romea - logo
19. dubna 2021 (pondělí)
svátek má Rostislav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Slovenský zmocněnec: s ochranou a rozvojem romštiny musí pomoci stát

Košice (SR), 17.1.2011 15:52, (ROMEA)
Zmocněnec vlády SR pro romské komunity Miroslav Pollák

Mezi základní práva každého národa patří právo na vlastní jazyk. O naplnění tohoto práva se snaží Romové na Slovensku již dvacet let. Zaručuje jim ho Ústava Slovenské republiky a Charta jazyků. Krátce po sametové revoluci se zdálo, že demokracie změní postavení Romů ve společnosti. Legislativní podmínky byly vytvořeny ještě v roce 1991. V praxi to znamenalo, že bylo vytvořeno divadlo Romathan a vznikly první romská média a první školy, ve kterých se mimo jiné vyučoval i romský jazyk. Vše však v provizoriu, protože se jaksi zapomnělo, že romský jazyk potřebuje nejprve ustálit svou spisovnou podobu.

Tzv. jazykový zákon z dílny politické strany MOST-Híd, jehož cílem je prosadit používání menšinových jazyků v lokalitách, kde menšiny tvoří již 10 procent z celkového počtu obyvatelstva, v případě Romů bude opět jen formálním aktem. Domnívají se tak odborníci, kteří se věnují problematice vzdělávání romských dětí. Ačkoli byl totiž romský jazyk oficiálně standardizovaný ještě v roce 2008, dodnes se neučinily žádné podstatné kroky, aby byl zaveden jako vyučovací jazyk do škol, a tedy znalost spisovného romského jazyka v komunitě je téměř nulová.

VIDEO
Rómský magazín

"Problém je v tom, že všechny školy, kde se učí romský jazyk a romské reálie jsou soukromé. Jen jedna jediná je státní. A tady je opravdu vidět, že máme velmi málo lidí, kteří mají snahu vytvářet romské národnostní školství. Aby vůbec existovalo, neboť momentálně na Slovensku neexistuje romské národnostní školství, existují školy, kde se vyučuje romský jazyk,"konstatovala ředitelka Soukromé pedagogické a sociální akademie v Košicích Irena Adamová.

V uplynulých letech se školy s vyučující romštinu zapojily do experimentálního ověřování kurikula romského jazyka. V rámci tohoto projektu se ověřoval nejen jazyk, ale vytvářely se rovněž základní metodické texty pro výuku romského jazyka na školách. Širší uplatnění však dodnes výstup z projektu nemá.

Podle Kateřiny Ondrášové z ministerstva školství je to i proto, že i když má romská národnostní menšina na vyučování v romském jazyce právo, tak jeho naplnění nikdy po příslušných úřadech nepožadovala.

Romové přitom mohou využít již existující normy a vyučovat romštinu jako cizí jazyk, přičemž ostatní předměty se pak vyučují ve státním jazyce a u některých dalších je možnost výuky v jazyce příslušné národnostní menšiny. „Legislativu máme vytvořenou, tak co nám ještě chybí? Vycházejíce z tohoto experimentálního ověřování musíme dotáhnout základní pedagogické dokumenty, musíme připravit učitele a také vytvořit učebnice," vyjmenovala Ondrášová. Problém je pak podle ní především na straně učitelů, naopak vhodné učebnice budou už brzy hotové. Nedostatek lidí, kteří by učili romský jazyk na školách, potvrdil i ředitel Ústavu romistických studií v Nitře, Rastislav Rosinský: „Romská národnostní menšina má absolutní právo mít systém vlastního národnostního školství. Otázkou je, kdo bude jazyk učit. Ideální by byli samotní Romové." Podle Rosinského během uplynulých let z nitranské univerzity vyšly desítky absolventů-Romů oboru romistiky. Praxi ve školství však nastoupilo minimum z nich.

Romští aktivisté se tedy ptají: proč byla standardizace romského jazyka jen formální a co může udělat stát proto, aby se romština i v praxi zrovnoprávnila s ostatními jazyky? Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Miroslava Polláka je rozvoj jazyka záležitostí státu. "Pokud zvážíme, že tento stát je ve střední Evropě, což tradičně znamená více národností, více kultur, více jazyků, přirozeně tak stát musí jít cestou podpory, ochrany a rozvíjení. A to včetně Romů, romské kultury, romského jazyka. Pokud se ale má tento jazyk začít zcela používat, tak začátek je ve školství. Stát se tedy musí postarat, aby národnostní školství skutečně bylo zahrnuto v legislativě, a Romové se budou muset později rozhodnout pro vlastní variantu svého národnostního školství. Toto je před námi a tam všude stát může pomoci, " uvedl Pollák.

V tomto přechodném období pak zdůraznil hlavně význam romských médií, která pracují s romským jazykem, neboť právě ony v současnosti plní osvětovou funkci šiřitelů spisovného jazyka.

Romští lingvisté na mezinárodní úrovni jsou již mnohem dál. V Záhřebu vyhlásily 5. listopad za Mezinárodní den romského jazyka a vyzvali mezinárodní instituce a vlády jednotlivých zemí, aby podporovaly rozvoj romského jazyka. Na mezinárodní úrovni dnes již existuje i iniciativa za vytvoření jednotného romského jazyka. "Máme jeden romský jazyk ne dialekty, ve školách se učí jeden stejný romský jazyk. Pokud jsou v slovech rozdíly, tak se hledají synonyma, " říká vysokoškolský pedagog, romista, lingvista George Sara z Rumunska.

Právě v této souvislosti vyzvala redakce Romského mediálního centra (MECEM) premiérku vlády ČR Ivetu Radičovou, aby stát začal aktivněji jednat v otázce ochrany romského jazyka a budování institucí, které garantují jeho rozvoj a zrovnoprávnění ve společnosti.

RPA
Přečteno: 1819x
 

Kam dál:

Štítky:  

EU, Jazyk, Slovensko, Zahraniční



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo