Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Romové z Chanova podpořili dárcovství kostní dřeně

31. ledna 2012
Čtení na 5 minut

Josef Mirga stojí na schodech před Domem romské kultury na sídlišti Chanov
obklopen asi stovkou místních Romů a klidně mluví k přítomným lidem. Jeho gesta
jsou umírněná, hlas naléhavý. „Každý z vás může jednou zachránit život, tak jako
kdysi někdo pomohl mně,“ obrací se s prosbou na přítomné tváře. Sídlištní
komplex se začíná nořit do tmy a Mirga doufá, že svým osobním příběhem přiměje
zdejší Romy alespoň uvažovat o vstupu do Českého národního registru dárců kostní
dřeně.

Mirga před pár lety onemocněl aplastickou anemií, nemocí, v jejímž důsledku
dochází k úbytku červených i bílých krvinek a krevních destiček. Smrtelně
nemocní se mohou opřít pouze o jedinou naději v podobě dárce kostní dřeně, jehož
tkáňové znaky se shodují s pacientovými. Bez této shody není transplantace
možná, čas utíká a pacientův život se nezadržitelně krátí.

Tehdy nemocný Josef Mirga žil měsíce plně si vědom toho, jak neúměrně malá je
pravděpodobnost nalezení vhodného dárce ve srovnání s téměř stoprocentní
jistotou smrti takto nemocného člověka. Jako jeden z mála však měl ohromné
štěstí, nalezla se vhodná osoba a transplantací její kostní dřeně se znovu
Josefu Mirkovi vrátila naděje na život. Zdaleka ne všechny příběhy takto
nemocných osob však končí šťastně.

ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCU KOSTNÍ
DŘEŇĚ
Dárcovská centra: Brno, České
Budějovice, Hradec Králové, Most, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí
nad Labem.
Více informací na
http://www.kostnidren.cz
Kdo se může stát dárcem?
– věk 18 – 35 let
– subjektivní zdraví, neprodělání žádné vážné nemoci ani v minulosti
– ochota překonat určité nepohodlí a ztrátu času, které jsou spojené s
jednou či několika návštěvami zdravotnického zařízení, případně s
odběrem krvetvorných buněk v zájmu záchrany života druhého člověka

Třeba více romské krve

Ne náhodou se Mirga a několik obdobně postižených Romů účastnil v Chanově
zahajovacího programu kampaně proti rasismu nazvané Udělej něco!, za níž stojí
občanské sdružení Romea. Kromě její hlavní ideje, nutné spoluodpovědnosti Romů
za své životy, kampaň rovněž zdůrazňovala, že existují problémy, na jejichž
spoluřešení by se měli podílet i Romové. Jedním z mnoha příkladů pomoci je třeba
dobrovolné zapsání osoby do registru dárců kostní dřeně.

„Obrátili jsme se proto s nabídkou spolupráce na Fakultní nemocnici v Plzni,
která je jedním z center, kde se provádí nábor dobrovolných dárců i samotné
transplantace kostní dřeně. O dárce z řad Romů byl nebývalý zájem, totiž právě
ti, ale i z jiných menšin, ve zmíněném registru citelně schází,“ sdělil Zdeněk
Ryšavý za sdružení Romea.

Od roku 2002 se počet zapsaných dárců do Českého národního registru dárců kostní
dřeně takřka zdesetinásobil, v tuto chvíli překročil hranici 33 000. Nicméně
jeho snahou mimo jiné je, aby součástí registru byli rovněž dobrovolníci s
extrémně vzácnými kombinacemi tzv. transplantačních znaků, které jsou vázány na
určité národnostní a etnické minority. Jejich zastoupení v registru je nepatrné,
z toho důvodu se snižuje i šance na uzdravení pro nemocné příslušníky těchto
menšin. Aniž by si toho byli vědomi, právě pro malý počet dárců z řad menšin je
šance na léčbu nepoměrně nižší než u osob z většinové společnosti.

Podzimní vlaštovka

Mája Švojgrová, lékařka hematologicko-onkologického oddělení Fakultní
nemocnice v Plzni, patří k těm lékařům, kteří v pacientech vidí v prvé řadě
lidské bytosti. Zaníceně hovoří o těch, kterým transplantace pomohla, i o těch,
pro něž do poslední chvíle hledali vhodného dárce. Mnohdy neúspěšně. Nyní stojí
vedle Josefa Mirgy, svého uzdraveného pacienta, a spolu s ním vysvětluje
okolostojícím Romům, proč je jejich zájem o vstup do registru tolik důležitý.

„Tato akce je vlastně takovou první vlaštovkou. Jsme tomu moc rádi. Naše
dosavadní snahy byly totiž mířeny pouze lokálně, díky kampani se nám ale otevírá
možnost zacílit osvětu na více lidí a zejména na Romy. Právě ti jsou v registru
hodně potřební,“ uvádí Švojgrová.

Podle jejích slov zemře každoročně několik desítek romských pacientů jen z toho
důvodu, že se pro ně nenajdou vhodní dárci v rodině či v komunitě. Hned tedy
dodává, že český registr uvítá jakoukoliv spolupráci s romskými organizacemi,
které by napomohly zvýšit podíl Romů v registru. V současné chvíli čítá ten
český několik stovek dobrovolných dárců z řad zmíněné komunity.

Jdou příkladem

V rámci zahajovacího dne kampaně v Chanově tedy vzniklo jakési improvizované
centrum v prostorách místního kulturního domu, do něhož přicházeli romští
zájemci o dárcovství. „Přihlásily se nám necelé dvě desítky nových zájemců,“
uvedla Švojgrová. Těm, kteří se již rozhodli vstoupit do registru, tým
zdravotních sester a lékařů odebral vzorek krve přímo na místě. Ostatní vyplnili
předběžné přihlášky a nyní je čeká návštěva v daných zdravotnických centrech v
Mostě a Praze.

Dárcovství podpořili mimo jiné členové skupiny Gipsy.cz či zástupci romských
neziskových organizací, které se na akci spolupodílely.

Rozhodnout se a vytrvat

Každý člověk má právo svobodně se rozhodnout, zda chce lidem s poruchou
krvetvorby (leukémií, plastickou anemií, apod.) pomoci právě tím, že vstoupí do
zmiňovaného registru. Na jeho počátku stojí pouze odběr krve a zavedení
dárcových údajů do databáze. Objeví-li se v budoucnu nemocný, jehož tkáňové
znaky se shodují s dárcovými, transplantační centrum osobu osloví. Následně je
pak dárci proveden odběr kostní dřeně, který jej však dále nijak neindisponuje.

Dle údajů Českého národního registru je k zákroku vyzván přibližně každý dvoustý
uchazeč, v souvislosti se současným nárůstem dobrovolných dárců roste i
pravděpodobnost nalezení vhodného dárce k nemocnému příjemci. „Do registru nelze
nikoho nutit a je třeba, aby byl každý dobře informován o problému a chápal, co
to pro něj jako dárce obnáší,“ vysvětluje Švojgrová.

Přestože si i registrovaný dárce může v průběhu času věc rozmyslet a z registru
vystoupit, žádoucí je spíše opačný přístup. S ním souvisí i určitý morální
závazek. Znamená to, že v případě potřeby bude dárce k nalezení, nebude problém
jej kontaktovat, apod., aby co nejrychleji mohlo dojít k tolik potřebné
transplantaci. Dle Švojgrové je tedy třeba Romům zvlášť zdůraznit právě tento
bod, aby se pak nestávalo, že se do registru zapojí osoba, která se například
odstěhuje z České republiky či změní adresu bydliště, aniž by o tom registr
informovala.

Pan Mirga je dnes znovu zdravý člověk. Osobní zkušenost s těžce léčitelnou
nemocí jej přiměla k tomu, aby se angažoval v osvětě a náboru romských dárců. I
on tedy tímto způsobem pomáhá k vyššímu počtu Romů v registru a k větší šanci na
záchranu případných Romů s poruchou krvetvorby. Každý z nás může pomoci!

KAM DÁL?


http://www.udelejneco.cz

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon