romea - logo
26. listopadu 2020 (čtvrtek)
svátek má Artur

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

V Číně začnou nejnákladnější i nejzpolitizovanější olympijské hry

Peking, 6.8.2008 10:01, (ROMEA)

Mnoha superlativy jsou ověnčené olympijské hry v Pekingu, které v čínském hlavním městě začínají v pátek. Jsou nejnákladnější v dějinách, provázejí je nejdrastičtější dopravní omezení, nejpřísnější bezpečnostní opatření a organizátoři je naplánovali do nejmenších podrobností včetně počtu zubů, které olympijské hostesky mají ukazovat při úsměvu.

Rubem nablýskané pekingské olympijské mince jsou hlasy ochránců lidských práv, podle nichž Čína využila her k ještě větší represi vůči oponentům režimu od menšin v Tibetu či Sin-ťiangu až po disidenty a aktivisty. Kritici proto doporučují připojit mezi superlativy ještě další - nejzpolitizovanější hry v nejkontrolovanějším režimu, ale to by nesměla existovat řada historických precedentů od Berlína po Moskvu.

Krom obav o čistotu vzduchu v Pekingu chronicky zamořeném smogem, kvůli které byla z ulic odvolána polovina automobilů a zastaven provoz okolních továren, se pořadatelé her soustředili především na zajištění bezpečnosti. Strach mají nejen z možného teroristického útoku, ale také z nepokojů ze strany protičínských aktivistů, kteří už svými protesty zkomplikovali tradiční štafetu s olympijskou pochodní v několika západních městech včetně Londýna, Paříže či San Franciska.

Aby udržela za hranicemi zahraniční aktivisty, kteří by mohli průběh olympiády narušit, zpřísnila Čína pravidla pro udělování víz a zakročila proti domácímu disentu. Většina oponentů režimu je pod přísným dohledem bezpečnostních složek a za mřížemi skončil například disident Tu Tao-pin, kterého policie zadržela a obvinila, že zveřejňoval články na zahraničních webových stránkách a přijímal bez povolení hosty; uvězněn byl bojovník za práva nemocných AIDS Chu Ťia či Chuang Čchi, kterého policie zadržela na jihozápadě státu poté, co se snažil nabídnout pomoc rodičům dětí, které zahynuly při květnovém zemětřesení v provincii S'-čchuan.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) Čína nesplnila sliby, které dala Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV), nadále pronásleduje kritiky režimu a tvrdě cenzuruje média včetně omezování přístupu k internetu. K zajištění úplné svobody informací v Pekingu proto MOV vyzvalo sedmnáct českých a zahraničních osobností včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Jejich apel se vztahuje i na olympioniky, kteří by měli vyjádřit podporu lidem, jimž čínská vláda upírá jejich práva. Dopis podepsali mimo jiné jihoafrický nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, aktivista čínského hnutí za demokracii Wej Ťing-šeng či francouzský filozof André Glucksmann.

Kritika aktivistů za lidská práva se snesla také na hlavu amerického prezidenta George Bushe za to, že se rozhodl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu olympiády, na který přijede také francouzský prezident Nicolas Sarkozy zastupující zároveň Evropskou unii, ruský premiér Vladimir Putin nebo předseda japonské vlády Jasuo Fukuda. Nepřijedou naopak britský premiér Gordon Brown, kanadský premiér Stephen Harper nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Český premiér Mirek Topolánek se zahájení her nezúčastní, přijede ale později podpořit české sportovce.

Různé formy protestu plánuje v Pekingu řada skupin, což přimělo MOV ke zveřejnění přípisu připomínajícího pravidlo číslo 51 Olympijské charty, které zakazuje demonstrace a propagandu v olympijských areálech. Jak čínští organizátoři, tak činitelé MOV se obávají, aby protesty nesnížily prestiž olympiády. Ale rozhodně by to nebylo poprvé, co se olympijské hry staly kromě sportovní také politickou arénou.

Podle některých komentátorů by pekingské hry mohly být nejzpolitizovanější olympiádou od Berlína 1936, kde se nacistický diktátor Adolf Hitler snažil s pomocí sportovců dokázat nadřazenost árijské rasy. Připomínají ale také rok 1964, kdy v Tokiu zapaloval olympijský oheň muž, který se narodil v Hirošimě v den, kdy na ni Spojené státy shodily atomovou bombu. O čtyři roky později v Mexiku zdvihli na stupních vítězů dva černošští medailisté zaťatou pěst na protest proti diskriminaci Američanů tmavé pleti v USA.

Krvavé drama poznamenalo olympijské hry v Mnichově v roce 1972, kde palestinští teroristé unesli a zabili jedenáct izraelských sportovců. V roce 1976 bojkotovali Afričané LOH v Montrealu na protest proti účasti týmu Nového Zélandu, který udržoval sportovní styky s tehdy rasistickou Jihoafrickou republikou. Spojené státy a některé další západní státy bojkotovaly olympiádu v Moskvě v roce 1980 kvůli sovětské invazi do Afghánistánu a čtrnáct zemí sovětského bloku bojkot oplatilo při hrách v roce 1984 v Los Angeles.

Zpolitizování olympiády tak rozhodně není ničím novým a navíc má občas tendenci obrátit se nečekaným směrem. V Berlíně 1936 získal čtyři zlaté medaile černý Američan Jesse Owens a stal se hrdinou i pro německé davy masírované teorií o nadřazenosti bílé rasy. Nemluvě o tom, že v Berlíně směl i do takových hotelů, do jakých ve Spojených státech neměli černoši přistup ještě minimálně tři desetiletí.

I Owensův případ navíc dokazuje, že při spojení sportu a politiky má sport šanci, že v paměti lidí vydrží déle. Při zmínce o olympijských hrách v Moskvě si víc pamětníků vybaví vzpěračského vítěze Otu Zarembu nebo nejúspěšnějšího tehdejšího gymnastu Alexandra Diťatina než vězněné disidenty. A Čína si je nejspíš do značné míry vědoma toho, že její způsob zacházení s lidskými právy ustoupí do pozadí, jakmile Jamajčan Usain Bolt umaže další setinku ze svého světového rekordu na sprinterské stovce.

Přečteno: 1211x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Lidská práva, Olympiáda, Hry, Čína



HLAVNÍ ZPRÁVY

Emil Ščuka a Jan Rusenko promluvili 25. listopadu 1989 ke statisícovému zástupu v Praze na Letné. Prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.  (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoRomové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"

Praha, 17.11.2020 0:01, (ROMEA)
17. 11. 1989 začal v tehdejší Československé socialistické republice pád totalitního režimu Jakým způsobem se do tzv. Sametové revoluce zapojili Romové? Víte o tom, že 25. listopadu 1989 skandovalo 800 tisíc lidí na Letenské pláni „Ať žijí Romové“? Připomeňme si to článkem, který server Romea.cz poprvé publikoval v roce 2014.
 celý článek

Radek Laci (FOTO: Petr Zewlak Vrabec), (ZDROJ: Romano Voďi)

videoRadek Laci: Romské děti v dětských domovech vyrůstají jako Češi

13.11.2020 21:00
Nedostatek techniky pro on-line výuku, padající wifi připojení a taky chybějící personál. Epidemie koronaviru zasáhla výrazně taky do chodu dětských domovů v Česku. „Ve většině z nich chybí počítače, aby se tam děti mohly bez problémů zapojit do on-line výuky. Stát na tato zařízení zapomněl. Dětským domovům chybí informace od vlády, jak v současné situaci postupovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Romea TV Radek Laci, osobní trenér a taky spoluzakladatel organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z dětských domovů. 
 celý článek

Lajos ‘Paci‘ Balogh (FOTO: Facebook Roma Press Center)

Významný romský aktivista, hudebník a spoluzakladatel Dikh TV Lajos ‘Paci‘ Balogh podlehl nemoci COVID-19

13.11.2020 18:35
Na začátku listopadu podlehl nemoci COVID-19 Lajos ‘Paci‘ Balogh, politik, muzikant a aktivista, který se věnoval zlepšení situace Romů v Maďarsku. Nizozemská novinářka Roos van Hennekelder, která žije v Maďarsku v nekrologu připomíná, co vše Balogh udělal pro Romy v Maďarsku. Baloghovi bylo 28 let.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo