Reuters: Menšiny naléhají na Bosnu, aby změnila ústavu

Dervo Sejdić sloužil ve své zemi jako policista. Tento bosenský občan ale
nemá právo stát se hlavou státu, protože je etnickým Romem. Tato výjimka platí
také pro Židy, napsala agentura Reuters.

Bosenská ústava, která byla zkoncipována na konci nejhorších bojů v Evropě od
konce druhé světové války, dovoluje pouze Bosňákům (dříve Muslimům), Srbům a
Chorvatům – bývalým Jugoslávcům, kteří mezi sebou bojovali ve válce v letech
1992 až 1995 – ucházet se o nejvyšší státní úřad.

Sejdić podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva a vyhrál.
Rozhodnutí by mohlo donutit tento stále ještě rozdělený balkánský stát, aby se v
roce, na který jsou naplánovány důležité státní volby, ohlédl za svou etnickou
matrici.

"Tento verdikt je rozhodující pro rozvoj bosenské demokracie," řekl profesor
sarajevské univerzity Enver Kazaz. "Toto je prvním příkladem občanské aktivity,
která přinutí úřady jednat."

Pokud dojde ke změně ústavy, tak se podle analytiků rozšíří plná občanská
práva téměř 500.000 občanům Bosny, kteří jsou známí jako "ostatní". Tedy občané,
kteří si nezvolili srbskou, bosňáckou nebo chorvatskou národnost v této téměř
čtyřmilionové zemi.

Prosincovým verdiktem, iniciovaným Sejdičovou stížností a bývalým vůdcem
židovské komunity v Bosně Jakobem Fincim, Evropský soud pro lidská práva
rozhodl, že ústava je diskriminační a že menšinám musí být dovoleno ucházet se o
vysoké úřady.

"Touto žalobou jsem spustil lavinu s cílem napravit nerovnosti mezi občany
Bosny a Hercegoviny," řekl Sejdić. Dodal, že se nikdy nebude ucházet o
prezidentský úřad.

Pokud nebude verdikt splněn, může to Bosnu s žádostí o vstup do Evropské unie
posunout dokonce ještě dále za její sousedy. Ale když bosenští představitelé
vyhoví, mohou tak otevřít dveře ústavním změnám, po kterých dlouho Západ volal.

Vrcholní diplomaté EU a USA loni na podzim nabídli znesvářeným bosenským
vůdcům drobné změny ústavy jako nástroj, který by zemi rychleji přiblížil
začlenění do EU a NATO. Většina balíček odmítla a rozhovory ztroskotaly.

Zatímco Sejdić tvrdí, že jeho stížnost nebyla založena na osobních ambicích,
ale na principech, Finci, který je nynějším bosenským velvyslancem ve Švýcarsku,
podal žalobu poté, co jeho kandidatura do předsednictva Bosny a Hercegoviny
(kolektivní hlavy státu) byla odmítnuta, protože je Žid.

"To je velmi neomalená, vážná a přímá diskriminace založená na etnickém
pozadí, na rase," řekl Dimitris Kourkoulas, šéf delegace Evropské komise v
Bosně.

Štrasburský soud nemůže zemi nařídit, aby jeho verdikt přijala. Pokud tak
země neučiní, může to mít vážné důsledky pro její evropskou budoucnost. Rada
Evropy by například mohla Bosně pozastavit členství.

Někteří západní diplomaté varovali, že EU by také mohla pozastavit platnost
stabilizační a asociační dohody (SAA), první oficiální smlouvy s Bosnou, která
by měla přivést tento balkánský stát k případnému členství v (zatím) 27členném
bloku.

"Porušováním lidských práv země také nesouhlasí se závazky vůči Evropské
unii," řekl Kourkoulas. Dodal, že blok má širokou volbu mechanismů, které by
mohl použít, pokud se nedosáhne shody. "Pozastavení platnosti SAA je tím
posledním, řekněme nejradikálnějším nástrojem."

Kourkoulas očekává, že státní představitelé ústavu a volební zákon před
říjnovými volbami změní.

Bosenské politické strany si uvědomují, že potřebují uvést ústavu do souladu
s evropskou chartou lidských práv, ale nesouhlasí s tím, jak to udělat. Někteří
tvrdí, že s takovými významnými změnami by se nemělo ve volebním roce spěchat.

"Je to technický problém. Potřebujeme jen politickou vůli," řekl Sejdić.
"Realizace verdiktu změní obraz Bosny, urychlí v zemi demokratizační procesy a
evropskou integraci."