Jiří Čunek, až do 23. února starosta Vsetína, nyní senátor, místopředseda vlády ČR a předseda KDU-ČSL, byl zbaven senátorské imunity. Senátoři uhájili svou čest jen o chlup. Pouze dva hlasy rozhodly o tom, že policejní vyšetřování může Jiřího Čunka buď očistit, anebo ho čeká spravedlivý trest.
Pokud je ministr Jiří Čunek přesvědčen, že se nedopustil žádného trestného činu, není přece důvod, aby vyšetřování bylo zahájeno a jméno pana Čunka v takovém případě očištěno.
Diskusní příspěvky, které jeho vydání předcházely, byly někdy opravdu zarážející.
Někteří senátoři se rozhodli, že na sebe vezmou odpovědnost policistů, vyšetřovatelů a soudců v jedné osobě a sami rozhodnou o vině nebo nevině Jiřího Čunka.
Ti, kteří byli proti vydání, se pasovali do všech těchto rolí a snažili se zabránit vyšetření celého případu, tak jak paradoxně v médiích požadoval sám Čunek. Při projevu v Senátu však Čunek již jaksi zapomněl o své vydání požádat. Dokonce jeho advokátka senátorům poslala dopis, ve kterém senátory žádala o nevydání svého klienta. Čunek pak tvrdil, že o dopise své advokátky nic nevěděl. Zdá se, že se Čunek naučil „velmi dobře“ pracovat s médii. Tzn. do médií říká něco, ale jeho činy jsou pak opačné. Z jeho výroků však už musejí být zmateni i jeho největší skalní příznivci.
A navíc nevkusné Čunkovo srovnání jeho obvinění s komunistickými padesátými lety už opravdu překračuje všechny meze slušného vkusu a je ostudou České republiky, že má takového ministra.
Čunek své bleskové politické kariéře na celorepublikové úrovni bezesporu vděčí i díky skandálnímu postoji ke vsetínským Romům, který bohužel většina obyvatel ČR považuje za správný. A i nyní, kdy je jeho politická kariéra ohrožena, znovu se mediálně k Romům vrací. Jeho silná slova, že Romům nedá ani korunu, jen dokazují, jak hodlá svůj propad popularity zlepšit. Populistickými gesty a prohlášeními. Je nutné dodat, že tato taktika se mu může při sbírání politických bodů nakonec vyplatit. Vyvažováním a odváděním pozornosti od svého skandálu může Čunek chlácholit i své spolustraníky, kteří za ním dosud stojí. Dokud bude body sbírat, i spolustranická kritika bude minimální. Jedině tehdy, pokud se ukáže, že Čunek táhne preference KDU-ČSL dolů, začnou ho straníci kritizovat. Čunkova pochybná popularita získaná na Romech zatím přebíjí jeho úplatkářskou aféru. Argumenty typu „vždyť úplatky berou všichni“ a „Čunek pro nás alespoň něco udělal“ jsou slyšet od jeho příznivců velmi často. Tyto argumenty jsou však naprosto nepřijatelné.
Jeho popularita klesá a v médiích se objevují stále nové a nové informace o majetku pana ministra. Například poslední informace o vlastnictví třetiny horské chaty, která byla oceněna na 500 000 Kč. Jiří Čunek ještě v prosinci tvrdil, že vlastní pouze pozemek. Půl milionu je tak trochu zakletá částka v jeho kariéře. Údajný půlmilionový úplatek, přibližně půlmilionové půjčky pro Romy na rozpadlé domky a nyní půl milionu za vlastnictví třetiny horské chaty. Když se chce, tak se za půl milionu dá pořídit docela pěkné bydlení, ale ne pro Romy.
Není nezajímavé se podívat, jak na jeho úplatkovou aféru pohlížejí ostatní strany. Postoj KSČM a ČSSD jako opozičních stran je jasný a žádají jeho okamžité odstoupení. Jiří Paroubek pak často poukazuje na podobnost Čunkova případu a případu Stanislava Grosse. Avšak tyto případy se staly v rozdílné politické situaci. Za Čunkem naopak zatím stojí koaliční partneři. V situaci, kdy vláda horko těžko získala důvěru v poslanecké sněmovně za podpory dvou přeběhlých poslanců ČSSD, by bylo velké riziko od ODS a Strany zelených trvat na odstoupení předsedy jedné z koaličních stran. Hrozilo by reálné riziko rozpadu celé vlády a to zatím nikdo nechce riskovat. Je otázka, kdy začne Čunek ve vládě vadit koaličním partnerům. Zatím „zeleným“ tolik nevadí ani Čunkovy urážky na adresu ministryně Stehlíkové, která se snaží deportovaným Romům ze Vsetína pomoci. O Stehlíkové Čunek, tak jak už je jeho zvykem, prohlásil, že problému nerozumí. Zdá se, že všichni, kdo mají jiný názor než pan ministr, jsou hlupáci a jediný patent na rozum -v případě sociálně vyloučených – vlastní pan ministr. Co na tom, že jeho pověst utrží možná časem větší šrám než některých těch „nepřizpůsobivých…“
