Projekt „MKV – 400x na českých školách“ učí žáky přemýšlet o Romech a cizincích bez stereotypů

Téměř 90 českých základních a středních škol se doposud zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21, který se snaží dostat multikulturní výchovu do školních lavic ještě ve větší míře, než k tomu dochází v průběhu běžného vyučování. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu, avšak ne všichni kantoři si vědí rady, jak téma multikulturalismu správně uchopit.

Nejoblíbenější je hra Ostrov

„MKV – 400x na českých školách“ – tak se projekt sdružení Slovo 21 jmenuje, nabízí od podzimu 2009 školám ve všech krajích Česka kromě Prahy nejen interaktivní přednášky o cizincích a Romech, ale také školení samotným pedagogům, kteří chtějí multikulturní výchovu učit zábavnější formou. K dispozici mají metodický materiál se čtyřmi interaktivními DVD, která se promítají také ve třídách během jednotlivých přednášek. „Na tzv. romských besedách mají žáci možnost zhlédnout dokument “Cesty romské hudby”, který pojednává o hudbě Romů z nejrůznějších koutů světa, a pak filmový dokument “Díky, že se ptáte”. Ten představuje úspěšné Romy, kteří se prosadili v různých oborech, a zabývá se lidskými vztahy zejména mezi Čechy a Romy v České republice,“ vysvětluje koordinátorka projektu Ljilja Batovanja. Projekt se ale nezaměřuje pouze na Romy, ale také na cizince. Obzvlášť oblíbenou částí přednášek, které se pojí právě s tematikou cizinců, je interaktivní hra “Ostrov”, při níž studenti nejprve zhlédnou krátký animovaný film, ve kterém se ocitají na fiktivním Ostrově, kde žije národ Ostrovanů a také národnostní menšina Čechů. „Tyto dvě skupiny žijí vedle sebe bez problémů. Žák nebo student se ale vzápětí z filmu dozvídá, že Česká republika byla zasažena ekologickou katastrofou a Češi, kteří nemají kde bydlet, utekli na Ostrov. Přiliv českých uprchlíků je najednou příliš velký, atmosféra na Ostrově je napjatá a musí se řešit. Pak vzniknou různé skupiny aktivistů, kteří chtějí buď Čechy vyhostit, nebo se zastávají jejich práv. Jde o to, aby se sami žáci a studenti na chvíli ocitli v podobné situaci, jako mnozí cizinci. To je cílem hry,“ doplňuje Batovanja.

Kazachstán není Rusko

Tříčlenný tým, který žákům a studentům přednáší, promítá filmy a hraje s nimi interaktivní hru, tvoří jeden český lektor a dva zástupci menšin – Rom a cizinec. O tom, že přednášet mladým lidem o jinakosti různých kultur není práce vskutku jednoduchá, svědčí i slova lektorky pocházející z Mongolska: „V jedné škole se mi stalo, že jsem přišla na přednášku a ze třídy se mezi dětmi ozývalo tiché: ‚Jang jang ting tjang….‘ Nebylo to vůbec příjemné, a přestože to nepřestávalo, učitelky na to nijak nereagovaly. Byla jsem velmi nervózní, celá se klepala a řekla jsem: ‚Děti, to co děláte, je pro vás možná sranda, ale není to příjemné, a jestli to děláte cizím dětem ve škole, tak je to hodně ošklivá věc.‘ Děti za chvilku přestaly. Během filmu jsem se pak uklidnila a po něm se i děti začaly chovat úplně jinak, byly zvědavé, ptaly se na mongolské zvyky, na písmo a kroje,“ vzpomíná Ariunjargal Dashnyam. Oproti tomu romský lektor Martin Grinvalský nemá z přednášek žádné špatné zkušenosti: „Je vidět, že děti toho o Romech moc nevědí nebo mají nějaké svoje či převzaté názory. Ale pokud se před ně postaví konkrétní člověk, mluví s ním jako s člověkem, ne jako s Romem. Jsou pozorné a zajímají se. Jsem moc rád, že si s dětmi mohu povídat a odpovídat na jejich otázky. Mám z projektu velmi dobrý pocit a nemám zatím žádný špatný zážitek,“ říká Martin Grinvalský, kterého mnozí žáci a studenti znají z pořadu ČT Romaňi Luma. To, že žáci a studenti mají o národnostních menšinách velmi zkreslené informace, ví z přednášek i lektorka ve Zlínském kraji Marina Lancevskaja, jež pochází z Kazachstánu: „Studenti mají zejména tendenci vůbec nerozlišovat bývalé republiky někdejšího Sovětského svazu a splývají jim do jedné země – Ruska. Přitom tyto republiky se od sebe dost výrazně liší, zvlášť v současné době, kdy už fungují jako suverénní státy a dodržují své kultury a tradice.“

Dotazníkové šetření: většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci

Součástí přednášek je dotazníkové šetření. Studenti, učitelé i realizační tým vyplňují dotazníky, které jsou poté dále zpracovávány expertem. Z těch posledních vyplývá, že přednášky jsou na školách vnímány velmi pozitivně a jsou považovány jako efektivní nástroj multikulturní výchovy. „Reakce žáků i učitelů jsou velmi pozitivní, především vítají, že lektoři jsou sami příslušníci romské menšiny nebo cizinci. Pozitivním faktem zjištěným v rámci tohoto dotazníkového šetření je, že většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci. Nicméně i přesto je mezi žáky mnoho předsudků a skupina, sice menší, nicméně silně rasisticky vyhraněná. A to především proti Romům než proti cizincům,“ vysvětluje expertka dotazníkového šetření Bc. Lenka Horváthová. Podle jejích slov jen 10 % žáků, kteří vypisovali dotazníky v rámci projektu „MKV – 400x na českých školách, má kladný vztah k Romům, oproti 20 % žáků, kteří mají kladný vztah k cizincům. O to zásadnější zjištění je, že předsudky a rasistické postoje mají také někteří učitelé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. „Příkladem může být, že 2 ze 14 učitelů si nemyslí, že by Romové byli lidé jako všichni ostatní a 3 ze 14 si nemyslí, že mají stejná práva a povinnosti jako ostatní lidé,” doplňuje Horváthová.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
a státním rozpočtem České republiky.