romea - logo
27. února 2020 (čtvrtek)
svátek má Alexandr
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romské strany a straníci jako součást polistopadového politického spektra

Praha, 11.11.2009 22:37, (ROMEA)

Paradoxní cesta ROI: Z inkubátoru OF k neofašistům

V parlamentních volbách roku 1992 se Romská občanská iniciativa (ROI), ve volbách 1990 součást Občanského fóra (OF), ústy svého předsedy Emila Ščuky přiklonila k ODS a ODA. Protože o Ščukovu nabídku pravicové strany nestály, rozhodla se ROI kandidovat samostatně. Výsledky ROI pak činily jen 0,26 % hlasů při volbě do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (SL FS), 0,27 % do Sněmovny národů Federálního shromáždění (SN FS) a 0,26 % do České národní rady (ČNR). V parlamentu se ocitl jediný Rom, Body zvolený za Levý blok (LB), koalici KSČM, marginální Demokratické levice a dalších skupinek.

Když k 1. lednu 1993 zanikla Česká a Slovenská federativní republika, reagovala ROI rozdělením na 2 samostatné strany. Koncem roku 1993 opustila ROI mj. její významná představitelka Klára Samková-Veselá, v obecních volbách 1994 získala ROI jediného zastupitele.

Do dalších parlamentních voleb v červnu 1996 ROI nenastoupila. Cikáni, nejen z ROI, zvolili jinou taktiku – obsadit kandidátky co nejvíce stran. Do volebního klání se tak zapojilo celkem 18 politiků, avšak na listinách gádžovských, ovšem marginálních stran. Šlo o centristické Svobodné demokraty–Občanské hnutí (SD-OH) /1 Rom – Karel Holomek/, Štěpánovu stalinistickou Stranu československých komunistů (SČK) /1 – Michal Pulo/, postkomunistický Levý blok (LB) /1/, postkomunistickou Stranu demokratické levice (SDL) /5/ a hnutí Nezávislí s různými kandidáty /10, např. Emil Ščuka z ROI/. Žádná z těchto formací neuspěla. Špatně dopadli i 4 romští kandidáti do senátu při volbách v listopadu 1996. Podnikatel Josef Facuna, jediný člen ROI, dostal v obvodu Ostrava-město celkem 1,06 %, tedy 262 hlasů. Od té doby ROI do senátu nekandidovala.

Sjezd ROI se podařilo zorganizovat až na 28. února 1998 do Pardubic. Na něm se do čela strany znovu dostal Ščuka. Nový program strany se hlásil k soukromému vlastnictví, svobodnému trhu a individuální zodpovědnosti. Při volbách v červnu 1998 se do parlamentu z členů ROI nedostal nikdo, v řadách Unie svobody (US) však uspěla Romka Monika Horáková. Další hlasování roku 1998, volby komunální, skončilo pro ROI ziskem 2 křesel v obecních zastupitelstvech.

Rok 2000 byl pro ROI významný především tím, že se její vůdce Ščuka stal koncem července prezidentem IRU, v níž předtím vykonával funkci generálního tajemníka. Ščuka vzápětí čelní místo v čele ROI, které držel deset let od jejího založení, přenechal svému nástupci. Tím se na sjezdu ROI 27.–28. ledna 2001 v Pardubicích stal, údajně díky Ščukově návrhu, Štefan Ličartovský. ROI na sjezdu zrušila členství neaktivním členům (začátkem 90. let vykazovala 60 000 členů, v roce 1998 celkem 12 000 členů), v lednu 2001 tedy disponovala 150 členy. Ličartovský však před parlamentními volbami 2002 šokoval politickou scénu. Jménem ROI uzavřel dohodu s ultrapravicovou Národně demokratickou stranou (NDS) o „řešení sociálních otázek“ a „národním usmíření“. NDS totiž podle jejího představitele, neofašisty Jana Kopala, slíbila Ličartovskému, že pokud získá ve volbách 1,5 % hlasů, věnuje z volebního příspěvku ROI za spolupráci 800 000 Kč. Konečný výsledek pro ROI v parlamentních volbách v červnu 2002 dosáhl nakonec nelichotivých 0,01 %, tedy 523 hlasů v jediném, Moravskoslezském kraji, kde ROI, s Ličartovským v čele, kandidovala. Uvnitř ROI následovala bouře odporu proti předsedovi, do níž se zapojili i ti, kteří ho předtím nekriticky podporovali.

Komunální volby 1.–2. listopadu 2002 skončily pro ROI ziskem 1 zastupitele, Viliama Čonky ve Vítkovicích. Rada ROI ČR zároveň přijala žádost Ličartovského na pozastavení funkce předsedy kvůli trestnímu stíhání za jeho aktivity v realitní kanceláři První divadelní, v níž byl Ličartovský společníkem – kancelář nevrátila čtyřem klientům 1,5 milionu korun. Dočasným úřadujícím předsedou ROI se pak stal stavební podnikatel Karika, Ličartovský poté ze strany vystoupil.

O ROI bylo pak v dalších letech slyšet jen příležitostně v lokálním měřítku. Výraznějším způsobem se ROI ozvala před komunálními volbami 2006, kdy postavila třicetičlennou kandidátku v Jablonci nad Nisou v čele s romskou poradkyní Annou Cínovou. Obdržela tam 0,5 % hlasů a žádný její kandidát do zastupitelstva neprošel. Roku 2009 Nejvyšší správní soud uzavřel tuto kapitolu romské historie a ROI rozpustil.

Ščukové v čele IRU a Parlamentu Romů

Emil Ščuka byl s IRU spojen už od dubna 1990, kdy ho IV. světový kongres IRU nedaleko Varšavy zvolil generálním tajemníkem (Prezidentem se stal Rajko Djurič z Jugoslávie). Kolem roku 2000 se však Ščuka začal orientovat na IRU intenzivněji, a připravoval její kongres v Praze. Část nespokojených členů IRU mu to už od jara 2000 chtěla ztížit. Výkonný prezident IRU Viktor Famulson kritizoval, že lídry IRU se údajně stávají ti co mají kontakty s českou vládou a že finanční podpora pro IRU se odvíjí od výběru personálu, takže už tři členové předsednické kanceláře IRU jsou Češi. Ščukovu křídlu IRU se ale přece jen podařilo V. světový kongres IRU uskutečnit. Probíhal 25.–28. 7. 2000 v Praze za účasti 250 delegátů. Novým prezidentem IRU byl zvolen Emil Ščuka, předchozí lídr Rajko Djurič nepřijel. Za svůj cíl IRU vzápětí vyhlásila být politickou reprezentací všech Romů ve světě. Nejdůležitějším výstupem kongresu však byla Deklarace IRU „My, romský národ“, vyhlašující Romy za první evropský národ bez vlastního státu a obsahově ovlivněná italskou Transnacionální radikální stranou.

Když od pražského kongresu IRU uplynuly 4 roky, podobně jako předchozím prezidentům IRU začali i Ščukovi členové IRU vyčítat, že nesplnil jejich naděje. IRU ohlásila konání dalšího, VI. světového kongresu IRU na 7.–10. říjen 2004 do italského Lanciana. Jako delegáti se mohli zúčastnit pouze ti, kteří obdrželi oficiální pozvánku od prezidenta IRU. I přesto se dostavilo asi 200 delegátů. Dosavadní prezident Ščuka se nakonec před začátkem sjezdu omluvil kvůli nemoci. Novým prezident IRU se stal Stanislav Stahiro Stankiewicz z Polska.

Milan Ščuka pak začal své aktivity s bratrem Milanem přesouvat do jimi budovaného Parlamentu Romů ČR (PR ČR). 8. dubna 2004 se uskutečnil zakládající sjezd PR ČR. Jeho předsedou se stal Milan Ščuka, bratr Emila Ščuky. Milana Ščuku přitom opakovaně stíhala brněnská a slovenská policie, vždy jí ovšem nakonec chyběli svědci či důkazy. I tyto aktivity utichly, Emil Ščuka se pak věnoval už jen své Střední odborné školy managementu a práva.

Tříšť 90. let: DSR, HAR, RNK, RDK

Od prosince 1989 začala KSČ podporovat Demokratický svaz Romů (DSR), vytvořený Ignácem Ráczem. Patřili k němu ještě Michal Pulo či Ladislav Body, lidé, kteří měli v komunistickém prostředí určité funkce či postavení. V parlamentních volbách roku 1990 se dokonce člen DSR Body dostal na kandidátce KSČ do ČNR. Na jaře 1993 DSR vykazoval 12 000 členů, pravděpodobně smyšlených. Po rezignaci Michala Pula převzal vedení DSR Aladar Tokár, kvůli pasivitě funkcionářů a emigraci některých Romů však DSR zanikl.

V létě 1990 místopředseda ROI a bývalý člen KSČ Ladislav Demeter a Vojtěch Žiga, který ROI na čas opustil a pak se do ní zase vrátil, začali kritizovat předsedu Ščuku. Žigova skupina 5. srpna 1990 rozeslala petici, která požadovala odstoupení ÚV ROI a odvolání Milana Ščuky z funkce ředitele hospodářského zařízení Romart. Tato skupina nespokojenců nakonec z ROI odešla a pod vedením Žigy vytvořila Hnutí angažovaných Romů (HAR). Ustavující sjezd svolalo HAR na 2. února 1991 do Prahy. Prezentovalo se jako opozice proti ROI, hlásilo se k levici, politiku Ščuky a ROI považovalo za diktátorskou a nacionální. K listopadu 1991 vykazovalo 16 000 členů, pravděpodobně fiktivních. V roce 1992 vykonával funkci jeho předsedy Štefan Tišer, výkonným tajemníkem byl Ivan Veselý. Před parlamentními volbami roku 1992 se Tišer objevil v Radě Levého bloku. Na podzim 1992 začali někteří členové HAR podezřívat Žigu z finančních machinací, a ten lednu 1993 odešel do Kanady na „jazykovou stáž.“ HAR zaniklo.

Když nebyl 25. ledna 1991 na sjezdu ROI v Brně Jan Rusenko opět zvolen do funkce předsedy Kontrolní a revizní komise ROI, z ROI odešel a 4. února 1991 zaregistroval na ministerstvu vnitra Romský národní kongres (RNK). Nešlo o odbočku stejnojmenné mezinárodní organizace, ale o hnutí romských sdružení a společenských organizací. K (tehdy federálnímu) RNK se připojilo HAR, Strana sociální demokracie Romů na Slovensku, městská organizace ROI z Bratislavy, a malé či fiktivní spolky. V půli 90. let se RNK rozložil, Jan Rusenko odešel v roce 1996 do ciziny.

Celkem 19 organizací se 31. července 1992 dohodlo na ustavení Romského demokratického kongresu (RDK), který vystupoval jako hnutí, prosazující „program národního obrození po vzoru T. G. Masaryka“. RDK vedla rada, v níž zasedali Emil Ščuka a Ondřej Giňa za ROI, Jan Rusenko za Sdružení romských souborů, Ivan Veselý za HAR a Rudolf Tancoš za DSR. Když však v září 1992 neobdržel RDK dotace od ministerstva kultury, aktivita RDK utichla.

Romská demokratická sociální strana a Tancošovy vidle

Po mnoha letech, kdy romské politické skupiny mizely ze scény, se překvapivě vynořil nový subjekt. Roku 2004 zaregistroval Miroslav Tancoš Romskou demokratickou sociální stranu (RDSS). Za svůj cíl stanovila kandidovat ve volbách do parlamentu v roce 2006, řešit bytové problémy, snížit nezaměstnanost a podílet se na koordinaci vládní pomoci Romům. Podle předsedy Tancoše měla strana 900 členů a působila ve všech krajích. Tyto údaje pravděpodobně neodpovídaly skutečnosti. Po roce existence RDSS vypukly v Novém Boru bitky mezi dvěma cikánskými rodinami, Gorolovými a Tancošovými. Tancoš sám se už předtím dostal do problémů se zákonem kvůli podvodům a znásilnění. Gorol a Tancoš byli dva bratranci, ale zároveň znepřátelení romští podnikatelé ve stavebnictví. V Romano hangos tehdy probíhala polemika např. i o tom, zdali Miroslav Tancoš hodil po Petru Tancošovi vidle a ty se mu zabodly do zad či ne. V dubnu 2006 RDSS rozhodla nejít do voleb a doporučila Romům, aby při parlamentních volbách 2006 podpořili ČSSD. V následujících komunálních volbách 2006 získala RDSS jeden mandát ve vsi Obědkovice na Olomoucku.

RDSS byla rozpuštěna roku 2009, od té doby Tancoš vystupuje za pravděpodobně stejně virtuální Romskou hospodářskou radu.

Hnutí romského odporu – Mikova hra na Černé pantery

Dlouholetý romský aktivista, diskutér na mezinárodních fórech a též organizátor protestních akcí Rudko Kawczynski, působící většinou v SRN, v období 1991-92 zformoval Romský národní kongres (RNC), opoziční vůči Mezinárodní romské unii (IRU). RNC a jeho agentura RomNews udržoval v jednotlivých zemích své dopisovatele, v Česku zpočátku Ondřeje Giňu a Václava Mika. Hlavní kancelář RNC se nacházela v Hamburku, koordinační kanceláře pak v Rokycanech v Česku a v Manchace v americkém Texasu.

Pozornost médií na sebe v květnu 1999 strhla česká pobočka RNC kolem Ondřeje Gini. Zorganizovala protestní akci za odstranění vepřína v Letech na Písecku, stojícího v místech koncentračního tábora z II. světové války. S RNC bylo spojené též rokycanské sdružení Inforoma, později Grémium romských regionálních představitelů Ondřeje Gini a nakonec i Hnutí romského odporu (HRO), všechno miniaturní, zato hlučné skupinky. Za něj dosud vystupuje Václav Miko, vydávající bombastická prohlášení a výzvy k emigraci českých Romů, kritiku „českého apartheidu“, výčitky papeži, vše ve snaze přitáhnout pozornost. Jde o taktiku předepisovanou jednotlivým pobočkám šéfem RNC Kawczynskim, který chce ultraradikálními výzvami a konfliktními, mediálně zajímavými tématy mobilizovat romské masy „zdola“ po vzoru černošského protestního hnutí v USA.

V barvách gádžovských stran: od rudé po modrou

V českém parlamentu působil jako člen KSČM už v období 1990–1992 Ladislav Body. Do poslanecké sněmovny se dostal v parlamentních volbách roku 1992 opět jako člen KSČM a DSR na kandidátce Levého bloku (LB), vytvořeného KSČM a několika skupinkami.

V parlamentních volbách roku 1998 se do poslanecké sněmovny dostala na listině pravicově liberální Unie svobody (US) psycholožka Monika Horáková. Působila zde až do roku 2002. Za svůj úspěch považovala např. zařazení tří Romů do České obchodní inspekce, podíl na přijetí novely školského zákona, díky níž došlo k odstranění diskriminace absolventů zvláštních škol a na vybudování sítě romských studentů středních a základních škol s internetovými stránkami nazvané Athinganoi.

V komunálních volbách 1998 získal za ODS mandát v Lysé nad Labem Milan Horváth. Ve Valašském Meziříčí byl zvolen do zastupitelstva podnikatel Petr Tulia za Nezávislé kandidáty. Úspěch v Českém Krumlově slavil bezpartijní Milan Kotlár na listině ODS.

Při dalších komunálních volbách 2002 svůj mandát v zastupitelstvu v Lysé nad Labem znovu obhájil člen ODS Milan Horváth. Člen ČSSD Vladimír Horváth se dostal do zastupitelstva Frýdku-Místku. V zastupitelstvu Českého Krumlova se opět ocitl tehdejší majitel známé krumlovské restaurace Milan Kotlár, člen ODS.

Komunální volby 2006 v Lysé nad Labem přinesly do třetice mandát členu ODS Milanu Horváthovi. V obci Trmice uspěl Ján Bajger za ODS, do mosteckého zastupitelstva se dostal Josef Tancoš za ČSSD. Ve Slezské Ostravě na listině KSČM slavila úspěch Renata Gažiová, v Hostomicích na Teplicku získala mandát Amálie Berkyová za sdružení Za Hostomice. V Benátkách nad Jizerou do zastupitelstva pronikla za ODS Jozef Hlucho, v Jaroměři za ČSSD Rudolf Polák.

S využitím diplomové práce Jakuba Krčíka Romské politické hnutí v České republice v letech 1989 – 1992 (Praha, 2002) a publikace Pavla Pečínky Romské strany a politici v Evropě (Brno, 2009, ve stádiu shánění dotace).

Přečteno: 2565x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, 1989



HLAVNÍ ZPRÁVY

Střelba v německém Hanau (20. 2. 2020)

videoStřelba v Hanau se vyšetřuje jako možný terorismus. Útočil rasista, xenofob a odpůrce migrace

20.2.2020 11:14
Německé nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje středeční střelbu v Hanau s podezřením na terorismus. Podle agentury DPA to dnes řekl ministr vnitra spolkové země Hesensko Peter Beuth, kde se tragédie stala. Podle Beutha měl střelec xenofobní sklony.
 celý článek

Policie v Brně zasáhla 20. 2. 2020 proti odpůrcům nově zvoleného Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Romea.cz))

videoOdpůrci nového ombudsmana Stanislava Křečka zablokovali vstup do úřadu, zasáhla proti nim policie a sedm jich zadržela

20.2.2020 10:13
Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se dnes pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policie zadržela podle posledních informací sedm lidí a vchod uvolnila. Křeček se tak asi po deseti minutách čekání před budovou dostal do úřadu. V kanceláři mu agendu předala jeho předchůdkyně Anna Šabatová.
 celý článek

Viktor Orbán (FOTO: European People's Party - EPP, Flickr.com)

Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti se vzdělávaly v segregovaném prostředí

19.2.2020 16:05
Premiér maďarské vlády Viktor Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti strávily celou školní docházku v segregované škole.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo