romea - logo
23. října 2021 (sobota)
svátek má Teodor

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Senátor Jaroslav Doubrava: Romové se nesnaží přijmout nabízenou pomoc

Praha, 5.8.2011 0:26, (ROMEA)

Senát Parlamentu České republiky projednal sdělení Komise Evropskému parlamentu (EP) jehož cílem je navrhnout společný rámec pro strategie začleňování Romů do roku 2020. Server Romea.cz zveřejňuje vystoupení senátora Jaroslava Doubravy v plném znění.

VIDEO
Senátor Jaroslav Doubrava: Romové se nesnaží přijmout nabízenou pomoc

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na úvod své zpravodajské zprávy připomněl dvě důležité informace.

V první řadě, že se jedná o sdělení, tedy komunikační dokument Komise, který nepodléhá legislativní proceduře.

Druhá informace, že v EU žije 10 až 12 milionů Romů. Komise od členských států požaduje, aby v souladu se Strategií Evropa 2020 připravily, nebo přehodnotily své strategie integrace Romů a představily je do konce prosince 2011.

Povzbuzuje členské státy k tomu, aby úměrně k velikosti jejich romské populace přijaly a dále rozvinuly komplexní přístup k integraci Romů do roku 2020 a zaměřily se především na čtyři hlavní oblasti, jak už tady předeslal pan ministr, pan předkladatel. Jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Na jaře příštího roku míní pak Komise tyto strategie zhodnotit a podat zprávu o pokroku Radě a Evropskému parlamentu.

Obsah tohoto sdělení představuje výzvu členským státům a státům zapojeným do procesu rozšiřování, tedy státy západního Balkánu a případně Turecko, aby vytvořily či aktualizovaly své vnitrostátní strategie pro integraci Romů. Aktualizace vnitrostátních strategií by měla zahrnovat období do roku 2020, cíle by měly být splnitelné a být v souladu s národním programem reforem. Pro úspěšné naplnění strategie je zapotřebí identifikovat znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části a podpořit realizace strategie dostatečnými finančními prostředky z rozpočtů členských států. Je zapotřebí vytvořit důsledné kontrolní metody naplňování strategie a určit národní kontaktní místo, které bude koordinovat provádění strategie a monitorovat vývoj. Realizace strategie by měla být doprovázena úzkou spoluprací s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány.

Vnitrostátní strategie integrace by měly zohledňovat zejména čtyři klíčové oblasti, jak již byly jmenovány, které si podle Komise nejvíce žádají vhodná opatření.

První oblastí je přístup ke vzdělání. Cílem je zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň základní školu.

Podle údajů EUROSTATu z roku 2009 dokončí základní vzdělání průměrně 97,5 % dětí v celé EU. U dětí romského původu je však toto procento podstatně nižší. Romské děti jsou navíc častěji umisťovány do zvláštních nebo segregovaných škol. Nedokončování školní docházky, pozdní začleňování do vzdělávacího systému a nízké vzdělání představují přitom základ pozdějšího vyloučení ze společnosti. Komise proto plánuje ve spolupráci s Radou Evropy v následujících dvou letech proškolit zhruba tisíc mediátorů pro prostředí škol. Školní mediátor se může uplatnit při řešení konfliktů ve škole, mezi školou a veřejností či interetnických konfliktů apod.

Členské státy by měly zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělání, dokončení minimálně základní školní docházky a zamezit diskriminaci a segregaci. Podporován by měl být i přístup k péči v předškolním věku dítěte a studium na vyšších vzdělávacích stupních.

Druhou oblastí je přístup k zaměstnání. Cílem je snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a většinovým obyvatelstvem. V roce 2009 byla průměrná míra zaměstnanosti v EU 68,8 %. U romského obyvatelstva je tato míra podstatně nižší. Členské státy by proto měly zajistit nediskriminační přístup k odbornému vzdělávání, na trh práce a k nástrojům pro samostatnou výdělečnou činnost. Podporován by měl být přístup k mikroúvěrům. Mikroúvěr je nástroj mikrofinancování zaměřený na specifické cílové skupiny, jako jsou dlouhodobě nezaměstnancí či znevýhodněné skupiny obyvatel.

Veřejná správa by měla zaměstnávat kvalifikované romské úředníky a veřejné služby by měly být poskytovány prostřednictvím individuálně zaměřených služeb a mediace.

Třetí oblastí je přístup ke zdravotní péči. Cílem je snížit rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a zbývající populací. Naděje dožití je v EU 76 let u mužů a 82 let u žen. V případě Romů se však odhaduje, že je o 10 let kratší. Vyšší je také míra kojenecké a dětské úmrtnosti.

Rozdíly ve zdravotním stavu souvisejí se špatnou životní situací, nedostatkem cílených informačních kampaní, omezeným přístupem ke zdravotní péči a vystavení větším zdravotním rizikům. Prevence je mezi Romy málo rozšířená a více než 25 % romských dětí není plně očkováno.

Členské státy by proto měly zaměřit zvláštní pozornost na poskytování přístupu ke kvalitní zdravotní péči, zvláště pro ženy a děti, a na preventivní péči.

Čtvrtou oblastí pak je dostupnost bydlení a základních služeb. Jejím cílem je odstranit rozdíly mezi Romy a zbývající populací, co se týče dostupnosti bydlení a veřejně dostupných služeb, jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu.

Komise zmiňuje často omezený přístup romských domácností k veřejnému vodovodu, elektřině či plynu. Členské státy by měly podporovat nediskriminační přístup k bydlení, včetně bydlení sociálního, a řešit také potřeby tzv. neusazených Romů.

K postojům zúčastněných. Pozici naší vlády tady prezentoval pan ministr. Vláda hodnotí pozitivně snahu prezentovat začleňování Romů jako horizontální otázku na úrovni EU. Zároveň však žádá zohledňování národních specifik při hledání celoevropského řešení romské agendy.

Vláda vychází z vládního dokumentu Koncepce romské integrace pro období 2010-2013 z prosince 2009, který se opírá o Zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 z dubna 2006, a dále z 10 základních principů začleňování Romů schválených během CZ PRES.

Vláda považuje svůj národní koordinační mechanismus ve vztahu k romské agendě za vysoce rozvinutý, vhodný jako příklad dobré praxe pro ostatní země. Zároveň nepředpokládá, že by svoji koncepci na léta 2010-2013 revidovala, jak uvedl pan předkladatel, neboť tato se opírá o realizované výzkumné studie, zohledňuje velikost romské populace a zahrnuje všechny čtyři Komisí zmiňované oblasti.

Zdrženlivě se vláda staví také k požadavku na vypracování národní strategie do roku 2020. Do konce roku 2010, kdy Komise očekává předložení vnitrostátních strategií, může vláda připravit nejvýše aktualizované a konkretizované zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2020. Vláda také upřednostňuje pojem inkluze před pojmem integrace používaným v dokumentu Komise. Upozorňuje navíc, že pravomoci v oblasti romské inkluze/integrace náležejí do výlučné pravomoci členských států. V této souvislosti poukazuje na svůj odmítavý postoj vůči rozšiřování použití otevřené metody koordinace.

Pokud se týká monitoringu, podporuje vláda efektivní využívání všech relevantních nástrojů k získávání objektivních informací a doporučuje maximální využití stávajících institucí a mechanismů zabývajících se monitorováním, např. Rozvojového programu OSN, Agentury EU pro základní práva. Vláda nepovažuje za vhodné revidovat operační programy do roku 2013.

Pokud jde o dopad na legislativu, sdělení obsahuje kroky nelegislativní povahy. Nepředpokládá proto implementaci v právním řádu ČR.

Sdělení nemá přímý dopad na státní rozpočet České republiky.

Pokud jde o stav projednávání, Komise ve sdělení nezmiňuje, že by hodlala předložit legislativní iniciativy či podrobnější dokument v dotčené oblasti. Následujícím krokem ze strany Komise by tedy mělo být zhodnocení předložených vnitrostátních strategií na konci roku 2011 a předložení zprávy o pokroku na jaře 2012.

Dostávám se tedy k doporučení. S ohledem na výše zmíněné argumenty se vám přiznám, že jsem zvažoval dvě varianty usnesení. První varianta byla vzít dokument na vědomí a druhá varianta přijmout stanovisko, které by zohlednilo některé z výše uvedených tezí.

Nakonec jsem se rozhodl předložit druhou verzi, a to proč? Vzetím dokumentu pouze na vědomí bychom si vzali možnost říci, že u nás je tato směrnice léta plněna a záleží jen na Romech, zda nabízenou pomocnou ruku přijmou, nebo nepřijmou. Žel, mám pocit, že zatím se o to nesnaží.

Nyní vás seznámím s usnesením výboru pro záležitosti EU ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020:

Po úvodní informaci Jana Krále, ředitele Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor:

I. přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Doporučení ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020:

Senát Parlamentu ČR:

I. nepovažuje společné řešení vyloučení Romů v rámci celé EU s ohledem na značnou kulturní i socioekonomickou rozdílnost jednotlivých komunit, jejich odlišný způsob života (kočovný, usazený venkovský či městský) a míru inkluze do většinové společnosti za dostatečně efektivní,

II.

1. Je proto přesvědčen, že opatření zaměřená na inkluzi romského obyvatelstva by měla být přijímána v souladu s principem subsidiarity na úrovni národní, na níž by mělo docházet zejména ke koordinaci integračních aktivit, a zvláště pak na úrovni regionální a místní, na kterých jedině lze plně zohlednit konkrétní situaci a potřeby romských komunit a předložit účinná individuální řešení,

2. zastává názor, že inkluze této menšiny bude úspěšná pouze v případě, že se podaří do hledání a realizace řešení zapojit i představitele romských komunit, což by mohlo podpořit spoluzodpovědnost těchto komunit za nalezení vhodného řešení a jeho implementaci,

III.

1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o navazujících iniciativách,

2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi.

Tolik má zpravodajská zpráva.

Velmi rád jsem se seznámil s usnesením zdravotního výboru, protože mi v celé řadě bodů mluví přímo z duše. Při projednávání tohoto materiálu ve výboru jsem uvedl, že se mě velmi dotkla kritika, která na naši adresu došla z USA odsuzující nás za diskriminaci Romů. Jsem přesvědčen o tom, že v naší republice k diskriminaci Romů nedochází. Vezměte si jen jednotlivé oblasti, o kterých jsem mluvil ve zpravodajské zprávě. Přístup ke vzdělání. Kdo romské komunitě brání v přístupu ke vzdělání? Je to jen ona sama, jsou to rodiče dětí, kteří nedokáží dosáhnout toho, aby děti skutečně do škol chodily. Speciální třídy jsou jedním z velmi dobrých řešení. Upozorňuji, že do nich nechodí jen romské děti, ale jsou to třídy, které umožní využití speciálních učebních přístupů k tomu, aby děti alespoň nějaké vzdělání dostaly.

Přístup k zaměstnání. Je to druhá oblast, která se váže na první oblast, to je vzdělání. Nevzdělaný člověk zaměstnání hledá velmi těžko. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že celá řada romských podnikatelů si své pracovní party drží velmi pevně v rukách a práce, kterou odvádějí, je kvalitní a podle představ zadavatele. Je tady jedno "ale". Z vlastní zkušenosti vím, když jsem zadal práci na své malé vodní elektrárně, po přebírání práce jsem nenašel valnou většinu věcí, které nebyly připravené nebo přišroubované. To je další problém, který omezuje možnosti zaměstnávání těchto pracovníků.

Třetí je přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči. Kdo brání v přístupu nebo kdo zaviní to, že nejsou děti očkované, že nevyužívají lékařskou péči tak, jak by ji využívat měly? To je jedna věc. Je tady ale druhá věc. Měli jste někdy možnost se podívat do Chánova nebo do lokalit obývaných Romy? Když tam vidíte hromady odpadů, které vyhazují přímo z oken, a vidíte, že se v tom přehrabují malé děti, pak se nemůžeme divit tomu, že zdravotní rizika jsou podstatně větší než u obyvatelstva, které se takto nechová.

Odmítám argument, který se stal v Ústí v jedné lokalitě, kdy radnice města dokonce přistavila kontejnery a nakladače a odpady odvážela, ale za několik dní tam byly znovu. Každý z nás si platí za odvoz odpadu a nikdo to neřešíme tímto způsobem.

Mohl bych pokračovat jednou oblastí po druhé včetně bydlení. Uvedl bych zkušenost z jedné radnice, která investovala obrovské peníze do opravy bytů pro tuto komunitu. Byty v přijatelném stavu vydržely asi měsíc a pak už jen zbyly oči pro pláč, když tam výsledek měsíčního bydlení radnice viděla.

Chtěl jsem mluvit o tom, že ve směrnici chybí jedna oblast, a to je oblast bezpečnosti a kriminality. Nedávno za mnou přišla maminka, plakala mi v kanceláři s tím, že tři romští mládenci zbili a okradli jejího chlapce, sebrali mu mobil a peníze. Když jsem se jí zeptal, zda to oznámila policii, vyděšeně mi říkala: Kdepak, mám strach o dítě a o svou rodinu.

Další příklad byl, když paní viděla z autobusu, že Rom rozbil výlohu, vybral z toho techniku a zavolala policii. Dotyčného chytili, ale paní ze strachu o sebe a o rodinu odmítla podepsat protokol.

Říkám to proto, že jestliže tady paní místopředsedkyně řekla, že je potřeba, aby se problém dobral nějakého konce, pak s tím plně souhlasím, ale konce se dobereme jen v okamžiku, kdy dosáhneme toho, aby zákony v této republice platily pro všechny stejně. Obávám se, že zákony neplatí pro všechny stejně, že jsou zvýhodňováni ti, kteří velmi dobře vědí, jak na hraně zákona balancovat. Vezměte si rozkrádání materiálu na živých tratích Českých drah. To není jen krádež, ale obecné ohrožení života lidí, kteří vlak k cestování používají. Mohl bych pokračovat takto dál a dál.

Při projednávání materiálu ve výboru tam předkladatel řekl větu, kterou bych ukončil: Dejme jim možnost, ale chtějme jejich aktivitu. Bez jejich aktivity a zájmu o to dostat se k něčemu dál můžeme přijímat 105 usnesení, můžeme tady hodiny hovořit o tom, jak jim pomoci, ale jestliže pomocnou ruku sami odmítají, pak se musíme zabývat tím, jak ochránit sebe a své děti, protože není možné, aby se manželky, dcery a děti už v poledne nebo k večeru bály vyjít do parku a do odlehlých částí našich měst.

KAM DÁL?
Senát odmítl společné řešení vyloučení Romů v rámci celé EU

DOKUMENT
  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020

Jaroslav Doubrava
Přečteno: 1947x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Senát



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo