The new gipsy generation
Před více než dvěma lety se dala dohromady čtveřice chlapců – tehdy bylo nejmladšímu z nich pouhých 11 let. Od útlého věku byli svědky hudebních úspěchů svých otců a strýců, jejichž jazzová formace Basily dnes patří k uznávaným interpretům sintského jazzu, navazujícího na hudební odkaz Django Reinhardta.
Jak je to v muzikantských rodinách zvykem, chlapci začali velice brzy sami zkoušet muziku, o níž se dá říci, že ji nasáli s mateřským mlékem. Na Youtube se náhle vynořila řada video sekvencí, na nichž malí kluci ve svižných tempech interpretovali skladby Dorado Schmitta a legendy romského jazzu Django Reinhardta. Na některých video sekvencích dokonce můžeme vidět a slyšet muzicírovat celou širokou rodinu, respektive její mužskou část. Nejprve vzniklo chlapecké jazzové trio. To se posléze rozšířilo do současné sestavy a bylo na světě kvarteto, které vystupuje pod názvem „Basily Boys“. Měli štěstí. Jejich první veřejné vystoupení s obrovským ohlasem odvysílala holandská televize a po tomto úspěšném startu přišla další pozvání do holandského rozhlasu a televize. V roce 2007 byli oceněni na 11. mezinárodním romském festivalu v holandském Tilburgu. Není bez zajímavosti, že si jeden z nich, Zonzo Basily, zahrál s tak slavnými jazzovými kytaristy, jako jsou Dorado Schmitt a Schmitt Tschavolo. Mezi jeho velké muzikantské vzory patří Stochelo Rosenberg ze slavného Rosenberg Tria.
Letos se dokonce Basily Boys probojovali mezi 1500 soutěžícími až do semifi nále národní soutěže „Holland’s Got Talent 2009“. Postavili více než dvouhodinový repertoár a 27. května se poprvé představili zahraničnímu publiku, a to v rámci Světového romského festivalu Khamoro v pražské Redutě.
Basily Boys hrají ve složení: Zonzo Basily – 16 let (sólová kytara), jeho bratranci: Raklo – 14 let (rytmická kytara), Noekie – 15 let (rytmická kytara) a Morice – 17 let, (baskytara).
V loňském roce jim vyšlo debutové album „The New Gipsy Generation“ -“Nová romská generace“. Produkce alba se ujal Zonzův otec Gino Basily a sólový kytarista Popy Basily. Mladí muzikanti se zatím nepouštějí do žádných zbytečných experimentů. Celé album je svým charakterem apoteózou hudebního odkazu Django Reinhardta. Je naskrz protkané dravým, převážně swingovým rytmem. Jediným kusem v oddychovějším tempu je „Crazy“(tr. č. 3, autor: Patsy Cline, původně balada od Willieho Nelsona). Na 38minutovém albu (přesněji 37 min. 53 sek.) je celkem dvanáct skladeb. Ve třech z nich se k chlapcům připojili i dospělí. Album otevírá dravější verze známého kusu Dorada Schmitta „Swing a Bellevue“ a hned za ním následuje neméně řízný, mezi Sinty a Manuši oblíbený kus „Them There Eyes“ (Maceo Pinkard / William Tracey / Doris Tauber). Trochu klidu pak přináší již zmíněná skladba „Crazy“ z počátku 60. let, ve verzi Patsy Cline. Poté se však Basily Boys opět vracejí ke swingovému rytmu, a to v hitu z počátku třicátých let „J’attendrai“. Není bez zajímavosti, že tuto skladbu kdysi proslavila svým nostalgickým přednesem Rina Ketty. Skladba doznala za těch bezmála sedmdesát let značných proměn a Basily Boys ji dnes hrají jako klasickou swingovku. V bryskním tempu pak vydrží ve všech následujících skladbách. Nechybí zde samozřejmě proslulé Reinhardtovy kusy: Hungaria, Blues for Ike a nezbytný Minor Swing, v němž houslové sólo nahrál Tucsi Basily. Mezi jazzové standardy na albu uvedené patří například: „Sweet Georgia Brown“ z poloviny 20. let (tr. 6, Maceo Pinkard/ Ben Bernie). Ovšem ani tady si Basily Boys neodpustili zásahy do zažité představy o celkovém vyznění skladby a proložili ji humornými vsuvkami spojenými také s náhlými proměnami tempa.
K evergreenům z počátku dvacátých let také patří skladba „China Boy“ (tr. 8, Dick Winfree, Phil Boutelje). Ze živoucího archivu jazzové hudby se vymyká pouze hit George Bensona „Breezin“ (tr.10), jehož originál se pohybuje na hranici popu a R&B. Na CD se dostaly také dvě skladby z rodinné dílny Basily: „For Dalila“ (tr.5) a „Gipsy Girls“ (tr.12). Zde se přidali Popy Basily se sólovou kytarou a s baskytarou Marc Giordani z rodičovské kapely. Dramaturgie alba je vyvážená. Čiší z něj svěžest, temperament i ambiciozita, s níž se mladí muzikanti snaží dosáhnout na maximální možná tempa, někdy tak trochu i na úkor preciznosti a práce na detailu. Ale to jim pro jejich mládí můžeme klidně odpustit. Album je především příslibem budoucnosti. Nesporný talent a virtuozita dávají naději, že když Basily Boys vydrží, mohou jednou patřit mezi skutečné světové špičky.
