romea - logo
26. října 2021 (úterý)
svátek má Erik

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Tomáš Habart: Málokde věří spojení ministr Dobeš a inkluzivní vzdělávání

ČR, 28.7.2011 11:11, (Romano voďi 6/2011)
ilustrační foto

S Tomášem Habartem z Člověka v tísni o jeho vystoupení z NAPIV

Pracovní skupina k Národnímu akčnímu plánu inkluzívního vzdělávání (NAPIV) při ministerstvu školství (MŠMT) vznikla v březnu 2010 s jakými konkrétními cíly?

Cílem bylo zvýšit míru inkluzivnosti českého vzdělávacího systému, tedy formulovat návrhy změn v jeho jednotlivých oblastech (od předškolního až po terciární vzdělávání, v přípravě a dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, v diagnostice a poradenství atd.), které by umožnily společné vzdělávání co největšího počtu dětí ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Současný systém je silně selektivní a rozděluje žáky, mnohdy ve velmi nízkém věku, do různých druhů a typů škol od speciálních, respektive základních praktických škol až po elitní základní školy a víceletá gymnázia. Hranice mezi školami, zejména mezi speciálním školstvím a hlavním vzdělávacím proudem, je však velmi málo propustná, což zásadně determinuje vzdělávací dráhy i následné uplatnění zejména žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezinárodní studie i zahraniční zkušenosti přitom jasně ukazují, že inkluzivní školství a otevření systému představuje cestu k lepšímu vzdělávání těchto žáků i k zefektivnění celého vzdělávacího systému.

Na konci května z ní vystoupilo více než 50 odborníků, do té doby se sešla jedinkrát. Co z těchto konkrétních cílů se podařilo naplnit?

V podstatě se nepodařilo naplnit nic. První jednání skupiny proběhlo v červnu 2010, tedy ještě za předchozí vlády, která NAPIV přijala. Členové skupiny se rozdělili do několika pracovních podskupin, které měly zahájit pracovní činnost po prázdninách. Nástupem ministra Dobeše se však z „inkluze“ stala pouhá rétorika zastírající skutečný stav – NAPIV byl zastaven, tým, který se jím a přípravou dalších materiálů zabýval, byl rozpuštěn, připravené novely vyhlášek o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a o činnosti školských poradenských zařízení byly shozeny ze stolu a posléze přepracovány tak, aby pokud možno nic nezměnily.

Proč téměř nic?

Další jednání svolalo MŠMT až na konci ledna 2011. Zde byla představena ministerstvem nově připravená struktura postavená na již opuštěném medicínském modelu integrace, který se zaměřuje na jednotlivé typy postižení či znevýhodnění. Toto skupinové dělení vyžaduje i skupinové přístupy řešení, respektive primární podporu institucí, které vzdělávají žáky vybrané na základě definovaných „škatulek“. Inkluze naopak předpokládá v první řadě podporu přímo žáka na základě jeho individuální potřeb. Nová struktura byla kritizována mnoha členy NAPIV, přesto se některé pracovní podskupiny snažily vyvíjet činnost. Bez jasného zadání a podpory ze strany MŠMT však nebylo možné pohnout se dál. Vzhledem k trvající neochotě MŠMT k debatě jsme se rozhodli vystoupit.

Za ministra školství Dobeše odešlo přímo z ministerstva mnoho dalších odborníků od Kláry Laurenčíkové po Viktora Hartoše. Může vůbec pod ministrem Dobešem dojít k naplnění (ne formálnímu) Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání?

NAPIV formálně poběží i nadále (již proto, že jej ministerstvo potřebuje vykazovat před zahraničními institucemi jako funkční proces), ale naplnění jeho původního smyslu brání minimálně dvě překážky: za prvé absence skutečného zájmu o inkluzivní změny a za druhé již popsaná restrukturalizace pracovní skupiny, která inkluzivní pojetí z principu popírá.

Proč ministru Dobešovi podle vás politika odmítání názorů respektovaných odborníků ve vládě prochází?

To je politikum. Zároveň chybí tlak veřejnosti – tím, že ministerstvo koncept inkluze nevysvětluje, veřejnost se o problematiku příliš nezajímá. Mnohem větší pozornost upoutají spíše témata jako státní maturity, srovnávací zkoušky na základních školách, čerpání evropských fondů, personální politika ministra apod.

Hrozí ČR konkrétní postihy za ignorování rozsudku Evropského osudu a mezinárodních úmluv? Jaké?

Sankce hrozí nejen za neplnění závazků vůči rozhodnutí Evropského soudu. ČR je k podpoře inkluzivního vzdělávání vázána i mezinárodními úmluvami a nejsou vyloučené další žaloby do Štrasburku ani stížnosti k dalším mezinárodním institucím. Zdaleka se nemusí jednat jen o děti romské – nerovný přístup ke vzdělání diskriminuje i například řadu onkologicky nemocných a jiných dětí.

Co by se muselo změnit, aby se padesátka odborníků (včetně vás) ke spolupráci s MŠMT vrátila?

Stačila by skutečná, nikoli jen deklaratorní, podpora inkluzivního vzdělávání. Málokdo ze zmíněné skupiny však věří tomu, že se tak stane za současného ministra.

Přečteno: 2871x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, RV 6/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo