romea - logo
18. ledna 2022 (úterý)
svátek má Vladislav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Policejní uniformu nosí v Brně pět Romů

Brno, 20.1.2009 16:47, (RH)

Romové a policie. Po celé generace se obě skupiny navzájem chápaly většinou jako nepřátelé. Strážník zbystřil, když uviděl Roma, pokud Rom spatřil uniformu, tušil, že to pro něj nevěstí nic dobrého. A potkat Roma mezi muži zákona? To si donedávna uměl představit málokdo. Časy se ale mění. Ve snaze zlepšit vztahy mezi Romy a Neromy se státní policie pokouší do svých řad některé Romy přilákat.

Jak vypadaly tyto začátky v Brně? „Policie převzala romskou problematiku ve spolupráci s Romy v rámci projektu Community Policing. Šlo o vytvoření nové tváře policie, a to formou aktivní spolupráce s veřejností. Jednalo se však hlavně o sociální prevenci, nebylo to chápáno výhradně jenom jako záležitost náboru Romů,“ zasvětlil nás do problematiky nadpraporčík Petr Kouřil. Ten v současnosti působí jako vrchní inspektor v Preventivně informační skupině na policejním ředitelství v Brně.

V letech 1999–2000 vláda přijala program Integrace Romů do společnosti, v němž Romové dostali výjimku a nemuseli splňovat podmínku vzdělání – maturitní zkoušku. K přijetí do policejních řad jim stačil pouze výuční list s tím, že maturitu dokončí u policie. Očekávalo se, že tak dojde k lepší komunikaci a řešení problémů. „Romové obecně přijímají romského policistu vstřícněji, lépe s ním komunikují, protože zná lépe romské prostředí, vztahy mezi rodinami i příčiny kriminálního chování, je schopen lépe působit v prevenci proti recidivě. Je to však předpoklad, který vychází zejména ze zkušeností z Ostravy,“ upřesnil Kouřil.

Romským uchazečům byly ještě před přijímacím řízením určeny kurzy na Střední policejní škole v Brně pod vedením Miroslava Zimy, který v nich mimo jiné vyučoval romštinu. Financovala je částečně Evropská unie.

Podle policejního inspektora však ve většině případů romští uchazeči o práci u policie nesplňovali ani podmínku mít výuční list nebo neměli ukončené základní vzdělání, což jejich začleňování brzdilo.

Někdy však romského policistu někteří Romové už nevnímají jako svého. Do jaké míry to platí? „I takovéto případy se mohou stát, jedná se ale o individuální záležitost ovlivněnou osobností romského policisty, není to však pravidlem. Romští policisté bývají u romské komunity většinou vítáni,“ vysvětlil policejní inspektor.

Pokud jde o speciální náborovou kampaň, která měla za cíl zvýšit počet romských policistů, proběhla v Brně jen jedna, a to 31. října 2006 v Diecézní charitě Brno na třídě Kapitána Jaroše. Jak ale dodal nadporučík Kouřil, brněnská policie provádí náborové kampaně neustále, jsou ovšem zaměřené na nábor všech uchazečů, nejen Romů.

Romů, kteří měli zájem u policie v Brně pracovat, bylo pouze několik. „Většina z nich to ale po zjištění předpokladů k přijetí vzdala,“ zalitoval Kouřil. Největším problémem se pro Romy staly psychologické testy a také povinné podmínky jako absolvovaná vojenská služba, požadované vzdělání a česká státní příslušnost. Přesto v Brně v současnosti pracuje pět romských policistů, z toho tři muži a dvě ženy. První z nich nastoupil 1. března 1999, poslední začala pracovat 1. prosince 2003.

Prioritně jsou vysíláni do romských oblastí k řešení přestupků či výtržností. Jejich nejdůležitější úkol spočívá v komunikaci s romskou komunitou a získání důvěry v ní. Podle Kouřila však „Romové vykonávají hlavně hlídkovou činnost, což je nejnižší stupeň. Například při činnosti v dopravním provozu se dostávali do problémů, často se dočkali negativních reakcí od řidičů. Autoritu mají spíše u Romů, jsou tedy nasazováni především do romských lokalit.“

Snaha sblížit muže zákona a Romy však probíhá ještě na jiné úrovni. Návštěvy romské mládeže u brněnských policejních útvarů a vzájemné debaty začaly od roku 2004 zejména z iniciativy Soni Svobodové z Preventivně informační skupiny. Nejčastější jsou již tradičně příměstské tábory, které se zatím uskutečnily pětkrát, a dále ukázky policejní práce. „Jedná se nám hlavně o navázání kontaktu s romskými dětmi. Ukazujeme jim služební koně a psy, motocykly a vozidla, naši výstroj a výzbroj, při tom pro ně připravujeme různé hry a soutěže,“ seznámil nás se situací nadporučík Kouřil. Policisté se také pravidelně setkávají s pracovníky romského střediska DROM a spolupracují s ním v případě dětských dnů a mikulášských nadílek.

Kromě pěti Romů u brněnské policie příslušníka žádné jiné menšiny ale už nenajdeme. „U přijímacího řízení byl vždy největší problém české státní občanství,“ uzavřel Kouřil.

Pokud jde o Městskou policii Brno, tam se podle její tiskové mluvčí Denisy Kapitančíkové nikdy nerozlišovalo, zda by měli či neměli být do služby nějak speciálně začlenění Romové, nepodnikala se ani žádná zvláštní náborová kampaň. Pokud si přišel Rom podat žádost o práci u městské policie, byl posuzován jako kterýkoliv jiný uchazeč. Když splňoval potřebné požadavky, byl bez problému přijat.

Jak pro Romano hangos dále Kapitančíková řekla, nedá se přesně říct, zdali se strážníci romské národnosti při řešení případů něčím odlišovali od ostatních strážníků nebo že by díky znalosti prostředí řešili konfliktní situace snadněji: „Vzhledem k tomu, že se strážník musí řídit zákony, prakticky nelze uplatňovat v praxi jiný přístup. Nemůžu říct, že by strážník romské národnosti byl vnímán mezi svou menšinou jinak. Vždy když se u řešení případu objeví uniformovaná osoba, je veřejností vnímána jak veřejný činitel, nikoliv jako příslušník nějakého etnika.“

Pokud jde o nějaké speciální náborové kampaně, školení a kurzy, případně dočasné úlevy v podmínkách vzdělávání, jaké uplatňovala ve vztahu k Romům policie státní, Městská policie (MP) v Brně takovéto „zvýhodňování“ nezná. „K náboru mezi Romy nebyl důvod. Kdo měl z jejich strany zájem o práci strážníka, byl jako každý jiný uchazeč pozván do výběrového řízení a na základě výsledků potřebných pro přijetí přijat,“ uvedla mluvčí. Podle ní jsou podmínky u MP pro všechny stejné, neexistují žádné rozdíly mezi podmínkami ani následným přijetím. Každý strážník musí absolvovat povinný kurz pro získání licence a není možné se od zákona ve smyslu povinností strážníka nijak odchýlit.

A zájem Romů o práci u MP? Ten je podle Denisy Kapitančíkové minimální. Za tu dobu, co MP Brno existuje, v ní byli zaměstnáni jako strážníci pouze tři Romové – museli splňovat kritéria pro přijetí jako každý jiný uchazeč, tj. věk, bezúhonnost, fyzické a psychické předpoklady. Romské strážníky brali jejich kolegové stejně jako každého jiného zaměstnance.

Nyní však už u městské policie žádný Rom nepracuje.

Do budoucna podle mluvčí městská policie žádná speciální opatření k zapojení Romů nechystá: „Není možné pořádat kampaně pro přijetí strážníků z nejrůznějších etnik, neboť takto nelze zájemce rozlišovat. Šance má každý jedinec. Pokud má kdokoliv zájem, může se zúčastnit výběrového řízení.“

Přesto však v jedné oblasti MP speciální postoj k Romům uplatňuje, a to stejně jako státní policie: při budování kontaktů mezi ní a romskými dětmi. Vytvořila pro ně například speciální projekt Dalmatin. Ten byl zaměřený na cílovou skupinu mezi 12 až 14 lety, tedy na 7. a 8. ročník základní školy, a to především na žáky z městských částí Brno-střed a Brno-sever. Od projektu si MP slibovala hlavně inspiraci a motivaci dětí ke smysluplnému trávení volného času a k tomu, že si prohloubí komunikační schopnosti, hygienické a společenské normy. Současně s tím měla být posílena důvěra a otevřený vztah romských dětí k policii.

Romští žáci tak v rámci projektu trávili letos volný čas v policejním rekreačním středisku u rybníka Sykovec na Vysočině a na sportovním a branném táboře v Dobronicích u Bechyně.

Text vyšel v Romano hangos / Romském hlasu č. 1 / 2009 na http://www.srnm.cz

Pavel Pečínka, , autor je šéfredaktorem listu Romano hangos / Romský hlas
Přečteno: 1294x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo