romea - logo
22. dubna 2019 (pondělí)
svátek má Evžénie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Štěpán Výborný: Když se shromažďuje nenávist…

Brno, 29.4.2012 18:00, (ROMEA)
ilustrační foto

Podobně jako svoboda projevu, tak i výkon shromažďovacího práva je zneužíván k hlásání nenávisti. Nenávistné prvky lze na shromážděních radikálních a extrémních skupin zaznamenat buď otevřeně, nebo skrytě. Pod otevřené projevy nenávisti lze zahrnout především přímé verbální útoky směřující (většinou) na menšiny - Romy, sexuální minority, cizince apod.

Vyjma toho v sobě extremisty pořádané akce často zahrnují i skryté extremistické odkazy. Tento skrytý nenávistný prvek lze nalézt například v podobě cíleného uspořádání akce na určitý den - např. výročí narození či úmrtí Adolfa Hitlera, Křišťálové noci, bombardování Drážďan apod. Obdobně extremisté provokativně volí místo shromáždění - před židovskou synagogou, pochody až pogromistického charakteru v sociálně vyloučených lokalitách apod. Vrcholem jsou pak militantní shromáždění, jejichž cílem je přímo páchání násilností.

Těmito „nesnášenlivými“ faktory se krajní politické skupiny snaží upoutat pozornost. A to nejenom osob zúčastněných na shromáždění, ale skrze informování médií o jejich akcích i širších vrstev společnosti. A nutno dodat, že se jim to, i z důvodu mnohdy neodůvodněné medializace, daří. Jejich snaha profilovat se za jediného skutečného ochránce tradičních hodnot či „bílé majority“ tak u některých obyvatel nachází pozitivní odezvu.

Důležitá otázka zní, jaká forma obrany by proti těmto skupinovým projevům nenávisti byla nejlepší. Do úvahy připadá přijímání právních opatření vůči těmto shromážděním, projevení občanského nesouhlasu s pořádáním takovýchto akcí, včetně jejich blokád, nebo v rámci lpění na bezpodmínečně nerušeném zachování práv a svobod všech občanů zůstat pasivní a nečinit žádné kroky.

„Kdo nic nedělá, nic nezkazí“

Poslední uvedenou variantu, kterou by bylo možno vyjádřit i uvedeným mezititulkem, je nutno bezpodmínečně odmítnout. Jak řekl v jednom ze svých slavných výroků Edmund Burke: „K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama.“

Pokud česká společnost ctí demokratickou zásadu úcty k člověku jako jedinečné lidské bytosti a respektu jeho důstojnosti, nemůže zůstat netečná k projevům nenávisti. Navíc je třeba si uvědomit, že nepřátelé demokratických hodnot a bezpodmínečné ochrany lidské důstojnosti jsou mnohdy silněji přesvědčeni o správnosti jimi hlásaného názoru. Ostatně nástup totalitních diktatur ve 20. století v Evropě nám ukazuje mnoho příkladů, kdy odhodlanost nepřátel demokracie převyšovala touhu ostatních po její obraně.

A ačkoli dnes naší republice přímo nehrozí odstranění demokratických hodnot, neměla by společnost zůstávat netečná vůči jakýmkoli projevům netolerance. Člověk a jeho důstojnost musí být chráněna a nesmí být dopuštěno, aby některá skupina obyvatel sama sebe povyšovala nad jinou a zároveň ty ostatní dehonestovala.

Právem proti nenávistným shromážděním?

A jaké možnosti odporu vůči netolerantním shromážděním přicházejí do úvahy? První možností je obrana demokracie státem samotným, respektive státními orgány. Svobodu shromažďování sice zaručují rozličné katalogy lidských práv, ty ale zároveň připouštějí za určitých okolností její omezení. Shromažďovací právo může být omezeno například za účelem ochrany práv a svobod druhých, přičemž tento nezbytný ústavní požadavek by v případě nenávistných útoků byl mnohdy naplněn.

Hájení lidské důstojnosti občanů totiž představuje pro západoevropské demokracie hodnotu hodnější větší ochrany než bezpodmínečné lpění na zachování práva pokojně se shromažďovat. Proto český právní řád připouští za splnění daných podmínek preventivní zákaz shromáždění či rozpuštění shromáždění v jeho průběhu. Tyto restriktivní podmínky však jsou stanoveny poměrně přísně, protože základním cílem demokratického státu musí být lpění na ochraně politických práv. A to i těch občanů, s jejichž názory nesouhlasíme a jejichž postoje nás šokují či urážejí.

Tak tomu chce snaha o zachování pluralitní demokratické společnosti. Nejenom z tohoto důvodu, ale i s ohledem na obecné funkce práva je proto třeba se ptát, zda by proti nenávistným shromážděním neměla společnost více bojovat jinými než restriktivními právními prostředky a tyto používat v opravdu krajních případech. Takovouto formou boje je především vyjádření občanského nesouhlasu.

Vyjádření občanského nesouhlasu

Negativní ohlas veřejnosti na nenávistná shromáždění totiž dle mého názoru více než právní opatření zdiskredituje daný pochod, stejně tak jako názory na něm hlásané. Občané by si měli uvědomit, že demokracii oni sami vytvářejí. A to nikoli pouze jednou za čas ve volbách, ale dnes a denně při kontaktu s názory a postoji ostatních občanů.

Opět by se zde slušela zopakovat důležitost odmítnutí pasivity a naopak nezbytnost stavět se zlu ve všech jeho podobách. A jak by tento projev občanského nesouhlasu mohl vypadat?

Některé skupiny podporují projevy nesouhlasu protestní blokádou nenávistného shromáždění. Je ale nejlepší odpovědí na snahu o omezení práv a svobod druhých to, že my sami omezíme základní lidské právo jiných? Dle mého názoru tomu tak být nemá (ale samozřejmě dobře znám i opačné argumenty). Nemohu se totiž ztotožnit s tím, že náš postoj povýšíme nad postoj druhého a v tomto jménu omezíme jeho výkon základních práv a svobod.

Bojím se, že tento postoj se až velmi přibližuje názorům hlásaným v průběhu rasistických či xenofobních shromáždění. Proto podporuji především ty formy občanského nesouhlasu, které jasně vyjádří odpor k hlásání nenávisti, ale zároveň neklesnou k degradaci práv a svobod druhých.

Nenávist ve všech svých podobách totiž musí být odstraněna argumenty a aktivními projevy nesouhlasu a nikoli potlačením možnosti je samotné vyjádřit. Takto by totiž dle mého názoru hrozilo, že nebudou vykořeněni z myšlení osob tak, jak je tomu třeba. Příkladem by mohla být nikoli blokáda nenávistného pochodu, ale jeho provázení a vyjadřování otevřeného odporu (samozřejmě nenásilného) ke zde hlásaným myšlenkám.

Nenávistná shromáždění představují jeden z projevů extremismu a radikalismu na území České republiky. Je proto nezbytné, aby česká společnost odmítla i tuto formu prezentace nenávisti a negativně se vůči ní vymezila. Při hledání nejlepší formy vyjádření odporu vůči těmto nenávistným akcím však je třeba vážit, která z možných reakcí nejlépe přispěje k ochraně člověka a jeho důstojnosti tak, jak to vyžadují zásady demokratického právního státu.

KAM DÁL?
Markéta Novotná: Rasismus na území České republiky, v proměnách času
Martin Šimáček: Život s „černou sviní“
Diskriminace jako předstupeň násilí z nenávisti
Selma Muhič Dizdarevič: Zločin z nenávisti, zločin proti všem
Michal Mazel: Zločiny z nenávisti a jejich vztah k extremismu

Štěpán Výborný, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Přečteno: 5247x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasismus, Násilí, RV 3/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo