romea - logo
12. prosince 2019 (čtvrtek)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

V Číně začnou nejnákladnější i nejzpolitizovanější olympijské hry

Peking, 6.8.2008 10:01, (ROMEA)

Mnoha superlativy jsou ověnčené olympijské hry v Pekingu, které v čínském hlavním městě začínají v pátek. Jsou nejnákladnější v dějinách, provázejí je nejdrastičtější dopravní omezení, nejpřísnější bezpečnostní opatření a organizátoři je naplánovali do nejmenších podrobností včetně počtu zubů, které olympijské hostesky mají ukazovat při úsměvu.

Rubem nablýskané pekingské olympijské mince jsou hlasy ochránců lidských práv, podle nichž Čína využila her k ještě větší represi vůči oponentům režimu od menšin v Tibetu či Sin-ťiangu až po disidenty a aktivisty. Kritici proto doporučují připojit mezi superlativy ještě další - nejzpolitizovanější hry v nejkontrolovanějším režimu, ale to by nesměla existovat řada historických precedentů od Berlína po Moskvu.

Krom obav o čistotu vzduchu v Pekingu chronicky zamořeném smogem, kvůli které byla z ulic odvolána polovina automobilů a zastaven provoz okolních továren, se pořadatelé her soustředili především na zajištění bezpečnosti. Strach mají nejen z možného teroristického útoku, ale také z nepokojů ze strany protičínských aktivistů, kteří už svými protesty zkomplikovali tradiční štafetu s olympijskou pochodní v několika západních městech včetně Londýna, Paříže či San Franciska.

Aby udržela za hranicemi zahraniční aktivisty, kteří by mohli průběh olympiády narušit, zpřísnila Čína pravidla pro udělování víz a zakročila proti domácímu disentu. Většina oponentů režimu je pod přísným dohledem bezpečnostních složek a za mřížemi skončil například disident Tu Tao-pin, kterého policie zadržela a obvinila, že zveřejňoval články na zahraničních webových stránkách a přijímal bez povolení hosty; uvězněn byl bojovník za práva nemocných AIDS Chu Ťia či Chuang Čchi, kterého policie zadržela na jihozápadě státu poté, co se snažil nabídnout pomoc rodičům dětí, které zahynuly při květnovém zemětřesení v provincii S'-čchuan.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) Čína nesplnila sliby, které dala Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV), nadále pronásleduje kritiky režimu a tvrdě cenzuruje média včetně omezování přístupu k internetu. K zajištění úplné svobody informací v Pekingu proto MOV vyzvalo sedmnáct českých a zahraničních osobností včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Jejich apel se vztahuje i na olympioniky, kteří by měli vyjádřit podporu lidem, jimž čínská vláda upírá jejich práva. Dopis podepsali mimo jiné jihoafrický nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, aktivista čínského hnutí za demokracii Wej Ťing-šeng či francouzský filozof André Glucksmann.

Kritika aktivistů za lidská práva se snesla také na hlavu amerického prezidenta George Bushe za to, že se rozhodl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu olympiády, na který přijede také francouzský prezident Nicolas Sarkozy zastupující zároveň Evropskou unii, ruský premiér Vladimir Putin nebo předseda japonské vlády Jasuo Fukuda. Nepřijedou naopak britský premiér Gordon Brown, kanadský premiér Stephen Harper nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Český premiér Mirek Topolánek se zahájení her nezúčastní, přijede ale později podpořit české sportovce.

Různé formy protestu plánuje v Pekingu řada skupin, což přimělo MOV ke zveřejnění přípisu připomínajícího pravidlo číslo 51 Olympijské charty, které zakazuje demonstrace a propagandu v olympijských areálech. Jak čínští organizátoři, tak činitelé MOV se obávají, aby protesty nesnížily prestiž olympiády. Ale rozhodně by to nebylo poprvé, co se olympijské hry staly kromě sportovní také politickou arénou.

Podle některých komentátorů by pekingské hry mohly být nejzpolitizovanější olympiádou od Berlína 1936, kde se nacistický diktátor Adolf Hitler snažil s pomocí sportovců dokázat nadřazenost árijské rasy. Připomínají ale také rok 1964, kdy v Tokiu zapaloval olympijský oheň muž, který se narodil v Hirošimě v den, kdy na ni Spojené státy shodily atomovou bombu. O čtyři roky později v Mexiku zdvihli na stupních vítězů dva černošští medailisté zaťatou pěst na protest proti diskriminaci Američanů tmavé pleti v USA.

Krvavé drama poznamenalo olympijské hry v Mnichově v roce 1972, kde palestinští teroristé unesli a zabili jedenáct izraelských sportovců. V roce 1976 bojkotovali Afričané LOH v Montrealu na protest proti účasti týmu Nového Zélandu, který udržoval sportovní styky s tehdy rasistickou Jihoafrickou republikou. Spojené státy a některé další západní státy bojkotovaly olympiádu v Moskvě v roce 1980 kvůli sovětské invazi do Afghánistánu a čtrnáct zemí sovětského bloku bojkot oplatilo při hrách v roce 1984 v Los Angeles.

Zpolitizování olympiády tak rozhodně není ničím novým a navíc má občas tendenci obrátit se nečekaným směrem. V Berlíně 1936 získal čtyři zlaté medaile černý Američan Jesse Owens a stal se hrdinou i pro německé davy masírované teorií o nadřazenosti bílé rasy. Nemluvě o tom, že v Berlíně směl i do takových hotelů, do jakých ve Spojených státech neměli černoši přistup ještě minimálně tři desetiletí.

I Owensův případ navíc dokazuje, že při spojení sportu a politiky má sport šanci, že v paměti lidí vydrží déle. Při zmínce o olympijských hrách v Moskvě si víc pamětníků vybaví vzpěračského vítěze Otu Zarembu nebo nejúspěšnějšího tehdejšího gymnastu Alexandra Diťatina než vězněné disidenty. A Čína si je nejspíš do značné míry vědoma toho, že její způsob zacházení s lidskými právy ustoupí do pozadí, jakmile Jamajčan Usain Bolt umaže další setinku ze svého světového rekordu na sprinterské stovce.

Přečteno: 1205x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Lidská práva, Olympiáda, Hry, Čína



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo