romea - logo
21. dubna 2019 (neděle)
svátek má Alexandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Při pietním aktu v Letech se sešlo přes pět set lidí

Lety u Písku, 15.5.2010 10:33, (ROMEA - AKTUALIZOVÁNO)

V Letech u Písku se uskutečnil každoroční pietní akt na počest a památku Romů, kteří byli zavražděni v místním koncentračním táboře během nacistické okupace. Tábor byl ovšem pod správou českých úřadů a velitel i bachaři byli Češi, kteří se smutně proslavili tím, že vězně okrádali o potraviny, takže mnoho z Romů umřelo hlady.

VIDEO
Růžička: Lži a polopravdy o letském táboře
Památník v Letech u Písku a jeho okolí je nově upraveno
Lety 2010 - projev Čeňka Růžičky
Čeněk Růžička o úpravě hřbitova v Mirovicích

NEPŘEHLÉDNĚTE
Projev Čeňka Růžičky v Letech u Písku

Romové umírali i hlady

To ve svém projevu potvrdil i předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, který hovořil o lžích a polopravdách, jež se ke koncentračnímu táboru v Letech vážou. Jako jednu z polopravd označil tvrzení, že Romové zde umírali na tyfus. Podle něj umřela nejméně polovina z celkového počtu obětí ještě před tím, než tyfus v táboře nastal, a to hlady, zimou a na následky týrání.
Na místě někdejšího koncentračního tábora se podle odhadů sešlo přes pět set účastníků pietního aktu, což je oproti minulým ročníkům nebývale velký počet. Sešli se zde hlavně pozůstalí po zavražděných obětech, žáci a studenti základních i středních škol - především romské děti (sedm autobusů), romské i neromské osobnosti, aktivisti, lidi z úřadu vlády, kteří se zabývají menšinami, i politici. Bylo zde i poměrně dost novinářů, hlavně fotografů. Zazněla zde krásně zazpívaná romská píseň Čajori Romaňi a volně navázaná romská hymna Dželem, dželem, vzápětí pak i česká hymna Kde domov můj, kterou zazpíval dívčí sbor.

Kázání a modlitbu tentokrát řekl páter František Lízna, známý svou statečností v době totality i velmi vstřícným vztahem k Romům. Vedle Čeňka Růžičky hovořili i přítomní politici, hlavní projev měl místopředseda Senátu Jiří Liška.

Úpravy za 21 milionů

Vláda v loňském roce rozhodla o převedení správy památníku z obce na stát, konkrétně pod Památník Lidice, a ministerstvo kultury investovalo do proměny areálu 21 milionů korun. U příležitosti 15. výročí odhalení památníku doznal výrazných stavebních změn, kvůli nepřízni počasí však budou dokončeny až v červenci 2010.

„Mám radost, že se změnil vzhled tohoto pietního místa,“ řekl zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl sdělil, že se náklady na vybudování cesty, parkoviště, zahradnické úpravy a vystavění dvou dřevených ubikací s tématickou expozicí, které jsou replikami původních objektů sběrného tábora, zatím pohybují kolem 15 milionů korun. V areálu také vznikl nový amfiteátr. Na obecním úřadu v obci Lety vzniklo nově informační centrum, z něhož vychází naučná stezka až k památníku.

Vepřín v lokalitě zůstává

Romové stále neúspěšně usilují o vykoupení a zbourání nedalekého vepřína. Kocáb uvedl, že se již rozhodlo o postupných krocích ohledně přesunu vepřína, ale že se vzhledem k ekonomické krizi nepodařilo zajistit peníze na jeho výkup, proto se odkládá na pozdější dobu. Čeněk Růžička je s novou podobou areálu spokojen. Ale ani on, ani další Romové se nechtějí smířit s tím, že zde bude i nadále stát vepřín. Jak řekl, budou dál tlačit na vládu, aby ho nechala odstranit. „Tlak nejde jen od Romů ze zahraničí, ale i od politiků,“ řekl Růžička. Podle jeho představ by měl stát založit fond, vložit do něj nějakou podstatnou částku, a potom uspořádat až několikaletou sbírku, která by shromáždila celkovou částku, nutnou k vykoupení velkovýkrmny prasat, která stojí z velké části na území někdejšího koncentračního tábora.

Trochu historie

Původní prostor v Letech sloužil jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Za pár měsíců byl změněn na „kárný pracovní tábor“, v němž měli být „koncentrováni… práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod. ) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.


Katastrální mapa dokazující, že vepřín stojí na téměř celém území bývalého
koncentračního tábora v Letech u Písku. Repro: Lety - Život za plotem (2010)

Cikánský tábor

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Tábor přitom vznikl na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením celé republiky nacisty, během tzv. druhé republiky, kdy se k v Československu dostali k moci čeští ultrakonzervativci.

V táboře přitom bylo pouze padesát přenosných stavebních buněk vyrobených z tenkých prken, které byly určeny k bydlení pouze v letních měsících. Po vzniku Cikánského tábora byla jeho kapacita sice rozšířena pro 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen. „V průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Navíc v táboře až do srpna 1942 byli vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti.“ (Zdroj: Holocaust.cz)

KAM DÁL?
Poptávka po vozech romských rodin
SPECIÁL: Lety u Písku

Přečteno: 2450x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Lety u Písku



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo