spíše než formální organizační pravidla hrají v romských strukturách roli
příbuzenské vazby a provázanost lidí na vydavatele novin, tedy Sdružení Romů na
Moravě (SRNM).

Dá se tedy říct, že těžiště novin, to je SRNM a také Muzeum romské kultury
(MRK), kolem toho se však snažím postavit pestrou paletu přispěvatelů, která
čtenáře zaujme, ať už je můj osobní názor na ně jakýkoliv – tedy od plzeňských
antropologů a stoupenců asimilace a „odnárodnění“ Romů až po otevřené romské
radikály a skutečné nacionalisty. S cílem čtenáře pobavit sem ojediněle zařazuju
též výtvory českých rasistů.

Co se týká organizace, RH příliš nefunguje jako klasické noviny. Mám ve svých
39 letech zkušenosti s okresním týdeníkem, solidním krajským deníkem se stoletou
tradicí a sociálně demokratickými kořeny, s bulvárním městským týdeníkem,
bulvárním čtrnáctideníkem patřícím podnikateli z ODS, radničním měsíčníkem a pak
s řadou dalších listů formou externí spolupráce. Od všech těchto titulů se RH
samozřejmě liší. Především s ohledem na způsob financování. Noviny musí fungovat
od 1. ledna, aby se nerozpadla síť přispěvatelů a odběratelů, dotace však
přichází až za pár měsíců. RH je dáváno dohromady spíš nadšenci motivovanými
ideově či proto, že romskou tématiku studovali a je pro ně jistým „hobby“.
Zpočátku roku se pracuje zdarma či na dluh. Podmínky RH tedy nelze srovnávat s
žádnými regulérními novinami.

Členové redakce a redakční rada jsou rozprostřeni po celé republice.
Scházíte se na pravidelných poradách ke každému číslu nebo se vše odehrává přes
telefon a internet?

Nejsou úplně po celé republice, ti aktivnější se soustřeďují víc na Moravě. V
první půli roku 2008 se zdálo, že RH zanikne, nedostalo žádnou dotaci, kompletní
rada se od srpna 2008 tuším nesešla. Osobně i po mailu jsem několikrát probíral
záležitosti týkající se RH s členy rady Jiřinou Somsiovou, Janou Horváthovou a
Jiřinou Šiklovou, v kontaktu s dalšími členy mohl být Karel Holomek, což byl
šéfredaktor RH do srpna 2008. Jde o hektickou práci, třeba letos od 1. ledna až
do 1. dubna jsme jeli zase bez dotace, míra improvizace a flexibility je tudíž
značná a nezbytná.

Uvádíte, že noviny vycházejí s podporou Ministerstva kultury ČR. Jakou
část nákladů RH činí tento příspěvek? V případě, že je tato podpora pouze
částečná, jakým způsobem získává RH další prostředky pro vydávání? Je inzerce na
poslední straně zdrojem prostředků nebo jde o výsledek partnerství a poskytnutí
prostoru na bázi barteru?

Pokud vím, stále se snižující dotace z MK činí 70 %, zbytek se snaží získat
okruh RH a SRNM z dalších grantů, nadací, příspěvků, osobních darů příznivců. V
roce 2008 jsme z MK dostali v srpnu 385 000 Kč, na rok 2009 nám byla určena
částka asi 900 000 Kč.
Inzerce je z malé části zdrojem zanedbatelných příjmů, část inzerce se
zveřejňuje formou výměny, někdy ale také pouze jako gesto dobré vůle a propagace
dobré věci spřízněné organizace. Tuto posledně uváděnou solidární zvyklost bych
však rád postupně omezoval, řada institucí na tom není tak zle aby nemohla
inzerát uhradit.

RH je bezplatně dostupné na stránkách
www.srnm.cz. Jak je zajištěna
tištěná distribuce? Existuje okruh předplatitelů a jak je široký? Využívá RH
klasické distribuční kanály na stánky, je úžeji distribuováno mezi romskou
komunitou? V jakém poměru je prodej k předplatitelům a prodej jinými cestami?

RH v kvalitnější, barevné verzi je přístupné na internetu, ale záměrně s
určitým zpožděním oproti tištěné verzi. Z celkového tištěného nákladu asi 3 200
ks se rozesílá 2 400 ks na asi 450 adres jednotlivců. Poměr Romů a proromsky
zaměřených Neromů je asi půl na půl. Zbytek putuje na asi 650 adres institucí –
škol, nadací, nevládek, věznic, kulturních zařízení, far, charit atd.
souvisejících s Romy. Někteří adresáti odebírají víc kusů.

Zbylých asi 800 – 1 000 ks je určeno k distribuci na romských akcích,
festivalech, církevních poutích, a také neromským potenciálním příznivcům či
předplatitelům ve školách, v alternativních „multi-kulti“ kruzích, klubech
alternativní mládeže atd.

Počet předplatitelů činil v roce 2007 asi stovku. Ano, stovku. Po obrovské
prodlevě v půli roku 2008 byla síť RH dost zdecimována, list doplácí také na
časté stěhování a migraci některých Romů do zahraničí, kdy o předplatitele a
příjemce přicházíme. Stejně tak nejistotu zájemců o RH vyvolává fakt, že kvůli
průběžně se měnícím podmínkám a termínům příjmu financí nevíme, zdali budeme
pokračovat jako měsíčník, čtrnáctideník, zdali vůbec budeme pokračovat, kolik
bude dvojčísel atd.

Od srpna 2008 jsme získali řadu nových zájemců, asi dvojnásobek se odstěhoval
bez jakéhokoliv kontaktu s redakcí, zkoušíme propagovat RH kde se dá a jak se
dá. Finální výsledek náborů předplatitelů neznám, obávám se však, že koncem roku
2009 se s ohledem na celkovou situaci nějakou radostnou novinu nedozvím.

Co se týče romské komunity na jižní Moravě, podílejí se její členové
aktivně na tvorbě RH? Existuje zde aktivní zpětná vazba mezi redakcí a čtenáři
RH?

Nic jako jihomoravská romská komunita neexistuje, stejně jako pražská, česká,
evropská. Existuje ale síť rodin a širších příbuzenství, jednotlivců. Všechna
možná členění na Rumungry, Olachy, Sinty atd. a spory kolem toho asi znáte.
Aktivní tvorby RH se někteří Romové z jižní Moravy, ale i z Olomoucka a
Ostravska účastní, jde ale často o lidi z okruhu SRNM a jejich rodinné
příslušníky, a osoby svázané s jejich aktivitami – pořadatele festivalů, romské
asistenty, členy souborů, žáky učitelek spojených se SRNM, tanečníky vystupující
někdy na akcích SRNM, jejich bratry a bratrance, sestra a sestřenice a jejich
známé, lidi kolem Muzea romské kultury atd. V tomto ohledu je RH pochopitelně
mnohem víc „moravské“ než „české“. Snažím se tuhle zafixovanost na jeden region
trochu oslabit, čtenář sám má možnost posoudit, nakolik je to na stránkách RH
vidět. Domnívám se, že je.

Aktivnější zpětná vazba existuje, kromě Romů dost často ze strany pro-romsky
orientovaných Neromů z nevládek, hrubým odhadem jde o poměr půl na půl. Tuto
čtenářskou vazbu a její fungování však ze známých důvodů – kulturních,
sociálních, rodinných a finančních ale nelze srovnat s neromskými tiskovinami.

Rozhovor vyšel ve čtrnáctideníku A 2 č. 10 na
www.advojka.cz