Romea.cz přinese sérii reportáží z poválečného Kosova

Na měsíc květen server Romea.cz exkluzivně připravil rubriku Romové v Kosovu – 12 let po válce. Dvojice redaktorů serveru, Lukáš Houdek a Zdenka Kainarová, na konci dubna odcestuje do Albánie a následně do Kosova, kde se zaměří především na složitou situaci kosovských Romů. Ti byli po válečném konfliktu v Kosovu na konci devadesátých let odkázáni k životu v táborech pro vnitrostátní uprchlíky, kterých se v posledních deseti letech objevilo v celé zemi několik desítek. V táborech (většinou vybudovaných OSN) se jejich obyvatelé potýkali (nebo stále potýkají) s velmi špatnými životními podmínkami.

Kosovský konflikt

Kosovský konflikt z 90. let byl jen dalším vyústěním několik století trvajícího napětí, sporů a bojů mezi různými etniky – kosovskými Albánci a Srby, podpořené neshodami mezi křesťanstvím a islámem, které se na tomto území spolu střetávají již od 14. století.

Konflikt v Kosovu byl občanskou válkou především mezi Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK) a srbskými jednotkami. Vyznačoval se zejména řízenou genocidou kosovských civilistů oběmi ze znepřátelených stran. Jakmile byla Kosovská osvobozenecká armáda americkým velvyslancem pro Balkán označena za teroristickou organizaci, zahájil nechvalně proslulý srbský prezident Slobodan Miloševič vojenské operace, jejichž cílem bylo získat kontrolu nad územím ovládaným právě UCK, která ho „čistila“ od nealbánského obyvatelstva. Proti osvobozenecké armádě ale bojovaly i umírněnější kosovské strany, jako například Demokratická liga Kosova, které předsedal Ibrahim Rugova. UCK tak začala v reakci likvidovat i své krajany, dokonce i některé představitele svých vlastních řad, aby zabránila odporu a oslabení svého vlivu.

V každodenní rovině docházelo k vyvražďování Albánců srbskými ozbrojenými silami (např. masakr v Račaku), stejně jako k likvidaci srbských rodin Albánci, které byly malými ostrůvky v rámci albánského osídlení. Albánci začali být hromadně vyháněni ze země (uvádí se, že zemi opustilo na 723 000 Albánců). Koncem března 1999 se členské státy severoatlantické aliance NATO rozhodly k vojenskému zásahu. Bombardování Jugoslávie aliancí NATO bylo ukončeno 10. června téhož roku.

Až do roku 2008 spravovala podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN kosovské území Kosovská mise OSN (UNMIK) ve spolupráci s vojenskými složkami NATO označovanými jako KFOR. Nezávislost Kosova na Srbsku byla vyhlášena 17. února 2008 a v dnešní době ji uznává na 75 světových zemí. Srbsko nezávislost Kosova do dnešní doby neuznalo.

Válka v Kosovu a Romové

Mezi obyvateli vyhnanými hromadně ze svých domovů byli i Romové. Ti byli oběma stranami v průběhu konfliktu obviňováni z kolaborantství s opoziční stranou. Proto se jim dostávalo velké nevraživosti ze strany svého okolí. S pravděpodobně největšími potížemi se potýkali Romové, kteří žili v srbských enklávách a vedle romštiny používali jako druhý jazyk srbštinu.

Když se po ukončení bombardování NATO začali hromadně vracet kosovští Albánci do své vlasti, objevily se (byť nevelké) skupiny kosovských Albánců, které se začaly za prožitá příkoří mstít. Docházelo k masovým vraždám kosovských Srbů a Romů. Romové byli vyhnáni ze svých domovů snad z každé kosovské obce, osady byly vypalovány. Jak uvádí server www.balkanproject.org, po kosovských ulicích se v té době válely mrtvoly tamních Romů, kteří nestihli uprchnout. Svět tomuto vyústění jen přihlížel. KFOR podle různých zdrojů situaci nezvládl.

Zpět do vyjetých kolejí?

Většina Romů se už zpět do Kosova vrátila, aby znovu obydleli své opuštěné domovy. Celá řada jich ale dodnes bydlí ve výše zmíněných táborech, zejména z bezpečnostních důvodů. Okolní obyvatelstvo je podle některých analýz stále vůči Romům jakožto „spolupracovníkům Srbů“ velmi nevraživé. V posledních letech došlo hned k několika smrtelným útokům vůči Romům.

V souvislosti s tábory, ve kterých Romové donedávna žili, se objevilo několik zpráv o jejich kontaminaci olovem nebo arzenem. Tyto tábory byly totiž v některých případech vybudovány v bezprostřední blízkosti olověných dolů. V jednom z těchto táborů, bývalé vojenské základně Osterode na severozápadě země, bylo vystaveno kritickému stupni otravy olovem téměř 500 Romů.

Jak pro server Romea.cz uvedl filmař Sami Mustafa, který pochází a žije v Kosovu, v dnešní době už tábory pro vnitrostátní uprchlíky oficiálně neexistují. „Ta situace je dnes lepší co se týče úrovně bydlení, ale ekonomicky a co do bezpečnosti si tím nejsem úplně jistý,“ popisuje současný stav Mustafa.

Kosovo a Romea.cz

Dvojice redaktorů serveru Romea.cz se proto ve svých reportážích zaměří především na reflektování současné situace ve výše zmíněných táborech, ve kterých Romové žijí. Citlivým tématem pamětníků kosovské války bývají těžké vzpomínky na toto období a na následné návraty do svých domovů. I této nedávné historii, závislé na důvěře, by se redaktoři rádi věnovali. Budou se také snažit popsat problémy některých kosovských Romů žijících v zahraničí, kteří nemají možnost návratu do své vlasti z důvodu absence potřebných dokladů k prokázání svého kosovského původu. Vedle toho ale redaktoři přinesou i rozhovory se zajímavými romskými osobnostmi, které v Kosovu žijí a svou prací se snaží situaci kosovských Romů zlepšit.