romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Průlomový verdikt: Romové byli diskriminováni v právu na vzdělání

Paříž/Praha, 14.11.2007 10:44, (ROMEA - PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVÁNO)

Česká vláda porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, když byly zařazeny do zvláštních škol. Rozhodl o tom dnes Evropský soud pro lidská práva. Každému z Romů by tak měla ČR podle verdiktu zaplatit náhradu za morální újmu ve výši 4000 eur (asi 108.000 korun), dohromady jim stát má pak ještě zaplatit 10.000 eur (asi 270.000 korun) za soudní výdaje.

VIDEO
Diskuze o rozhodnutí Evropského soudu (ČT 24)
Česko prohrálo soud kvůli vzdělání Romů (ČT 1)

ČTĚTE TAKÉ
DOCUMENT: GRAND CHAMBER JUDGMENT D.H. AND OTHERS v. THE CZECH REPUBLIC

AUDIO
Průlomový verdikt: Romové byli diskriminováni v právu na vzdělání

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Dnešní verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku ČR porušila článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.

„Soud dnes vynesl historický rozsudek, podle něhož nemá diskriminace místo v Evropě 21. století,“ řekl James A. Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative a právní poradce stěžovatelů. „Romské děti nyní budou mít stejný přístup ke kvalitnímu vzdělání jako všichni ostatní.“

ČTĚTE TAKÉ
Stanovisko Ministerstva školství k rozsudku Evropského soudu

"Naše úsilí trvalo skoro deset let a my jsme moc rádi, že jsme uspěli. Rodiče a nevládní organizace upozornili, že systém základního školství má zásadní problém, protože zvláštní školy segregují romské děti a kvalita vzdělání v těchto školách je špatná," uvedl pro server Romea.cz Kumar Vishwanathan. "Rodiče jsou se mnou a jsou nadšeni," dodal Vishwanathan.

"Jsem překvapená, že to takhle dopadlo a jsem opravdu moc ráda," uvedla pro server Romea.cz Marcela Miková, maminka jednoho z Romů. "Myslela jsem, že to nevyhrajeme, nevěřila jsem tomu," uvedla překvapená Miková.

Její syn začal chodit do běžné školy, kde zůstal do třetí třídy. Pak žáky převzala nová učitelka. Podle matky poté její syn skončil ve zvláštní škole proto, že byl Rom. I když se po čase chlapci podařilo vrátit do běžné třídy, ztracenou výuku už prý nedohnal. "Máme čtyři děti. Do syna jsme vkládali velké naděje. Má dobrou hlavu. Mysleli jsme si, že by mohl jít i na střední školu a mít maturitu," dodala Miková. Její syn Julius nastoupil po škole do učení, ze zdravotních důvodů ho ale musel krátce před vyučením opustit.

Výzkum ERRC ukazuje, že diskriminace je systému zvláštních škol vlastní: pravděpodobnost zařazení romského žáka do zvláštní školy je 27krát vyšší než u podobně situovaného neromského žáka.

Důkazy předložené štrasburskému soudu
• Více než polovina žáků navštěvujících zvláštní školy jsou Romové.
• Pravděpodobnost, že bude jakékoli náhodně vybrané romské dítě zařazeno do zvláštní školy, je 27krát vyšší než u podobně situovaného neromského dítěte.
• I v případech, kde se romským žákům podaří vyhnout zařazení do zvláštních škol, nejčastěji navštěvují podřadné a převážně romské městské školy.
výzkum ERRC ve městě Ostrava

„Je to obrovský krok kupředu v evropském boji proti diskriminaci,“ prohlásila Vera Egenberger, výkonná ředitelka Evropského střediska pro práva Romů (ERRC), které stěžovatele v případu podporuje. „Nucené zařazování romských studentů do podřadných škol je nyní protiprávní.“

Představitelé vítězné strany stěžovatelů přislíbili, že se zaměří na to, aby byly důsledky rozsudku aplikovány v praxi rychle a v plném rozsahu. „Těšíme se na spolupráci s českými úřady i úřady v dalších zemích, abychom zajistili, že tento verdikt povede k lepším vzdělávacím příležitostem pro všechny žáky,“ uvedla Vera Egenberger.

Právní zástupci Romů, dnes šestnácti- až dvaadvacetiletých, původně v roce 2000 podali do Štrasburku stížnost na údajné porušení většího počtu článků evropské úmluvy o lidských právech. Štrasburský soud však přijal k projednání jen dva zmíněné body (údajná diskriminace a údajné porušení práva na vzdělání) a jeho senát loni v únoru poměrem hlasů šest ku jednomu rozhodl, že ani v nich nebyla úmluva porušena (více zde...).

Soud tehdy uvedl, že stížnost byla sice založena na některých vážných argumentech, ale že není kompetentní posuzovat celkový sociální kontext, ale jen individuální případy. Vyslovil názor, že pravidla pro přijímání do zvláštních škol nemají rasový podklad a že vláda prokázala, že tyto školy nepřijímají jen romské děti.

Velký senát dnes ale zaujal opačný postoj. V rozsudku uvedl, že podklady prezentované stěžovateli a obsahující údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách lze považovat za dost věrohodné na to, aby zakládaly silnou presumpci nepřímé diskriminace. Připomněl také údaje některých mezinárodních organizací i samotné české vlády o vysokém počtu romských dětí ve zvláštních školách.

Uvedl rovněž, že sdílí znepokojení jiných orgánů Rady Evropy nad nižší úrovní programů zvláštních škol a zvlášť nad segregací, která je důsledkem tohoto systému. Pokud jde o testy, jež posloužily jako podklad pro umístění stěžovatelů do zvláštních škol, soud se domnívá, že je riziko, že byly poznamenány předsudky a že jejich výsledky nebyly posouzeny ve světle zvláštností romských dětí, které je podstoupily.

K souhlasu rodičů, který byl podle rozsudku hlavním argumentem české vlády, soud uvedl, že není přesvědčen, že rodiče romských dětí byli schopni vyhodnotit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu.

Soud "s uspokojením zaznamenává, že Česká republika se na rozdíl od některých zemí rozhodla pustit se do řešení tohoto problému. Ale i když uznává úsilí českých úřadů dát romským dětem vzdělání i potíže, s nimiž se (přitom) úřady střetávají, není soud přesvědčen, že rozdíl, jaký existoval v zacházení s romskými a neromskými dětmi, byl objektivním a rozumným způsobem ospravedlněn," uvádí se v rozsudku.

"Protože bylo prokázáno, že uplatňování příslušných českých zákonů mělo v inkriminované době neúměrné škodlivé důsledky pro romskou komunitu, byli stěžovatelé jakožto příslušníci této komunity nutně vystaveni stejnému diskriminačnímu zacházení. Soud tedy dochází k závěru, že byl porušen článek 14 úmluvy (který se týká zákazu diskriminace) v kombinaci s článkem 2 protokolu 1" k úmluvě (který se týká práva na vzdělání), uzavírá soud.

Odlišné mínění projevili čtyři členové velkého senátu, mezi nimi i Čech Karel Jungwiert a Slovák Ján Šikuta. Největší protest zazněl právě od Čecha Karla Jungwierta. „Silně nesouhlasím s názorem většiny k tomuto případu,“ napsal Jungwiert na úvod svého pět a půl strany dlouhého vysvětlení, proč hlasoval proti.

Podle Jungwierta štrasburský soud odsoudil celý český vzdělávací systém. Soudce argumentoval, že zvláštní školy v Česku jsou jedním z mála konkrétních nástrojů v Evropě, jak Romům pomoci. „Ačkoli vím, že situace s romskými dětmi v ČR zdaleka není ideální, musím se zeptat, která země v Evropě udělala víc, přesněji řečeno tolik, v této oblasti?“ ptá se český soudce ve svém zdůvodnění.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice změnilo název škol ze zvláštních na základní se speciálním programem, po rozsudku Evropského soudu však bude muset přehodnotit celý systém zařazování dětí do těchto škol. "Motivace je nasnadě - tento rozsudek se stává precedentem, kterého nyní mohou využít všechny rodiny, kterým byly děti do zvláštních škol zařazeny," napsal server Aktuálně.cz.

Zpráva o stavu romských komunit v ČR projednávaná vládou v roce 2005 odhadovala, že v České republice skončilo ve zvláštních školách 75 procent romských dětí. Přitom vzdělání získané ve zvláštní škole odpovídalo úrovni vzdělání žáka základní školy po pěti letech výuky. Podle posledních statistických údajů ve školním roce 2004 až 2005 existovalo v ČR 403 zvláštních škol, učilo se v nich 25.617 dětí. Nový školský zákon však už od 1. ledna 2005 zvláštní školy zrušil. Nahradily je školy se specifickým vzdělávacím programem.
Přečteno: 6300x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Video, Audio



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo