romea - logo
3. dubna 2020 (pátek)
svátek má Richard
Loading
rozšířené vyhledávaní

Průlomový verdikt: Romové byli diskriminováni v právu na vzdělání

Paříž/Praha, 14.11.2007 10:44, (ROMEA - PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVÁNO)

Česká vláda porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, když byly zařazeny do zvláštních škol. Rozhodl o tom dnes Evropský soud pro lidská práva. Každému z Romů by tak měla ČR podle verdiktu zaplatit náhradu za morální újmu ve výši 4000 eur (asi 108.000 korun), dohromady jim stát má pak ještě zaplatit 10.000 eur (asi 270.000 korun) za soudní výdaje.

VIDEO
Diskuze o rozhodnutí Evropského soudu (ČT 24)
Česko prohrálo soud kvůli vzdělání Romů (ČT 1)

ČTĚTE TAKÉ
DOCUMENT: GRAND CHAMBER JUDGMENT D.H. AND OTHERS v. THE CZECH REPUBLIC

AUDIO
Průlomový verdikt: Romové byli diskriminováni v právu na vzdělání

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Dnešní verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku ČR porušila článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.

„Soud dnes vynesl historický rozsudek, podle něhož nemá diskriminace místo v Evropě 21. století,“ řekl James A. Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative a právní poradce stěžovatelů. „Romské děti nyní budou mít stejný přístup ke kvalitnímu vzdělání jako všichni ostatní.“

ČTĚTE TAKÉ
Stanovisko Ministerstva školství k rozsudku Evropského soudu

"Naše úsilí trvalo skoro deset let a my jsme moc rádi, že jsme uspěli. Rodiče a nevládní organizace upozornili, že systém základního školství má zásadní problém, protože zvláštní školy segregují romské děti a kvalita vzdělání v těchto školách je špatná," uvedl pro server Romea.cz Kumar Vishwanathan. "Rodiče jsou se mnou a jsou nadšeni," dodal Vishwanathan.

"Jsem překvapená, že to takhle dopadlo a jsem opravdu moc ráda," uvedla pro server Romea.cz Marcela Miková, maminka jednoho z Romů. "Myslela jsem, že to nevyhrajeme, nevěřila jsem tomu," uvedla překvapená Miková.

Její syn začal chodit do běžné školy, kde zůstal do třetí třídy. Pak žáky převzala nová učitelka. Podle matky poté její syn skončil ve zvláštní škole proto, že byl Rom. I když se po čase chlapci podařilo vrátit do běžné třídy, ztracenou výuku už prý nedohnal. "Máme čtyři děti. Do syna jsme vkládali velké naděje. Má dobrou hlavu. Mysleli jsme si, že by mohl jít i na střední školu a mít maturitu," dodala Miková. Její syn Julius nastoupil po škole do učení, ze zdravotních důvodů ho ale musel krátce před vyučením opustit.

Výzkum ERRC ukazuje, že diskriminace je systému zvláštních škol vlastní: pravděpodobnost zařazení romského žáka do zvláštní školy je 27krát vyšší než u podobně situovaného neromského žáka.

Důkazy předložené štrasburskému soudu
• Více než polovina žáků navštěvujících zvláštní školy jsou Romové.
• Pravděpodobnost, že bude jakékoli náhodně vybrané romské dítě zařazeno do zvláštní školy, je 27krát vyšší než u podobně situovaného neromského dítěte.
• I v případech, kde se romským žákům podaří vyhnout zařazení do zvláštních škol, nejčastěji navštěvují podřadné a převážně romské městské školy.
výzkum ERRC ve městě Ostrava

„Je to obrovský krok kupředu v evropském boji proti diskriminaci,“ prohlásila Vera Egenberger, výkonná ředitelka Evropského střediska pro práva Romů (ERRC), které stěžovatele v případu podporuje. „Nucené zařazování romských studentů do podřadných škol je nyní protiprávní.“

Představitelé vítězné strany stěžovatelů přislíbili, že se zaměří na to, aby byly důsledky rozsudku aplikovány v praxi rychle a v plném rozsahu. „Těšíme se na spolupráci s českými úřady i úřady v dalších zemích, abychom zajistili, že tento verdikt povede k lepším vzdělávacím příležitostem pro všechny žáky,“ uvedla Vera Egenberger.

Právní zástupci Romů, dnes šestnácti- až dvaadvacetiletých, původně v roce 2000 podali do Štrasburku stížnost na údajné porušení většího počtu článků evropské úmluvy o lidských právech. Štrasburský soud však přijal k projednání jen dva zmíněné body (údajná diskriminace a údajné porušení práva na vzdělání) a jeho senát loni v únoru poměrem hlasů šest ku jednomu rozhodl, že ani v nich nebyla úmluva porušena (více zde...).

Soud tehdy uvedl, že stížnost byla sice založena na některých vážných argumentech, ale že není kompetentní posuzovat celkový sociální kontext, ale jen individuální případy. Vyslovil názor, že pravidla pro přijímání do zvláštních škol nemají rasový podklad a že vláda prokázala, že tyto školy nepřijímají jen romské děti.

Velký senát dnes ale zaujal opačný postoj. V rozsudku uvedl, že podklady prezentované stěžovateli a obsahující údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách lze považovat za dost věrohodné na to, aby zakládaly silnou presumpci nepřímé diskriminace. Připomněl také údaje některých mezinárodních organizací i samotné české vlády o vysokém počtu romských dětí ve zvláštních školách.

Uvedl rovněž, že sdílí znepokojení jiných orgánů Rady Evropy nad nižší úrovní programů zvláštních škol a zvlášť nad segregací, která je důsledkem tohoto systému. Pokud jde o testy, jež posloužily jako podklad pro umístění stěžovatelů do zvláštních škol, soud se domnívá, že je riziko, že byly poznamenány předsudky a že jejich výsledky nebyly posouzeny ve světle zvláštností romských dětí, které je podstoupily.

K souhlasu rodičů, který byl podle rozsudku hlavním argumentem české vlády, soud uvedl, že není přesvědčen, že rodiče romských dětí byli schopni vyhodnotit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu.

Soud "s uspokojením zaznamenává, že Česká republika se na rozdíl od některých zemí rozhodla pustit se do řešení tohoto problému. Ale i když uznává úsilí českých úřadů dát romským dětem vzdělání i potíže, s nimiž se (přitom) úřady střetávají, není soud přesvědčen, že rozdíl, jaký existoval v zacházení s romskými a neromskými dětmi, byl objektivním a rozumným způsobem ospravedlněn," uvádí se v rozsudku.

"Protože bylo prokázáno, že uplatňování příslušných českých zákonů mělo v inkriminované době neúměrné škodlivé důsledky pro romskou komunitu, byli stěžovatelé jakožto příslušníci této komunity nutně vystaveni stejnému diskriminačnímu zacházení. Soud tedy dochází k závěru, že byl porušen článek 14 úmluvy (který se týká zákazu diskriminace) v kombinaci s článkem 2 protokolu 1" k úmluvě (který se týká práva na vzdělání), uzavírá soud.

Odlišné mínění projevili čtyři členové velkého senátu, mezi nimi i Čech Karel Jungwiert a Slovák Ján Šikuta. Největší protest zazněl právě od Čecha Karla Jungwierta. „Silně nesouhlasím s názorem většiny k tomuto případu,“ napsal Jungwiert na úvod svého pět a půl strany dlouhého vysvětlení, proč hlasoval proti.

Podle Jungwierta štrasburský soud odsoudil celý český vzdělávací systém. Soudce argumentoval, že zvláštní školy v Česku jsou jedním z mála konkrétních nástrojů v Evropě, jak Romům pomoci. „Ačkoli vím, že situace s romskými dětmi v ČR zdaleka není ideální, musím se zeptat, která země v Evropě udělala víc, přesněji řečeno tolik, v této oblasti?“ ptá se český soudce ve svém zdůvodnění.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice změnilo název škol ze zvláštních na základní se speciálním programem, po rozsudku Evropského soudu však bude muset přehodnotit celý systém zařazování dětí do těchto škol. "Motivace je nasnadě - tento rozsudek se stává precedentem, kterého nyní mohou využít všechny rodiny, kterým byly děti do zvláštních škol zařazeny," napsal server Aktuálně.cz.

Zpráva o stavu romských komunit v ČR projednávaná vládou v roce 2005 odhadovala, že v České republice skončilo ve zvláštních školách 75 procent romských dětí. Přitom vzdělání získané ve zvláštní škole odpovídalo úrovni vzdělání žáka základní školy po pěti letech výuky. Podle posledních statistických údajů ve školním roce 2004 až 2005 existovalo v ČR 403 zvláštních škol, učilo se v nich 25.617 dětí. Nový školský zákon však už od 1. ledna 2005 zvláštní školy zrušil. Nahradily je školy se specifickým vzdělávacím programem.
Přečteno: 6297x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Video, Audio



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo