romea - logo
21. února 2018 (středa)
svátek má Lenka
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romský film na cestě k mainstreamu

Berlín, 29.4.2012 11:00, (Romano voďi)
ilustrační foto

 

Kdo jsme, kolik nás je a jak si můžeme pomáhat? To jsou základní otázky, kterými se dva únorové dny intenzivně zabývali nejznámější romští filmaři, kteří přijali pozvání do berlínského maďarského kulturního institutu Collegium Hungaricum Berlin na festival Cinema Total 5.

Co mají společného berlínské Collegium Hungaricum a světoví romští filmaři? Na první pohled je to trochu zvláštní kombinace a patrně by k tomuto spojení ani nikdy nedošlo, nebýt maďarské režisérky a scenáristky Katalin Gödrös. Jak sama říká, už před rokem si kladla otázku, jaký je rozdíl mezi filmy o Romech zpracovaných Neromy a těmi, které vytváří Romové samotní. Jenže podporu pro toto téma získala až o rok později, částečně díky náhodě – festival Cinema Total 5 se konal souběžně s největším berlínským filmovým festivalem Berlinale, na kterém svůj film Csak a szél (Just the Wind) světu představil i Maďar Bence Fliegauf. Film, který je inspirovaný sérií osmi vražd v jedné romské rodině. A tak se stalo, že si ředitel Collegia Hungarica vzpomněl na starý nápad Katalin Gödrös a obrátil se na ni s přáním, aby během letošního festivalu Cinema Total uspořádala setkání romských filmařů.

Hledáme romské filmaře

Toto přání padlo na úrodnou půdu a „tajný plán“, zosnovaný na schůzce dva týdny před zahájením festivalu dokonce rámec jedné panelové diskuse dalece přesáhl. V úterý 14. února 2012 se vůbec poprvé veřejně setkávají nejvýznamnější romští filmaři z celé Evropy. Vedle sebe na pódiu usedají Katalin Bársony, maďarská režisérka, romská aktivistka a výkonná ředitelka neziskové organizace Romedia Foundation, Sami Mustafa, kosovský režisér, ředitel romské filmové organizace Romawood a umělecký ředitel festivalu romského filmu Rolling Film Festival v Prištině, Lidija Mirković, německá režisérka a aktivistka srbského původu, zakladatelka iniciativy Haymatfilm, a Damian James Le Bas, britský novinář, herec, spisovatel a filmař, šéfredaktor romského čtvrtletníku Travellers' Times. Tak byli představeni čtyři účastníci panelové diskuse, jedna židle uprostřed pódia však dosud zůstávala prázdná.

Všichni očekávali čestného hosta večera – francouzského režiséra, herce, scenáristu a skladatele Tonyho Gatlifa. Napětí rostlo, nejprve však diváci dostali možnost ochutnat jeho nejnovější filmový výtvor Indignados. Na stěně za pódiem se střídají záběry z Athén, Madridu i Paříže a na nich stovky a tisíce rozzuřených mladých lidí, dovolávajících se větší svobody a spravedlnosti pro všechny. Střih. Z moře vybíhá mladá žena v mokrých šatech, původem nejspíš Afričanka, která právě dorazila k břehům Řecka. Střih. Opět stovky hlav a rukou zdvižených k nebi, na plátně se objevují hesla jako „Nikdo není ilegální“ a „Sjednocení lidé nikdy nebudou poraženi“. Střih. Mladá imigrantka stojí na rohu náměstí plného demonstrantů. Na jejích rtech se pomalu objevuje úsměv, na tvářích diváků se zračí pohnutí. Tony Gatlif vchází za bouřlivého potlesku. Diskuse s názvem Seeking Roma Film Makers! (Hledáme romské filmaře!) může začít.

Mezinárodní romská filmová komise
Cílem Mezinárodní romské filmové komise je umožnit většímu množství romských filmařů uskutečňovat své projekty a vytvořit větší uznání těchto profesionálních filmových tvůrců v jejich jednotlivých státech a po celém světě.

K úkolům Mezinárodní romské filmové komise bude patřit:

  • Vybírání profesionálních romských tvůrců filmu a podporování vzniku svazků mezi nimi.
  • Garantování plně nezávislého procesu rozhodování Komise prostřednictvím alespoň tří hlavních zdrojů financování.
  • Poskytování rad, podpory, zastání a posílení romským filmařů ve všech aspektech filmové a audiovizuální produkce.
  • Lobbování u mainstreamových filmařských platforem se záměrem umožnit romským filmařům přístup k nim.
  • Lobbování za lepší uznání romských osobností v národních a mezinárodních filmových komisích a filmových fórech, které povede k větším šancím na získání mainstreamové finanční podpory.
  • Vytvoření Mezinárodní asociace romských filmařů.

„Podepíšu vše“

Tony Gatlif mluví žoviálně, občas zažertuje, přesto je v sále cítit úctu a respekt vůči tomuto uznávanému filmaři. Během hodinové diskuse zazní abstraktní témata, jako je domov a touha někam patřit, ale také čistě pragmatické otázky, jako jak zprostředkovat divákům film o Romech a vyvarovat se přitom opakování a dalšímu šíření nejrůznějších zažitých předsudků. Největší překvapení však přichází těsně před tím, než musí Tony Gatlif opustit diskusi kvůli dalším termínům, tentokrát v rámci Berlinale. Katalin Gödrös si stoupne před pódium a vysloví klíčovou otázku: „Pane Gatlife, máme v úmyslu založit Mezinárodní romskou filmovou komisi. Podpoříte náš záměr?“ Nikdo se nehýbá, jen tlumočník usazený vedle francouzské filmové osobnosti mu šeptá do ucha. „Samozřejmě! Podepíšu se pod všechno, co uděláte a napíšete!“ Tak zní odpověď Tonyho Gatlifa. Ostatní filmaři zhluboka vydechují a povzbudivě se po sobě dívají. Diváci, ačkoli o takové komisi slyší poprvé, propukají ve spontánní potlesk. Tony Gatlif odchází, první část večera dospěla ke zdárnému konci.

Ve druhé části diskuse se řeč stočila k možnostem financování romských filmů. Na pódiu se střetly dva názory, a sice mínění, že průlom romských filmů do světa mainstreamu a filmového průmyslu není možný, a naopak tvrzení, že průlom možný je, alespoň s patřičným množstvím vynaloženého úsilí. Například Katalin Bársony vidí velké možnosti na asijském a arabském trhu, který se dle jejích slov v současné době otevírá právě romským tématům. Její poslední film s názvem Uprooted byl spolu s šesti dalšími vybrán mezi padesáti tisíci filmů pro uvedení na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů al-Džazíry v katarském hlavním městě Dauhá. Katalin Bársony za tím vidí jednak obrovské ocenění své tvorby, ale také snahu politicky využít její film k upozornění na porušování lidských práv v Evropě. Podle ní tak blízkovýchodní státy dávají najevo, že by si evropské země měly nejprve zamést před vlastním prahem, než se pustí do kritiky jiných. Její slova potvrzuje i Lidija Mirković: „Al-Džazíra momentálně produkuje ty nejlepší filmy o Romech na světě.“

 

Romská reprezentace?

Otázka financování filmové tvorby se stala jednou z klíčových i při diskusích o budoucí romské filmové komisi. Všichni romští filmaři se sešli hned druhý den ráno, doslova se zamkli v moderní konferenční místnosti Collegia Hungarica a nevyšli z ní dříve, než se shodli na základním znění deklarace, která dává základy budoucí Mezinárodní romské filmové komisi. Krátce před sedmou hodinou, kdy měla být deklarace slavnostně představena přítomné veřejnosti, však došlo k prudkému a poměrně dramatickému střetu. Poroznosti všech totiž až do poslední minuty unikla otázka, zda má být na seznamu osob podepsaných pod deklarací také dlouhodobý spolupracovník Damiana Jamese Le Bas, který se účastnil řady přípravných jednání ještě před úterním setkáním v Collegiu Hungaricu a který pomáhal také s vypracováním znění deklarace. Jenže jako jediný z celé skupiny je Nerom.

Vznikl tak zásadní konflikt mezi těmi, kteří zastávali názor, že má být do komise zahrnut každý, kdo má zájem, a těmi, kteří se snažili udržet komisi jako čistě romskou reprezentaci romských filmařů. Těsně před slavnostním vyhlášením vypracované deklarace dospěl střet tak daleko, že na chvíli ohrozil veškeré předchozí úsilí, a hrozilo, že na něm celý projekt ztroskotá. Celá skupina se tak chtě nechtě a s únavou viditelnou ve všech tvářích znovu sešla u jednoho stolu a pustila se do další dlouhé diskuse. Nakonec byla přijata první verze deklarace, tedy s podpisem neromského zástupce. Filmaři se tak rozhodli pro otevřenější verzi komise. V samotné deklaraci pak stojí, že v rámci komise bude zajištěno rozhodovací právo Romů, a to díky tomu, že veškeré orgány komise budou obsazeny z velké části romskými členy.

Odvážní filmaři

I přes poněkud turbulentní zakončení celodenní práce a přes hodinu diskusí navíc byli večer všichni tvůrci deklarace velmi spokojení a optimističtí. Z jejich očekávání pak vyplývají rozsáhlé naděje, ale také velké množství úkolů, které musí Mezinárodní romská filmová komise zvládnout. Damian James Le Bas především kritizuje současný stav, kdy Romové nemají vlastní reprezentaci ve filmovém průmyslu a jsou zastupováni hlasy jiných, neromských filmových scenáristů a režisérů. Krom změny tohoto stavu si od budoucí komise slibuje také pomoc romským filmovým tvůrcům při financování jejich děl. Jak říká, mnoho Romů neví, jak se spojit s finančními institucemi, jak vůbec začít, protože finanční podporu většinou dostávají lidé, kteří již mají dobré kontakty s producenty. On sám natočil svůj poslední krátký film Rokkerenna za 36 eur, z toho 30 eur „padlo“ na benzin do auta. Jak říká, pro něj a u malých děl je to v pořádku. Ale ne všichni tak můžou pracovat a už vůbec se tak nedají vytvářet velké, významné projekty.

O velmi podobných cílech hovoří také Katalin Bársony, která doufá, že jednoho dne budou Romové prostřednictvím filmu mluvit sami za sebe. Velkým přáním Lidije Marković je, aby komise napomohla některým talentovaným a dobře vzdělaným Romům, aby se přestali stydět za svůj romský původ a veřejně se k němu přihlásili. Tvrdí, že když se před dvaceti lety začala věnovat romským tématům, zdaleka se nesetkávala s tolika romskými profesionály jako dnes. Nyní je také na čase, aby přestali skrývat svou identitu. Jen tak lze jejich potenciál opravdu využít. Sami Mustafa vidí romskou filmovou komisi především jako pomoc pro mladé, začínající filmové tvůrce, jako platformu, v rámci které jim bude možné předávat dosavadní zkušenosti a znalosti. Také on je optimistický: „Před pěti lety tu byl jen Tony Gatlif. Dnes je nás, tvůrců dokumentárních filmů, pět. A kdo ví, kolik Romů v budoucnu ještě najde odvahu, aby překonali všechny překážky všedního dne a pustili se do takového nebezpečného podniku, jako je filmování?“ Nezbývá než popřát mnoho odvahy nejen začínajícím filmařům, ale také všem, kteří se ujali úkolu vytvořit Mezinárodní romskou filmovou komisi. Protože takový úkol jistě bude vyžadovat neméně úsilí a vynaložené energie.

Veronika Patočková
Přečteno: 3761x

Kam dál:

Štítky:  

Kultura, Zahraniční, RV, RV 3/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Čeněk Růžička (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Čeněk Růžička podal jménem pozůstalých trestní oznámení na Tomia Okamuru

8.2.2018 11:46
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička dnes u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal jménem pozůstalých po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku trestní oznámení na místopředsedu Sněmovny Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera (oba SPD). Růžička sice nedoufá, že policie Okamuru bude stíhat, ale podle svého vyjádření to musel udělat. Důvodem jsou výroky obou politiků o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
 celý článek

Eduard Oláh (FOTO: http://www.fotothing.com)

Zemřel sochař a kameník Eduard Oláh, autor památníku romským obětem tábora v Hodoníně u Kunštátu

8.2.2018 11:13
Po krátké nemoci zemřel ve věku 63 let sochař a kameník Eduard Oláh - Izrael Ben Eded. Poslední rozloučení proběhlo v úterý 7. 2. v úzkém rodinném kruhu. Server Romea.cz o tom informovala jeho rodina.
 celý článek

Patrik Banga. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Patrik Banga: Jak je možné psát o obnově koncentráků? Slušnost se vytratila. Místo toho vládne lež a nenávist

7.2.2018 21:30
Už asi po třetí za posledních několik hodin čtu názor, že se mají obnovit koncentrační tábory. Zcela nepřekvapivě byl jeden z nich na facebookovém profilu Tomia Okamury. A už několik desítek hodin přemýšlím, zda k tomu vlastně můžu něco říct, protože jsem se dostal do stadia, kdy se bojím cokoliv říct, protože jakmile něco řeknu, začnou mi chodit nenávistné rasistické maily a vzkazy, které mě znechucují tak, že jsem přestal i blogovat na blogu, který sám vedu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo