romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Petr Uhl: Romové by přece měli sami…

Praha, 22.10.2011 0:00, (Romano voďi)

I pod vlivem pravicového bludu, že se má každý starat sám o sebe a zbytek vyřeší neviditelná ruka trhu, se vždy zdvíhaly hlasy, že si Romové sami mají udělat pořádek mezi sebou. Už před 12 lety jsem radil těm, kdo s tím přišli, že to mají říct pokladní v naší samoobsluze, mladší Romce, jež tam pracovala. Kupodivu to nikdo neudělal.
Heslo „Romové by měli sami“ je protiromské, anticiganistické. Anticiganismus – s „-g-“ a s krátkým „a“ – je oficiální termín orgánů OSN, Rady Evropy i Evropské unie pro zavrženíhodný postoj, vedle antisemitismu, islamofobie a diskriminace a perzekuce křesťanů či bezvěrců. Anglický název bývá „antigypsism“.
Souhrnný název pro toto všechno je xenofobie, strach ze všeho cizího a odpor k tomu. Nic z toho, stejně jako odnárodňování, tedy natírání Romů na bílo, třeba formou nátlaku, nepatří do demokratického právního státu, jímž ČR je, či aspoň být má.
Spory o to, zda stát a samosprávy mají řešit jen sociální záležitosti Romů (zaměstnanost, rušení praktických škol a zajištění vzdělání, bydlení, terénní pomoc, dávky apod.), nebo i pečovat o multikulturalitu a o podmínky etnické, kulturní a jazykové identity, nejsou k ničemu. Musí se dělat obojí.
Svobodné rozhodování o národnosti zaručuje i česká Listina základních práv a svobod. Ta je soupisem státem zaručených základních práv člověka a zároveň soupisem rámcových povinností státu. Je součástí ústavního pořádku už 21 let. Většina západní Evropy a zbytek světa přitom nic takového jako národnost nezná, uznává se jen státní příslušnost (anglicky „
nationality“, aby byl jazykový zmatek dovršen).
Neznalost, nedbání,či dokonce záměrné popírání těchto českých a evropských ústavních zásad a navazujících zákonů je základem diskriminace Romů. Orgány veřejné moci podléhají populismu, Romy přece neromští občané nemají rádi!
Začarovaný kruh je to ale jen zdánlivě. Mohla by pomoci osvěta, počínaje vzděláváním budoucích učitelek škol a mateřských školek, výukou lidských práv na všech typech škol, školení úředníků apod. Ale neděje se tak, a proto se v české společnosti uchovávají a prohlubují protiromské postoje.
Za této situace je stejné volání některých Romů, tedy že „Romové by měli sami“, škodlivé. Za nešťastné považuju i nedávné vyhlášení záměru v Brně, že se má založit celostátní romské sdružení, a vytvoření jeho přípravného 34členného výboru. Sdružení má zastupovat Romy při jednáních s vládou, parlamentem, kraji, obcemi atd. Myslím, že to nebude fungovat. Při založení bylo asi sto lidi, z toho – podle serveru Romea.cz – asi dvě třetiny Romů.
Sdružení nemá být politickou stranou, což je asi dobře. Nelze ho ale zakládat shora, nýbrž pouze z iniciativy místních a regionálních romských a proromských spolků.
Je jen dobře, že z brněnského setkání už nevzešel požadavek, aby se Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách přeměnila v romskou reprezentaci, která by byla partnerem vlády (státních orgánů) při řešení záležitostí, týkajících se Romů. Agentura stejně jako dvě rady – pro záležitosti romské menšiny a pro národnostní menšiny – jsou poradními orgány vlády, nemohly vzniknout demokraticky, nýbrž jmenováním. Nelze je předělat na romský parlament.
Podle ústavního pořádku a zákonů musí český stát Romům postupně zajišťovat jak sociální, tak kulturní (národnostní) práva, a to i kolektivní. Rámcovou úmluvou o ochraně národních menšin – a ČR ji ratifikovala v roce 1997 – přijal totiž tento závazek: „Smluvní strany vytvářejí podmínky nezbytné pro účinnou účast příslušníků národních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají.“ ČR to nedělá. Ani hanlivé nálepce „nepřizpůsobiví“ nečelí. Zákony, jež je nutno změnit, a v tom mají aktivisté svolávající brněnské setkání pravdu, jsou tři: národněmenšinový z roku 2001, kdy stát – se souhlasem romských „předáků“, kteří tehdy nechtěli přijít o své výsadní postavení – nerespektoval uvedený český závazek a ani náznakem neupravil národněkulturní autonomii a vztah demokraticky vzniklého zastoupení menšiny a státu. A pak zákony o obecním a krajském řízení, kde je zastoupení příslušníků menšin na správě věcí veřejných upraveno tak, aby žádná účast menšin nebyla.
Na řešení problémů romské národní menšiny i sociálně vyloučených Romů (ty dvě skupiny se sice dost překrývají, nejsou ale totožné) se ovšem musejí podílet všichni, tedy Romové i Neromové. Za prvořadý úkol považuju přitom lichvu a čachrování s domy a byty. Zneužívání romské bídy k větší prestiži samozvaných romských „předáků“ a někdy i k jejich obohacení klepe na dveře iniciativ s heslem „Romové sami“.

Psáno pro Romano voďi; autor použil své komentáře, které zveřejnil deník Právo



O Roma kampen korkore

The te šunas pale the pale o načačipen la čačikaňa poĺiticko seratar, hoj sako kamel korkoro pal peste te bajinel, the oda aver imar kerela e tržno ekonomika, has te šunel o hanga, hoj o Roma kampen te kerel korkore maškar pende o porjadkos. Imar anglal deštheduj berš phenav olenge, so ada phenenas, te džan te phenel la manušňake pre kasa andre amari skľepa, terneder Romňi oda sas, the kerelas odoj e buťi. Ňiko oda na kerďa, na džanav soske.
O motos o Roma kampen korkore („Romové by měli sami“) hin mujal o Roma, hin anticiganisticko. Anticiganismos – s ,,-g-“ the charna ľiteraha „a“ – hin oficialno terminos andro organa ko OSN, e Rada Evropy the e Evropsko unia vaš na manušengero dikhiben, paš o antisemitismos, islamofobia the diskriminacija the e perzekucija, te manuš paťal, abo na paťal le Devles. Angľicko nav hin „antigypsism“.
Jekh lav pre ala savore lava hin e ksenofobija, dar savorestar, so naprindžaras the džungľol amenge. Ňič olestar, the avka te vareko kamel le Romenge te lel e nacija, abo len te makhel pro parno, šaj oda kerel the la zoraha, na perel andro demokraticko pravno štatos, savo e ČR hiňi, abo choča kampel te avel.
Te pen halasinaha, či o šerale andro fora hine te dikhel ča o socialno dživipen andre savo o Roma dživen (e buťi, o špecialne školi o primarno sikhľuvipen, o khera, e buťi andro terenos, o socialne love the aver), či the hine te bajinel pal e multikulturalita the pal etnicko, kulturno the čhibakeri identita, oda nane kije ňisoste. Kampel te kerel savoro jekhetanes.
Sako jekh manuš šaj šlobodnones phenel, andre savi nacija perel, oda hin irimen andre čechiko Ľil pal manušengere primarna čačipena the šloboda (Listina základních práv a svobod). Andre ada ľil hin irimen o čačipena, save del o štatos sakone manušes the paš oda - oda hin e koncepcija, savi musaj o štatos te ľikerel. Imar 21 berš hin kada ľil andro ustavno rjados. But štati andre paluňi Evropa the avrther andre luma ňič kajso sar nacija na prindžaren, hin dikhlo ča andre savo štatos o manuš perel (andre angľicko čhib „nationality“, te hin čhibakero nažužipen calo).
Te vareko na džanel, nabajinel, abo narokom phenel, hoj nane čačipen čechika the evropska ústavna dovakeribena the o zákona, so džan le dovakeribnendar avri, ta od hin peršo drom andre diskriminacija, savi marel le Romen. Štatna organa bašaven pre populisticko hura, le Romen o gadže na kamen, na! Šaj oda dičhol avri sar bengaľi kereka. O vast bi šaj delas e osvěta, pro peršo than maškar o učiteľki andro školi, the čhavorikane školki, te sikhľarel le študenten manušengere čačipena pre savore školi, te škoľinel le manušen pro amta (úřady) the aver. Oda ňiko na kerel, the vaš oda hin maškar o čechika manuša the mek buter barol nalačhi kedva mujal o Roma. Andre aja situacija hin varesave romane hangi, hoj „O Roma kampen korkore“, tiš nalačho. Bibacht hin tiš oda, sar Bernate o Roma kerde caloštatno romano jekhetaňiben, kaj thode andro viboris trandatheštar manuša. O jekhetaňiben kamel te del duma le rajaribneha (vláda), le parlamentoha, andro kotera, le forenca the aver. Duminav, hoj oda na džala. Sar kerenas o jekhetaňiben, has odoj vaj šel manuša – irinďa oda o servros Romea.cz – the lendar has vaj tranda gadže.
Le jekhetaňiben nane poľiticka ambiciji, oda hin mištes. No, našťi les te kerel uprune thanendar, kampel oda te kerel telal, pro thaneskere the regionalna romane the (pro) romane sgejľipena. Hin tiš mištes, kaj Bernate na mangenas e Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. E agentura avka sar the duj radi – e rada vaš o phučibena pal romaňi minorita the e rada vaš o nacijonalna minoriti - hine poradna organi andro rajaripen, našťi len avri kidle demokratickones, bo has ča kidle avri u phende andre funkcija. Našťi lendar keras romano parlamentos. Pal o ustavno porjadkos the pal o čačipena (zákona) kampel o čechiko štatos le Romenge te del sar socialno, avka kulturno (nacijengere) čačipena, the oda savorenge. O ramcovo dovakeriben pal oda, sar kampel te arakhel cikne nacij – e ČR ratifikinďa andro berš 1997 – o štatos irinďa tele ala lava: „Savore štati, so ratifikinen o dovakeriben, keren savoro perdal oda, kaj o džene andal o nacijonalna minoriti participinen andre kulturno, socijalno the ekonomicko dživipen the andre politika, specijalnones kodoj, kaj džal pal lende“.
E ČR oda nakerel. Te vareko vakerel pal o Roma sar pal o manuša, so našťi adaptinen („nepřispůsobiví“) ), e ČR naphenel ňič. O zakoni, save kampel te visarel (andre oda hin le aktivisten, so vičinde bernakero sgejľipen, čačipen), hine trin: pal nacijonalna minoriti beršestar 2001, kana o štatos-akor oda kamenas the o romane „šerale“, save akor na kamenas te našavel peskere lačhe posti – na delas rešpektos le dovakeribneske, pal savo imar irinďom the ňisar na prikerďa nacijonalno-kulturno autonomia the e buťi maškar demokratickones avri kidle romane šerale the o štatos. The paľis o zakoni pal o obecno the krajsko (koterošno) šeraľipen, kaj hin oda kerdo avka, te odoj o cikne naciji našťi aven. O problemos andre romaňi nacija the maškar o Roma nalačhe socialne postoha (maškar ala grupi peren but manuša, no nane oda jekh grupa) musaj te dikhel savore, o Roma the o Naroma. Perši bari buťi dikhav la lichvaha the o bosorišagos le kherenca. Pro romano čorikano dživipen penge našťi keren bareder prestižija romane „šerale“, save pen avka korkore šunen, the varekana pro čore Roma zaroden o love - oda imar durkinel pro vudar savore iniciativenge le motoha „O Roma korkore“.

Irimen predal e Romano voďi; o autoris irinďa o komentara, so has avri dine andro sakoďiveskere novinki Právo

Petr Uhl

Přeložila Eva Danišová

 

Romano voďi
Přečteno: 2047x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 







..
romea - logo