romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Podle bot poznáš člověka

Praha, 21.11.2007 12:00, (ROMEA/RV)

Již několik let jsem zákaznicí pana Piskora a mohu říci, že jsem velice spokojená s jeho prací. Mé boty jsou u něj v dobrých rukou a vypadají kolikrát k nepoznání - jako nové. Z osobní zkušenosti vím, že pan Piskor je klasickým případem poctivého živnostníka, který při své práci dělá vše pro spokojenost zákazníků. Těch má díky tomu spoustu a pokaždé se k němu velmi rádi vracejí.

Padesátiletý Jaroslav Piskor se narodil v Klatovech a od roku 1984 žije v Praze, v oboru obuvnictví podniká od roku 1990. V roce 1974 vystudoval Střední odborné učiliště obuvnické v Liberci, kde také po studiu začal ihned pracovat v oboru. Brzy odjel do Plzně, kde se stal civilním zaměstnancem vojska jako opravář obuvi.

Poté se opravám obuvi věnoval v pasáži Černá růže a těsně před revolucí ho přijali na výpomoc do opravny obuvi v Karlíně - prý jen na měsíc.

Mezitím přišla sametová revoluce a pan Piskor v karlínské provozovně zůstal. Posléze začal v tomto oboru podnikat v prostorách bývalé provozovny. Pan Piskor vlastně patřil mezi první romské podnikatele v České republice.

„Tenkrát vlastně začínaly v Karlíně úplně první ekonomické pronájmy nebytových prostor, které trvaly asi rok a půl, a poté jsem se stal vlastníkem těchto prostor po bývalé provozovně, to už jsem mezitím vlastnil živnostenský list,“ říká pan Piskor.

Čas ubíhá a pan Piskor pracuje v karlínské opravně obuvi již 22 let. Během této doby však otevřel další tři provozovny, v Obchodním centru Globus na Černém Mostě, v Galerii Butovice a v Hypernově v Praze 6, ve kterých má své zaměstnance, a nabídku služeb rozšířil o výrobu klíčů.

Dříve pan Piskor šil i boty na zakázku, ovšem v současné době se věnuje pouze opravám.

Zajímalo mě, proč v dnešní době, aspoň podle mé osobní zkušenosti, mají i velmi drahé boty nekvalitní podpatky. Pan Piskor odpověděl, že to se týká hlavně bot s úzkými podpatečky a špičatou špičkou. „Zrovna tyto boty se většinou vyrábějí z ne moc kvalitního materiálu. Dříve tento problém skoro nikdo neměl. Mnoho let se vyráběl jeden typ pánských a dámských bot. V současné době se boty vyrábějí a hodně dovážejí z ciziny a je jich mnohem více druhů, každou chvíli se modely mění. Dnes jsou mnozí lidé takoví, že si hodně často kupují nové boty a ty staré pak vyhodí, protože jsou rozšlapané. Ovšem každý u nás zase není na tom tak dobře, aby si každý měsíc mohl kupovat nové boty za dva a půl tisíce korun a ty staré zničené vyhodit. Raději si ty staré samozřejmě nechá opravit,“ říká pan Piskor. V srpnu roku 2002 Prahu zaplavila tisíciletá voda, která napáchala obrovské škody mimo jiné také v Karlíně. Povodeň zničila i provozovnu pana Piskora. Ten ovšem nelenil a svou opravnu otevřel již za necelé dva měsíce, 15. října. Byl úplně prvním živnostníkem, který dokázal v takto krátkém čase svoji živnost obnovit. Jeho šikovnost a úsilí co nejdříve opět opravovat obuv neunikly ani zájmu médií, takže o něm vyšly články a také poskytl několik rozhovorů do různých časopisů. Pan Piskor je již třicet let ženatý. Se svojí ženou, která je vyučenou brašnářkou, se seznámil v roce 1976 v Klatovech během studia na středním odborném učilišti. Mají spolu tři děti a tři vnoučata.

Jeho dva synové se věnují stejnému oboru jako on, dcera již několik let žije v Anglii a pracuje v bance jako osobní bankéřka. Jeho rodiče pocházejí z východního Slovenska. Doma se u nich romsky nehovoří a nikdy nehovořilo, takže ani on sám romsky neumí. „Oba synové žijí s Neromkami a má žena je také Neromka. Není to nějaká naše zásada.“ Pravda je, že se pan Piskor se svou rodinou s Romy nikdy moc nestýkali, ale samozřejmě, že pár známých mají. Na mou otázku proč tomu tak je, odpověděl, že neví, nikoho neodsuzuje a nic proti nikomu nemá. Často se panu Piskorovi stává, že mu jeho zákazníci kladou otázku, jaké je vlastně národnosti. Většinou si totiž jeho zákazníci myslí, že je Ind nebo Pakistánec. Pan Piskor jim na jejich otázku hrdě odpovídá, že je Rom a je na to velice hrdý.

Pan Piskor je se svým životem velmi spokojený, protože si splnil svůj sen, že podniká v oboru, který ho odjakživa bavil, a svou práci má rád. „Dnes je podstatné, aby byla jistota, peníze, aby se člověk uživil. A mě toto pro život stačí. Děti jsem vychoval dobře, jsou samostatné a nemusím je podporovat. Vím, že se o sebe dokážou postarat,“ říká pan Piskor.

ROMEA, Růžena Godlová, studentka mediálního kurzu sdružení
Přečteno: 4410x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 11/2007, Rozhovory, Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo