romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Už je to pryč. Rekapitulace francouzské horečky

Paříž, 15.11.2010 23:13, (Romano voďi)

Červencové násilí v ulicích městečka Saint-Aignan rozehrálo partii Francie kontra Romové. Během následujících tří měsíců z kauzy zůstaly jen nedobrovolné repatriace tisíců rumunských a bulharských Romů a vyšetřování Evropské komise kvůli nedodržení jednoho ze čtyř základních pilířů EU. Celkově ale ukazuje na mnohem hlubší problémy sjednocené Evropy.

„Občanství unie přiznává každému občanu EU prvořadé a individuální právo svobodně se pohybovat a pobývat na území EU,“ deklaruje jasně Směrnice o právu občanů Evropské unie na volný pohyb, jejímž oficiálním cílem je posílit a zjednodušit svobodnou migraci všem občanům členských států. Podle francouzského politologa Oliviera Costy specializujícího se na evropské otázky je duch směrnice nadřazený všem doplňujícím podmínkám. „Svoboda pohybu obyvatel stojí podle Evropské unie jasně před bezpečností, kterou argumentuje francouzská strana, a ta to moc dobře ví. Evropská komise má pak pocit, že byla oklamána,“ řekl v zářijovém rozhovoru pro francouzský deník Libération v reakci na ostrou kritiku Evropské komise směrem k zemi galského kohouta.

Luigi ujel

Po zabití mladíka Luigiho Duquenta, patřícího k jedné z komunit „les gens du voyage“, při honičce s policií letos v červenci vyšli jeho soukmenovci do ulic. Padesátka mužů ozbrojená železnými tyčemi a sekyrami zdemolovala četnickou stanici v Saint-Agnan, zapalovala auta a semafory, rozsekala několik starých lip a zničila jeden obchod. Vše proto, že informace podávané o smrti jednoho z nich ze strany policie jim přišly kusé a nedůvěryhodné. Dvaadvacetiletý Duquent jel nejspíš z loupeže, navíc nevlastnil řidičský průkaz, takže když nezastavil ani u druhého policejního zátarasu a namísto toho začal najíždět na hlídkující četníky, jeden z nich jej postřelil. Později následkům zranění podlehl.

Agrese z lokálních ulic se ale rychle dostala na pořad jednání prezidenta Sarkozyho, který už jako ministr vnitra ukázal, že blízká jsou mu především řešení tvrdé ruky. Do dvou týdnů sestavila Rada ministrů přísná opatření a veřejnosti slíbila okamžité zrušení stovek nelegálních tábořišť i těch obývaných chudými rumunskými a bulharskými Romy. A vlastně ve výsledku jen těch, od boje proti vlastním občanům francouzská vláda potichu upustila. Středem zájmu se tak namísto kočovníků, s nimiž francouzská většinová společnost ještě nenašla společnou řeč, (viz BOX Kočovat povoleno) stali chudí rumunští a bulharští Romové bydlící v chajdách a přístřeších v blízkosti velkých měst nastálo a z nouze. S politikou odstranění ilegálních tábořišť už však podle průzkumů souhlasilo 80 procent Francouzů, a ten se zvlášť na francouzské a jiné Romy neptal.

Kočovat povoleno
„Les gens du voyage“, k nimž Duqenta od šestnácti let ofi ciálně řadilo francouzské právo, jsou vlastně kočovní Romové. Francouzská legislativa nezná pojem etnické skupiny, a tak si pomohla opisem do češtiny nejčastěji překládaným jako lidé na cestách. Tito lidé bez absence stálé adresy mají zvláštní status reprezentovaný průkazem „titre de circulation“, který se obnovuje každé tři měsíce a je možno na něj čerpat i sociální dávky (kromě sezónních prací jejich nejčastější příjem). Navíc je každé město s 5000 a více obyvateli povinno vybudovat tábořiště s přípojkou na elektřinu, záchody, popelnicemi, kanalizací a vodovodem, a místní školy musí přijímat romské děti na přechodnou dobu. Přesto mnohá města legislativu platící dvacet let ignorují a po celé Francii je pro asi 600 tisíc kočovných Romů namísto 42 tisíc tábořišť jen 16 tisíc. Nejčastější překážkou je nesouhlas místních obyvatel a zastupitelů s přítomností kočovníků, kteří jsou často vnímáni jako nepořádní drobní kriminálnici přivážející jen problémy a parazitující na velkorysém sociálním systému. Po celé Francii pak táboří karavany mimo vyhrazená místa, často na fotbalových hřištích či v průmyslových zónách, a místní žádají rychlý přísný zásah policie.

Tam a zpět

Nuceně opustit zaslíbenou Francii muselo jen loni 8000 Romů přicházejících z nových členských států Evropské unie Bulharska a Rumunska. Důvody byly vždy stejné - pobývat ve Francii déle než tři měsíce mohou jen ti s pracovním a pobytovým povolením. A Evropská komise z dnešního pohledu nepochopitelně mlčela.

Letos je situace ale přece jenom odlišná. Francouzský prezident z nucených návratů východoevropských Romů udělal politikum zaměřené na konkrétní etnikum, a to Evropská komise považuje za jasně diskriminační. Vzkaz francouzské vládě zněl tedy jasně: „Přehodnoťte svůj postup, nebo zasáhneme.“

V polovině října už Francie zvolila ústy tiskového mluvčího ministerstva zahraničí Bernarda Valero mírnější rétoriku a přidala i ochotu jednat. „Ministerstvo je připravené jednat s Evropskou komisí a zmírnit kroky proti Romům, žijícím nelegálně na území Francie, „ řekl francouzským médiím mluvčí Bernard. Přesto komise zůstává opatrná a míní se zabývat až konkrétními pokroky francouzských úřadů, které si hodlá důkladně ověřit.

Konfl ikt v Unii se zdát být zažehnán na situaci francouzských kočovníků ani rumunských a bulharských Romů to ale mnoho nemění. Neexistence odpovídajícího množství legálních tábořišť ve Francii pokračuje a o návratech východoevropských Romů zpět už obšírně informovala francouzská média. Mnoho rumunských a bulharských Romům se za asistence právníků z neziskových organizací navíc uchýlilo k jednoduchému obejití tříměsíční lhůty. Vyjedou do sousedních zemí, právníci vše zdokumentují, a pak mají před sebou opět tři měsíce, kdy na ně francouzské úřady nemohou.

Kam?

Otázka migrace chudých Romů mezi členskými státy EU ale zůstává nezodpovězena. Ze zemí původu ti z nových členských států odjíždějí kvůli tíživým životním podmínkám a diskriminaci a doufají, že v západní Evropě s delší demokratickou tradicí se jejich situace změní.

V lepším případě končí na sociálních dávkách, v horším bez prostředků v provizorních tábořištích na periferiích italských, německých či francouzských měst. S rostoucí mírou patologických jevů těchto sociálně vyloučených lokalit úměrně klesá lhostejnost úřadů, které dřív či později sáhnou k represivním krokům, nejčastěji demolici.

Francouzská cesta, ať si každá země poradí sama se svými chudými Romy je tak v době Evropské unie, jednající s dalšími státy o jejich případném vstupu, passé. Společná vůle a tlak po řešení zároveň přenechávající konkrétní kroky na jednotlivých státech zní jako správný směr.

Pokud měl tedy francouzský prezident v úmyslu udělat z chudých Romů na chvíli celoevropské téma, chvála mu. Bohužel to ale vypadá na typické vrtěti psem, zvlášť v době, kdy mu klesá popularita, a v zemi stoupá nezaměstnanost.

Kočovat povoleno „Les gens du voyage“, k nimž Duqenta od šestnácti let ofi ciálně řadilo francouzské právo, jsou vlastně kočovní Romové. Francouzská legislativa nezná pojem etnické skupiny, a tak si pomohla opisem do češtiny nejčastěji překládaným jako lidé na cestách. Tito lidé bez absence stálé adresy mají zvláštní status reprezentovaný průkazem „titre de circulation“, který se obnovuje každé tři měsíce a je možno na něj čerpat i sociální dávky (kromě sezónních prací jejich nejčastější příjem). Navíc je každé město s 5000 a více obyvateli povinno vybudovat tábořiště s přípojkou na elektřinu, záchody, popelnicemi, kanalizací a vodovodem, a místní školy musí přijímat romské děti na přechodnou dobu. Přesto mnohá města legislativu platící dvacet let ignorují a po celé Francii je pro asi 600 tisíc kočovných Romů namísto 42 tisíc tábořišť jen 16 tisíc. Nejčastější překážkou je nesouhlas místních obyvatel a zastupitelů s přítomností kočovníků, kteří jsou často vnímáni jako nepořádní drobní kriminálnici přivážející jen problémy a parazitující na velkorysém sociálním systému. Po celé Francii pak táboří karavany mimo vyhrazená místa, často na fotbalových hřištích či v průmyslových zónách, a místní žádají rychlý přísný zásah policie.

Článek vyšel v Romano voďi č. 9-10/2010

KAM DÁL?
SPECIÁL: Romové a Francie

Přečteno: 2683x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Francie, EU, RV 9, 10/2010



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo