Pietního aktu v Polsku se zúčastnili politici i Romové, kteří přežili holokaust

Při příležitosti vzpomínky na likvidaci tzv. cikánského tábora v Březince a
zavraždění jejích vězňů německými důstojníky se dnes v Polsku konal pietní akt,
kterého se zúčastnilo asi 500 lidí, včetně polských Romů a Romů z dalších zemí.
Přítomni byli také bývalí přeživší vězni z Osvětimi, zástupci polské vlády a
parlamentu a diplomaté. Na pomník upomínající vyhlazení Romů v koncentračním
táboře položili věnce a vzdali hold zavražděným lidem. V noci z druhého na
třetího srpna roku 1944 zde byly v plynové komoře zavražděny téměř 3 tisíce
dětí, žen a mužů. Od události uběhlo 67 let.

„Je na čase, aby byl anticiganismus ve světě politiky a společnosti odsouzen
ve stejném rozsahu jako antisemitismus,“ uvedl během Mezinárodního dne vzpomínky
na holocaustu Romů Romani Rose, šéf Ústřední rady Sintů a Romů v Německu.

„Vlády a státní orgány by se měly v rámci politického dialogu se Sinty a Romy
co nejdříve dohodnout jako s rovnocennými partnery a společně vypracovat
praktická a udržitelná řešení,“ řekl Rose. Zdůraznil, že situaci Sintů a Romů v
Evropě stále ohrožuje „rasistická politika izolace, která se šíří v dalších a
dalších zemích“.

Prezident Asociace Romů v Polsku Roman Kwiatkowski upozornil na skutečnost,
že v mnoha zemích jsou Romové a Sintové odsouváni na okraj společnosti. Současně
ale oceňuje, že Evropská unie přistoupila na „dlouhodobé a komplexní projekty,
na kterých by byli Romové od začátku aktivně zapojeni.“

Osvětim II – Březinka jako památník toho, co se nesmí opakovat

Kwiatkowski označil cikánský tábor v Osvětim II – Březinka, kde v hrůzných
podmínkách umírali Romové a Sintové, za posvátné místo. „Tady, spojeni bolestí a
smutkem, truchlíme nad zavražděnými bratry. Je to symbol jednoty Romů a Sintů,
důležitý prvek naší národní identity založené na paměti zvěrstev, které se
odehrály, ale také stále živé kulturní tradice,“ řekl Kwiatkowski.

Zmocněnkyně vlády pro rovné zacházení Eva Radziszewská v této souvislosti
podtrhla, že polský Sejm 2.srpen schválil jako Den památky holocaustu Romů.
Vyjádřila také naději, že se takto brzy stane i na půdě Evropského parlamentu.
„Je důležité, aby byl tento den v celé Evropě přijat jako příležitost
připomenout si minulost a aby zároveň sloužil přítomnosti a budoucnosti,“ uvedla
zmocněnkyně vlády Radziszewská.

Přeživší vězeň z Osvětimi, německý Rom Hermann Hoellenreiner, v tento den
zopakoval přání, aby byl v Berlíně vybudován památník, který bude připomínat
pokus o vyhlazení Romů. „Je mi 79 let a chci být osobně přítomen při odhalení
této památky. Jako člověk, který přežil holocaust, mám na právo. Žádáme o to
osmnáct let,“ vysvětlil pro server Gazeta.pl Hoellenreiner.

Místo, které bylo peklem

První Romové přijeli do Osvětimi v roce 1941. Na konci února roku 1943 byl v
Osvětimi II-Březinka zřízen cikánský tábor. Romové sem byli deportováni ze 14
evropských zemí a lidé zde umírali především kvůli nemocem a na silnou
podvýživu. Na uvězněných dětech tu Josef Mengele prováděl své lékařské pokusy.

Cikánský tábor byl nakonec zlikvidován v noci ze 2. na 3. srpna roku 1944 na
popud říšského vůdce SS Heinricha Himmlera. Během této noci bylo zabito 2 897
lidí – tedy všichni vězni, kteří v daném okamžiku byli v táboře. Celkový počet
vězněných Romů v Osvětimi je odhadován na 23 tisíc. Z nich tábor nepřežilo 21
tisíc lidí.

KAM DÁL?


V Rakousku si připomněli holokaust Romů a Sintů



2. srpen je Památným dnem romského holocaustu