Petr Uhl: Romové by přece měli sami…

I pod vlivem pravicového bludu, že se má každý starat sám o sebe a zbytek
vyřeší neviditelná ruka trhu, se vždy zdvíhaly hlasy, že si Romové sami mají
udělat pořádek mezi sebou. Už před 12 lety jsem radil těm, kdo s tím přišli, že
to mají říct pokladní v naší samoobsluze, mladší Romce, jež tam pracovala.
Kupodivu to nikdo neudělal.
Heslo „Romové by měli sami“ je protiromské, anticiganistické. Anticiganismus – s
„-g-“ a s krátkým „a“ – je oficiální termín orgánů OSN, Rady Evropy i Evropské
unie pro zavrženíhodný postoj, vedle antisemitismu, islamofobie a diskriminace a
perzekuce křesťanů či bezvěrců. Anglický název bývá „antigypsism“.
Souhrnný název pro toto všechno je xenofobie, strach ze všeho cizího a odpor k
tomu. Nic z toho, stejně jako odnárodňování, tedy natírání Romů na bílo, třeba
formou nátlaku, nepatří do demokratického právního státu, jímž ČR je, či aspoň
být má.
Spory o to, zda stát a samosprávy mají řešit jen sociální záležitosti Romů
(zaměstnanost, rušení praktických škol a zajištění vzdělání, bydlení, terénní
pomoc, dávky apod.), nebo i pečovat o multikulturalitu a o podmínky etnické,
kulturní a jazykové identity, nejsou k ničemu. Musí se dělat obojí.
Svobodné rozhodování o národnosti zaručuje i česká Listina základních práv a
svobod. Ta je soupisem státem zaručených základních práv člověka a zároveň
soupisem rámcových povinností státu. Je součástí ústavního pořádku už 21 let.
Většina západní Evropy a zbytek světa přitom nic takového jako národnost nezná,
uznává se jen státní příslušnost (anglicky „
nationality“, aby byl jazykový zmatek dovršen).
Neznalost, nedbání,či dokonce záměrné popírání těchto českých a evropských
ústavních zásad a navazujících zákonů je základem diskriminace Romů. Orgány
veřejné moci podléhají populismu, Romy přece neromští občané nemají rádi!
Začarovaný kruh je to ale jen zdánlivě. Mohla by pomoci osvěta, počínaje
vzděláváním budoucích učitelek škol a mateřských školek, výukou lidských práv na
všech typech škol, školení úředníků apod. Ale neděje se tak, a proto se v české
společnosti uchovávají a prohlubují protiromské postoje.
Za této situace je stejné volání některých Romů, tedy že „Romové by měli sami“,
škodlivé. Za nešťastné považuju i nedávné vyhlášení záměru v Brně, že se má
založit celostátní romské sdružení, a vytvoření jeho přípravného 34členného
výboru. Sdružení má zastupovat Romy při jednáních s vládou, parlamentem, kraji,
obcemi atd. Myslím, že to nebude fungovat. Při založení bylo asi sto lidi, z
toho – podle serveru Romea.cz – asi dvě třetiny Romů.
Sdružení nemá být politickou stranou, což je asi dobře. Nelze ho ale zakládat
shora, nýbrž pouze z iniciativy místních a regionálních romských a proromských
spolků.
Je jen dobře, že z brněnského setkání už nevzešel požadavek, aby se Agentura pro
sociální začleňování v romských lokalitách přeměnila v romskou reprezentaci,
která by byla partnerem vlády (státních orgánů) při řešení záležitostí,
týkajících se Romů. Agentura stejně jako dvě rady – pro záležitosti romské
menšiny a pro národnostní menšiny – jsou poradními orgány vlády, nemohly
vzniknout demokraticky, nýbrž jmenováním. Nelze je předělat na romský parlament.
Podle ústavního pořádku a zákonů musí český stát Romům postupně zajišťovat jak
sociální, tak kulturní (národnostní) práva, a to i kolektivní. Rámcovou úmluvou
o ochraně národních menšin – a ČR ji ratifikovala v roce 1997 – přijal totiž
tento závazek: „Smluvní strany vytvářejí podmínky nezbytné pro účinnou účast
příslušníků národních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a
ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají.“ ČR to
nedělá. Ani hanlivé nálepce „nepřizpůsobiví“ nečelí. Zákony, jež je nutno
změnit, a v tom mají aktivisté svolávající brněnské setkání pravdu, jsou tři:
národněmenšinový z roku 2001, kdy stát – se souhlasem romských „předáků“, kteří
tehdy nechtěli přijít o své výsadní postavení – nerespektoval uvedený český
závazek a ani náznakem neupravil národněkulturní autonomii a vztah demokraticky
vzniklého zastoupení menšiny a státu. A pak zákony o obecním a krajském řízení,
kde je zastoupení příslušníků menšin na správě věcí veřejných upraveno tak, aby
žádná účast menšin nebyla.
Na řešení problémů romské národní menšiny i sociálně vyloučených Romů (ty dvě
skupiny se sice dost překrývají, nejsou ale totožné) se ovšem musejí podílet
všichni, tedy Romové i Neromové. Za prvořadý úkol považuju přitom lichvu a
čachrování s domy a byty. Zneužívání romské bídy k větší prestiži samozvaných
romských „předáků“ a někdy i k jejich obohacení klepe na dveře iniciativ s
heslem „Romové sami“.

Psáno pro Romano voďi; autor použil své komentáře, které zveřejnil deník
Právo

O Roma kampen korkore

The te šunas pale the pale o načačipen la čačikaňa poĺiticko seratar, hoj sako
kamel korkoro pal peste te bajinel, the oda aver imar kerela e tržno ekonomika,
has te šunel o hanga, hoj o Roma kampen te kerel korkore maškar pende o
porjadkos. Imar anglal deštheduj berš phenav olenge, so ada phenenas, te džan te
phenel la manušňake pre kasa andre amari skľepa, terneder Romňi oda sas, the
kerelas odoj e buťi. Ňiko oda na kerďa, na džanav soske.
O motos o Roma kampen korkore („Romové by měli sami“) hin mujal o Roma, hin
anticiganisticko. Anticiganismos – s ,,-g-“ the charna ľiteraha „a“ – hin
oficialno terminos andro organa ko OSN, e Rada Evropy the e Evropsko unia vaš na
manušengero dikhiben, paš o antisemitismos, islamofobia the diskriminacija the e
perzekucija, te manuš paťal, abo na paťal le Devles. Angľicko nav hin „antigypsism“.

Jekh lav pre ala savore lava hin e ksenofobija, dar savorestar, so naprindžaras
the džungľol amenge. Ňič olestar, the avka te vareko kamel le Romenge te lel e
nacija, abo len te makhel pro parno, šaj oda kerel the la zoraha, na perel andro
demokraticko pravno štatos, savo e ČR hiňi, abo choča kampel te avel.
Te pen halasinaha, či o šerale andro fora hine te dikhel ča o socialno dživipen
andre savo o Roma dživen (e buťi, o špecialne školi o primarno sikhľuvipen, o
khera, e buťi andro terenos, o socialne love the aver), či the hine te bajinel
pal e multikulturalita the pal etnicko, kulturno the čhibakeri identita, oda
nane kije ňisoste. Kampel te kerel savoro jekhetanes.
Sako jekh manuš šaj šlobodnones phenel, andre savi nacija perel, oda hin irimen
andre čechiko Ľil pal manušengere primarna čačipena the šloboda (Listina
základních práv a svobod). Andre ada ľil hin irimen o čačipena, save del o
štatos sakone manušes the paš oda – oda hin e koncepcija, savi musaj o štatos te
ľikerel. Imar 21 berš hin kada ľil andro ustavno rjados. But štati andre paluňi
Evropa the avrther andre luma ňič kajso sar nacija na prindžaren, hin dikhlo ča
andre savo štatos o manuš perel (andre angľicko čhib „nationality“, te hin
čhibakero nažužipen calo).
Te vareko na džanel, nabajinel, abo narokom phenel, hoj nane čačipen čechika the
evropska ústavna dovakeribena the o zákona, so džan le dovakeribnendar avri, ta
od hin peršo drom andre diskriminacija, savi marel le Romen. Štatna organa
bašaven pre populisticko hura, le Romen o gadže na kamen, na! Šaj oda dičhol
avri sar bengaľi kereka. O vast bi šaj delas e osvěta, pro peršo than maškar o
učiteľki andro školi, the čhavorikane školki, te sikhľarel le študenten
manušengere čačipena pre savore školi, te škoľinel le manušen pro amta (úřady)
the aver. Oda ňiko na kerel, the vaš oda hin maškar o čechika manuša the mek
buter barol nalačhi kedva mujal o Roma. Andre aja situacija hin varesave romane
hangi, hoj „O Roma kampen korkore“, tiš nalačho. Bibacht hin tiš oda, sar
Bernate o Roma kerde caloštatno romano jekhetaňiben, kaj thode andro viboris
trandatheštar manuša. O jekhetaňiben kamel te del duma le rajaribneha (vláda),
le parlamentoha, andro kotera, le forenca the aver. Duminav, hoj oda na džala.
Sar kerenas o jekhetaňiben, has odoj vaj šel manuša – irinďa oda o servros
Romea.cz – the lendar has vaj tranda gadže.
Le jekhetaňiben nane poľiticka ambiciji, oda hin mištes. No, našťi les te kerel
uprune thanendar, kampel oda te kerel telal, pro thaneskere the regionalna
romane the (pro) romane sgejľipena. Hin tiš mištes, kaj Bernate na mangenas e
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. E agentura avka sar the
duj radi – e rada vaš o phučibena pal romaňi minorita the e rada vaš o
nacijonalna minoriti – hine poradna organi andro rajaripen, našťi len avri kidle
demokratickones, bo has ča kidle avri u phende andre funkcija. Našťi lendar
keras romano parlamentos. Pal o ustavno porjadkos the pal o čačipena (zákona)
kampel o čechiko štatos le Romenge te del sar socialno, avka kulturno (nacijengere)
čačipena, the oda savorenge. O ramcovo dovakeriben pal oda, sar kampel te
arakhel cikne nacij – e ČR ratifikinďa andro berš 1997 – o štatos irinďa tele
ala lava: „Savore štati, so ratifikinen o dovakeriben, keren savoro perdal oda,
kaj o džene andal o nacijonalna minoriti participinen andre kulturno, socijalno
the ekonomicko dživipen the andre politika, specijalnones kodoj, kaj džal pal
lende“.
E ČR oda nakerel. Te vareko vakerel pal o Roma sar pal o manuša, so našťi
adaptinen („nepřispůsobiví“) ), e ČR naphenel ňič. O zakoni, save kampel te
visarel (andre oda hin le aktivisten, so vičinde bernakero sgejľipen, čačipen),
hine trin: pal nacijonalna minoriti beršestar 2001, kana o štatos-akor oda
kamenas the o romane „šerale“, save akor na kamenas te našavel peskere lačhe
posti – na delas rešpektos le dovakeribneske, pal savo imar irinďom the ňisar na
prikerďa nacijonalno-kulturno autonomia the e buťi maškar demokratickones avri
kidle romane šerale the o štatos. The paľis o zakoni pal o obecno the krajsko (koterošno)
šeraľipen, kaj hin oda kerdo avka, te odoj o cikne naciji našťi aven. O
problemos andre romaňi nacija the maškar o Roma nalačhe socialne postoha (maškar
ala grupi peren but manuša, no nane oda jekh grupa) musaj te dikhel savore, o
Roma the o Naroma. Perši bari buťi dikhav la lichvaha the o bosorišagos le
kherenca. Pro romano čorikano dživipen penge našťi keren bareder prestižija
romane „šerale“, save pen avka korkore šunen, the varekana pro čore Roma zaroden
o love – oda imar durkinel pro vudar savore iniciativenge le motoha „O Roma
korkore“.

Irimen predal e Romano voďi; o autoris irinďa o komentara, so has avri dine
andro sakoďiveskere novinki Právo

Petr Uhl

Přeložila Eva Danišová