Svár o extremismus. Rozpor mezi pohledem nevládek na extremismus a vládou trvá

Podle Výroční zprávy o extremismu za rok 2010 je extremismus v České republice v útlumu. Do defenzivy se prý pravicoví, protiromští extremisté dostali kvůli „dvěma milníkům“: rozpuštění Dělnické strany a ostrý verdikt nad žháři z Vítkova. Odborníci na extremismus z akademické i nevládní sféry s tvrzením p útlumu extremismu nesouhlasí.

Útlum kontra vzestup

Celkový pohled autorů Zprávy na činnost krajně pravicové scény je optimistický: „Extremistickou scénu postihly tvrdé a úspěšné policejní zákroky. Do značné míry lze hovořit o paralyzování aktivit této scény. O krizi pravicově extremistické scény vypovídalo zejména výrazné snížení počtu veřejných akcí,“ píší autoři zprávy. Vývoj české neonacistické scény v roce 2010 byl podle nich poznamenán řadou opatření bezpečnostních složek, několika rozhodnutími soudů v neprospěch pravicových extremistů i celkovým celospolečenským tažením proti pravicovému extremismu.

„Část stíhaných aktivistů patřících k ,elitě´ neonacistické scény vzhledem k probíhajícím trestním řízením podstatně omezila svou činnost a přestala se angažovat jak v Dělnické straně (DS), respektive v Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS), tak v neonacistických buňkách. Absence vůdčích osobností spolu s obavami z dalších represivních zásahů pak vedly k útlumu aktivit pravicových extremistů,“ uzavírá ministerstvo vnitra obecnou část o boji proti pravicovému extremismu.

K těmto závěrům je skeptický Michal Mazel, jeden z předních odborníků na extremismus a soudní znalec v tomto oboru. „Aktivity fašistů a nacistů nijak nepoklesly, maximálně změnili svoji taktiku. Intenzivně se věnují průniku do státní správy, policie, médií a na jiná vlivná místa. Také intenzivně bojují na internetových chatech a jsou zde díky svému goebbelsovskému lhaní velmi úspěšní,“ říká politolog Mazel.

Tanec, hip hop a graffiti

Kromě vnějších zásahů oslabuje extremisty i názorový rozkol. Jak stojí ve Zprávě, proti sobě stojí starší generace s konzervativními postoji a mladí stoupenci, kteří prosazují tolerantnější přístup k homosexuálům. „Otevření se prvkům jako graffiti, piercing nebo hip hop považují mladší aktivisté za nezbytné k přilákání sympatizantů z řad mládeže a k oživení hnutí.“

V tom dává ministerstvu vnitra za pravdu i vzmáhající se neonacistická aktivita v podobě tzv. Hard-Bassu, kterou naši neonacisté převzali od ruských. Jde o divoké taneční kreace, provozované na veřejnosti za velmi hlasitě puštěné elektronické hudby. Hned na začátku produkce zaznívají v ruštině číslice 14 a 88, což jsou známé symboly neonacistických hnutí. Kombinaci dvou osmiček znamená HH (v abecedě je písmeno H osmé), což značí nacistický pozdrav Heil Hitler. Číslo čtrnáct pak odkazuje na známou větu člena Ku-klux-klanu Davida Lanea, v níž vyzdvihuje bílou rasu nad ostatní.

Samotná propagace čísel není podle kriminalistů trestná. "Museli by to použít v kontextu a s vysvětlením, co čísla znamenají. Pak by se mohlo jednat o propagaci nacismu. Zabýváme se tímto jevem v souvislosti s pravicovým extremismem. Máme poznatky o tom, že právě z prostředí těchto extremistů a fotbalových chuligánů pocházejí účastníci pražských akcí Hard-Bassu," vysvětlil mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.

Nevládky chválí i kritizují

Česká vláda schválila Zprávu o boji proti extremismu pro rok 2010 v květnu. Součástí Zprávy byla i Koncepce boje proti extremismu. Nevládní organizace ROMEA, In IUSTITIA a Amnesty International, které byly donedávna součástí pracovní skupiny ministerstva vnitra, zdůrazňují jak pozitivní, tak negativní kroky státu v obou dokumentech. (V pracovní skupině s názvem Task Force C se scházeli lidé z nevládních organizací s úředníky vnitra i dalších resortů a s politiky. MV ji nedávno zrušilo.)
Pozitivně hodnotí především to, že Zpráva poprvé obsahuje termín „násilí“ a „trestná činnost z nenávisti“. Tyto výrazy by mohly do budoucna nahradit méně přesný termín „extremistické násilí“. Násilí z nenávisti je pácháno na druhých pro jejich příslušnost k sociální skupině definované národnostní nebo etnickou příslušností, vírou, sexuální orientací, věkem či zdravotním stavem.

„Zatím je o této změně ve zprávě uvažováno především na úrovni terminologické, je to však první důležitý krok,“ komentuje tento posun Klára Kalibová, ředitelka In IUSTITIA, která se zabývá právní pomocí obětem násilí z nenávisti. „Poslední dva roky se podílíme na školení policejních velitelů. Jsme přesvědčeni, že role policie při odhalování trestné činnosti z nenávisti je klíčová a spolupráce s neziskovým sektorem může být partnerská,“ říká Kalibová. Dodává však, že je třeba přijmout „masivní kroky v oblasti prevence a přístupu k obětem trestné činnosti z nenávisti.“

Romové a extremismus

Zpráva a Koncepce mají i problematické momenty. Zdeněk Ryšavý, ředitel ROMEA o.s., se pozastavuje nad tím tvrzením Zprávy, že pachatelé extremistické trestné činnosti jsou levicoví a pravicoví extremisté a v některých případech Romové. „Zpráva vzbuzuje dojem, že český stát sleduje etnicitu pachatelů. To je v rozporu s ústavními normami a našimi mezinárodními závazky. A může vést k vyhrocení soužití mezi majoritou a minoritami,“ tvrdí Ryšavý.

Kalibová k tomu dodává: „Naopak nic se nedovíme o motivaci jednotlivých pachatelů, přestože ta je v policejních statistikách evidována. Není zřejmé, proč jsou zveřejněna data pouze k útokům motivovaným antisemitismem a nikoli také k útokům motivovaných záští vůči muslimům, Vietnamcům či Romům.“ Tyto informace jsou podle ní klíčové pro to, aby se mohly nastavit účinné preventivní i represivní mechanismy, i pro vědomí toho, kdo je v tuzemsku násilím z nenávisti ohrožen nejvíce.“

Zcela zapomenutou skupinou osob ohrožených násilím z nenávisti jsou lidé napadení pro svou sexuální orientaci či identitu. „ČR specificky nestíhá trestné činy motivované homofobií. Přitom jejich důsledky mohou být pro napadeného fatální,“ říká k tomu Klára Kalibová. Podle nedávného výzkumu Olgy Pechové z univerzity Palackého v Olomouci má až 14% gayů zkušenost s fyzickým napadením z důvodu své sexuální identity. Také návrhy směřující vůči změně legislativy a přístupu veřejné správy k homofobii byly opakovaně vznášeny na Task Forcu C bez dalšího užitku.

Zdeněk Ryšavý uvedl, že Zprávu nedostala (nejen) ROMEA k dispozici a k případným připomínkám, přestože je členem Task Force C. "Nevím, proč Zprávu dostanou dříve některá média a pouze některé vybrané neziskové organizace. ROMEA, která provozuje zpravodajský server Romea.cz, kde zveřejňujeme i kritické články vůči ministerstvu a policii, je zřejmě na černé listině a na zprávu nemá nárok," domnívá se Ryšavý.

(Ne) boj proti extremismu

Závěry zprávy jsou podle odborníků již v tuto chvíli naprosto neaktuální. „Zpráva vznikala v době, kdy extremistická scéna utrpěla nějaké rány, její stoupenci ale vzápětí začali zvedat hlavu,“ vyslovuje svůj názor známý odborník na extremismus Miroslav Mareš, který byl svého času jediným soudním znalcem na tuto problematiku u nás.

Michal Mazel jde ve své kritice ještě dál. Neví o ničem, čím by se stávající vláda zasloužila o utlumení aktivit fašistů a nacistů. „Naopak příkladů, kdy lidé ze současného establishmentu usilují získat oblibu i mezi přívrženci krajní pravice, lze najít v poslední době víc než dost - ať už se jedná o kroky v personální politice nebo různá mediální či veřejná vystoupení,“ dodává Mazel.

Jeho slova nechtěně potvrzuje i zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která říká, že „akce z posledních měsíců, kdy pravicoví extremisté pochodovali Novým Bydžovem, Krupkou či Brnem ukazují, že extremistická scéna je aktivní.“

Velké nedostatky v přístupu k otázkám extremismu vidí i Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International. „Po změně vlády sledujeme, že oblast extremismu, a s ní i situace osob ohrožených tímto patologickým jevem, není prioritou. A to přesto, že boj proti všem druhům rasové, třídní a sociální nesnášenlivosti a nenávisti je jednou z priorit vládního prohlášení,“ říká. Konkrétně pak připomíná, že během již zmíněných neonacistických pochodů, „mohli příznivci krajní pravice nejen pochodovat skrze lokality obývané Romy, ale i beztrestně vykřikovat rasistická hesla, a to vše bez adekvátní odpovědi státu.“

Romové kritizují

Spokojena s činností současné vlády a ministerstva vnitra v boji proti extremismu není ani občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. „Jsme silně znepokojeni posilujícím vlivem extremistických hnutí a uskupení v České republice. Sobotní pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti Krupkou na Teplicku opět potvrdil, jakým způsobem policie pomáhá a chrání. Těsně před ukončením akce policisté napadli účastníky náboženského shromáždění, které se postavilo neonacistům do cesty a několik jich zranili. To vede k určité legitimizaci nenávistných akcí,“ píší romští členové rady ve svém prohlášení.

Současné vládní změny podle nich výrazně změnily každodenní život všem nízkopříjmovým rodinám. Tyto rodiny jsou vystaveny extrémnímu tlaku nejistoty, strachu a stresu o to, jak přežít zítřek. V destrukturalizovaném státním systému vzniká otevřený prostor pro aktivity české ultrapravice.

Čeští neonacisté, kteří se maskují za nálepku nacionalismu, rádi mluví o národní revoluci. „Jejich akce mnohdy zůstávají bez adekvátní odezvy politické reprezentace a municipalit, což dále narušuje důvěru příslušníků napadaných skupin ve spravedlnost současného společenského systému. Neustále napadání příslušníků menšin snižuje jejich sebevědomí a ohrožuje jejich rovný přístup k plnohodnotnému společenskému životu,“ jsou přesvědčeni Romové a další občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.