ROMOVÉ: INDIE → EVROPA

Ode dneška budou mít čtenáři serveru Romea.cz pravidelně každý týden možnost seznámit se s historii Romů prostřednictví článků, jež byly celkem v devíti dílech publikovány v časopisu pro žáky základních škol Romano voďori. Jejich autory jsou romisté Kristýna Frydrýšková, Iva Hlaváčková a Lukáš Houdek.

ROMOVÉ: INDIE → EVROPA

Když se ve středověku na evropském území objevily skupiny Romů, nemělo okolní obyvatelstvo ponětí, o jaký národ se jedná a odkud přišel. Samotní Romové se v některých místech vydávali za poutníky, kteří musejí kočovat za pokáním z několika důvodů. Někteří pro ukování hřebů, kterými byl Kristus přibit na kříž, jiní pro neposkytnutí přístřeší Marii, když prchala s Ježíškem před krutostí krále Heroda. Kronikáři tyto historky rozpracovali svou fantazií a svým zápisem do historických knih následně živili tuto představu v myslích obyvatelstva po další léta. Zpočátku bylo evropské společenství vůči těmto poutníkům vstřícné. Zvědavost a sympatie ale postupem času opadaly, až se změnily v nenávist.

Romština ukazuje na Indii

Původ národa se dá nejpřesněji zjistit rozborem jeho jazyka, protože ten je téměř nejbezpečnějším důkazem toho, odkud lidé, kteří jím mluví, pocházejí. V polovině 18. století došel učenec Stefan Vályi na základě rozboru dobových pramenů jako první k poznání, odkud mohli Romové přijít. Upozornil na podobnost romštiny s indickými jazyky. Následovalo ho několik jazykových vědců, kteří se porovnáváním romštiny s těmito jazyky zabývali. Romština má tedy svůj původ v Indii, což ukazuje na to, že i Romové musejí pocházet právě odtamtud.

Rom jako dóm

Romové Indii opustili mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu. Z jakých důvodů odešli, se zatím vědcům nepodařilo zjistit. Vypátrali ale skupinu, ze které Romové s největší pravděpodobností pocházejí. Stejně jako je romština nasměrovala na indický subkontinent, nasměrovalo je i jméno Rom k indické skupině lidí, kteří jsou Romům „příbuzní“. Jedná se o uskupení kast tzv. dómů. Slovo dóm se tedy v průběhu času změnilo na slovo Rom, které je dnes ve světě hojně rozšířené.

Kdo jsou dómové

Dómové jsou patrně potomci původních kmenových společenství, které se s postupem hinduistické civilizace museli včlenit do již této hierarchizované společnosti. V něm ale pro tyto nové skupiny nebylo místo, nezapadli do žádné z vytvořených kategorií, a tak byli postaveni mimo systém, což zapříčinilo jejich nízké společenské postavení.

Kastovní systém

Kastovní systém je pro Indii velmi specifický a unikátní. V podstatě určuje místo každého člověka ve společnosti. Ta je rozdělena do několika tisíc kast (skupin lidí). Do kasty se člověk narodí a zůstává jejím členem do své smrti. Každá taková kasta je charakteristická tradičním řemeslem, které její členové provozují. Vykonávání určitého zaměstnání je pro její členy závazné a dědí se z generace na generaci. To znamená, že když se otci kováři narodí syn, bude zase kovář. I z toho důvodu, aby se tradiční řemeslo uchovávalo, je zapotřebí, aby si kovář vzal za ženu dívku opět z kovářské rodiny. Proto si musí kovář vzít kovářku, hudebník hudebnici, košíkář košíkářku… Kasty jsou mezi sebou v různých podřazených a nadřazených vztazích. Tak například úředník a obchodník mají vyšší postavení než tanečník, metař, ale na druhou stranu nižší než třeba kněz.

Romská řemesla

Kromě označení Rom si Romové uchovali i celou řadu jiných podobností, které je s dómy spojují. Mohou to být například také řemesla. Typickými dómskými zaměstnáními, podobně jako u Romů, je kovářství, výroba košíků a práce se dřevem. Vedle toho jsou dómové výborní hudebníci, bez kterých se každá správná indická svatba neobešla. Dómové kovají vsedě nebo vkleče, na rozdíl například od evropských kovářů. Zajímavé je, že po stejném způsobu dříve pracovali i romští kováři, kteří u práce také seděli nebo klečeli.

Příchod do Evropy

Jak Romové do Evropy přišli, a potom do celého světa? Jejich cesta nejprve protínala Persii (dnešní Írán). Některé skupiny pokračovaly přes Arménii nebo Palestinu a Sýrii. Těmito územími samozřejmě jen neprocházeli, ale vždy se nějakou dobu zdrželi (i několik desítek let či století), někteří zůstali, jiní opět pokračovali v cestě. Posléze se dostali do Byzantské říše, odkud postupovali dál na západ. O Byzantské říši, kde začíná další důležitá epocha romské historie, bude příští díl tohoto cyklu.