romea - logo
22. ledna 2022 (sobota)
svátek má Slavomír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Ruské politické strany slibují nespolupracovat s extrémisty

Moskva, 2.4.2007 15:10, (ČTK)

Část významných stran ruské politické scény se v minulých dnech připojila k Chartě proti extremismu. Dokument, který připravilo prokremelské Jednotné Rusko, obsahuje závazek nespolupracovat s extremistickými politickými silami a nedopouštět se kroků, které by mohly "podrývat společenskou stabilitu". Protestní akce ruských opozičních stran jsou v současnosti často spoluorganizovány s radikálně zaměřenými organizacemi, které úřady už delší dobu označují jako extremistické.

Podepsat dokument zatím odmítají představitelé ruské komunistické strany (KPRF) a Svazu pravicových sil (SPS).

Představitelé SPS Chartu kritizují, neboť podle nich obsahuje příliš širokou definici extremismu a stíháni mohou být i účastníci pokojných protestů a lidé, kteří jen vystoupí s kritikou současného systému v Rusku. "Konečnou variantu textu jsme navíc zatím ani neviděli," řekl deníku Vedomosti zdroj z vedení strany.

Politolog Valerij Chomjakov míní, že provládní politici se vznikem dokumentu snaží oddělit opoziční strany přijatelné pro Kreml od radikálnějšího hnutí Jiné Rusko, jež organizuje například protestní Pochody těch, kteří nesouhlasí.

V Jiném Rusku se angažují nejen liberálové, například ze Sjednocené občanské fronty někdejšího šachisty Garriho Kasparova, ale i aktivisté soudně zakázané Nacionálně-bolševické strany (NBP) spisovatele Eduarda Limonova. Právě "nacbolové", známí svými mediálně vděčnými protestními akcemi žádajícími odchod prezidenta Vladimira Putina, jsou příkladem uskupení, které je za extremistické označováno v podstatě neustále. Poslední protestní pochod Jiného Ruska byl před týdnem v Nižním Novgorodu rozehnán policejními těžkooděnci a někteří z jeho organizátorů si poté vyslechli obvinění z "terorismu".

Ruští komunisté se nechtěli k dokumentu přidat, neboť v jeho první verzi bylo kromě jiného vysloveno zřeknutí se spolupráce s organizacemi, které vyvolávají "sociální sváry". Kreml později text upravil a sporná pasáž byla odstraněna, ale KPRF zatím neřekla, jak se k nové verzi postaví. S ruskými komunisty zase často společně protestují mladí levicoví radikálové z Avantgardy rudé mládeže (AKM).

Pod dokument se kromě otevřeně prokremelských stran Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko podepsali i lídři Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského, jehož mnohá veřejná vyjádření by do kategorie "extremistická" klidně mohla patřit. Svůj souhlas s Chartou ale minulý týden vyslovili i představitelé liberálního Jabloka, čímž dostali do složité situace svou petrohradskou stranickou organizaci. Ta ve městě společně s Jiným Ruskem na polovinu dubna připravuje další Pochod těch, kteří nesouhlasí. "Charta není právní dokument použitelný u soudu. Je to jen deklarace o záměrech a především o závazcích politických stran. Například zřeknutí se spolupráce se skinheady a podobnými extremisty," vysvětlil postoj Jabloka jeho místopředseda Sergej Mitrochin.

V posledních měsících ruská oficiální místa svůj boj s extremismem zostřují. Loni v létě byl novelizován protiextremistický zákon, který rozšířil výčet činů označovaných tímto slovem. Od prosince nesmí ve volbách kandidovat "podněcovatelé sociálních, rasových nebo náboženských svárů" a letos v březnu se poslanci ruského parlamentu usnesli, že extremisté prostě nesmějí do parlamentních lavic zasednout. Podle pozorovatelů se jedná především o snahu současného establishmentu zamezit v době blížících se parlamentních a prezidentských voleb v Rusku jakékoli možnosti "oranžové" revoluce. Toto protestní hnutí vzplanulo na Ukrajině v roce 2004 po zfalšování výsledků prezidentských voleb. Lidé tehdy vyšli do ulic a vynutili si opakování hlasování, v němž posléze zvítězil prozápadně orientovaný reformátor Viktor Juščenko.

Přečteno: 939x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Rusko



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo