Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Plot oddělující Romy nechce nikdo zaplatit

31. ledna 2012
Čtení na 2 minuty

Plot oddělující romskou komunitu v Havlíčkově Brodě s největší
pravděpodobností nevyroste. Místní radnice se nedohodla s nespokojenými sousedy,
kdo ho zaplatí.

Problém, který mohl dosáhnout rozměrů kauzy ústecké Matiční ulice, přitom marně
hasili občanští aktivisté i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

“Je pravděpodobné, že žádný plot nevyroste,” prohlásil havlíčkobrodský
místostarosta Čeněk Jůzl (KDU-ČSL). Místní radnice se s lidmi z bytového
družstva nemohla už na jaře dohodnout na tom, kdo zaplatí sedmdesát tisíc za
stavbu šedesátimetrového plotu na společném dvoře obou domů. Nyní nastal další
spor, který kauzu definitivně uzavírá – neshody kvůli pozemkům.


NEPŘEHLÉDNĚTE



Havlíčkobrodští oddělí plotem neplatiče od vlastníků domů


Radní: Stavba plotu v H. Brodu není problémem etnik


Problémové lidi oddělí v Havlíčkově Brodu zdí

V katastrální mapě totiž nevede dělicí čára mezi pozemkem města a družstevníků
přímo. “Navíc vede přes místa, kudy technicky nelze plot natáhnout,” vysvětlil
Jůzl.

Město nabízí své pozemky družstvu za devět set korun za metr, obyvatelé jsou ale
ochotni zaplatit dvě stě, maximálně čtyři sta korun. “Vzhledem k tomu, kde se ty
pozemky nacházejí, je to slušná cena,” řekl předseda bytového družstva Rudolf
Stára.

Po vedení radnice bude Stára i nadále chtít, aby spolupracovalo s družstevníky
na stavbě plotu.

Podle předsedy romského sdružení Dženo Ivana Veselého je jednou z mála cest ke
zlepšení problémů vystěhování rodin z ghet. “Je to rozhodně účinnější než stavba
nějakých zdí a plotů. Stěhování ovšem nesmí být násilné,” podotkl Veselý.

Majitelé bytů si na převážně romskou komunitu bydlící v městském domě stěžují
kvůli soužití. “Je tu zápach ze sklepů toho domu, v létě jeho obyvatelé hlučeli
na dvoře do ranních hodin, dochází k ničení našeho majetku. Proto ho chceme
oddělit plotem, není v tom rasový podtext,” popsal Rudolf Stára.

Stejných míst, jako je v Nádražní ulici v Havlíčkově Brodě, jsou v České
republice tři stovky. Podle zprávy o stavu romské komunity, kterou schválila v
pondělí vláda, je “existence ghet jednou ze základních překážek porozumění mezi
Romy a majoritní společností”.

Za problém mohou podle romských aktivistů v řadě případů sama města. Podobně
jako v Havlíčkově Brodě, kam radnice Romy do domu u nádraží dlouhodobě
stěhovala.

Jak řešit soužití s Romy, představil před několika dny Jiří Čunek v koncepci
ministerstva místního rozvoje. Podle míry sociálního vyloučení je chce rozdělit
do tří skupin. Podle nich budou také dostávat pomoc. Měla by ji zajišťovat nově
ve větší míře města, kde Romové žijí.

Jiří Čunek sklidil za svou koncepci vlnu kritiky, stejně jako v době, kdy z
pozice vsetínského starosty vystěhoval Romy do obytných stavebních buněk a
vesnic na Jesenicku.

KAM DÁL?


Havlíčkobrodští oddělí plotem neplatiče od vlastníků domů


Radní: Stavba plotu v H. Brodu není problémem etnik


Problémové lidi oddělí v Havlíčkově Brodu zdí

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon