Petr Uhl: Chybí odvaha i lepší zákony

V pátek má být v Brně konference o vzniku celorepublikové romské organizace, zastupující romskou menšinu v jednáních s vládou, parlamentem i kraji.

Na setkání, konaném pod záštitou krajského hejtmana Michala Haška (ČSSD), má být na 150 Romů, nikým nevolených. Podle soc. dem. krajského radního Viliama Záthureckého to budou hlavy významných romských rodin, skupin i sdružení.

Nemyslím si, že z romského brněnského „ sjezdu“ vzejde zásadní „řešení romské otázky“, už proto, že žádné rázné řešení neexistuje. A i proto, že ani neexistuje „romská otázka“. Je tu jen prohlubující se rozdíl mezi demokratickým řešením postavení národních menšin, i romské, jež nabídla před 25 let Rada Evropy, a mezi místním vybujelým anticiganismem a neúčinnými zákony. Uplatní-li se ale v Brně demokratické názory, budou škody z něho menší, než se nyní obávám.

V ČR žije asi 150 tisíc Romů v sociálně špatných podmínkách, větší část v chudobě, kterou zostřuje diskriminace na trhu práce, při vzdělávání romských dětí (praktické školy) a v bydlení. Mnozí jsou i obětí úžery, což je slovenské slovo, označující lichvu různých forem. A ti lichváři jsou často Romové, mezi Romy je totiž, milý čtenáři, stejně velké procento lidí ničemných jako mezi Neromy.

Lichva a zneužívání romské bídy k vlastnímu obohacení samozvaných romských „předáků“ a k jejich větší prestiži klepe na dveře iniciativ s heslem „Romové sami“.

Myšlenka, že nevolená, ale kupodivu dobře fungující vládní Agentura pro sociální začleňování Romů by se měla přeměnit v nevolenou reprezentaci romské menšiny, je nedemokratická a stát ji musí odmítnout. Ať se Romové sdružují, ve sdruženích demokraticky volí. Z toho by mohlo vzejít romské zastoupení, partner státu či kraje.

Trvá to už více než deset let, od vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD), která, obávajíc se lidového anticiganismu, neměla odvahu k evropským právním krokům, tedy k plnění svého závazku vůči Radě Evropy.

Její Rámcovou úmluvou o ochraně národních menšin – a ČR ji ratifikovala v roce 1997 – přijal totiž český stát tento závazek: „Smluvní strany vytvářejí podmínky nezbytné pro účinnou účast příslušníků národních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají.“ ČR to nedělá.

Zákony, jež je nutno změnit, a v tom mají aktivisté svolávající brněnské setkání pravdu, jsou tři: národněmenšinový z roku 2001, kdy stát – se souhlasem romských „předáků“, kteří tehdy nechtěli přijít o své prebendy – nerespektoval uvedený český závazek a neupravil ani náznakem nějakou národněkulturní autonomii a vztah demokraticky vzniklého zastoupení menšiny a státu. A pak zákony o obecním a krajském řízení, kde je zastoupení příslušníků menšin na správě věcí veřejných upraveno tak, aby žádná účast menšin nebyla.

Vyšlo v deníku Právo

KAM DÁL?
Pozvánka: Celostátní romská konference v Brně
Bývalí poslanci ROI: Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách by se měla přeměnit v orgán romské reprezentace
Agentura pro sociální začleňování prezentovala veřejnosti nezávislé zhodnocení své činnosti