Rozpuštění DS: politický proces?

Nejvyšší správní soud bude 18. února rozhodovat o tom, zda bude Dělnická strana, která se v posledním roce otevřeně propojila s neonacistickým hnutím, rozpuštěna, či nikoli. Nejde přitom, jak se mnozí domnívají, pouze o formální otázku, ale o postoj, který české soudy zaujmou ke všem stranám útočícím na samotné základy demokratického právního státu. S podklady, které má soud k dispozici ze strany navrhovatele, tedy vlády, nebude rozhodování o rozpuštění vůbec jednoduché.

Dělnická strana, která se navenek snaží působit jako pronárodní politická opozice, fakticky dlouhodobě prosperuje z oboustranně výhodné spolupráce s neonacistickými neregistrovanými skupinami, jejichž členové tvořili i podstatnou část krajských kandidátek strany. Intenzivněji pronikla do povědomí veřejnosti až v souvislosti s podzimními pouličními nepokoji v Litvínově -Janově, po nichž následoval návrh vlády na její zrušení.

VIDEO - PODÍVEJTE SE, JAK SE CHOVAJÍ ČLENOVÉ DĚLNICKÉ STRANY
Anna Franková: "Svině černé"

Předseda strany se netají tím, že pokud strana bude rozpuštěna, vznikne na jejím místě obratem nová partaj s podobným programem a aktivitami. Část veřejnosti se ptá, zda rozpuštění Dělnické strany má smysl a zabrání dalším násilnostem směřovaným vůči menšinám. Jsou tak směšovány dva problémy - veřejné neonacistické aktivity a existence strany, jejíž faktický program a činnost je v rozporu s právním řádem.

Veřejným neonacistickým aktivitám zabrání pouze důsledná aplikace právních norem a schopnost státních orgánů vymáhat právo. Jakkoli je totiž Dělnická strana posledních několik měsíců oprávněně spojována s neonacistickými demonstracemi, je nutné přiznat, že tyto existovaly již před zaujetím strany neonacistickou scénou, a bude v nich pravděpodobně pokračováno i po případném zrušení strany.

Důvod k rozpuštění

Bez ohledu na to, zda neonacistické demonstrace rozpuštěním Dělnické strany zmizí či nikoli, jsou východiska, program a hlavně faktické aktivity strany důvodem pro její rozpuštění. Útočí totiž na samotné demokratické základy státu, práva a svobody druhých osob a v případě uchopení moci hrozí omezení politické soutěže a potlačení rovnoprávnosti obyvatel České republiky.

Osmnáctý únor bude pro příznivce Dělnické strany významným dnem, část z nich půjde předsedu Vandase podpořit před soudní síň. Masovou demonstraci však není opodstatněné očekávat. Strana tak jako tak vyhrála a je si toho vědoma. Pokud se jí podaří zúročit mediální zájem, hrozí, že její popularita naopak ještě vzroste.

Na základě vládního návrhu není rozpuštění strany téměř proveditelné, a pokud by k němu došlo, budou jej stíhat pochybnosti ohledně politické objednávky z pera ministra Langera.

Spíše tedy dojde k zamítnutí vládního návrhu. Takové rozhodnutí by současně mělo provázet i seznámení veřejnosti se skutečností, proč vlastně Dělnická strana nebyla rozpuštěna. Velmi pravděpodobně tím důvodem totiž nebude skutečnost, že program a činnost strany není protiústavní, ale fakt, že návrh na její rozpuštění postrádá hlavu a patu.

KAM DÁL?
Neonacisté se nemusejí bát
Neonacisté ve vyjádření pro soud útočí na vládu i Romy
Kalibová: Policie se měla zabývat výroky vůdce DS na pražské demonstraci
Kalibová: Dělnická strana by měla být rozpuštěna
Šťovíček: Dělnická strana parazituje na problémech Janova
SPECIÁL: Neonacistická provokace v Janově