Pro děti Romů může být nadějí adopce do ciziny, původ tam nevadí

Romské děti, jimž se kvůli původu řada českých zájemců o adopci vyhýbá, mohou najít vstřícnou rodinu v zahraničí. Zaznělo to na konferenci o mezinárodním osvojování dětí v Brně. Podle ředitelky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Lenky Pavlové je vedle zdravotního handicapu právě původ nejčastějším důvodem, proč se v Česku nepodaří pro dítě najít náhradní rodinu. Například na Sicílii přitom romské děti mezi domácí barvou pleti úplně zapadnou, zaznělo dnes na konferenci.

Romské děti i děti s tmavší pletí jsou velmi vstřícně přijímány také v Dánsku. Osvojení tam má vysokou společenskou prestiž, a řada náhradních rodičů proto přímo preferuje, aby dítě mělo jinou barvu pleti, než mají oni sami. Právě Itálie, Dánsko a také Německo jsou třemi nejčastějšími zeměmi, kam české děti do osvojení odcházejí. Od roku 2000 jich podle Pavlové bylo 277.

Adopci do zahraničí umožňuje Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (haagská úmluva), platná od roku 2000. Účastníci konference se dnes v Brně shodli na jejím přínosu a ocenili to, že osvojení dítěte přes hranice států je dnes možné uskutečnit legální cestou a pod dozorem odpovědných institucí.

Odmítli naopak soukromou či nelegální adopci. Situacím, kdy se na adopci domluví přímo dvě rodiny ve dvou zemích, a pak žádají o legalizaci, by podle účastníků konference měly státy bránit. Úřady by se podle nich také měly vyvarovat toho, aby podobné případy legalizovaly. Důvodem je to, že předání dětí má často korupční pozadí.