Ruské politické strany slibují nespolupracovat s extrémisty

Část významných stran ruské politické scény se v minulých dnech připojila k
Chartě proti extremismu. Dokument, který připravilo prokremelské Jednotné Rusko,
obsahuje závazek nespolupracovat s extremistickými politickými silami a
nedopouštět se kroků, které by mohly "podrývat společenskou stabilitu".
Protestní akce ruských opozičních stran jsou v současnosti často
spoluorganizovány s radikálně zaměřenými organizacemi, které úřady už delší dobu
označují jako extremistické.

Podepsat dokument zatím odmítají představitelé ruské komunistické strany
(KPRF) a Svazu pravicových sil (SPS).

Představitelé SPS Chartu kritizují, neboť podle nich obsahuje příliš širokou
definici extremismu a stíháni mohou být i účastníci pokojných protestů a lidé,
kteří jen vystoupí s kritikou současného systému v Rusku. "Konečnou variantu
textu jsme navíc zatím ani neviděli," řekl deníku Vedomosti zdroj z vedení
strany.

Politolog Valerij Chomjakov míní, že provládní politici se vznikem dokumentu
snaží oddělit opoziční strany přijatelné pro Kreml od radikálnějšího hnutí Jiné
Rusko, jež organizuje například protestní Pochody těch, kteří nesouhlasí.

V Jiném Rusku se angažují nejen liberálové, například ze Sjednocené občanské
fronty někdejšího šachisty Garriho Kasparova, ale i aktivisté soudně zakázané
Nacionálně-bolševické strany (NBP) spisovatele Eduarda Limonova. Právě
"nacbolové", známí svými mediálně vděčnými protestními akcemi žádajícími odchod
prezidenta Vladimira Putina, jsou příkladem uskupení, které je za extremistické
označováno v podstatě neustále. Poslední protestní pochod Jiného Ruska byl před
týdnem v Nižním Novgorodu rozehnán policejními těžkooděnci a někteří z jeho
organizátorů si poté vyslechli obvinění z "terorismu".

Ruští komunisté se nechtěli k dokumentu přidat, neboť v jeho první verzi bylo
kromě jiného vysloveno zřeknutí se spolupráce s organizacemi, které vyvolávají
"sociální sváry". Kreml později text upravil a sporná pasáž byla odstraněna, ale
KPRF zatím neřekla, jak se k nové verzi postaví. S ruskými komunisty zase často
společně protestují mladí levicoví radikálové z Avantgardy rudé mládeže (AKM).

Pod dokument se kromě otevřeně prokremelských stran Jednotné Rusko a
Spravedlivé Rusko podepsali i lídři Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR)
Vladimira Žirinovského, jehož mnohá veřejná vyjádření by do kategorie
"extremistická" klidně mohla patřit. Svůj souhlas s Chartou ale minulý týden
vyslovili i představitelé liberálního Jabloka, čímž dostali do složité situace
svou petrohradskou stranickou organizaci. Ta ve městě společně s Jiným Ruskem na
polovinu dubna připravuje další Pochod těch, kteří nesouhlasí. "Charta není
právní dokument použitelný u soudu. Je to jen deklarace o záměrech a především o
závazcích politických stran. Například zřeknutí se spolupráce se skinheady a
podobnými extremisty," vysvětlil postoj Jabloka jeho místopředseda Sergej
Mitrochin.

V posledních měsících ruská oficiální místa svůj boj s extremismem zostřují.
Loni v létě byl novelizován protiextremistický zákon, který rozšířil výčet činů
označovaných tímto slovem. Od prosince nesmí ve volbách kandidovat
"podněcovatelé sociálních, rasových nebo náboženských svárů" a letos v březnu se
poslanci ruského parlamentu usnesli, že extremisté prostě nesmějí do
parlamentních lavic zasednout. Podle pozorovatelů se jedná především o snahu
současného establishmentu zamezit v době blížících se parlamentních a
prezidentských voleb v Rusku jakékoli možnosti "oranžové" revoluce. Toto
protestní hnutí vzplanulo na Ukrajině v roce 2004 po zfalšování výsledků
prezidentských voleb. Lidé tehdy vyšli do ulic a vynutili si opakování
hlasování, v němž posléze zvítězil prozápadně orientovaný reformátor Viktor
Juščenko.